Úžasné životy: Sportovec Emil Zátopek podle režiséra Davida Ondříčka

5. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dana a Emil Zátopkovi spolu prožili přes půl století

David Ondříček vypráví o Emilu Zátopkovi ve vlastním filmu. V tomto případě ale Ondříček nabízí osobní zpověď, která sahá až do režisérových dětských let.

Autor: Vedran Kovačevič
Dramaturgie: Marek Mojžíšek
Zvukový mistr: Jaroslav Novotný
Premiéra: 5. 9. 2021
Produkce: Klára Illiašová

Právě tam se začal rodit zájem o největšího československého atleta, který byl výjimečný ve všem, co dělal, což ostatně potvrdí i archivní materiály Českého rozhlasu. 

„Poprvé jsem se se Zátopkem setkal tak, že mi o něm vyprávěl tatínek. Mohlo mi být takových devět let,“ začíná David Ondříček vyprávět, jak si klestil cestu k Zátopkovi.

Když nemůžeš, tak přidej!

„Táta přišel s historkou o Zátopkovi, který běžel a potkal někde psa vlčáka a vyzval ho, aby šel s ním. Vlčák s ním skutečně běžel. Nejdřív vesele poskakoval a pak už vedle něj jenom běžel a později se jen loudal. Doběhl, pak někam odběhl, a když Zátopek šel běhat druhý den, tak ho vlčák sice viděl, ale raději někam zmizel do dálky. Prostě se schoval.

A pak mi ještě říkal, že Zátopek byl největší český atlet, běžec, a že když se ho někdo zeptal, co dělá, když nemůže, tak že přidá. Šíleně se mi to líbilo a vlastně jsem si jako malý na Zátopka hrál,“ dodává režisér. 

Emilův den 

Dokument připomíná, že se Emil Zátopek narodil do chudé rodiny jako sedmé dítě z osmi. V šestnácti letech začal pracovat v Baťově obuvnické továrně ve Zlíně a navštěvoval Baťovy školy, kde se také rozhodlo o jeho budoucí kariéře vrcholového sportovce.

Čtěte také

„Ráno vstávání, rozcvičení, do továrny, tam celý den, večer průmyslová škola. V sobotu škola od rána do večera, v neděli program. Nadšenci si sice na hřišti čutali, hráli fotbal, mě to ale ani nenapadlo. A najednou – už mi bylo skoro 19 let – vychovatel svolal naši družinu a říkal: Poslechněte, mládenci, v neděli je běh Zlínem. A já jsem sportovec, takže z mé družiny každý poběží. Povinně. Akorát kdo je marod, nemusí.“

„Takže jsem se hned hlásil, že jsem marod, že mě bolí koleno. Pozval doktora, ten řekl, že mi nic není, a bylo. Šel jsem na závod,“ vypráví v dobových archivních materiálech Zátopek. Tento okamžik byl pro něj stěžejní. Postavil ho na trať, která se velmi brzo stala jeho středobodem.

Trenér byl i soupeřem 

Jak je o něm známo, vymýšlel si vlastní tréninkové metody. A vlastní styl si postavil de facto od základu.

Čtěte také

„Zátopek si na všechno chtěl přijít sám, a nechci říct, že nesnášel autority, ale chtěl být sám svým pánem, což je taky jeho věta. Žádného trenéra neměl a Haluza, který byl jeho prvním trenérem, tak byl spíš jeho soupeřem, se kterým se Zátopek radil. A když vycítil, že chce jít vlastní cestou, tak se od Haluzy odvrátil a dělal si vše sám,“ doplňuje Ondříček. 

„Vše je v tréninku. Záleží na přípravě. A závod není nic jiného, než že člověk ukazuje, co se v tréninku naučil,“ říká dál přímo Emil Zátopek. 

Jaké bylo Zátopkovo seznámení s jeho pozdější ženou Danou? Byl v době normalizace hrdina, nebo zrádce? A kde je vlastně pravda? Odpoví Úžasné životy na Dvojce.  

Spustit audio

Související