Už ve 30 hrál dědky. Diváci ho milují dodnes. Syn mu neodpustil nikdy. Příběhy slavných: Jiří Sovák
Proč si změnil jméno? Proč to museli být zrovna dva „písaři“? A proč tak brzo přestal hrát v divadle? V 5 samostatných audiích uvnitř článku.
Už od narození měl Jiří Sovák čerta v těle. Ukecaný neposeda vymýšlel samé lotroviny. Otec doufal, že se Jiří aspoň na hotelové škole zklidní a převezme rodinnou restauraci. Marně. Jiří na škole dlouho nevydržel. Brzo si přivydělával jako úředník a taky u ochotníků, což se líbilo hlavně mamince.
Jak se ze Schmitzera stal Sovák
V 19. letech si na protest proti německé okupaci změnil občanské příjmení Schmitzer. Jeho ochotničení ve spolku D-tvář málem překazilo v roce 1941 předvolání k totálnímu nasazení. Měl ale štěstí: zůstal v továrně v Jinonicích a účinkoval pak v poloamatérském kabaretu Živé jeviště (spolu s Martinem Růžkem nebo Jaroslavem Šterclem).
Byli jednou dva písaři
Z dřiny v továrně ho osvobodilo až angažmá v Divadle práce a v Horáckém divadle Třebíči. Po válce dostal Sovák povolávací rozkaz. A zase měl štěstí: potkal se s vojenským písařem Armádního uměleckého souboru Miroslavem Horníčkem. Po vojně to vzal přes Jihlavu do Prahy.
Otec i „dědek“ zároveň
Angažmá mu nabídl sám E. F. Burian. Byla to drsná škola... Sovák ale tehdy začal dostávat i velké role jako třeba ve hře Otec Goriot. Bylo mu 30 a už hrál hlavně „dědky nad hrobem“. Oženil se a narodil se mu syn Jirka. Klukovi byly jen dva, když otec rodinu v tichosti opustil. Jiří Schmitzer mu to prý nikdy neodpustil.
Vrchol kariéry po roce 1960
V roce 1955 se Sovák dostal do Divadla Na Vinohradech a taky začal mít úspěch u filmu (např. jako Kuba v pohádce Dařbuján a Pandrhola). V 60. letech byl na vrcholu. Pomohla spolupráce s Janem Werichem (třeba TV film Uspořená libra). Za svůj život natočil přes 120 filmů a televizních inscenací.
Hloupá autonehoda
S celoživotním kamarádem Vladimírem Menšíkem vystupoval na různých estrádách a objížděl republiku. Přišla i nabídka do Národního divadla. Hrál tam pak 17 let. Jenže v roce 1983 ho nedaleko Národního srazilo auto. Zotavil se sice, ale ne úplně, kulhal. Z divadla odešel do penze. Až do své smrti (6. září 2000) ale dál filmoval a hrál v rozhlase.
Účinkují: Veronika Kubařová a Lubor Šplíchal
Napsala: Dominika Hvorecká
Režie: Bela Schenková
Natočeno v roce 2016. Premiéra
Poslouchejte od pondělí 14. do pátku 18. března. Jednotlivé díly najdete po jejich odvysílání zde. Ostatní Příběhy slavných najdete v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.