Umoření Maierova dluhu

V průběhu vyšetřování se ukázalo, že Maier před časem koupil v Boru u Tachova velkostatek Zinscendorf za milion a čtvrt. Že ho ale ještě nesplatil, dosvědčovaly upomínky z Černošínské záložny. A pak taky list od čeledína z toho statku:

Je jasné, že mu doktor moc vděčný nebyl. On naopak potřeboval, aby statek shořel a dostal něco na pojistce. Svíčku tam pravděpodobně dal sám (čeledín jasně píše, že ji tam našel po doktorově návštěvě). Poctivý čeledín tím patrně nevědomky o životě a smrti paní Anny Maierové.

Pane doktor, píšu vám radostnou zprávu, že zachránil jsem vám statek. Po vaší poslední návštěvě našel jsem ve stodole na slámě hořící svíčku a stačilo málo, aby stodola a pak i celej barák lehnul popelem. Sláma už kolem začínala chytat, tak jsem honem přiběh se štoudví vody a celý to uhasil. Nevím, kdo moh způsobit takovou věc, a já doufám, že mi vděčnost projevíte.
dopis Antonína Šálka

Když se Maierovi nepovedlo získat finanční částku za vysoko pojištěný statek, nabízely se ještě peníze z manželčiny životní pojistky. Původních 100 000 korun sám zvedl v říjnu 1930 o dalších sto. V případě násilného úmrtí zaviněného cizí osobou mělo být vyplaceno 400 000 korun.

Zpět na případ: Stopy ve sněhu

Spustit audio
autoři: Bronislava Janečková , rota , Petr Švec