Umoření Maierova dluhu
V průběhu vyšetřování se ukázalo, že Maier před časem koupil v Boru u Tachova velkostatek Zinscendorf za milion a čtvrt. Upomínky z černošínské záložny však dosvědčovaly, že ho ještě nesplatil. A pak také list od čeledína ze statku.
Je jasné, že mu doktor moc vděčný nebyl. Potřeboval totiž, aby statek shořel a pojišťovna něco vyplatila. Svíčku tam pravděpodobně dal sám (čeledín jasně píše, že ji tam našel po doktorově návštěvě). Poctivý čeledín tím patrně nevědomky rozhodl o životě a smrti paní Anny Maierové.
Pane doktor, píšu vám radostnou zprávu, že zachránil jsem vám statek. Po vaší poslední návštěvě našel jsem ve stodole na slámě hořící svíčku a stačilo málo, aby stodola a pak i celej barák lehnul popelem. Sláma už kolem začínala chytat, tak jsem honem přiběh se štoudví vody a celý to uhasil. Nevím, kdo moh způsobit takovou věc, a já doufám, že mi vděčnost projevíte.
dopis Antonína Šálka
Když se Maierovi nepovedlo získat finanční částku za vysoko pojištěný statek, nabízely se ještě peníze z manželčiny životní pojistky. Původních 100 000 korun sám zvedl v říjnu 1930 o dalších sto. V případě násilného úmrtí zaviněného cizí osobou mělo být vyplaceno 400 000 korun.
Zpět na případ: Stopy ve sněhu
