Trávník před zimou. Jak o něj pečovat?

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Trávník před zimou, to je dnešní téma Zahrádkářské poradny. Spolupracovníci časopisu Receptář Ludmila Dušková, Jan Kopřiva jsou tu dnes pro vás. Dobré dopoledne.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A už tu máme otázky, které jsem zaregistrovala, které přišly na jejakaje@rozhlas.cz, tak víte co, já je hned dám, abychom na ně nezapomněli, i když vy si pak povíte, co je potřeba v tomto smyslu. Tak okolo našeho panelového domu roste trávník, který je protkaný kopřivami a lopuchem, jen ale na několika místech, sekání to neřeší. Posekáno je asi měsíc a už se zase derou na svět. Lze nyní provést nějaký postřik či jiný zákrok, který by jim zamezil růst?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak samozřejmě trávníky na sídlištích kolem panelových domů nejsou trávníky v pravém slova smyslu. Je to spíše plocha, kde prostě něco cosi vyrostlo, a to se více či méně seče. Takže tak k tomu musíme trošičku přistupovat. Na druhou stranu, pokud už tam rostou kopřivy nebo lopuchy a podobné věci, tak asi by to chtělo tyto zlikvidovat. Nevím, jak to je, zda v té oblasti je dovoleno používat chemické přípravky, chtělo by to zjistit na příslušném odboru životního prostředí, tam řeknou, zda to je možné. Potom na mladé rostliny, čili mladé listové plochy se používají takzvané selektivní herbicidy do trávníků. Jsou to přípravky, které zlikvidují ty plevele a tráva samozřejmě zůstane, ale jsou to chemické přípravky, a proto říkám, zjistit si to, jak je to s použitím na veřejných plochách.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dobrá rada pro naši posluchačku. Tak ještě budou další dotazy od posluchačů, ale teď pojďme se věnovat obecně tomu, co s trávníkem před zimou. Ona je v nedohlednu, ale už bychom měli chystat určitá opatření.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě. Je to celá řada opatření, které se mají dělat, ale já si myslím, že mnoho lidí neví, že se dají trávníky zakládat, a to právě Liduška teď chtěla říct, že je stále na to ta vhodná doba.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, určitě, protože málokdo ví, že trávník se zakládá nejen na jaře, ale může se samozřejmě zakládat ještě teď na podzim. Dokonce ta doba je naprosto ideální a je od poloviny září asi až do poloviny října. Záleží samozřejmě na počasí, na vývoji. To zakládání je dobré z toho důvodu, že přece jen už není takové vedro, prší, takže ta tráva se velmi dobře chytá, velmi rychle klíčí. Je dobré možná připomenout, že tráva klíčí už při 3 stupních, takže nemusíme vůbec mít strach, že když se ochladí, že třeba zůstává to semínko jenom ležet, není to pravda. Tráva opravdu vyklíčí a ještě je schopná udělat docela zapojený koberec do zimy a je velmi důležité ještě právě před tou zimou tu trávu i sesekat, nejlépe kosou, to první sekání udělat, protože přece jen tou sekačkou se může vytrhat a ty mladé rostliny jsou velmi na to citlivé, ale důležité je nechat ji narůst asi do výšky 10 centimetrů a ještě právě před tou zimou udělat tu první seč.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Velkým pomocníkem je takzvaný vertikutátor, tak, jestli ho máme používat právě v tomto období, v jakém stavu ten trávník vlastně je a jestli lze do něho zasahovat nějakou mechanizací?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Přesně tak, vertikutace, neboli provzdušňování u trávníků, u intenzivních trávníků je velice nutné. Vertikutace není přeorávání trávníků nebo rotavátorování trávníků, jak si často někdo myslí a říká - já si nezničím krásný trávník. Prosím vůbec ne. Vertikutátor má nože, které prořezávají drn zhruba do té hloubky maximálně půl centimetru, takže dochází vlastně k odstranění té plstnaté vrstvy, která se tam během celého léta jaksi vytváří, byť trávu sbíráme samozřejmě do koše, nenecháváme, nemulčujeme, ale přesto je nutné to proříznout. Tím se zpřístupní příchod vzduchu, vláhy a samozřejmě živin ke kořenům, takže ta tráva podstatně lépe roste a teď ta podzimní vertikutace je nutná z toho důvodu, že zamezíme tomu, že by tráva mohla během zimy, kdy bude třeba vlhčí, teplejší počasí zahnívat, tvořit se plíseň sněžná, to všechno napomáhá, toto mechanické opatření, takže určitě trávník vertikutovat, měl by se posekat, udělat vertikutace a po té vertikutaci by do zimy ještě měl mírně obrůst. Takový by měl být postup.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Může se hnojit v tomto období, když už vlastně se bude blížit ta doba vegetačního klidu, tak, jestli to má ještě smysl?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, pokud se týká hnojení, tak takovým klasickým a úplně bych postačujícím způsobem je rozhození kompostu na trávník, to je naprosto ideální, ale pokud takhle ta možnost není, no, tak samozřejmě existuje v současné době celá řada hnojiv pro podzimní využití, to znamená to jsou hnojiva, která mají potlačený obsah dusíku nebo omezený.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili jsou takzvaná podzimní hnojiva?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, existují a jsou právě i pro tu trávu, takže samozřejmě, pokud ta tráva je nekvalitní nebo máme obavu o to, aby příští rok vypadala dobře, tak je dobré to hnojivo použít.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych ještě možná takovou malou poznámku. My si těch trávníků u nás příliš nevážíme. Já často slyším a, Stáňo, i od vás jsem to slyšel, já trávu nechci, já tam chci dát kačírek, abych to nemusel sekat. Já jsem si tohle to uvědomil v létě v Chorvatsku, kdy oni, když chtějí mít kousek trávníčku, tak ho intenzivně každý den zavlažují, obden to sečou, prostě ta péče je úmorná.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože je tam sucho.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Protože je tam sucho, tam několik měsíců neprší a dokonce jsem viděl, že třeba u silnice, kde jsou v křižovatkách malé trávníkové plochy, tak oni to zavlažují a vzorně se o to starají. Myslím si, že bychom si měli vážit toho, že ty trávníky u nás prakticky samy rostou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste zmiňovali selektivní herbicid právě pro určité druhy plevelů, které se v tom trávníku objevují, tak, jestli zase teď v tom období předzimním, jestli je možné také provést právě to, aby nám potom to na jaře všechno tam nepustilo semínka do země a nevzklíčilo právě na jaře?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, je to samozřejmě možné, ale zase, je velmi důležité provést tu aktivaci selektivních herbicidů přes listovou plochu těch plevelů. Rozhodně to není možné dělat třeba po posekání toho trávníku, kdy ten plevel nebo ty plevelné rostliny jsou posekány natolik, že nemají žádné listy, v takovém případě by ten herbicid určitě neúčinkoval.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A možná ještě, když jsme u té chemické ochrany, tak já bych se zmínil o ošetření proti plísni sněžné. Často vídáme v různých pořadech, že firmy a výrobci doporučují ošetření proti plísni sněžné na jaře v době, kdy už tu plíseň po té zimě už tam vidíme, tak prosím to už je jaksi s křížkem po funuse. Ošetření se dělá preventivní, to je základ, preventivní ošetření, čili v pozdním podzimu ošetřuje se, jsou přípravky přímo určené proti plísni sněžné, čili ta prevence na podzim, určitě ji udělat, zabráníme tomu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Trávník je i na místech velmi stinných, kde tedy opravdu toho sluníčka moc není a i v období letním tam vidíme mech a je to tam prostě, je tam prostě úplně jiná situace, než na jiných plochách, kde sluníčko svítí. Jak se postarat právě o tato místa, protože ta zima jim dá teda ránu z minulosti podle mého soudu? Jestli máme použít antimecha a podobné přípravky, jestli teda vertikutaci nějakou speciální, tak, jak na to?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, určitě ne, protože já jsem se zase přesvědčila na vlastních pozemcích, kde je mech, tak samozřejmě ten mech je tam hlavně z toho důvodu, že ta tráva nemá dostatečnou výživu, a to je základní asi problém. Používání nejrůznějších antimechů a stopmechů, to je velmi úzkoprsé a je to velmi jako jaksi bych řekla krátkodobá aplikace nebo účinnost velmi krátká, takže z toho důvodu je lepší, než používat nejrůznější chemické přípravky, trávu vyhnojit, stačí použít klasická obyčejná trojsložková hnojiva, které úplně postačí a tím, že vlastně dáváme té trávě výživu, tak ona začne růst a tím, že začíná růst, tak potlačuje ten mech, protože tomu mechu stačí opravdu mnohem méně živin než té trávě.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych možná jenom k tomu dodal, že pokud máme takovou plochu s mechem, vyplatí se vzít vyčesávač a ten mech z toho vyčesat. Zase upozorňuji, vyčesávač není vertikutátor, jsou to prostě takové ohebné pruty, které rotují a samozřejmě ten mech z toho perfektně vyčešou, pak to buď vyhrabeme nebo vysejeme sekačkou a pak by mělo přijít právě to vyhnojení.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A není třeba určité období, kdy ten mech má v sobě semínka a to, z čeho pak roste ten další mech v té době, když s tím manipulujeme, jestli, to sice potom vyhodíme, ale zůstanou nám právě zase ty sazenice na příští rok, tak, jestli třeba i tady není nějaké období? Kdykoliv?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě ne. Ty mechy se množí vlastně pořád a záleží spíš na tom udělat ten zásah, jak to tady Honza říkal, a nejideálnější období právě proto je jaro a samozřejmě i ten podzim.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a ještě k tomu plevelu, právě likvidace plevelu v trávníku, tak čím bude bohatší ten trávník, čím více té trávy bude, tak ve své podstatě má ta tráva tu schopnost vytlačit ty plevely, že tam prostě nejsou, že ona je vypudí, nebo kdo je silnější?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já myslím, že vždycky spíš v převaze jsou ty plevele, ale možná bysme k těm trávníkům měli přistupovat tak, jak to často vidíme.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, sedmikrásky, je mi to jasné.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Nejenom sedmikrásky. Viděl jsem krásné přírodní loučky, které byly opravdu příjemné pro oko, potěšily a myslím si, že i ta údržba je možná trošku jednodušší, než těch intenzivních pomalu jednosložkových trávníků, co se týká složení trav, uvážit, co se hodí, co se nehodí a určitě nechtít za každou cenu mít prakticky umělý trávník, to bysme si tam mohli dát umělý travní koberec, nemusíme to sekat a starat se o to.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
2215552525 anebo jejakaje@rozhlas.cz, to je kontaktní spojení do studia Dvojky Českého rozhlasu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář a teď také vy posluchači. Dobré dopoledne.
posluchač
--------------------
Haló, slyšíte mě?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jste u nás už, můžete se ptát.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Hladík z Hradecka, od Hradce Králové.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
posluchač
--------------------
Máme, je to teda z jinýho soudku, ale protože je tam pan Kopřiva s paní Duškovou, využívám této možnosti. Máme hrušně, letos ani jednu hrušku, protože všechny hrušně od sedmdesátiletejch po nový stromky napadený listy, opadalo všechno, už je to bez listů teď. Dá se nějaká prevence nebo něco, co s tím?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, důležité asi je, co vám způsobilo ten opad listů, a těch možností je opravdu víc. My bychom je teď možná vyjmenovali, tak v první řadě to může být septoriósa hrušní, můžou to být roztoči, může to být, může to být rzivost hrušní, ale ta by se projevovala typickými oranžovými skvrnami, to jste sice neřekl, takže my velmi těžko můžeme říct, z jakého důvodu, může to být i strupovitost. Takže určitě některá z těch houbových záležitostí asi to má na svědomí, ale bohužel kdybyste aspoň trošičku popsal, jak ty listy vypadají, tak bysme možná mohli být konkrétnější.
posluchač
--------------------
Zespod na těch listech, co opadávaj, jsou bradavičky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano a seshorní strany je to takový oranžovočervený?
posluchač
--------------------
Ano.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak to je rzivost hrušní a to je bohužel houbové onemocnění, které je rozšířené u nás v republice úplně snad všude už by se dalo říct a je to způsobené dvoubytnou rzí, to znamená, že ta rez má dva hostitele, jedním z nich jsou jalovce a druhým hostitelem je ta hruška. A teď v tuto dobu právě ty výtrusy na spodní straně listů těch vašich hrušní infikují jalovce a potom na jaře je to zase obráceně a bohužel se ty výtrusy šíří až do okruhu půl kilometru, takže, i když třeba vy sám nemáte na zahrádce žádný z těch jalovců, jak jsem tady říkala, tak může to být někde od sousedů nebo odkudkoliv, z parku třeba.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A co má udělat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tam opatření je především v tom to listí všechno na podzim důkladně shrabat, zkompostovat samozřejmě, ošetření chemické se dělá, je na to přípravek nebo přípravky proti rzivosti a to ošetření se dělá na potlačení, úplně se to asi nezlikviduje, ale hodně se to potlačí, a ta doba je pouze začátek kvetení hrušky a dokvétání hrušně. Samozřejmě ty jalovce jako takové je možné ošetřovat také tím přípravkem, ovšem není to příliš účinné. Možná spíš se vyplatí, pokud ho máme samozřejmě na zahrádce, v době, kdy začínají kvést hrušně, zakrýt ho bílou netkanou textilií, a tím se zabrání vlastně té infekce, tomu zinfikování. Já bych ještě poprosil všechny posluchače, jestli by směřovali dotazy, ale vždy k tomu tématu, který máme. Nám pak lidé nadávají, že se na ně nedostane s tou problematikou, kterou řešíme, ale potěším všechny, chystáme takzvané listárny, kde pak budeme řešit všechny možné dotazy.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A jinak na webu dvojka.rozhlas.cz, tam bude za chviličku chat, takže tam můžete psát třeba ty jiné otázky. Teď k trávníku. Máte nějakou otázku? Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den. Volám z Prahy, ale chatu mám Brdy, Hřebeny a řádí nám tam kanci, čili trávník ošetřovaný, správně mechu zbavenej, do rána je 140 metrů čtverečných zvoraných. Co se dá dělat, když myslivci tvrdí, že se nesmí střílet, všichni říkají nesmí se střílet, přitom všichni vědí, že kanci jsou přemnožený? Co s tím dělat? Kdo je za to zodpovědný? Patří tu státu ten les nebo komu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak to neporadím, protože to se musíte podívat do katastru, a tam zjistíte, jestli jsou to soukromé lesy nebo státní lesy, to je jedna věc. Ale na druhou stranu opravdu vy nesmíte svévolně jaksi střílet. Kamarád má chalupu v Krkonoších a má stejný problém, kdy mám spíš dojem, že má pole než louku od těch kanců rozryté. Já bych poradil, existuje repelent neboli odpuzující přípravek. Jsou to takové velké granule, je to prostě na stopnutí kanců, abych neřekl název toho přípravku, dá se to koupit, má to takovou mýdlovou vůni a to, když tam rozhodíte, tak samozřejmě potom zabráníte ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Doufejme.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Doufejme zabráníte tomu vstupu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naděje tady je. Dobrý den. I vás zdravíme, jakou máte otázku?
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady je posluchačka z Moravy. Velmi bych byla ráda za odpověď, co s tím vyhrabaným mechem? Dá se použít do kompostu, anebo spálit?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme taky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, mech samozřejmě můžete zkompostovat, proč ne, prokládat ale samozřejmě vrstvou další organické hmoty, ale jinak bez problémů můžete kompostovat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou druhy trávy, jaké můžeme vybírat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Travní směsi. Ano, těch je opravdu hodně a myslím si, že každý by si měl vybrat podle toho, jaké potřebuje osít místo, takže trávy volíme buď do stínu nebo naopak zase na slunce nebo jsou trávy, směsi hřišťové, to jsou trávy, které snáší intenzivní sešlap, tam můžeme se pohybovat děti, pes, auto a tak dále, takže i to je možné. Kdo by chtěl něco luxusnějšího, tak existují samozřejmě i golfové směsi anebo parkové trávy, takže to všechno je jenom na záležitost vkusu a potřeby, jakou a místa, které potřebujeme osít kolem toho domu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta péče o ty trávníky, ať už je to právě to nebo ono, travní semeno, je stejná?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, ta péče je víceméně stejná, a to znamená, že musíme pravidelně trávník sekat, pravidelně přihnojovat, pravidelně zalévat, pokud je sucho, ale jinak si myslím, že ta péče o ně opravdu, že je stejná.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom mohli uvažovat o takzvaných plastových zatravňovacích rohožích, o kterých jsem slyšela, právě je to třeba pro ty, kteří chtějí na trávníky vjíždět autem nebo se tam koná nějaký větší pohyb, nějaká větší aktivita. Co to je za rohože?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Je to úžasná věc. Objevilo se to v letošním roce a já se přiznám, že jsem se nechal zlákat a na chalupu jsem si to pořídil. Nemusíte k tomu dělat žádné terénní úpravy, nemusíte nic k tomu připravovat, protože ty rohože jsou v takových rolích a ty se pomocí speciálních zatloukacích pinů připevní přímo na tu trávníkovou plochu, kterou máme. Během dvou, třech měsíců to trávou úplně proroste, takže ta plastová věc, kterou já bych u domu nesnesl, ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmizí.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ta zmizí, takže máte nádherný trávník, který se běžně udržuje klasickou sekačkou, dokonce jsem si odzkoušel, že ta výška toho strniště může být jakákoliv, nemusíme se bát, že bychom toho sekli, protože jezdíme opravdu po povrchu a nikdy, nikdy se nám ta tráva nerozjezdí, nikdy tam nemáme bláto, nikdy tam nemáme vyjeté koleje a nikdy samozřejmě tam nemáme mokro a dokonce pozor, ty rohože unesou i třeba nákladní auto nebo traktor.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dobrý den. Zdravíme. Jaké máte problémy s trávníkem?
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady posluchačka z jižních Čech. Já jsem se chtěla zeptat, my máme trávníček, teda ne moc velkej, ale máme pejska fenku a ta tam prostě chodí čurat a zůstávají skvrny, ta tráva prostě zmizí, zajde, tak jsem se chtěla zeptat, jestli je něco proti tomu, aby tam ten pes buďto nechodil, protože nemůžu to jako ohradit, aby tam jako vůbec nemohla, nebo aby ji to odpuzovalo, aby tam nechodila nebo nějakou trávu, která by to vydržela?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak taková tráva není bohužel.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom přidám, že se na to také ptala posluchačka, která posílala otázku na náš web rozhlasový a právě ona si položila nové trávníkové koberce a má stejný problém, vypadá to, že to je také o psu, takže odpovídáme na více otázek.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak v tomto případě by asi byly na místě repelentní odpuzovací přípravky, buď ve spreji anebo v granulích a ty by měly určitě zabránit aspoň dočasně tomu, aby tam ten pejsek nechodil, musí se ta aplikace samozřejmě opakovat, protože deštěm nebo nějakým intenzivním slejvákem dochází k tomu, že se ten přípravek vyplaví, takže znova opakovat. A jinak Honza má takovej výbornej nápad.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já jsem to dostal od jedné divačky z televize, která radila, když má fenku, takže, kdykoliv ji vypustí a venčí na zahradu, tak stojí za ní s konví vody a jakmile se fenka vyčurá, tak okamžitě na to místo naleje celou konev vody, tím okamžitě tu kyselinu, a ta moč je opravdu kyselina, naředí a vyplatí, tak to je také řešení.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A to jsme ještě nemluvili o tom, že třeba takový krtek na zahradě, na trávníku dovede také napáchat pěkné škody, a to by určitě vyvolalo obrovskou lavinu dotazů stejně jako kuny, to jsou taková oblíbená témata našich posluchačů. Tak uzavřeme dnešní téma jak na trávník, hlavně aby pršelo a bylo teplo, to trávníku úžasně prospívá, to je ideální kombinace. Tak já jenom našim posluchačům připomenu, že samozřejmě i dnes mohou posílat své otázky na náš web dvojka.rozhlas.cz, tam probíhá chat a tam jsou Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář a budou rádi odpovídat na vaše otázky a my se uvidíme zase až možná v říjnu, protože pak je státní svátek, tak si dáme pauzu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.