Tomáš Halík: Stát dnes nemá monopol na politiku, církve zase na náboženství

20. květen 2015

Francouzi chtějí odstranit sochu papeže Jana Pavla II. Důvodem je rozpor s normami o sekularismu. Podle prezidenta České křesťanské akademie Tomáše Halíka je to ukázkový nesmysl.

„Je to jasný případ toho, k jakým absurditám vede francouzská cesta odluky státu od církve. Je načase se proti tomu postavit a hledat i ve Francii nový model.“

Oddělení toho typu mělo smysl pouze ve chvíli, kdy tady byla mocná církev. „Církve dnes nemají ani možnost ani chuť dirigovat občanskou společnost. Tedy jakkoli mocensky zasahovat,“ říká Tomáš Halík. Stát dnes nemá podle něj monopol na politiku, církve zase monopol na náboženství.

Tři modely vztahu státu a církví

Ve světě dnes existují hned tři modely, jak spolu stát a církve spolupracují. Nejvíce se mu líbí, jak to vypadá v Německu.

„Podle mě má Německo nejvyspělejší demokratickou kulturu na planetě. Třeba i tím, že v čele státu stojí takové osobnosti, jako jsou Angela Merkelová a duchovní v roli prezidenta Joachim Gauck.“


Tomáš Halík citoval Böckenferdův paradox demokracie, podle kterého demokracie stojí na předpokladech, které nemůže sama vytvořit a ani zajistit. Stojí na duchovních a kulturních hodnotách Evropy, ve které má nezastupitelnou roli taky křesťanská tradice.

Nejlíp to vyřešili Němci

Všechny německé církve nemohou zasahovat do kompetencí státu a naopak. Ale velmi dobře spolu spolupracují, třeba v sociální oblasti.

„Politická a právní filozofie, poučená z nacismu, říká, že stát musí být nezávislý ve smyslu konfesního, ale nemůže být neutrální hodnotově a nábožensky. Přece dobře víme, že z náboženské kultury vycházejí hodnoty podstatné i třeba pro ekonomický život,“ říká.


O odstranění sochy rozhodl francouzský správní soud v Rennes. Soud odkazuje na princip sekularismu ve francouzské ústavě a v Zákoně o oddělení mezi církvemi a státem z roku 1905.

Francouzský a americký model

Kromě německého modelu existuje ještě americký a taky francouzský, který je prý plodem zápasu už za dob Francouzské revoluce. V dnešním pojetí představuje potlačení náboženství ve veřejném prostoru.


Soudci tvrdí, že problém není socha, která zobrazuje papeže s vyrytou výzvou „Nebojte se“, ale že je umístěna pod obloukem, který má na vrchu kříž. Podle soudu má osmimetrový památník pro svou velikost ostentativní charakter, a tím porušuje ústavu.

Máme odstraňovat kříže?

Proč vadí hlavně kříž na soše? „Už v pohádkách se kříže bál čert, ne lidé. To bychom pak ale museli odstranit všechny náboženské symboly, které jsou ale perly naší kultury. Je to prostě absurdní,“ zlobí se Halík.

Jan Pavel II. má svou roli i dnes

Celá kauza je prý ale ukázkou toho, že papež Jan Pavel II. byl velikou osobností, která dodnes přesahuje zařazení do některé z oblastí, tedy církve nebo politiky.

„Byl to představitel církve, který nemá jinou moc než moc slova, byl opravdu velikou osobností. A chápat by ho měl každý, kdo si váží základních lidských svobod,“ dodává.

Kříž světových dnů mládeže a ikona Panny Marie, které věnoval papež Jan Pavel II. mladým lidem

Jaký význam má v dnešní době Jan Hus? A jak se dívá na novodobé označování sportovců za bohy? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: lup , Tomáš Halík , zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová