Tobogan plní dojemná přání Ježíškových vnoučat. „Když je člověk šťastný a má se rád, může těšit ostatní,“ vyznávají se Jitka Čvančarová a Leona Machálková

18. prosinec 2021

Adventně laděný Tobogan a splněné přání na dálku pro ty, kteří si přáli setkat se s Jitkou Čvančarovou a Leonou Machálkovou v projektu Ježíškova vnoučata. Moderuje Aleš Cibulka.

„Nepořádek není potřeba uklidit, ale nazdobit,“ radí všem posluchačům, kteří finišují s předvánočním úklidem Aleš Cibulka v úvodu Toboganu.

Ježíškova vnoučata v Toboganu

Předvánoční díl je věnován lidem, kteří se v projektu Ježíškova vnoučata přáli setkat s herečkou Jitkou Čvančarovou a zpěvačkou Leonou Machálkovou. Obě vysílání Toboganu doprovodily zpěvem.

„Je jedno, kolik máte cukroví. Když je člověk šťastný a spokojený sám se sebou, může radost rozdávat i druhým,“ vyznává se herečka. Jako hosta si Jitka Čvančarová přála setkat se s režisérem Václavem Marhoulem. Oba se věnují charitě nejen v projektu Ježíškových vnoučat, ale setkávají se i při akcích organizace Unicef. 

Cukroví i Václav Havel

„Někdy si na sebe naložíme víc než uneseme,“ říká Leona Machálková. „Je potřeba vyhodnotit hitparádu důležitosti. Zvládám napéct pět druhů cukroví, úklid zvládám pozvolna.“ A jaký má recept na mezilidské vztahy? „Jediné, co můžeme ovlivnit, je teď a tady.“

V Toboganu se vzpomínalo se i na Václava Havla, od jehož úmrtí uplynulo deset let. V Toboganu byl častým hostem. „Do kávy si dával panáčka,“ vzpomíná Aleš Cibulka na vysílání v Divadle U Hasičů. 

Odkud se znají Jitka Čvančarová s Václavem Marhoulem? Kdo si před začátkem Toboganu přišíval knoflík? Kolik druhů cukroví peče hereččina maminka? Jak probíhal první Silvestr s Václavem Havlem v roce 1989? 

autoři: Aleš Cibulka , juk
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.