Šuta
U příjmení Šuta nacházíte v odborné literatuře mnoho možných výkladů. Apelativum šuta označuje ve valašském nářečí „šišku“ nebo „svazek lnu“, příjmení Šuta by tedy mohlo souviset s povoláním. Mohlo by pocházet i z moravského přídavného jména šutý, tj. „komolý“, „kusý“ nebo také „starý“, „sešlý“, jako pojmenování podle vzhledu. V evidenci obyvatelstva je uvedeno 364 nositelů příjmení Šuta, nejvíce jich žije ve Vsetíně, snad bychom tedy mohli přihlédnout i k polštině, kde je příjmí Szuta doloženo již z roku 1441, vykládá se ze szuty, tj. „člověk bez rukou“, popř. z přídavného jména suty, tj. „bohatý“, „hojný“, „štědrý“.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 193; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 43, s. 101; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 72; K. Rymut, Nazwiska Polaków: słownik historyczno-etymologiczny, díl II, L–Ż, Kraków 2001, s. 561
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
