Šupitar
Příjmení Šupitar vykládal Antonín Kotík ze slovesa šupitat ve významu „jíst“. Josef Beneš zase viděl v zakončení -pitar nářeční podobu rodného jména Petr, ovšem první část příjmení neosvětlil. Domníváme se, že by snad mohla souviset se středohornoněmeckým schuppe ve významu „lopata“ ‒ německé příjmení Schuppe se vykládá jako označení zahradníka podle nástroje, který používal.
Pokud bychom tedy spojili obě části dohromady, dostali bychom pojmenování pro zahradníka Petra. V současnosti nosí příjmení Šupitar/Šupitarová 61 osob.
Použitá literatura:
A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 97; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 279, s. 294; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 192; R. a V. Kohlheimovi, Lexikon der Familiennamen, Mannheim 2008, s. 552 (Schuppe)
