Spisovatel Kosatík: V USA končí vláda práva. Nikým nevolený Musk se dostává k citlivým údajům. A Evropě chybí charismatičtí lídři
Jak by Evropa měla či mohla přistupovat k návratu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA? A přináší zatím jeho staronová funkce více škody nebo užitku? Je reálné přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do jiných zemí? Současné dění ve světe komentuje spisovatel Pavel Kosatík.
Z plánů, slibů a prvních kroků znovuzvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa má mnoho lidí obavy a strach. Druhá početná skupina do něj naopak vkládá naděje ve změnu k lepšímu.
Čtěte také
„Já mnohem častěji narážím na tu skupinu, která je vyděšená. Na tu, která si nové americké dění nedokáže zařadit do kontextu západní demokracie,“ říká spisovatel Kosatík a upozorňuje, že tomu tak je, i když se snaží neuzavírat se pouze v jedné sociální bublině.
Velký bratr v USA
„Ve Spojených státech evidentně končí vláda práva. K velmi podstatným kompetencím a citlivým údajům o lidech se dostávají lidé, jako je například Elon Musk, kteří na rozdíl od prezidenta nebyli zvoleni,“ dodává.
„Pomyslný Velký bratr se teď v USA začal zničehonic velkou rychlostí uskutečňovat. Jsme o to více zaskočeni, protože se to děje v zemi, kterou jsme doteď vnímali jako lídra západní demokracie. Je to útok z nečekané strany.“
Čtěte také
Postoj Evropy k Americe
Stále nezodpovězenou otázkou zůstává postoj Evropy k nové americké administrativě. „Za ideálního stavu by měla být Evropa Evropou. To znamená, že by měla být schopná vést diskuzi, která dospěje k jednotnému výsledku.“
„Měla by být schopná zformulovat politiku pro všechny případy,“ přemýšlí dál Pavel Kosatík. Zároveň ale upozorňuje, že se jeho úvahy pohybují čistě v teoretické rovině, protože Evropa je momentálně ve velice nejednotném stavu.
„Jako další problém vidím, že v Evropě chybí charismatičtí lídři. Pokud někde jsou, tak jen na úrovni jednotlivých států. Když to řeknu hloupě: není charisma Hitlera jako charisma Kennedyho. Charisma, které mám na mysli, je něco, bez čeho politika nemůže být. A v čele Evropy máme momentálně spíše úřednické typy lidí.“
A postoj Ameriky ke světu
„Trumpův postoj America First, Amerika na prvním místě, mu nevyčítám. Z pohledu byznysmena je to logické. Jako naprosto klíčové vidím, co bude second – tedy na druhém místě,“ míní Kosatík. „Podstatné bude, jaký postoj zaujme k Rusku a Ukrajině,“ dodává.
Čtěte také
Trumpova slova o přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do jiných zemí a vznik pomyslné ‚riviéry Blízkého východu‘, už korigují lidé z jeho týmu. Trump tyto plány označil za humanitární snahu a snahu o obnovu Gazy.
„Realizaci plánu si představit umím, protože se takové věci staly v minulosti už několikrát. Například odsun Němců z našeho území je stále událost, ze které jsme se eticky nedostali dodnes,“ říká spisovatel.
„Palestinci by se ocitli ve vzduchoprázdnu a pokud by Izrael přizvukoval budování této americké riviéry, tak by spáchal etickou sebevraždu, zatížil by se vinou, která nejde odčinit během pár let. To bych Izraeli, o Palestincích nemluvě, opravdu nepřál,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
