Špatné silnice končí, když opustíte ČR, říká novinářka Markéta Kutilová
Bulharsku bychom dálnice mohli závidět. A ani Rumunsko už není zemí výmolů a děr na silnicích. Nemluvě o úchvatné Transfagarašské magistrále.
Dostala zdánlivě bláznivý nápad: dvě ženy samy uřídí 1600 km. Všichni ji prý od toho zrazovali. „Nakonec jsme cestu zvládly na jeden zátah, beze spánku, za 18 hodin,“ popisuje novinářka Markéta Kutilová.
Nejhorší a nejlepší
„Skutečně platí, že nejhorší cesty končí, když opustíte území ČR. Jakmile jsme vyjely na hranice Slovenska a dál přes Maďarsko, celé Rumunsko, tak jsme více méně svištěly po krásných rovných dálnicích bez jediné uzavírky,“ překvapuje. „Dokonce i Bulharům bysme mohli silnice závidět.“
Vyloženě se prý těšily na přejezd Transfagarašské magistrály. „Pohoří Fagaraš je nejvyšší v Rumunsku. Projíždíte opravdu úchvatnými scenériemi, kdy šplháte nahoru a zase prudce sjíždíte dolu. To byl fascinující úsek.“ Posuďte sami ve videu.
Překvapivé Rumunsko
Rumunsko je celkově velmi překvapilo. „Před 15 lety tam ještě byly silničky plné výmolů a děr a teď jsou všude dálnice nebo rychlostí silnice. Rychlostní limity tam samozřejmě nikdo nedodržuje. Ani ve vesnicích. Ale provoz je hodně plynulý bez jakýchkoli problémů.“
Je prostě vidět, že Rumuni do silnic a dálnic investují. „Hodně jich je sponzorováno EU. Výstavba jde překotně nahoru. Ale samozřejmě když jedete mimo dálnice, tak nejčastější značka je: Pozor, kráva. A musíte se vyhýbat babičkám v černém, které vodí kravky na pastvu. Ale i toho ubylo.“ Co vás překvapí v Bulharsku? Poslechněte si ze záznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
