Socioložka: České děti si rády hrají venku, řada z nich ale nemá s kým. Při plánování veřejného prostoru nemyslíme na starší děti

„Výzkum České děti venku jsme porovnávali se srovnatelnou studií z roku 2015. Přestože se ukázalo, že množství času stráveného dětmi venku mírně pokleslo, děti stále během týdne i o víkendech tráví hodně času v přírodě, na hřišti nebo na ulici. S rostoucím věkem je odvádějí od pobytu venku filmy, seriály, sociální sítě a hraní her, u některých se k tomu přidává i čas strávený na kroužcích, obecně ale za osm let nedošlo k výraznějším změnám,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... analytička Ústavu empirických výzkumů STEM Klára Zajíčková.

Na hřišti, na ulici, v přírodě

Podle výzkumu necelá desetina dětí, hlavně starších kluků, tráví čas na počítači nebo telefonu a o pobyt venku přílišný zájem neprojevují. Část jejich vrstevnic a vrstevníků, celkem 13 %, sice také tráví hodně času na sociálních sítích nebo sledováním filmů a seriálů, navíc ale ještě pomáhají v domácnosti, věnují čas přípravě do školy, chodí ven s kamarády nebo sdílejí svůj čas s rodinou.

Čtěte také

Důvěru k dětem si vybudujete přes zájem, radí rodičům psycholog Milan Studnička

Mnohem více venku jsou pak mladší děti. Desetina z nich chodí jen tak ven, jsou na hřišti, na ulici nebo v okolí jejich domu. Další skupina dětí pak tráví čas v přírodě o víkendech a během týdne jsou na kroužcích. Zájem o kroužky pak klesá u nejstarších dětí ve věku 13–15 let. Nejrozsáhlejší skupina dětí, asi 61 %, dělá od každého něco. Některé tráví čas spíše ve škole, některé v družině, některé na sociálních sítích a hodně z nich tráví čas venku při sportu.

V průměru tráví děti venku denně při různých aktivitách dvě hodiny. Zajímavým poznatkem výzkumu je podle Zajíčkové to, že zatímco pro mladší děti jsou důležitá dětská a sportovní hřiště nebo později skateparky, pro starší děti je mnohem důležitější, než kde jsou, s kým venku jsou. „Zajímavě se k tomu vyjádřila třeba architektka Mirjana Petrik, zakladatelka sdružení Město přátelské k dětem, která k tomuto výseku výzkumu řekla, že to jen potvrzuje to, že při plánování veřejného prostoru velmi málo myslíme na starší děti.“

Absence kamarádů i vyžití

Problém u starších dětí je podle socioložky hlavně v tom, že je jejich čas více strukturovaný, a je mnohem těžší sladit jejich aktivity s aktivitami stejně starých dětí. Jednou z významných překážek pro to, proč děti ve starším věku nechodí tolik ven, je skutečnost, že nemají s kým by mohly trávit čas venku. „V současném výzkumu toto zmínilo 39 % rodičů, v roce 2015 to bylo jen 17 %,“ popisuje jednu z nejvýraznějších změn Zajíčková.

Kromě již zmíněné strukturace času, kdy je obtížné se na čase venku domluvit, v tom podle analytičky hraje roli i to, že třeba na vesnicích nebo v menších městech není venku pro děti dostatečné vyžití. „Roli hraje i to, že děti často nemají z koho vybírat, když si zkrátka zrovna s nějakou místní partou dětí nerozumějí...,“ dodává.