Sníh nedělá radost jen dětem. Na tuhou zimu čekali jako na smilování i lesníci, říká geolog Václav Cílek
Českou republiku pokryl sníh a sevřel tuhý mráz. Tak bohatou sněhovou nadílku mnozí pamatují ze svých dětských let. Je toto ta pravá zima?
„Z pohledu starší generace jde o běžnou zimu. Z pohledu posledních deseti let je to zima anomální,“ říká v pořadu Jak to vidí... geolog Václav Cílek.
Jak dále vysvětluje, kolem Antarktidy a Arktidy se nachází pruh silných větrů, který jako mohutná hradba brání rozlézání studeného vzduchu. „Podíváme-li se na mapu, uvidíme, že jdou tři velké laloky chladu. První jde přes Spojené státy americké, druhý jde k nám do Evropy a třetí jde přes Čínu a dotýká se Japonska.“
„Za celou situací tedy zřejmě stojí narušení tohoto prstence větrů, což je asi dáno oteplováním severní oblasti,“ domnívá se Cílek.
Zima jako přítel i nepřítel
Z nenadálé sněhové nadílky se ovšem neradují jen děti, ale i lesníci. Podle Václava Cílka totiž právě oni čekali na tuhou zimu jako na smilování. „Lesníkům tuhá zima hodně pomáhá v boji s kůrovcem. Dá se očekávat, že současná zima alespoň trochu kůrovcovou kalamitu zbrdí.“
Energetici už tak nadšení nejsou. Florida, kde rovněž panují třeskuté mrazy, se potýká s masivními výpadky elektřiny, takzvanými pohyblivými blackouty. Problém s nedostatkem energie mají i ve Švédsku, kde na konci minulého roku odstavili jeden blok jaderné elektrárny. Vlivem tuhé zimy i zde došlo k velkým výpadkům energie. Tamní televize dokonce vyzvala občany, aby se chovali odpovědně a omezili luxování.
„Ano, po průmyslových závodech jsou největšími žrouty energie právě domácnosti. I u nás byl zaznamenán naprosto rekordní odběr elektřiny v současných dnech, kdy lidé výrazně více topí.“
Bude více vody?
Do jaké míry sníh ovlivní zásoby podzemní vody, se však v sučasné chvíli přesně říci nedá. Z hlediska předpovědi počasí se podle slov Václava Cílka nacházíme v nejhůře předpověditelné oblasti, na rozhraní jižního a severního proudění a zároveň mezi oceanitou vod Atlantského oceánu a kontinentalitou od Sibiře.
„Nacházíme se v takzvané zóně nikoho, která je nejhůře předpověditelná. U sněhu a doplňování podzemních vod je podstatné, aby byl sníh mokrý a odtával pomalu, aby měla voda dostatek času se vsáknout,“ uzavírá Václav Cílek.
Další témata rozhovoru: sopečná činnost sicilské Etny; potravinový semafor na Slovensku; lze se připravit na výpadky energie?
Související
-
Václav Cílek: Chod ročních období je určitě jiný, než býval
Proč máme čtyři roční období? A jak je lidé vnímali v minulosti?
-
Jak svět zbavit problémů s vodou? V Nepálu se to daří, naznačuje hydrogeolog Zbyněk Hrkal
U které ze svých zahraničních misí zažíval pocit smysluplnosti a užitečnosti? O čem vypráví ve své nové knize Stopy bílého muže?
-
Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 17. února 2021
Hostem byl geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
