Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 17. února 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání přijal geolog a popularizátor vědy Václav Cílek, vítejte.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás například na to, zda nás čeká nyní obrat od sušších let k deštivějšímu období. Jak je na tom Česko se zásobami vody. Zda ulehčí spotřebitelům výběr potravinový Semafor, který plánují na Slovensku. Proč sicilská Etna tolik soptí? A proč by Švédové měli odložit vysavače, přeji nerušený poslech. Mráz, vydatné sněžení, běžkování dokonce na Karlově mostě nebo bobování z Petřína. Tak bohatou sněhovou nadílku, pane Cílku, jsme tady už docela dlouho neměli. Je to letos normální klasická zima?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Je to klasická zima, jakou jsme dali, když jsme byli mladí my starší teda. Jinak je to anomální zima po 10 letech. Jedná se o to, už jsme se o to vlastně bavili možná před dvěma nebo třemi lety, že okolo Antarktidy a Arktidy je normálně takový pruh silných větrů, který jako hradba brání rozlézání toho studeného vzduchu. Když se podíváte minulý týden nebo ještě teďka na mapu, jak to vypadá s globálníma teplotama, tak jdou 3 velké laloky chladu. Ten první jde přes ty Spojené státy americké. To je to, o čem se někdy bavíme, jak mrznou pomeranče ve Floridě. Jo, tak teďko mají v Texasu -22 stupňů. Prostě úplně jako, jako šílená situace. Ten je vůbec jako největší ten lalok. Druhý lalok studeného vzduchu jde k nám do Evropy a už ustupuje a třetí lalok jde přes Čínu a dotýká se Japonska. To znamená pravděpodobně za celou situací takhle zimní stojí to narušení toho prstence těch větrů. Jo, což je asi dáno oteplováním té severní oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To jsem se právě chtěla zeptat, čemu za to vděčíme, respektive té situaci?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Víte, když je jedna událost, tak ono se nikdy nedá říct, jestli za to může globální oteplování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nějaká mozaika.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ano, ano jo, ale když je to trend, dejme tomu deseti nebo dvacetiletý, ale o tomhle tom už se doopravdy uvažujeme jako delší dobu o těch plujících toho studeného vzduchu. To znamená o arktických dnech a opakem jsou ty tropické dny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve druhé polovině týdne by se měly v České republice teploty vyšplhat místy až k osmi stupňů Celsia. Myslíte, že budou hrozit lokální povodně?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Heleďte se, uvidíme. Jo, já už vlastně hrozně nerad něco předpovídám, protože už mám skorem představu, že všechno má svoji hlavu a nedá, včetně covidu a kůrovce a nedá se to odhadnout. Mimochodem lesníci čekali jako na smilování, aby byly mrazy těch -20 stupňů, protože to je jedna z mála možností, jak toho kůrovce vlastně pozastavit. Ještě začátkem února jsem byl mezi zase lesníky, že jo. Říkali, je to hrozný prostě, jo kalamity budou pokračovat dál. Potřebovali bychom hodně tuhou zimu, tak snad aspoň někde k ní prostě došlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste mimochodem, pane Cílku, říkal, že se jen svým způsobem nerad budete vracet do města od zasněženého lesa, kde jste pozoroval na chalupě srnky?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
No, ano, máme chalupu, na teda ještě CHKO Kokořínsko. Byla tam velká zima -21 stupňů. Když jste na chalupě, kde stěží vytopíte jednu místnost kamennou, že jo, tak to na tu zimu se nedíváte tak úplně jako optimisticky. Jako, jako člověk, který se jezdí prostě někam zalyžovat, že jo. A to znamená, zima vidíte, že je nepřítel. A v tom okamžiku vám okamžitě jako dojdou ty problémy, který jsou teďka třeba v tom Texasu. Oni tomu říkají rolující se black out, pohyblivý black outy. Nebo problémy vlastně ve Švédsku s elektřinou, když už jsme to teda jako, jako začali, že jo. Švédové si odstavili jednu jadernou elektrárnu. Nesvítí, nefouká, to znamená je velkej nedostatek jako energie. Vypadalo to jako black out. Řeší se to někdy, takže se zdražuje cena energie, třeba jenom na 5 minut nebo na hodinu jo. V tom Texasu normálně, když nějaká ta megawatt hodin stojí 26 dolarů, tak se to vyšplhalo na 4 tisíce dolarů prostě a no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná bych se zastavila teda, když už jste odbočil k tomu Švédsku, tak tam dokonce švédská televize vyzvala občany, aby snížili spotřebu, například aby přestali luxovat.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ano, všichni se tomu hrozně smáli. Je to velice jako realistická záležitost. Podívejte se, my jsme zvyklí zase ještě z těch dřívějších let, že největším žroutem elektřiny a obecně energie je průmysl. Ale my ten průmysl nemáme, takže největším žroutem energie se stávají domácnosti. A teďka co můžete v těch domácnostech udělat. Mimochodem někdy 15. 2. myslím, že v 9 ráno u nás byl naprosto rekordní odběr elektřiny, já nevím možná vůbec poprvé jako v historii. Byl takhle velký. Prostě lidi jako topěj. No a, takže řeknete lidem, ano, prosím vás jako, nemůžeme vás regulovat. Museli bysme vypnout celý čtvrti. Regulujte se sami jo, neluxujte, netopte příliš. No a teďka jako Evropan, že jo, vycvičený těma svobodama, si řekne, to nám zase blbá vláda něco nařizuje a just jdu luxovat a tím se ta situace zhorší. Je to analogie trošku toho covidu mně to jako přijde být, takže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tady možná musíme u toho Švédska jenom, aby byli posluchači v obraze, co tam vůbec stalo. Tak na konci minulého roku odstavili první blok jaderné elektrárny, a když vlastně přišel tuhý mráz v lednu, tak ta země nemá dostatek elektřiny. Jak to, že se Švédové na to nepřipravili?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Vždyť my se na to taky nepřipravujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nelze se na to připravit?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
No lze se na to připravit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když odstavíte jeden blok. Oni teď vlastně narychlo uvedli do provozu naftovou elektrárnu.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ano, ano, heleďte se energetická soustava je jedna a je nedělitelná. Jsou to spojený nádoby, odkud teče elektřina z jednoho místa vlastně do druhýho a může téci všemi směry. V okamžiku, kdy odstavíte část té, těch, těch spojených nádob jo, třeba uhelnou elektrárnu, tak musíte vědět, jakou spojenou nádobou jinou to vlastně nahradit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže se lze na to připravit?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
No, ano ale chce to jako doopravdy to dlouhodobý prostě plánování. Pro Českou republiku mimochodem to vypadá tak, že to, že potřebujeme dekarbonizacovat, ale my vyvážíme okolo 20 % výroby energie z fosilního uhlí do ciziny. To znamená, to je množství, které můžeme omezit. Pomaloučku odcházet od uhlí, být opatrný s plynem, což je vlastně hodně ta ruská záležitost a rozšiřovat obnovitelný prostě energetický zdroje. A neztratit kapacitu na jaderných elektrárnách. To znamená možná nestavět jako další nebo další bloky, ale určitě udržet kapacitu Dukovan a Temelína na téhle té současné úrovni. Teďka jsem zkrátil, řekl bych mnoho týdnů prostě diskuzí mezi energetiky, co se dá dělat se současnou situací, kdy potřebujete dekarbonizace, ale potřebuje udržet stabilitu soustavy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vracím se zpět k našemu prvnímu tématu, a to je sníh. Do jaké míry právě ta sněhová nadílka aktuální ovlivňuje ty jarní zásoby vody? Je ta půda dosycena, protože třeba loni jsme viděli, že těch srážek bylo podstatně více. Spekuluje se o tom, jestli se teď přesouváme, jak už to bývá, že je to taková ta sinusoida i v životech k tomu deštivějšímu období.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Helejte se, život nám ukáže sám jo. My jsme doopravdy na rozhraní mezi tím severním a jižním prouděním a zároveň mezi oceány toho Atlantského oceánu a kontinentalitou od Sibiře. My jsme v té zóně nikoho, která je nejhůř předpověditelná vlastně. Jo, bylo by velmi pěkný, kdyby to takhle fungovala. U toho sněhu záleží na tom, jak rychle bude tát. U sněhu a doplňování podzemních vod je podstatné, aby ten sníh byl mokrý. Tál pomalu. Ta voda měla hrozně moc času několik dnů nebo několik týdnů se pozvolna vlastně vsakovat. V Týhle tý chvíli to není dost dobře jako předpověditelné, spíš bude tát rychle teda, jak to vypadá. Spíš budu taky padat laviny ze střechy, jak se jenom dívám kolem sebe. Takže jako velký pozor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sníh pokryl i majestátní sicilskou Etnu, nejaktivnější evropskou sopku, která sice doutná pořád, ale v posledních dnech hlavně včera soptí podstatně více. Nabídla úžasné představení, předpokládám pro vás geologii, pane Cílku. Opravdu spektáto, jak po zasněženém vrcholu vulkánu stéká červená láva, proud a z hlavního kráteru stoupá tmavý kouř.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ano je to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Asi menší radost teda mají obyvatelé Katánie 30 tisícové, kde museli z bezpečnostních důvodů nebo preventivních uzavřít dočasně letiště. Co hledat za tou zvýšenou aktivitou tohoto vulkánu?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Víte, já možná odpovím oklikou. Jo, ona existuje katalog sopečných výbuchů a ukazuje se, že nejmíň sopečných výbuchů bylo během druhé světové války. A ono jich nebylo nejmíň, ale oni si jich lidi nejmíň všímali totiž, protože si všímali jinejch věcí. A my teďka všichni, jak jsme jako nahlodaný, že jo tím koronavirem, tak hledáme špatná znamení. To znamená zatím tímhle vším může být nejenom ta činnost tý Etny, která je teďka, to je každý 2 nebo 3 roky vlastně něco podobnýho. Teďka to vypadá o trošku větší. Ale taky zatím může být potřeba hledat něco, něco jako varovnýho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už i Etna se zlobí?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Už i Etna se zlobí, jo to jako ano. Ono to vlastně vychází tohle to z té zkušenosti lidstva, která vždycky říká, že ty čerti chodějí ve skupinách. Jo, že většinou prostě jako jedno nebezpečí je doprovázeno nějakým jiným nebezpečím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také se spekulovalo už na začátku té první vlny nebo když začala pandemie novým typem koronaviru. Přestalo se létat, výrazně byla omezena jakákoliv doprava, pohyb lidí po světě. Jestli to bude mít nějaký dopad právě na životní prostředí.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Na tohle se mě lidi ptají v podstatě skoro každý týden. Ale on je to trošku evropský pohled, protože z pohledu Kalifornie se nelítá a počasí je tam čím dál tím horší. Když to jo takhle řeknu. Byly dělány výzkumy oblačnosti a teploty po 11. září, kdy byla zastavena na několik dnů letecký provoz. Jo a doopravdy se ukazuje, že ty stopy, ty, ty mraky vlastně, který vznikají za letadly, mají určitý prostě stínící vliv na počasí. Já si myslím, že to co ale vidíme kolem nás, že nevysvětlíme prostě jenom leteckým provozem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak byste to vysvětlil nebo čím podle vás?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Přirozenou fluktuací počasí jo, a pak si musíme uvědomit, že zase ten rok 2020, zdá se asi ještě neviděl definitivní výsledky, bude zase ten nejteplejší vůbec za nějaký prostě několik desítek let. A v každém případě bude jedním vůbec z nejteplejších kdy zaznamenaných let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to oteplování planety prostě jasný, nezvratitelný fakt podložený?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Teďka lítala družice, to bylo vlastně hrozně jako zajímavý. A měřila množství skleníkových plynů a zároveň měřila místa, kde se nejvíc zadržuje tepla. Jo to znamená, nás otepluje to teplo, které se vrací nazpátek vlastně na ten povrch. A ukázalo se, že doopravdy tam jo, a v okolnostech, kde je nejvíc skleníkových plynů, se zadržuje nejvíc tepla. Takže tohle já bych viděl jako velmi významný důkaz té jasné příčinné souvislosti mezi, mezi emisemi a teplotou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, když jste se zmínil, pane Cílku, o tom zastavení leteckého provozu, tak možná si vy i posluchači vzpomenou před 10 lety, jak ho zastavila jiná sopka, ukrytá v ledovce /souzvuk zvuků/, přesně tak. Tam vlastně jsme viděli, jak to najednou nešlo.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Jo ano, ale víte od tý doby se tak Katla, teda /nesrozumitelné/ je vlastně o kousek dál je Katla, která je ještě mnohem horší ty výbuchy a jsou zaznamenávaný jako sopečný prach islandských ledovcích. Jo, a tak Katla vždycky chvíli spí, probouzí se. Jo, to znamená pro vulkanology a pro teda řídící letového provozu, je to takovej jako nervák na pokračování, řekl bych větší než ta Etna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak naposledy chrlila sicilská Etna výrazněji tu lávu na konci loňského roku. Tam ta fontána, jak se psalo, stříkala láva až do výšky 100 metrů a Sicilané pak měli na balkonech nebo na autech sopečný popel. Mimochodem dnes je shodou okolností popeleční středa, tak měli co uklízet.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ano my jsme měli prach zase ze Sahary, takže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Všechny je v pohybu.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ano, svět se mění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Geolog a popularizátor vědy Václav Cílek a jeho postřehy mají prostor na vlnách Českého rozhlasu. Slovensko bude mít od příštího roku takzvaný potravinový Semafor. Má jít o aplikaci, prostřednictvím které si zákazníci budou moci vybírat potraviny podobně jako nyní kupujeme například elektroniku nebo oblečení. V eshopu si pomoci filtru vybereme preferovanou značku, vzhled, barvu a další vlastnosti. Takzvaný potravinový Semafor prosadil poslanec vládního hnutí Jsme rodina Patrik Linhart a cílem dobrovolného informačního systému je ulehčit spotřebitelům výběr. Jak se na to díváte, pane Cílku, potřebuje spotřebitel, ulehčí nám to třeba orientaci?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Víte, moje starší dcera, když jde do samoobsluhy, tak doopravdy čte, co ta potravina obsahuje. Jo, to znamená je to určitě velký hnutí mezi mladými lidmi. Na druhou stranu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy teda si v tom nečtete?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ono je malý, já jdu do obchodu, naházím něco do košíku a jsem rád, že zase jdu pryč jo, takže ne ne ne. Já se o tohle to nestarám. To znamená, doopravdy to ulehčuje situaci velmi mnoha lidem. Ale já myslel něco jinýho, když jdete v chudý americký čtvrti do samoobsluhy, tak vidíte, že prostě ta, to rozdělení tý Ameriky začíná v té samoobsluze. A je to proto, že normální potraviny jsou velice laciné, ale zdravé potraviny jsou neúměrně drahé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč je tomu tak?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Heleďte se, já nevím, nevím jo, a bojím se také toho, že prostě ten výrobce si řekne ano, já dělám biopotraviny nebo prostě skvělý potraviny, tak ať si zákazníci připlatějí. Nevím, jestli je to úplně pravda, v Assenu Fukuoka, to je takový jako významný japonský organický zemědělec, říká já když dodávám organické potraviny, tak se snažím, aby byli lacinější než průměrné potraviny, protože já to dokážou vypěstovat vlastně jako lacino. To znamená, cesta je nejenom vědět, co v té potravině je a mít ty potraviny zdravé, ale mít zdravé potraviny levné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vy pane Cílku, jestli nám prozradíte jako spotřebitel oceníte? Třeba, co se týče i toho tak značení, byť to až tolik tedy nestuduje, ale vůbec co oceňujete jako spotřebitel, hodně hovoříme o potravinové soběstačnosti. Mimochodem česká sněmovna před měsícem podpořila kvóty na tuzemské zboží. Supermarkety budou muset od příštího roku zajistit, aby lidé nakupovali alespoň 55 % našich tuzemských potravin.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Heleďte se takhle, můj nákup běžný je ten, že já jdu k nejbližšímu Vietnamci, koupim to málo co potřebuju, neřeším nic moc a vím, že to co já ocením, je dobrý chleba a dobré máslo, což je většinou základ mé potravy, pokud si vařím sám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže kvalita?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Kvalita některých základních věcí ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A potřebujeme kvóty na domácí potraviny? Je to krok k potravinové soběstačnosti, tak argumentují zastánci toho zákona.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Víte, doopravdy důležité je a o tom už se zase bavíme prostě já nevím hrozně dlouhou dobu, aby čeští lidé kupovali české výrobky. Ale my houby víme, jestli ta firma je česká nebo ne. Ona může být česká a vlastnit jí někdo jinej. To je jako, jako doopravdy není to jako jednoduchá záležitost. Potom potřebujeme to, aby potravy, aby obchodní řetězce kupovali třeba nevím brambory nebo něco takovýho, pokud možno místní. To, co se dá koupit prostě v nějakém místním dosahu relativně dobře. Jo, víte já mám takové jako dojem, že my vždycky něco zaspíme a pak se prostě vrhneme příliš horlivě prostě nějakým jako jiným směrem. Já jsem ten zákon nesledoval. Sledoval jsem trošku ty diskuze kolem toho a musel jsem dal za pravdu příznivcům i odpůrcem. Já vím, že to je taková jako nijaká odpověď. Ano, potřebujeme doopravdy z hlediska ekonomického, ono se tomu říká lokální multiplikátor. Jo, to znamená peníze, který vyděláte, utrácíte pokud možno na místě a pokud možno na tom místě jdou těm lidem, kteří v dané oblasti pracují nebo podnikají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna považuje ten zákon za nelogický a na podle něj vlastně ty kvóty na prodej potravin by mohly narušit soutěžní prostředí, jak v České republice, tak i Evropské unii. Je to třeba, otázka zní i, jestli je to v souladu s principy volného trhu. Diskutuje se o tom opravdu z nejrůznějších úhlů.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Je třeba začít dotacemi. Jo, to znamená dotace jdou proti volné soutěži, a to je ale doopravdy téma takový, že kdybysme tady byli 14 dnů a rozuměli tomu, tak to nevyřešíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Slovní zásoba zažívá nevídaný rozmach, vznikala úplně nová slovní spojení v souvislosti s pandemií novým typem koronaviru. A nejsou to jenom výrazy odvozené od těch nejpoužívanějších slov, jako je koronavirus, pandemie. Například vědci z německého Leibnizova institutu pro německý jazyk zaregistrovali ve společnosti v médiích na tisícovku originálních novotvarů. Například koronovat, tedy vymezit se restrikcím, být přeszoomovaný, tedy přesycen videokonferencemi nebo pořádat zoom párty, teda párty setkání on-line, tedy virtuálně. Nebo také jojo lockdown, střídání rozvolnění, opětovného zpřísnění opatření. Jaká slovíčka jste, pane Václave Cílku, vy třeba objevil nebo zařadil do slovní zásoby?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
No, nám na krmítko lítá dlask, takže jsme se teďka v poslední době bavili o dlasku teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dlaskování?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Dlasování asi teda jako úplně ne. Pak nám jako chodí na zahradu srnky a vyhrabávají spadlá jablka, takže ale taky srnkování nevím jo. Potom často teda mluvíme o havranech nebo o krkavcích, protože kupodivu ono tím, jak je jako velké množství divokých prasat, možná těch 700 000, že jo tak ono je asi i víc mršin a je víc krkavců, takže tam vlastně u nás na tom severu Čech já pozoruju přelety třeba 10, 15 krkavců. Oni o sobě dávají jako jasně vědět. To je takový jako, jako, jako hezký, hezký připomenutí. A také nový vlastně pro mě pojem, je nechat se budit kohoutem, protože soused si pořídil slepice s kohoutem. Takže doopravdy ráno je slyšet, jak prostě, jak kohout řádí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Romantika. Mimochodem kvůli nedostatku pohybu, protože jsou, samozřejmě hýbat se můžeme i doma. Ale zavřené jsou posilovny, fitness centra a podobně. Řada lidí musí pracovat z domácích kanceláří. Takže jsme si nebo si pořídili takzvaný korona špek.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
To je co?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To znamená, že jste prostě přibral.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Jo takhle aha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V důsledku uzavření nebo nedostatku pohybu během, během pandemie. Také se debatuje o tom, jestli když pracujete z domova, máte právo odpojit se od počítače?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Víte, tohle to začíná být docela velký psychologický problém. Protože se ukazuje zejména teda na západě, kde se lidi víc bojí ztráty práce, že lidi pracují víc z domova. Nejenom, že udělají víc práce, ale pracují víc. Ale často je to stojí hodně energie, protože když jste v práci, tak víte, že máte pracovat, a když jste doma a zejména psychologové varují před tím pracovat v ložnici. To je vůbec jako to nejhorší, tak vlastně se vám furt dere do hlavy nějaký pokušení, si odpočinout, pustit si televizi nebo se věnovat rodině nebo něčemu takovýmu jo. Ale ukazuje se doopravdy a tvrdí to několik studií, že ten koronavir doopravdy změní to, jak se budeme stavět k těm velkým úředním budovám, například jo, že prostě, že firmy pochopily, že ty lidi můžou chodit do práce 2 dny v týdnu a že zbytek můžou bejt doma. Jo, a tam si ale zase musíte udělat, to zase není z mé hlavy tu rutinu, že jo, to pracovní místo. Nejlépe prostě uklidit všechny věci, které by vás mohli jako rozptylovat, že jo. A věnovat se, věnovat se tomu, co máte. A hrozně zajímavý výzkum, já ho ještě zmíním. Doufám, že ještě máme chviličku času. Provedli vědci, psychologové v mnišských komunitách jo, protože mnišská komunita to je vlastně v lockdownu takovým setrvalým skoro jako na celej život. Takže, jaký byly hlavní rysy vlastně těch mnišskejch komunit, co dávalo tu stabilitu. První věc bylo přijímat situaci, že moc jako s tou situací nebojujete. Řeknete ano je to bohužel tady tak a tak, musím to přijmout. Druhá věc je ta, že si všimli, že ty mniši nemyslí moc ani na minulost, ani na budoucnost. Jo to je taky docela jako důležitý, že jedí pomalu, že si víc všímají toho, co je kolem nich. To znamená my do té budoucnosti přesouváme ty obavy a oni se tomu brání tak, že, že tu budoucnost vytěsní a žijí víc v té přítomnosti. Potom další věc, která je zase pro ty mnišský komunity stabilitou psychologickou. Je to zcela nezbytná, je takovýto vážit si malých věcí. Jo to znamená být vděčný za to, že nemáme blackout, že máme teplo. /nesrozumitelné/ v blackoutu, ale při -20 stupních vám zmrzne a popraská voda a je vám hrozná zima další tejden prostě. Jo, takže ta vděčnost za ty, za ty drobnosti. A pak si zase ty myši uvědomovali a psychologové, že lidi jsou mnohem silnější psychologicky, než se jevili jo. Úplně jako, jako vlastně překvapivě. No a to, co je dobrý je praktikovat nějakou formu takový občasný, pokud to jde, že jo poustevničení. Prostě takovýho jako, jako dobrovolnýho vzdálení se, a to když trénujete nějakou dobu tak vám to trochu málo pomůže, prostě při zvládání této situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem vy nacházíte nějakou tu stabilitu?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Heleďte se docela důležitá věc je taková, jako za den několikrát se plně věnovat něčemu úplně jiným, to znamená já jsem si uvědomil, že kromě nějakých těch vycházek do přírody a pozorování dlasků, velkou radost mi dělaj dokumenty o hudbě, protože do toho já se ponořím, zapomenu na svět kolem sebe a dostanu se navíc k ničemu krásným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Změnil ten současný stav, ta situace omezení, ve kterých žijeme nejenom v České republice vaše nějaké pracovní rituály?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Pochopitelně, protože jako chodím mnohem míň do práce, že jo co bych tam taky dělal, když můžu pracovat z domova. Ale snažím, aby to moc jako změnilo, protože mě zachraňuje před nějakýma obaváma, že jo, tím, že mám tolik práce, že prostě ráno musím stát a musím začít pracovat, a pak si udělám něco k obědu a pak zase musím začít pracovat. Takže na nějaký starosti nemám vlastně tolik času.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje geolog a popularizátor vědy Václav Cílek. Děkuji za vaše postřehy a přeji vám hezký den, mějte se krásně.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
I vám na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zítřejším hostem bude socioložka Paulína Tabery. Příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.