Sláva u Jakuba
Onou slávou mám na mysli nejen slavnostní mši, která se konala v chrámu sv. Jakuba (Staršího) v Kutné Hoře, ale celý sled slavnostních akcí, jež se odehrávaly ve zmíněném chrámu a před ním v neděli 24. července tohoto roku. Důvod oněch oslav byl mnohokrát zmíněn ve sdělovacích prostředcích (šlo o dokončení rekonstrukce věží a západního průčelí chrámu), a tak my se spíš vrátíme k historii této významné architektonické dominanty Kutné Hory.
Snímkem mnohem známějšího chrámu sv. Barbory připomínáme skutečnost, že Kutná Hora je městem neobyčejně hojně obdařeným skvělými stavebními památkami, zejména církevního určení. Zatímco profil svaté Barbory je obecně znám, chrám zasvěcený svatému Jakubovi je pro obyvatele, kteří v městě nežijí, méně proslulou stavbou. Přesto – nelze ho přehlédnout. Nad městem se tyčí věž, která dosahuje do výšky osmdesáti pěti metrů. Chrám byl původně proponován (na projektu se podílela parléřovská huť) jako dvouvěžový. Během stavby se však ukázalo, že nevhodné podloží by druhou věž neuneslo. Proto jižní věž nebyla nikdy dostavěna.
Historie chrámu sv. Jakuba je poměrně dramatická. Arciděkanský (farní) kostel sv. Jakuba Staršího je totiž nejstarší z kutnohorských kostelů. Jeho výstavba započala někdy po roce 1330. Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii, ale protože v Kutné Hoře stával další mariánský kostel, nazýval se tento kostel Horní. Později byl zasvěcen sv. Jakubovi. Dlouho býval – pro výšku své jediné věže – označován jako kostel Vysoký. Stavba byla dokončena v roce 1420, ale velmi brzy byla poničena požárem, který založili husité.
Z dalších momentů chrámové historie připomeňme, že kostel byl mnohokrát opravován a částečně přestavován. K opravě střechy došlo v roce 1650. Jako krytina byla použita břidlice. Severní věž, z jejíž renovované podoby se účastníci nedělní slavnosti těšili, si během staletí vyžádala časté opravy. Několikrát do ní totiž udeřil blesk. V roce 1602 byla věž zajištěna a stažena železnými pruty. V roce 1698 byla opravena věžní báň, která však byla silně poškozena při bouři v roce 1740.
Kostel je uvnitř 55 metrů dlouhý, 24 metrů široký a 19 metrů vysoký. Vnitřní prostor je trojlodní, síňový, přičemž všechny tři lodě jsou stejně vysoké. Zatímco architektura chrámu je gotická, vnitřek chrámu je koncipován v barokním slohu. Krásný oltář pochází z období vrcholného baroka (z let 1677-1978). Jeho autorem je Jakub Riedl. Ve středu oltáře je umístěn obraz stětí sv. Jakuba od F. X. Palka. Nad oltářem je pak oválný obraz sv. Trojice od Petra Brandla.
Současná oprava věží a průčelí byla zahájena před rokem a půl. Prostředky na opravu byly zajištěny z Finančního mechanismu grantu Evropského hospodářského prostoru 2009 – 2014, programu CZ06 – Kulturní dědictví a současné umění /Cultural Heritage and Contemporary Arts. Celkové náklady na rekonstrukci činily více než 36 milionů korun. Většinu prostředků získala Římskokatolická farnost - arciděkanství Kutná Hora z tzv. norských fondů.
Oltář chrámu sv. Jakuba v Kutné Hoře. Foto: Jiří Hubička
Poslední větší oprava chrámu se uskutečnila ve válečných letech (započala v roce 1941 a dokončena byla až po skončení války v roce 1946). V roce 1995 byl chrám. sv. Jakuba spolu s dalšími památkami historického centra Kutné Hory zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
A hodiny, které se znovu po letech rozešly přesně ve 12 hodin, už ukazují čas... (i když ještě s nějakými technickými problémy). Foto: Jiří Hubička
V rámci projektu byla provedena restaurátorská obnova věžního zdiva, kamenných prvků říms, okenních kružeb a západního portálu. Byly repasovány dřevěné výplně otvorů (okenní žaluzie, okna a dveře). Předmětem revitalizace byly také okenní vitráže v příslušné části kostela.
Součástí rekonstrukce byla i oprava věžních hodin. Ty se znovu daly do pohybu přesně ve 12 hodin v poledne – v neděli 24. července. Existence chrámu sv. Jakuba Velkého v Kutné Hoře tak vykročila do dalších století.
(Tři zvukové ukázky pocházejí ze dvou archivních rozhlasových pořadů, jež byly v minulosti věnovány historii Kutné Hory, její architektuře a slavným rodákům. První ukázka pochází z pořadu z roku 1965 – „Prameny – (Kutná Hora)“; připravili J. Nečas a M. Navrátil; další dvě pak z roku 1982 - „Odkazy-Středočeské putování za kulturními tradicemi“, účinkují dr. V. Kovářík, CSc., redaktor M. Navrátil, M. Doležal)
Slavnostní mši v neděli 24. 7. celebroval biskup královehradecké diecéze Mons. Jan Vokál. Foto: Jiří Hubička
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
