Scenárista Matěj Podzimek: Panovaly velké obavy, jestli diváci seriál Smysl pro tumor přijmou
„S názvem byla potíž, když odmyslím ty předchozí, kdy říkali: Vy chcete dělat seriál o rakovině? A s humorem? To jste se zbláznili,“ odtajňuje dramaturg a scenárista. Má člověk odejít od televize proměněný? Je něco, co proměnilo jeho samého? Které organizace mu se scénářem pomáhaly? Jakou odezvu měl v Belgii, odkud pochází? A jak je to u nás s odvahou zpracovávat podobná témata?
„Museli jsme být schopni dodat názvy, vedle kterých Smysl pro tumor vypadal jako prima varianta. Takže Nádor sobě nebo Nic než nádor byly přesně ty varianty, které jsme museli přinést, aby si Česká televize uvědomila, že Smysl pro tumor je vlastně docela fajn.“
„S názvem nám pomohli i diváci, kteří měli na výběr z několika variant a vybrali právě Smysl pro tumor, tedy to, jak se jmenuje belgický originál," vypráví Matěj Podzimek.
„Já se vždycky snažím dělat věci pro lidi, kterých se to týká. A mám pocit, že tady se to povedlo nejlépe. To je ta přidaná hodnota. Že neděláte jen seriál, ale zprávu o určitém segmentu společnosti, který by jinak prostor nedostal,“ uvádí dramaturg a scenárista.
„Vadí mi obecně podceňování diváctva a toho, co snese. U seriálu Smysl pro tumor panovaly velké obavy, jestli ho lidi přijmou. A já pořád říkal, že čeští diváci a divačky jsou podstatně osvícenější než televizní management a že jsou schopni odhalit, co je dobré a co ne. Chtěl bych tímto všem divákům poděkovat,“ uzavírá Matěj Podzimek v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
