S knihou Bílá voda jsem se trápila deset let. Přepisovala jsem ji třikrát, přiznává spisovatelka Kateřina Tučková
„Chtěla jsem napsat román o řádových sestrách, protože jsem zjistila, co se s nimi dělo během minulého režimu. Ženskou část církve provázela velká řada křivd a příkoří a měla jsem pocit, že by se o tom mělo vědět,“ myslí si spisovatelka Kateřina Tučková. Jaký má ona osobně vztah k víře? Proč nedává číst své knihy manželovi před jejich vydáním? I o tom si povídala v rozhovoru s Terezou Kostkovou.
První dvě verze Bílé vody zahodila, protože s nimi nebyla spokojená. „Při psaní třetí jsem otěhotněla a narodil se mi syn Albert. Abych neztratila nit, musela jsem psát hned, jak jsem se po třech dnech vrátila z porodnice. S narozením dcery Aranky už jsem dodělávala jen korektury,“ svěřuje se spisovatelka v Blízkých setkáních.
Ženská otázka
„Chtěla jsem, aby lidé věděli více o tom, čím si procházely ženy v katolické církvi v 50. letech. O mužské části se vědělo, ale příběhy žen se tak nějak zamlčely. Ženy byly přitom v té době nuceny vyklidit své kláštery, matky představené se stávaly součástí procesů a následně byly vězněny, novicky byly posílány na nucené práce. A mě připadalo, že by se o těchto ženách mělo vědět,“ uzavírá Kateřina Tučková.
Související
-
Renata Fučíková, Lenka Křížová, Kateřina Tučková: Hrdinky
Strhující vyprávění o šedesáti výjimečných a leckdy zapomenutých českých hrdinkách od nejdávnějších dob až po současnost. Čte Vendula Příhodová. Moderuje Jan Kovařík.
-
Kateřina Tučková
Spisovatelka, dramatička a historička umění v Ranní Dvojce mluvila o tzv. berlínském modelu prodeji knih přes okénko, podobně jako se u nás prodává třeba jídlo.
-
Spisovatelka Karin Lednická: Sjíždíme pořád dokola destruktivní scénáře. Varovné signály nevnímáme
Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie, to je nová kniha Karin Lednické. „Životice byly dějištěm velmi krvavé tragédie,“ přibližuje spisovatelka v Blízkých setkáních.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
