Ruce za hlavou a koblihy á la Homer Simpson? Na práci v Jaderné elektrárně Temelín zapomeňte!

10. leden 2015

Do jaderné elektrárny se dostane málokdo. Meteoru se to podařilo.

Redaktor Petr Sobotka při vstupu do jaderné elektrárny musel nejprve slíbit, že nikomu neprozradí, jakými bezpečnostními opatřeními musel projít, aby se dostal dovnitř. Takže musel vypnout mikrofon projít kontrolou a nasadit si bezpečnostní přilbu.

Teprve potom mohl natáčet reportáž. Nicméně tiskový mluvčí JET Marek Sviták alespoň rámcově naznačil, čeho se bezpečnostní kontrola týká.

"Jsou tu stejné bezpečnostní rámy, kterými se prochází například do věznice nebo do parlamentu. Pak se prochází speciálním turniketem, kde se snímá geometrie ruky. Na závěr každý musí projít dozimetrickým rámem, kde se zjišťuje, zda si do elektrárny nepřináší radioaktivitu." Poslední bod zní absurdně, ale má to dobrý důvod.

Nošení dříví do lesa

Existují lékařská vyšetření, kde se pracuje s radioaktivitou, např. rentgen nebo vyšetření měkkých tkání, kdy se do těla vstříkuje kontrastní radioaktivní látka. Kdyby byl dozimetrický rám jen u výstupu a už u vstupu se na radioaktivitu v těle nepřišlo, muselo by se zbytečně pátrat, kde v prostorách elektrárny mohl zaměstnanec dávku dostat.

Prvenství Temelína
V Temelíně je největší turbogenerátor ve střední Evropě. V ČR je největším výrobcem elektrické energie. V současnosti pokrývá 20 % veškeré spotřeby.

Velikost areálu

Jaderná elektrárna Temelín. Reaktorovou část výrobních bloků chrání válcové kontejnmenty.

Oplocená plocha má 123 hektarů, tj. asi jako 123 českobudějovických náměstí. Elektrárna má dva výrobní bloky. Každý výrobní blok se skládá z reaktorovny a ze strojovny.

Jaderný reaktor se nachází v reaktorovně. Chrání ho speciální, metr silná železobetonová schránka – kontejnment. A to jak před nežádoucími vlivy zvenčí, tak také chrání okolní prostředí před nežádoucími účinky reaktoru.

Bezpečnost Temelína

Pro to, aby byl provoz v jaderné elektrárně bezpečný, musí být splněny 3 základní podmínky:
  1. stálý přísun vody
  2. stálý přísun elektřiny
  3. neporušený kryt reaktoru
To vše v Temelíně samozřejmě je a navíc několikrát jištěno. Například zdrojů pro výrobu elektrické energie, kterou jsou poháněna čerpadla chlazení, tu mají 11.

Velín

Velín bloku 1, 2

Ve výšce 6 metrů od základové desky se v přístavbě výrobního bloku nachází bloková dozorna. Srdce elektrárny odkud se řídí celý provoz.

Standartní posádka zde jsou 4 operátoři: operátor primárního okruhu, operátor sekundárního okruhu a vedoucí blokové dozorny, který je řídí. Nejvýše postaveným členem posádky je kapitán, vedoucí reaktorového bloku.

Jako Homer Simpson? Těžko!

Posadit se po vysoké škole za pult plný tlačítek, pod stěnu se spoustou panelů a s šesti monitory trvá 3,5 roku. Po dobu výcviku musí adept vstřebat až pět milionů informací. Vybírají se proto ze tří druhů absolventů vysokých škol: elektro, strojní nebo jaderná fyzika.

Náročnými psychotesty prý projde pouze 1 z 10 000 uchazečů. Pak už ho čeká jen maličkost: dva roky výcviku, kdy 8 hodin denně vstřebává informace o chodu jaderné elektrárny. Pak další rok jen sleduje práci zkušené posádky v provozovně.

K tomu se učí tisíce předpisů, aby mohl vykonat státní zkoušku. Pak se teprve stane náhradníkem, který pod dozorem zkušeného operátora 2 měsíce kontroluje sekundární okruh. Následuje podniková zkouška, kdy ho zkouší posádka, do které by měl patřit.

Vedoucím operátorů se člověk stane třeba až za 10 let. Nad ním bdí kapitán a nad kapitánem směnový mistr a ředitel. Lidé vybraní jako ti nejlepší z nejlepších. Do Temelína se podíváme zase za týden, ještě nás čekají chladicí věže, transformátory, sklad paliva a mnohé další.

Poslechněte si záznam pořadu v iRadiu.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.