Richard Hindls: U nás je zhruba milion chudých. To není tak špatné

Světová banka odhaduje, že počet lidí v extrémní chudobě v posledních desetiletích celosvětově prudce klesá. Ještě v roce 2015 tvořili chudí 10 % světové populace, v roce 1993 to bylo 34 % a letos by podíl mohl klesnout na 8,6 %. Pokles zpomalují války v Sýrii nebo v Jemenu.

Dva dolary na den

„Hodně záleží na nastavení hranice,“ upozorňuje ekonom Richard Hindls. „Dnes je ta hranice necelé dva dolary příjmu na den.“ Extrémní chudobu ale představuje i třeba velmi komplikovaný přístup k základním životním podmínkám, k bydlení, jídlu, pití, hygienickým zařízením apod.

„To zlepšení trošku souvisí s tím, že se svět dostal z ekonomické krize v roce 2008. Tam ta situace byla opravdu velmi kritická. Na druhé straně je zhruba 20 zemí, které mají pod touto hranicí extrémní chudoby více než 20 % obyvatel. V čele je Nigérie, Středoafrická republika, Zambie, některé státy v Jižní nebo Střední Americe,“ vypočítává ekonom.

Relativní chudba u nás

Všechny metodiky od sebe odlišují tu absolutní chudobu (1,9 dolaru na den) od relativní chudoby. My se můžeme cítit bohatí vůči Africe, ale chudí vůči jiným státům. „Je tlak na to, aby se chudoba vztahovala i k tomu internímu prostředí, ve kterém žijeme. U nás je velice dobrá situace. Pod úrovní chudoby, ne ovšem té extrémní, tu žije nějakých 10 %. To je zhruba 900 tisíc nebo milion obyvatel. To není tak špatné.“

Další témata rozhovoru: obchodní příměří USA a Číny; summit G20; Katar vystupuje z uskupení OPEC; počet lidí v chudobě.