Richard Feynman. Playboy v laboratoři
Věda je hodně podobná sexu. Někdy z ní vzejde něco užitečného, ale to není jediný důvod, proč se jí věnujeme. To říkal americký vědec Richard Feynman, kterého mnozí řadí mezi deset největších fyziků všech dob. Syn uprchlíka z běloruského Minsku, se narodil v New Yorku 11. května 1918. V roce 1965 získal Nobelovu cenu za rozvoj kvantové elektrodynamiky. Měl velmi daleko k nudnému profesorovi v bílém plášti, který tráví většinu času zavřený v laboratoři.
Během dospívání stále více vynikal inteligencí a šarmem, stal se miláčkem opačného pohlaví, ale jeho srdce patřilo už od střední školy Arline Greenbaumové. Dívka však trpěla tuberkulózou a lékaři jí nedávali příliš velké naděje. Richard se s ní přesto oženil. Krátce poté mu Robert Oppenheimer nabídl místo ve svém tajném komplexu v Los Alamos, kde pracoval na sestrojení atomové bomby.
V Brazílii propadl rytmům samby
Těsně předtím, než tým uskutečnil první úspěšný jaderný test, Arline zemřela. Richard bojoval s depresemi, navíc čelil podezření ze špionáže. Na několik let utekl do Brazílie, kde propadl rytmům samby a stal se vášnivým hráčem na bonga.
Téměř čtyři desetiletí pracoval na Kalifornském technologickém institutu. Tam také potkal svou druhou ženu. Bouřlivé manželství však vydrželo jen čtyři roky. Po rozvodu byl Feynmanův milostný život ještě barvitější. Později vzpomínal, že během přednášek kreslil nahé portréty svých posluchaček, se studenty se scházel ve striptýzových klubech nebo předstíral, že je vysokoškolák, aby oklamal mladší ženy a přiměl je, aby s ním měly sex.
Vyšetřoval havárii raketoplánu Challenger
Bylo mu čtyřicet, když na vědecké konferenci ve Švýcarsku potkal anglickou dívku Gweneth Howarthovou která tam pracovala jako au pair. Po dvou letech měli svatbu a Richard konečně našel kýženou životní oporu. Brzy se jim narodil syn a poté ještě adoptovali dceru. Feynman se ocitl na vrcholu sil, což jen potvrdil zisk Nobelovy ceny.
Po havárii raketoplánu Challenger v roce 1986 se stal členem vyšetřovací komise a přišel na to, že v den startu kvůli nízkým teplotám selhaly těsnící kroužky v raketových motorech. Zároveň trval na tom, že se všechna pochybení musí zveřejnit, aby se z nich lidé poučili.
Feynman zemřel na rakovinu 15. února 1988, ale jeho odkaz dodnes silně rezonuje. Slavný je třeba soubor jeho přednášek nebo mnohé citáty. Například tyto: Fyzikální zákony platí i tam, kam jsme se ještě nedívali.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.