Remeš
Apelativum remeš znamená v moravských nářečích a ve slovenštině „mistrovské dílo“, patrně tedy souvisí s řemeslem. Další možný výklad příjmení Remeš je z rodného jména Jeremiáš nebo Remigius. Remeš je doloženo jako příjmí již z roku 1528. V současnosti jej používá 1593 osob.
Použitá literatura:
P. Eisner, Chrám i tvrz, Praha 1992, s. 255; Remeš, Naše řeč, roč. 7, 1923, č. 6, s. 190; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 155; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 16; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 65; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 19; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 89; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 179; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 83, s. 110
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
