Řečtí kluci mi připadali jako moji bratranci, svěřuje se Martha Elefteriadu u Haliny Pawlowské
„Ze všeho, co dělám, jsem nejvíc interpret,“ tvrdí o sobě Martha Eleftheriadu ze známého sesterského pěveckého dua. Kromě zpěvu se věnuje tanci, fotografii, malování na hedvábí, ale také psaní knih a písňových textů. „Nejradši píšu na hotovou muziku, která mě nadchne,“ přibližuje zpěvačka.
Rodiče Marthy a její sestry Teny odešli z Řecka před občanskou válkou, která v zemi vypukla po druhé světové válce. Ještě jako úplně malá děvčátka se dostaly až do Československa, kde v řecké komunitě. Maminka jim brzy zemřela a sestry zůstaly v dětském domově pro řecké děti, kde navštěvovaly českou školu doplněnou o řecký jazyk, dějiny a zeměpis.
O druhou kariéru jsme nestály
O návratu do rodné země rodičů prý nikdy vážně nepřemýšlely. Na vysoké škole zpívající sestry objevilo české publikum, slavily úspěch a rozjíždět kariéru znovu od nuly nechtěly. „Když jsme přišly do Řecka, koukaly jsme na všechno s otevřenou pusou. Spousta lidí mi připadala jako moji příbuzní. Jsou tam třeba krásní kluci, ale všichni mi připadali jako moji bratranci,“ směje se zpěvačka.
V čem jsou podle Marthy Elefteriadu největší rozdíly mezi Čechy a Řeky? Jak se jí spolupracuje se sestrou, s níž nejen zpívá, ale také spolu napsaly knihu Martha & Tena dvojhlasně? A jaké vazby ji pojí ke Skandinávii? Poslechněte si celý rozhovor z audioarchivu.
Speciál Haliny Pawlowské Pokračování za chvilku: Co Čech, to Němcová poslouchejte v premiéře ve vysílání Českého rozhlasu Dvojky každý den po 12:00 anebo v repríze po 20:00. Každý díl najdete ještě týden po odvysílání na stránce pořadu zdarma. Díly nejsou ke stažení.
Související
-
Martha a Tena Elefteriadu: Hudba, kterou máme rády
Sváteční zastavení nad oblíbenými nahrávkami známých zpěvaček Marthy a Teny Elefteriadu. Připravila Jitka Novotná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
