Původní obyvatelé Madagaskaru připluli na kánoích z Indonésie. Kdo další tu zanechal stopu?
Madagaskar bývá kvůli unikátní flóře a fauně označován jako ostrov živoucích fosilií. Je zde vůbec nejvíce endemitů – tedy druhů, které se nikde jinde nevyskytují. Například největší lemur na světě jménem Indri indri. Je kvůli jejich ochraně vůbec možné po Madagaskaru volně cestovat?
„Většina rezervací je přístupná, zároveň ale není možné se po nich pohybovat bez průvodce. Bez něho nejenže mnohá vzácná zvířata vůbec neuvidíte, ale hlavně byste se mohli nadobro ztratit,“ varuje antropolog Marek Halbich.
Místo silnice bahno
Ostrovní infrastruktura je na nízké úrovni. Přesuny mezi většími městy jsou ještě relativně pohodlné, ale pokud chcete i něco vidět, jsou přesuny komplikovanější. „100 kilometrů jsme jeli asi 17 hodin. To není ani prašná silnice, jedete v bahně. A ještě jsme asi 7krát museli trajektem překonávat řeku. A zpět ještě jednou totéž,“ vzpomíná.
I proto možná není divu, že na Madagaskar nemíří tolik turistů. Jejich zájem sice zvýšil animovaný film stejného jména, přesto to ale nešlo srovnávat s Keňou nebo Tanzanií. „Je to dané i dražšími letenkami. Zatímco do keňského Nairobi se dostanete za 15 tisíc korun, na Madagaskar jsem se nikdy nedostal pod 30 tisíc,“ podotýká Halbich.
Malgašané přišli z Indonésie
Halbicha do bývalé francouzské kolonie přivedl výzkum kmene Betsimisaraka, který obývá převážně východní část ostrova. Madagaskar má více než 24 milionů obyvatel, kteří se řadí do 21 národnostních skupin, pokud tedy počítáme jen ty oficiálně uznané. Malgašané, jak se obyvatelé ostrova nazývají, totiž mají rozmanitý původ.
Většina překvapivě nepochází z nedalekého afrického kontinentu, genetické testy ukázaly na Indonésii, především pak ostrov Borneo. O Madagaskaru se tak právem říká, že je rozkročen mezi Asií a Afrikou – a obyvatelé západního pobřeží skutečně mají africké kořeny. Stejně tak tu ale najdeme i evropské a arabské vlivy.
„Arabové se zde usídlili už v předislámském období, zastoupení arabské populace je ale dnes velmi malé. A to platí i o islámu – na rozdíl třeba od Komorských ostrovů, které jsou z 99 procent muslimské,“ přibližuje Halbich.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
