Psal, protože ve škole neustále propadal. Příběhy slavných: Karel Poláček
Účinkují Jan Vondráček a Lucie Žáčková.
Maminka mu umřela, když mu bylo 7. Doma jich pak chvíli bylo pět: měl totiž čtyři bratry. Z druhého otcova manželství pak ale přibyly ještě další dva sourozenci. I když otec byl žid, rychnovští židé ho neměli moc rádi. Vánoce slavil totiž křesťansky a německy na rozdíl od ostatních moc nemluvil.
A zrodil se spisovatel
Rychnovské gymnázium bylo antisemitské. Asi i proto tam Karel dlouho nevydržel. Kvintu už opakoval v Praze. Kvůli prospěchu a chování dělal každým rokem reparát. Otec ho trestal tak, že se Karel musel živit sám. Rozepsal tak se spolužáky román. Kdo si ho chtěl přečíst, musel zaplatit krejcar.
Práva už nedostudoval. Zážitky četaře z vojny Poláček ironicky popsal v několika povídkách. Po válce se z něj stal žurnalista na plný úvazek (s Čapkem je dnes považovaný za zakladatele novinových sloupků). Taky se oženil se studentskou láskou a narodila se mu dcera.
Poláček v ofsajdu
První velký román Dům na předměstí mu vyšel v roce 1928, o tři roky později už měl na kontě další tři. Největší úspěch měli Muži v ofsajdu. Po jejich zfilmování byl najednou slavný a vyhledávaný autor. Rodinný příjem se rázem ztrojnásobil. Začal totiž psát filmové scénáře.
Koncem 30. let to zvenčí u Poláčků vypadalo na bezstarostný život. Manželství se ale pomalu rozkládalo. V roce 1939 ho kvůli židovskému původu vyhodili z novin... Když pak jeho druhá známost Dora Vaňáková musela do transportu do Terezína, nastoupil dobrovolně s ní. V říjnu 1944 je oba odvezli do Osvětimi. Co bylo dál, nikdo neví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.