Proti sobě: bitva u Zborova
„Žádám o co nejrychlejší a nejpřesnější sdělení důvodů selhání IX. sboru c. a k. armády u Zborova,“ požaduje vrchní velitel rakousko-uherské armády 3. července 1917. Ostrá reakce rakouských velitelů je pochopitelná. 19. divize Rakousko-Uherské armády byla u Zborova dne 2. července 1917 naprosto poražena.
Proč? Jisté vysvětlení se nabízí. Na obou stranách fronty proti sobě stáli čeští vojáci. Ti, kteří v průběhu minulých tří let přeběhli k Rusům a vytvořili Československou střeleckou brigádu o síle více než 3500 mužů. A proti nim také čeští vojáci, ale v rakousko-uherských uniformách.
Z hlediska celkové situace na frontách 1. světové války nebyla sice tato bitva velkou událostí, ale pro vznik Československé republiky měla význam zásadní.
Československé legie, které vznikly v Rusku, sice nebyly dobře vyzbrojeny, ale legionářům nescházelo na rozdíl od jejich krajanů na rakouské straně fronty přesvědčení, že bojují za správnou věc - za rozbití Rakousko-Uherska.
Československé střelecké brigádě se podařilo prolomit pevnou rakouskou frontu v šířce 12 km a do hloubky 5 km. Po celkem šestihodinovém boji zajala více než 4000 vojáků a důstojníků – tedy množství přesahující počet samotné československé brigády. Ukořistila 20 děl, velké množství pušek, kulometů a dalšího vojenského materiálu. Na straně československých legionářů bylo mrtvých 167, přes 900 raněno a nezvěstných více než 1300 vojáků.
„Český národ je velezrádný. Svou dezercí zavinili čeští vojáci smrt tisíců vojáků německých. To není nic jiného než zrada!“ konstatují němečtí poslanci ve vídeňské sněmovně a ostře gestikulují směrem k českým zástupcům. Zborovské vítězství je z hlediska rakousko-uherského státu a říšských Němců zrada. A tento dvojí pohled na bitvu u Zborova trvá ještě dlouho po ukončení 1. světové války.
V dokumentu Petra Mančala Proti sobě můžete vnímat události Zborovské bitvy právě z těchto dvou úhlů pohledu. Autor použil k vykreslení situace dobové dokumenty v podobě deníků, korespondence a oficiálních dokumentů, ve kterých se dochovala cenná svědectví.
Uslyšíte tak vzpomínky Josefa Jiřího Švece, Františka Cence, Bedřicha Opletala, Karla Kutlvašra a Josefa Rezka. V reportážních záběrech hovoří historik Tomáš Jakl.
Související
-
Do posledního muže: bitva u Verdunu
Jedna z největších bitev první světové války trvala 10 měsíců. Při bojích o necelých 10 kilometrů čtverečních padlo zhruba 700 000 vojáků.
-
Drina: tažení plné omylů
Jedna z prvních akcí 1. světové války. Podcenění protivníka, špatné rozmístění armád, nevhodně zvolená taktika vrchního velitele rakouských sil Oskara Potiorka a masakr.
-
Bitvy na Soče: I země byla mrtvá
Dokument Bronislavy Janečkové vám přiblíží dramata bitev první světové války z pohledu dvou českých vojáků – Václava Kasala a malíře a spisovatele Josefa Váchala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
