Proč není rakovina nakažlivá?

22. listopad 2016

Rakovina naštěstí není chřipka, na ulici ji jen tak nechytíme. V opačném případě by byl osud lidstva velmi ohrožen, protože počet onkologických pacientů strmě roste. Jak to naše tělo dělá, že se rakovině jiného člověka ubrání?


Příspěvky Meteoru 19. 11. 2016
01:08 Proč není rakovina nakažlivá?
09:51 Je mayská Pakalova hrobka astronomicky orientována?
19:52 Příběh Země – jak se život přesunul z moře na souš?
21:57 Budeme stavět nezničitelné mosty?
24:50 Žili dinosauři ve smečkách?
33:04 Jsou zbytky léků v pitné vodě nebezpečné?

„Velká většina nádorových onemocnění není nakažlivých, s výjimkou těch, které způsobují viry,“ uvedl v Meteoru ředitel Imunologického ústavu Akademie věd ČR profesor Václav Hořejší.

Existují dokonce z minulosti pokusy na vězních, kterým byly do těla vpraveny nádorové buňky, ale k nákaze takto nikdy nedošlo.

„Náš imunitní systém velmi silně vnímá geneticky dané odlišnosti mezi povrchovými molekulami buněk, které pocházejí z různých jedinců,“ vysvětlil Václav Hořejší.

Buňky s vlastní SPZ

Dá se říct, že každý z nás si nese na svých buňkách poznávací značku, takovou „SPZetku“, a když se některá naše buňka dostane do jiného těla, třeba právě ta nádorová, druhé tělo to pozná. Jeho „tělní policie“, tedy buňky imunitního systému zvané T-lymfocity, si poznávací značku přečtou a ihned splní rozkaz: „Vetřelec, zlikvidovat!

Nelehké transplantace

Pomyslnou poznávací značkou jsou molekuly MHC (Major Histocompatibility Complex), konkrétně u lidí se jim říká HLA (Human Leucocyte Antigen).

operace

„Tyto molekuly byly původně poznány v souvislosti s transplantacemi, ukázalo se, že jsou zodpovědné za to, že organismus příjemce se brání přijetí transplantátu od někoho, kdo je geneticky odlišný,“ řekl Václav Hořejší.

„Základní příčina toho, proč není možné přenést do těla nádorové buňky, je tedy stejná jako proč se nedaří za normálních okolností a bez léčebného úsilí transplantovat cizorodé tkáně a orgány,“ dodal Hořejší.

Nádorové buňky by šlo přenést jedině v případě tzv. inbrední populace, například geneticky identických laboratorních zvířat. U člověka jsou obdobou jednovaječná dvojčata.

Výjimka potvrzuje pravidlo

Přesto mohou být výjimečně nádory přenosné, a to v případě extrémně oslabené imunity. Může se to týkat transplantace v situaci, kdy by měl dárce nerozpoznané onkologické onemocnění. Příjemce je totiž při transplantaci ošetřen imunosupresivními léky, aby jeho tělo orgán přijalo. Jeho „tělní policie“ je tudíž v tu chvíli naprosto bezmocná a vpustí dovnitř i rizikové buňky.

„Po nějaké době by se to projevilo tím, že u příjemce by propuklo třeba leukemické onemocnění, které mělo původ v transplantované dřeni. Může se to stát,“ uzavřel Václav Hořejší, který ale zároveň znovu zdůraznil, že to je naprostá výjimka. Rakovina obecně nakažlivá není.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.