Proč jsou velryby tak obrovské?

Plejtvák obrovský je pravděpodobně úplně největším živočichem, který kdy na naší planetě žil. I ten největší dosud poznaný dinosaurus, Argentinosaurus, byl se svými 90 kg oproti plejtvákovi drobkem. Kytovci včetně velryb a delfínů se vyvinuli ze suchozemců. Vědci byli přesvědčeni, že před 30 miliony roky se od sebe oddělily dvě vývojové větve, jedna směřovala k malým kytovcům, jako jsou delfíni, druhá k obrům jako je plejtvák obrovský. Někde mezi nimi jsou pak kytovci dravci jako třeba kosatky dravé, menší než velké velryby, ale větší než delfíni.

Proč začaly velryby růst a kdy?

Nové výzkumy ukazují, že k prudkému zvětšení některých kytovců došlo později, někdy před 4,5 miliony let. „Do té doby měly i ty největší velryby jen do 10 metrů. Je otázka, proč se velcí kytovci začali v té době ještě více zvětšovat,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Některé teorie naznačovaly, že velryby mohutněly proto, aby se snáze ubránily velkým dravcům, kteří se v té době také objevili. Například megalodon, který připomíná dnešního žraloka lidožravého. Jiné teorie se ale přiklánějí k názoru, že se zřejmě před 4,5 miliony let muselo odehrát ještě něco jiného, co zapříčinilo růst velryb.

Doba ledová

Nabízí se spojitost s dobou ledovou. „Některé kontinenty se pokryly ledovci, které na jaře tály a odtékala z nich voda. Ta s sebou odnášela živiny shromažďované do pobřežních vod. A právě tam začal kypět život drobných živočichů, kterými se živili kytovci. Najednou získali bohatý zdroj potravy, ale jen sezonní. Bylo tak pro ně výhodné nacpat se, nabrat zásoby a pak se přesunout na jiné místo hojnosti. Pro tento způsob život je daleko lepší být velký, než být malý,“ vysvětlil Jaroslav Petr.

Plejtváci obrovští jsou schopni najednou nabrat do tlamy až 120 tun vody. „Vytvoří z tlamy obrovský vak, naberou vodu i s živočichy, procedí ji přes kostice a vodu vyplivnou ven. Takto se nakrmí a předzásobí, vytvoří si bohatou vrstvu tuku a jsou schopni se přesunout na velké vzdálenosti,“ dodal biolog.

Plejtvák obrovský je schopný ve vodě vyvinout neuvěřitelnou rychlost až 50 km v hodině, běžně plave kolem 20 km v hodině. Rozhodně tedy nejde o nemotorný kolos tuku. „Má sice izolační vrstvu tuku, ale jinak vysoce výkonné svaly,“ doplnil Jaroslav Petr.

Velrybí tělo je fascinující a funguje jako obrovský vodní filtr. Denně pozře na 40 milionů drobných korýšů, které doslova procedí mezi kosticovými zuby. Ty mají délku až 1 metr a šířku půl metru a plejtvák jich může mít až 450. Denně plejtváci potřebují asi 1,5 milionu kalorií.