Proč je levhart levhart?
Tato kočkovitá šelma, žijící v řadě poddruhů v Africe a v Asii, byla ve středověku pokládána za křížence lva a pardála, a to se odráží i v jejím pojmenování. Slovo levhart se do češtiny dostalo ze střední horní němčiny (lewehart), do níž bylo přejato z latiny (leopardus - ‚lev-pardál‘). Druhou část složeného německého pojmenování -hart na místě latinského -pardus lze vysvětlit analogicky – stará němčina měla řadu složených osobních jmen, v nichž se na druhém místě objevoval právě tento komponent (např. Leonhart, Bernhart). Jeho význam byl ‚tvrdý, silný‘.
S využitím:
Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, 2. vydání, Academia, Praha 1968
Josef Holub – Stanislav Lyer, Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, 2. rozšířené vydání, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, 1. vydání, Leda, Voznice 2001
Obrázky pocházejí z učebnice Živočichopis pro nižší třídy škol středních, která vyšla v roce 1910 - ukazují tedy představu o zvířatech před 100 lety.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
