Přitahuje mě téma spolupráce s totalitním zlem, říká autor hry Traktor

Budovatelský plakát (1950)
Budovatelský plakát (1950)

Dvojka odvysílá premiéru rozhlasové hry z českého venkova 50. let, kde právě probíhá kolektivizace. Traktor je už druhou rozhlasovou hrou Petra Dudka.

S českým rozhlasem je autor hry Petr Dudek spojen i profesně. V Redakci publicistiky má na starosti dramaturgii dlouhých publicistických rozhovorů a diskusí. V současné době Dvacet minut Radiožurnálu, Interview Plus a Pro a proti. Pravidelně taky chystá i speciály jako třeba předvolební debaty.

Proč jste se rozhodl zpracovat ve své hře příběh usazený do období kolektivizace?

Zpívali jsme už jako kluci písničku o tátovi, který se dře v dole, protože mu Gottwald ukrad pole... Kolektivizace byl u nás proces bez diskuse zločinný a o jeho nespravedlnosti jsem slýchal od dětství. Odbýt to pro sebe písničkou by bylo možná nejrozumnější, nakonec ty nejšílenější zločiny páchal Stalin na Ukrajině a ne u nás. Ale mě přitahuje téma spolupráce s totalitním zlem, její motivy a následky. Pak jsem zjistil, že jedno takové téma mám celkem blízko a má co dělat s kolektivizací.


Hru Petra Dudka Traktor poslouchejte živě v neděli 25. února 2018 od 20:00 nebo pak ještě týden po odvysílání na webu Hry a četba.

Je hra založena na reálném příběhu?

Je inspirovaná osudy dědečka, kterého jsem nikdy nepoznal. Byl prvorepublikový úředník, původem z vesnice, a po válce se dal ke komunistům v hloupé naději, že tak pomůže kamarádům sedlákům. Zemřel pár let nato zdrcený v psychiatrické léčebně. Vymyslel jsem si o něm příběh, o kterém jsem předem věděl jen to, že nemůže dopadnout dobře... A pak ještě důležitá maličkost.

Můj otec od malička miluje všechno, co má motor a volant, a když mu bylo asi patnáct, pracoval jako student na traktorové stanici kousek od Poděbrad. Zuřil, když viděl jak pitomci v družstvu ničí stroje ukradené sedlákům, protože s nimi neumějí zacházet a nevědí ani, že motor potřebuje olej.

Miroslav Krobot

Traktor je Vaše druhá hra pro rozhlas. Co Vás naučila realizace Vaší první hry Člověk s příběhem?

Úctě a respektu ke kolegům, kteří se mnou na Člověku s příběhem pracovali. A samozřejmě k hercům. Snažil jsem se poučit i z vlastních začátečnických chyb, ale bylo jich trochu moc. Takže je odstraňuju postupně.

Teď pracujete na dvou hrách o dějinách hnutí Sokol. Čili opět téma z historie. Nechystáte něco, co by se na naše byť nedávné dějiny nevázalo?

Teď ne, ale asi k tomu dojde, protože se brodím od vzdálenější historie blíž a blíž k současnosti.

Petr Dudek