Připomeňte si životní cestu Vlastimila Harapese ve Stříbrném větru
V 77 letech zemřel herec, tanečník a pedagog Vlastimil Harapes. Narodil se po válce jako šesté dítě a zároveň první syn svých rodičů. „Ta poválečná radost se na mě přenesla, snad proto mám pořád tak dobrou náladu,“ řekl Vlastimil Harapes v rozhlasovém rozhovoru z roku 2016 Jitce Novotné. Svého času nejlepší baletní sólista u nás chtěl být původně zlatníkem, aby mohl své mamince vyrábět šperky.
Čtěte také
Příjmení Harapes prý pochází z řečtiny a znamená „Nepokoř“. Tento překlad se hodil i k životní cestě jeho nositele. Ačkoliv na taneční konzervatoři rozhodně nepatřil k nejlepším (z hlavního oboru měl trojku), nevzdal se, a to se mu vyplatilo.
V dobách své největší slávy neměl ani čas na to být namyšlený, protože byl se svými výkony neustále nespokojený. Nikdy si o sobě také nemyslel, že by byl nějak hezký. „Až když mi teď někdo řekl, že jsem hrál ve filmu, tak jsem přece musel být fešák, uvědomil jsem si, že má možná pravdu. Ale to už je bohužel pryč,“ smál se Vlastimil Harapes.
Sám jako tanečnice
Snad nejčastěji tančil roli prince z Labutího jezera, jednou v Košicích si dokonce střihl i černou labuť, její interpretka totiž otěhotněla. Vysněnou roli ale nikdy neměl, i když sny mu při práci pomáhaly. Zdálo se mu třeba o tom, jak provést jeden taneční prvek, a fungovalo to i v bdělém stavu.
Čtěte také
O souznění s tanečními partnerkami věděl Vlastimil Harapes své: „Občas jsem měl pocit, že tančím s ježkem. Ale jednou přijela sólistka z Londýna, zkoušeli jsme spolu dva dny a já měl pocit, že spolu tančíme odjakživa.“
Stále aktivní i v 70
I po 70. narozeninách vystupoval na divadelních jevištích, protože měl nutkavou potřebu komunikace s lidmi. Rád chodil na besedy, například do domovů pro seniory a pracoval s postiženými.
Dělal to bez nároku na honorář, protože nejlepší odměnou byla pro něj radost lidí, kteří díky němu zapomínali na své starosti. Pokud se chcete o Vlastimilu Harapesovi dozvědět více, poslechněte si rozhovor s Jitkou Novotnou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
