Příměří v Gaze? Obě strany si navzájem dávají nepřijatelné podmínky, míní analytik Tureček

Karim Asad Ahmad Khan, vrchní žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC), požádal 20. května o vydání zatykačů na vedení státu Izrael a palestinského hnutí Hamás. Představitelé podle něj nesou zodpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v pásmu Gazy. Zdůraznil také, že humanitární mezinárodní právo platí pro všechny.

Čtěte také

Analytik Tureček: O uspořádání Gazy má rozhodovat arabský svět, ne jen Izrael. Plán Netanjahua je mrtvý

Žádost vyvolala vlnu nesouhlasu v Izraeli, USA, ale i v České republice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil žádost za pokroucení historie a nový antisemitismus.

„Karim Khan nesrovnává Hamás a Izrael,“ upozorňuje Břetislav Tureček. „To mu vkládají do úst kritici, kterým se nelíbí, že kromě teroristů z Hamásu, by také měli zodpovídat za předpokládané zločiny i představitelé Izraele.“

„On jasně říká, že nedává rovnítko mezi armádu nebo politiky Izraele a Hamásu, nicméně uvádí, že velice pravděpodobně docházelo ke zločinům a porušování mezinárodního práva na obou stranách, proto je potřeba je stíhat,“ dodává.

Odpověď Izraele

Břetislav Tureček dále vysvětluje, jaký je rozdíl mezi Mezinárodním soudním dvorem a Mezinárodním trestním soudem.

„Mezinárodní soudní dvůr řeší jen chování států. Mezinárodní trestní soud, o kterém jsme mluvili doteď, se zabývá jednotlivci. Takže Mezinárodní trestní soud třeba nemůže žalovat Hamás jako celek, jako teroristickou organizaci, protože ani není stát. To by musel podat žalobu na Palestinu.“

Čtěte také

Analytik Bahenský: Odpověď Izraele na útok Íránu je nevyhnutelná. Zájem o eskalaci konfliktu ale nemá

Izrael u Mezinárodního soudního dvora hájil nutnost vojenské operace v pásmu Gazy, která stále probíhá. Představitel izraelského ministerstva spravedlnosti připustil, že je konflikt tragickou válkou. Zároveň znovu odmítl, že by se Izrael vůči Palestincům dopouštěl genocidy.

V pondělí 27. května 2024 došlo také k prvnímu vystoupení vojenské prokurátorky Izraele. „Při jednom z náletů na Gazu chytl uprchlický tábor a shořelo tam asi 45 lidí. Prokurátorka se vyjadřovala právě k tomu, přiznala, že se to stalo, a řekla, že Izrael vyšetřuje, co se stalo,“ podotýká Tureček.

„Také uvedla, že mají 70 případů, které vyšetřují možné porušení práva. Myslím si, že je to právě odpověď Izraele na podnět Mezinárodního soudního dvora, ale i Mezinárodního trestního soudu, protože zmiňované zatykače můžou přijít do hry jenom ve chvíli, pokud by Izrael nebyl schopen a ochoten možné zločiny vyšetřovat a trestat sám.“

Čtěte také

Analytik Tureček: Odveta, nebo snaha zamíchat kartami? Co bylo cílem íránského útoku na Izrael, není jasné

Nepřijatelné podmínky

„Izrael říká, že pro ukončení války má Hamás vydat rukojmí. Hamás zase říká, že je to opačně a nejdřív má Izrael ukončit válku, potom propustí rukojmí. A tato situace trvá už řadu měsíců,“ říká Tureček.

„Obě strany si navzájem dávají pro druhou stranu nepřijatelné podmínky,“ konstatuje. Tureček přitom připomíná nedávnou situaci, kdy Izrael a USA odsouhlasili znění dohody o příměří a tuto dohodu zprostředkovatelé z Egypta předali Hamásu. „Mezitím ale v textu Egypťané upravili nějaké pasáže. Hamás s tím souhlasil. Nakonec se ukázalo, že obě strany s něčím souhlasí, ale texty jsou odlišné,“ shrnuje situaci analytik.