Analytik Tureček: Odveta, nebo snaha zamíchat kartami? Co bylo cílem íránského útoku na Izrael, není jasné

„Podobný útok se očekával od chvíle, kdy 1. dubna Izraelci bezprecedentně vybombardovali íránskou diplomatickou misi v Sýrii. Už tehdy se mluvilo o tom, že to Blízký východ posouvá blíže k výbuchu. Teď v této situaci jsme, co se ale bude dít dál, není vůbec jasné,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček.

Úplně jasné není totiž ani to, co si Íránci od útoku slibovali. Z pohledu Západu je čin oslavován jako debakl Íránu. „V Izraeli nebylo nic zničeno, veškerá vypálená munice byla zlikvidována koalicí sil protivzdušné obrany, na které se podíleli i Američané, Britové, Francouzi a Jordánci. Otázkou zůstává, čeho chtěl Írán dosáhnout. Určitě totiž nepředpokládal, že všechny zbraně zasáhnou svůj cíl. Naopak o svých plánech Íránci dopředu informovali veřejnost, včetně Turecka a Ruska.“

Kdo je vítěz?

O překvapivý a skutečně ničivý útok tedy podle Turečka v žádném případě nešlo. „Nasazení sil by jinak bylo daleko masivnější, třeba i ze strany libanonského hnutí Hizballáh. Navíc by útok neprobíhal v noci, a ještě o víkendu,“ vysvětluje bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě.

Čtěte také

iROZHLAS

Chladná hlava, nebo rázná odveta? Netanjahu bude naslouchat USA, věří analytička

Spekulovat se dá podle něj rovněž o tom, zda byla cílem Íránu snaha jen postrašit Izrael a ukázat svoji vojenskou sílu. „Je pravda, ze Američané předpokládali, že na Izrael poletí nejméně sto raket. Nečekali ale, že jich bude více než 300. Kdo ale vyhrál, je otázka, protože jenom Izrael za nasazení protivzdušných sil zaplatil jednu miliardu dolarů. Zbraně, které použil Írán, stály oproti tomu jen zlomek. Izrael tedy sice prokázal schopnost ubránit své území, zároveň ale z pohledu Íránu odhalil svůj systém protivzdušné obrany.“

Smršť íránských dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket připomíná podle bezpečnostních analytiků taktiku, kterou používají Rusové na Ukrajině. „Je to zajímavá úvaha, ale znovu se ptám, co mělo být cílem. Opravdu všechny drony měly něco zasáhnout, nebo spíše měly zahltit protivzdušnou obranu a vyvolat chaos na území a ve vojenských složkách protivníka? Izraelci jako odpověď použili to, že takzvaně rozhodili GPS sítě, pomocí nichž jsou tyto zbraně naváděny, čímž ale ukázali i obyčejným lidem, kterým najednou nefungovala GPS v mobilu, jak tyto moderní války probíhají.“

Další eskalace?

Přestože není pochyb o tom, že je Izrael napadenou zemí, izraelský válečný kabinet se zatím na dalším postupu nedohodl. Izraelci podle analytika dobře vědí, že další eskalace by neposloužila dlouhodobým cílům.

„Spekuluje se o tom, že Američané v tuto chvíli mohli něco Izraeli slíbit, třeba to, že přestanou kritizovat tolik, co se děje v Gaze. Mohli slíbit, že Joe Biden přehodnotí svou politiku, která říkala jasné ne vojenské invazi v Rafáhu, kde se tísní jeden a půl milionu uprchlíků ze severu a která by byla bezpochyby velmi krvavá. Izrael teď čelí velké hrozbě ze strany Íránu a celý demokratický svět stojí za Izraelem, a to je možná ten bod, který paradoxně přispěje k tomu, že se vývoj v Gaze nějak akceleruje...,“ dodává Břetislav Tureček.