Příběhy slavných: Leonard Bernstein

03481733.jpeg

Do jaké hudební „škatulky“ ho zařadit? Ani odborníci nemají jasno. Jeho díla jsou často polystylová. Mají od všeho trochu. Ale ani on sám nerozlišoval třeba mezi hudbou vážnou a populární. Jen mezi dobrou a špatnou. A podobně to měl i s orientací a se vztahy.

Leonard Bernstein se narodil se 25. srpna 1918 v Lawrence (Massaschusetts), 10 let po příchodu rodiny z Ukrajiny. Jako malý bral lekce na piano a navštěvoval Posádkovou a Bostonskou latinskou školu.

Absolvoval studium hudebních oborů na Harvardu (1939), hru na klavír, dirigování a orchestraci na Curtisově institutu ve Filadelfii (1942). Jeho kariéru odstartoval záskok. V Newyorské filharmonii, kde byl asistentem, totiž fenomenálně zaskočil za nemocného dirigenta Bruno Waltera.

Z asistenta ředitelem

Už za dva roky byl hudebním ředitelem Newyorského Symfonického orchestru (1945─1947). Hudebním šéfem světoznámé Newyorské filharmonie byl nakonec 11 let (do roku 1969). Byl ale také jednou z prvních televizních celebrit. Zasvěcoval totiž velké i malé diváky do tajů vážné hudby.

Popularizátor hudby

Za pořady získal 11 cen Emmy. Právě Bernstein prý naučil Američany tento žánr vůbec poslouchat. Po roce 1969 až do smrti hostoval u nejvýznamnějších světových orchestrů, jako byli Izraelská filharmonie, Londýnští symfonikové nebo Vídeňští filharmonikové.

Bisexuál?

V roce 1951 se sice oženil s chilskou klavíristkou Felicií Montealegre, se kterou měli tři děti. Vztah se ale brzy rozpadl. Možná proto, že byl zřejmě bisexuál. V jeho životopise se dozvíte, že „muže potřeboval sexuálně a ženy emocionálně“.

West Side Story

V roce 1957 složil hudbu k jednomu z nejlepších muzikálů všech dob West Side Story. Děj je inspirovaný Shakespearovým příběhem Romea a Julie. A některé melodie jako Somewhere, Maria, Tonight nebo America nazpívaly možná už stovky slavných umělců.

Bojovník za svobodu

Hodně cestoval, vždy se vracel do Izraele. Byl taky velkým zastáncem světového míru, kdy s velkým evropským orchestrem podnikl z Athén až do Hirošimy Cestu za mír. Po pádu totalitních režimů dirigoval v prosince 1989 Ódu na radost, a to na obou stranách Berlínské zdi.


Účinkují: Alexandr Postler a Josef Pejchal
Připravila: Jana Davidová
Natočeno v roce 2012 pardubickým studiem Českého rozhlasu

Na tomto koncertě ale začal mít vážné zdravotní problémy. Vydržel, ale po návratu mu lékaři objevili zhoubný nádor na plíci. Poslední koncert dirigoval jen zhruba dva měsíce před smrtí. Zemřel doma 19. srpna 1990. Vypovědělo mu srdce.

Poslouchejte od pondělí 5. do pátku 9. října. Jednotlivé díly najdete po jejich odvysílání zde. Ostatní Příběhy slavných najdete v iRadiu.