Příběhy slavných: Karel Klostermann

Karel Klostermann se narodil v hornorakouském městečku Haag am Hausruck. Původem tak byl vlastně Němec. Celý život se ale hlasitě hlásil se k české národnosti.

Rodina se stěhovala několikrát

Maminka pocházela ze šumavské sklářské rodiny. Tatínek měl v Rakousku a později v Česku lékařskou praxi. Dokonce byl panským lékařem dvou knížat: Gustava Lamberga a knížete Windischgraetze. Takže se za tatínkovou prací rodina stěhovala hned několikrát.

Do Židlochovic pod Rabím a za čas do Štěkně na Strakonicku. Poprvé ale do Sušice, ještě když byl Klosteramnnovi teprve rok. Dětství tak prožil v jihozápadních Čechách. Gymnázium studoval v Klatovech a v Písku. Medicínu, kterou nedostudoval, zase ve Vídni. Prázdniny ale trávil vždy na Šumavě.

Vídeňská škola

Během vídeňských studií medicíny měl velké finanční problémy a snad se mu i zhoršil zrak, že nemohl pořádně číst ve skriptech. Nechal medicíny a vrhnul se na studium moderních jazyků. Na ty měl na talent. na rozdíl od medicíny, do které ho nutil otec.

Nakonec se jich naučil 10. Třeba francouzštinu, vlašstinu, španělštinu, ruštinu nebo srbochorvatštinu. V roce 1873 odešel do Plzně, kde pak celých 30 let učil na německé reálce němčinu a francouzštinu.

Životní lásky

V roce 1875 se oženil s Marií Carmineovou. Starat se tehdy začal ale i o svého tehdy 13letého bratra Jakuba, později i o Bedřišku, dceru dalšího bratra Františka. V únoru 1898 ale manželka Marie zemřela. Klostermann dlouho netruchlil, už v červnu stejného roku se znovu oženil s Betty Juránkovou.

Byla to vdova po bohatém továrníkovi. Klostermann se tak zbavil nouze s bídou a konečně mohl přestat s přivýdělkem v podobě doučování studentů. Najednou měl čas i na své psaní.

Spisovatelem až ve zralém věku

Psát tedy začal až po čtyřicítce. Kolem 60 přišly nemoci. Rozedma plic, nemocné srdce, téměř oslepl. Zemřel 16. července 1923 ve věku 75 let. Jako jeden z prvních upozorňoval na nebezpečí, které představují neuvážené zásahy člověka do přírody. Patřil vlastně k prvním ekologům.

Šumava se stala jeho osudem

Ve svém díle zachytil tradice, život i svérázné typy obyvatel Šumavy. Dřevorubce, voraře, pytláky, ale taky drsnou přírodu. Neprostupný les formoval i deformoval vztahy jeho literárních postav.

Čtěte také

Nejúspěsnější díla

K vrcholům jeho tvorby patří román Mlhy na blatech. V něm podrobně rozepsal rysy jihočeského selství a taky zvláštnosti přírody celého kraje. Próza Mrtví se nevracejí z roku 1915 je zase překvapivá svým až hororově mystickým laděním.

Fotografie z výpravy s průvodcem divočinou|foto:Tomáš Svoboda

Poslouchejte od pondělí 25. do pátku 29. května. Jednotlivé díly najdete po jejich odvysílání zde. Ostatní Příběhy slavných najdete v iRadiu.