Přepis pořadu Jak to vidí - 3.12.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Dobrý den, dobré dopoledne a kvalitní poslech vám přeje Pavel Kudrna, který vás dnešním dopolednem, tedy až do dvanácté hodiny bude provázet. Je 3. prosince. Žijete už vánočními svátky? Určitě ano, alespoň lehce, aniž byste si to přiznali, nebo aniž bychom si to vůbec všeobecně přiznali. I to naše dnešní dopolední vysílání se tu a tam lehce toho vánočního úsměvu, shonu i spěchu dotkne. Ale jsou věci, které vůbec nesouvisí s ročním obdobím, které nás mohou potkat kdykoliv, na jaře, na podzim, jak se říká, ráno i v březnu. My vám mnohé věci objasníme, vysvětlíme, doplníme a také bychom rádi, abyste si užili příjemné pohody. Jak to vidí Jana Lorencová a reportéři? Každou středu o půl deváté se vám hlásíme s tímto pořadem a dnes se budeme věnovat ožehavému tématu, soužití s občany, kteří se těžko, nebo dokonce vůbec nepřizpůsobují svému okolí. Jana Lorencová ve studiu, dobrý den, dobré dopoledne.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrý den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
No a protože na téma bydlení a problémy s tím spojené, chodí řada dopisů, tak je s námi ve studiu také právník pan doktor Viktor Pak. Dobrý den.

Viktor PAK, právník
--------------------
Dobrý den.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ten si také dopisy, které přišly, přečetl a je připraven, pokud je to možné, na některé spolu s Janou Lorencovou reagovat a především posluchačům poradit kudy mnohdy ze začarovaného kruhu ven. Ale samozřejmě začneme reportáží, Jano, na jaké téma?


------------------------------------------------------------------------
Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
To bude reportáž, kterou natočil Milan Kopecký v Chotěboři. Městští strážníci tady svádějí, jak to vypadá, boj s větrnými mlýny. V Chotěboři zavedli pravidelný úklid a muži i ženy v uniformách ho také pravidelně kontrolují. Kolem bytového domu v ulici Dlouhá na samém okraji velkého panelákového sídliště je sice dnes pořádek, ale sousedé to vidí trochu jinak. Bydlí tam Romové. A i když udržují pořádek, prý je neustále obtěžují hlukem, hlasitou hudbou a tak dále.

Jiří NOVOTNÝ, šéf městských strážníků
--------------------
Ještě si vytiskneme ty seznamy a jedeme na místo. Paní kolegyně, my teda teď jedeme do té Dlouhé s panem redaktorem se tam podívat, jo?

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
První zastávka městská policie. Jiří Novotný tiskne měsíční rozpis úklidu. Právě strážníci na pořádek v onom domě a kolem něho dohlížejí. Sedáme proto do auta a jedeme na místo. Asi po pěti minutách jízdy jsme na druhé zastávce. Na plotě čtu Dlouhá ulice. Končí tady panelákové sídliště a romskou bytovku nepřehlédneme.

osoba
--------------------
Tam vyřadili, tam vyřadili ty sociálně slabý, nebo spíš bordeláře, abych tak nějak mluvil.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Říká mi hned mezi dveřmi starší muž. Žijí tady lidé různého smýšlení, dozvídám se dál. K pořádku se ale hlásí úplně všichni.

osoba
--------------------
Jako uklízet se musí, protože, kdyby se neuklízelo, tak by tady byl jako veškerej bordel, a to se musí, já to dodržuju teda ale, a musí to bejt jako, jo, ne, že jenom u nás, ale u všech lidí, já si myslím.

osoba
--------------------
Mluvíte normálně, když přijdu pani, kolegovi tady, že máme úklid a máme tady napsaný rajóny, tak každý musí dělat.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Romové by chtěli žít odděleně. To ostatně slyšíme i v jiných městech. Veliké domy jim jednoduše nevyhovují.

osoba
--------------------
To je letitej problém, jo, prostě cigán, všechno pohromadě tady je. Když chceme, když náhodou, jo, chci, prostě mám na to třeba peníze, chci si udělat jinej podnájem, ne, prostě cigán se tady nechytá, jste černej, hotovo, já to beru jako.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Chotěboř na Havlíčkobrodsku není ničím výjimečná. Podobná místa najdeme třeba v blízkém Havlíčkově Brodě nebo Jihlavě. A zkušenosti se stěhováním rodin nejsou zrovna dobré. Stížnosti lidí z okolí tady na panelákovém sídlišti prakticky v centru Chotěboře donutili místní napjaté vztahy řešit. Jako první je úklid, dodává šéf městských strážníků Jiří Novotný.

Jiří NOVOTNÝ, šéf městských strážníků
--------------------
Mluvilo se tady o nějakých službách, aby posluchač měl ponětí, co to vůbec znamená, tak to jsou prostě služby jakékoliv jiné, které se vyskytují v těch majoritních komunitách, v těch panelákách, kde visí na zdích primitivní seznam lidí, který by měli ten týden uklízet.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Do Dlouhé ulice mezi tím přijíždí hlídka. Petra Šotkovská a Václav Voňka.

Petra ŠOTKOVSKÁ, městská policie
--------------------
Jezdíme sem pravidelně několikrát denně i preventivně, takže se snažíme je tady přesvědčit ty obyvatele, aby si to uklízeli, aby dodržovali ten rozpis služeb, který jsme jim tam vyvěsili.

Václav VOŇKA, městská policie
--------------------
Přijedem a je tady nepořádek, tak si zjistíme, kdo má službu. Bohužel musíme u nich čekat, až začnou uklízet, protože jinak by to neuklidili.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Pátráme dál. Problém, jak vidno, vychází ze samotné komunity Romů v Chotěboři. Rozhlasový mikrofon přilákal také šedesátiletou paní Annu, která ve městě na severu Havlíčkobrodska žije pětačtyřicet let.

osoba
--------------------
Takže oni nás berou, jako kdyby jsme byli indiáni a vůbec nás nechtějí jako mezi sebe a starostu máme, jak se říká, na hovno. My jsme tam byli na schůzi a který jsou čistější, ať jdou pryč, ať tady nebydlíme, jako já děti nemám, důchodce, on na to nemá a když sebe chce něco udělat, něco pro svojich, tak to udělá, ale pro nás ne.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Starosta Chotěboře Tomáš Škaryd odmítl celou situaci jakkoliv komentovat. Vzkázal jen, že je neřešitelná. Kdo s ní ale přichází do styku každý den, jsou sousedi z okolních bytových domů. Jedu proto výtahem do šestého patra, kde mladá paní koukala z okna. Nakonec přichází i se svým mužem.

osoba
--------------------
Je to čím dál horší, protože děti si hrajou kolem baráku, furt dělají bordel, nic jinýho nedělají, jenom bordel tady je. Hrabe v kontejnerech, furt, je to čím dál horší.

osoba
--------------------
No, je to katastrofa všech katastrof jako. Největší je ten nepořádek, hluk a ...

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Stěžují si sousedi z okolních domů, kritikou naopak nešetří ani Romové. Soužití se i přes veškeré snahy nezlepšuje. Hledejme příčiny. Mířím proto do Humpolce za sociologem Marcelem Hlaváčem.

Marcel HLAVÁČ, sociolog
--------------------
Z pohledu soužití romského etnika s většinovou populací, můžeme říct, že se jedná o naprosto běžné soužití, které můžeme vidět v jakémkoliv jiném českém nebo moravském městě.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Jak tedy problém řešit? Měli bychom se učit v zahraničí.

Marcel HLAVÁČ, sociolog
--------------------
Problém zní velmi negativně. Je to svým způsobem i výzva do budoucna, jak začít s touto situací pracovat, protože například, když se podíváme ve Velké Británii, ve Švédsku, ve Francii, již mají několikaleté zkušenosti s různými komunitami, se smícháním různých národů a problémy s rasismem tak nejsou zas až tak velké. Zároveň etnika umí vedle sebe plnohodnotně žít a vlastně vzájemně se posilují svými kulturami a je to pozitivum pro celý národ jako celek.

Milan KOPECKÝ, redaktor
--------------------
Jak mi na závěr našeho rozhovoru řekl Marcel Hlaváč, nezbude nám nic jiného, než se opravdu učit. Gheta za městem nic nevyřeší a podle sociologických prognóz se má počet přistěhovalců mnohonásobně zvýšit.

-----------------------------------------------------------------------------
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tolik reportáž, kterou natáčel Milan Kopecký v Chotěboři. Ano, soužití minorita-majorita, to je problém, o kterém se nejenom v našem vysílání mluví, dá se říct, téměř denně. Jano, jak to vidíte?

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Ten problém soužití s Romy určitě nevyřešili, nevyřešila řada odborníků. A nevyřešíme ho zřejmě, nebo docela určitě ho nevyřešíme ani my ze studia. Nicméně, občas se objeví nápad, že by se měla používat takzvaná pozitivní diskriminace. O tom se hodně diskutuje a mě by zajímalo, pane doktore, jaký je váš názor na tu pozitivní diskriminaci?

Viktor PAK, právník
--------------------
Pokud se v rámci takzvané pozitivní diskriminace pomůže lidem, kteří to skutečně potřebují, dostali se do potíží bez vlastního zavinění, je taková pomoc v pořádku. Ale pokud by to bylo jinak, je třeba konkrétně posuzovat případ od případu. Je třeba pečlivě posuzovat, kdo se dostal do těch problémů vlastní vinou a kdo trochu zneužívá pomoc okolí. Nelze pomáhat a podporovat určitou skupinu lidí jen proto, že náleží k určitému etniku, či skupině. Takový přístup může nakonec působit kontraproduktivně a může poškodit toho, komu je vlastně pomáháno. Pomoc takovým lidem by teda neměly být na úkor jejich okolí a mělo by se dbát na to, aby nebyla zneužívána.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
A především, aby asi povinnost byla doprovázena pomocí a naopak. Pomoc, ale zároveň, aby byli vázáni jakýmisi povinnostmi.

Viktor PAK, právník
--------------------
Já si myslím, že by mělo být postupováno případ od případu. Posuzovat, kdo si takovou pomoc zaslouží a nemělo by se pomáhat paušálně jenom těm lidem, kteří patří do určité skupiny nebo etnika, ale mělo by se vycházet z toho, kdo si ji zaslouží.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ano, posluchači poukazovali na to, že objevily se údaje, nebo informace o tom, že třeba na vysokou školu je potřeba povinně vzít romské studenty, mají přednost, pak další, stejně tak do řad policie a tak dále, čili na to hodně reagovali. Vy jste o tom teď mluvil. Jana Lorencová pořad Jak to vidí, nejenom ona, ale i naši reportéři. Vy se můžete na nás obracet s vašimi problémy a to písemně na adresu Jak to vidí Jana Lorencová, Český rozhlas 2 - Praha, Vinohradská 12, Praha 2. Směrovací číslo 12099, nebo chcete-li moderněji internetovou cestou, tak jaktovidi4@rozhlas.cz. Nebo janalorencova@rozhlas.cz, prostě všechno přijde. Vy pořad sledujete v premiéře od půl deváté ve středu, v repríze před půlnocí a po čtyřiadvaceti hodinách si ho můžete i přečíst v tištěné podobě na našich webových stránkách. My jsme mluvili o dopisech, které souvisejí mnohdy s problematikou nejenom, co jsme slyšeli, ale hlavně s problematikou, která se týká bydlení jako takového.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Těch dopisů se shromáždila za poslední týdny hodně velká, hodně velký počet a začneme tím, že ocituji pár řádků z jednoho, z jednoho z nich a pak půjdeme po těch dalších. "Vážení reportéři. Jsme invalidní důchodci, v posledních třinácti letech máme soustavné problémy se svým sousedem a jeho rodinou, neboť chtějí získat náš byt a používají k tomu všechny prostředky a hraničí to se šikanou. Někdo nám například prokopl dveře to bytu, poškrábal automobil a my už jsme se snažili kontaktovat i policii, ale ta je vůči našim stížnostem němá. Tvrdí nám, že jsme jen vztahovační důchodci. Prosím vás, poraďte nám, co máme dělat?" Takže, pane doktore, otázka pro vás.

Viktor PAK, právník
--------------------
V podobných případech se může občan bránit několika způsoby. Záleží na tom, jaká je intenzita porušení toho práva. Pokud je to nejmírnější zásah, může samozřejmě občan použít takzvané svépomoci, to znamená, pokud ten zásah doprava hrozí bezprostředně, tak nemá smyslu ani význam čekat na nějaké rozhodnutí správního orgánu nebo dokonce soudu a může zamezit tomu řádění toho pachatele přímo, když třeba vidí, že se mu někdo chystá poškodit automobil nebo jiný jeho majetek. Je tam samozřejmě možnost domáhat se i svého práva ve správním řízení, to znamená u příslušného orgánu státní správy, konkrétně u okresního úřadu, ten posoudí, zda byl spáchán přestupek a v přestupkovém řízení případně uloží nějakou sankci a tímto způsobem vlastně by mohla být sjednána ta náprava. Samozřejmě, že je možno domáhat se i ochrany u soudu. Tam už je to složitější, trvá to delší dobu a samozřejmě se to vztahuje také na ty složitější případy. V krajním případě i nakonec možno domáhat se ochrany u orgánů činných v trestním řízení. To je tehdy, pokud je podezření ze spáchání trestného činu a tam by mohlo v krajním případě dojít i k odsouzení toho pachatele.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Věříme, že jsme pomohli radou nejenom těm, kteří nám napsali tento dopis smutný, ale i těm, kteří mají podobný, podobnou zkušenost. S dalšího dopisu cituji. "Podle vyhlášky osmdesát osm 1959 byl nám vyvlastněn rodinný dům ve Slaném s pozemkem o rozloze tisíc sto padesát jedna čtverečních metrů a později došlo k jeho demolici. V letech devadesát až devadesát tři nám bylo restitucí přiznáno pouhé zmírnění majetkových křivd, a to ve výši sto dvacet osm tisíc korun. Dnes tento pozemek používá město Slaný. Díky němu rozšířilo ulice a slouží tedy veřejnému zájmu. Nicméně od města Slaného jsme nedostali ani korunu. Na naši žádost o přezkum našeho vlastnického práva z dubna 2007 nám město odpovědělo, že získalo pozemek takzvanou velkou privatizací od tehdy Československého státu. Československý stát získal 1. ledna na základě již zmíněné vyhlášky. Myslíme si, že náš nárok na nějaké finanční odškodnění existuje. Co máme dělat?"

Viktor PAK, právník
--------------------
No, tak v daném případě, jak už sám tazatel píše, k tomu odškodnění došlo. Obdrželi tu částku sto dvacet osm tisíc sedm set osmdesát dva korun, byl to bohužel tedy podle předpisů, které platily v roce 1991, tedy podle cenových předpisů, ta částka nebyla nikterak velká, ale podle zákona o mimosoudních rehabilitacích vlastně měli ty oprávněné osoby na to, aby dostaly odškodnění. V případě, že jim ta nemovitost nemohla být z nějakých zákonných důvodů vydána, například proto, že byla zničena, nebo proto, že přešla do vlastnictví jiného.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Pane doktore, jenomže tam asi už nejde o ten, o tu nemovitost, tam zřejmě jde o ten pozemek. Jak je možné, že to město používá pozemek, který evidentně patří těm lidem, kteří se domáhají toho svého odškodnění?

Viktor PAK, právník
--------------------
Z toho dotazu vyplývá, že ta restituce nebo ten nárok těch oprávněných se týkal jak rodinného domu, tak i pozemku a že za tyto obě nemovitosti jim ta náhrada byla vyplacena. Čili pokud teďka by dodatečně po téměř osmnácti letech požadovali nějaké další odškodnění, tak se obávám, že by to bylo naprosto bezpředmětné a ten nárok tady není dán.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Sledujete nebo posloucháte pořad Jak to vidí Jana Lorencová a naši reportéři. Každou středu vám ho vysíláme v premiéře dopoledne, v repríze před půlnocí a v tištěné podobě po čtyřiadvaceti hodinách na Internetu. Ve studiu je Jana Lorencová a také právník doktor Viktor Pak, naše společné téma je bydlení a problémy, které jsou s bydlením spojené. Další dopis.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Takže: "Asi před tři čtvrtě rokem nám začalo zatékat do bytu. Později se v důsledku toho začaly tvořit plísně. Požádali jsme předsedu, pardon, předsedu bytového družstva, aby sjednal nápravu. Ten sice přizval hygieniky do bytu, ale paní, která je příčinou tohoto problému pouze konstatovala, že jí špatně těsní vana a hygienici na to přistoupili. Problémy přetrvávají. Stále k nám do bytu zatéká, nepomohlo nám ani to, že jsme se znovu obrátili na hygienickou stanici, jsme starší manželé se zdravotními problémy. Předseda družstva i správce domu jsou na nás dokonce hrubí a na naše další výzvy, aby došlo ke sjednání nápravy, vůbec nereagují." Pane doktore, ta bezmoc starých lidí v takovém případě je opravdu alarmující a dá se vůbec v takovém případě nějak pomoci?

Viktor PAK, právník
--------------------
Ano. V tomto případě se dá pomoci. Zákon dává poměrně široká práva nájemcům bytu jak postupovat. Především nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájmu bytu v případě, že ty závady jsou takového charakteru, že zhoršují kvalitu bydlení. Nájemce má samozřejmě i právo v tomto případě ten byt zhodnotit, ty závady odstranit a požadovat proti pronajímateli náhradu účelně vynaložených nákladů.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Z dalšího dopisu vyplývá, že došlo ke změně majitele. Dům má nového majitele, zvedají se zde neoprávněně platby za nájem, zvedají se zálohy za služby spojené s užíváním bytů. Manželé nezaplatili za odběr vody a dodávky tepla. A došlo k odpojení domu od dodávek tepla a vody. Jak mají postupovat? Přece bez tepla a bez teplé vody v zimě existovat asi není právě jednoduché.

Viktor PAK, právník
--------------------
Tak tady vlastně jsou takové dvě otázky v jedné. Je tam jednak odpojení od těch dodávek tepla a teplé vody a jednak zvedání těch plateb, nebo zálohových plateb za tyto služby. V případě těch neoprávněných plateb samozřejmě ti nájemníci mají právo, aby jim pronajímatel předložil to vyúčtování a doložil, jakým způsobem to po nich požaduje, nebo z čeho vychází a jakým způsobem byly vypočteny. Při přerušení dodávek vody a tepla mají nájemníci slevu, nárok na slevu nájemného, jak už jsem výše říkal, říkal, pokud to nějakým způsobem zhoršuje užívání toho bytu, mohou uplatit nájemníci vůči pronajímateli slevu z nájemného. Pokud jde o to připojení těch médií znovu a těch dodávek tepla a teplé vody, tak tam je to poněkud složitější problém a já bych na jejich místě postupoval takovým způsobem, že bych tomu dodavateli služeb uhradil ty dlužné platby a potom následně tu částku vymáhal proti majiteli domu z titulu takzvaného bezdůvodného obohacení.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Někdy ovšem i opačný případ, to znamená, že nájemníci vůbec neplatí, majitel, protože to nechce dotovat ze svého, tak odpojí teplo, odpojí vodu a soud nařídí, že to musí připojit.

Viktor PAK, právník
--------------------
No, tak v tomto případě zřejmě je vycházeno z toho, že je třeba dávat přednost právům nájemcům a jeho ochraně jejich zdraví a života, pokud by taková situace byla tak neúnosná, že by tam hrozilo to, že by utrpěli nějakou újmu na zdraví a že by to mohlo nějakým způsobem ovlivnit i jejich kvalitu užívání bytu, tak si myslím, že v tomto případě výjimečně asi soud může rozhodnout, ale protože je to obecný dotaz, nevím, jestli tam nebyly ještě nějaké další důvody, které měly vliv na to rozhodnutí soudu, ale v zásadě si myslím, že je platba těch služeb spojených s užíváním bytu věcí pronajímatele. Pokud se jedná o ty společné platby a věcí nájemce bytu, pokud jsou ty média psaná na něj, to znamená ten plynoměr, elektroměr, tak tam těžko si myslím, že by mohl soud rozhodnout o připojení, pokud to zavinil čistě nájemce a ten nájemce skutečně neplatil vlastní vinou za tyto služby.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak ještě určitě dostaneme k jednomu dotazu. Máme asi čtyři minuty. Tak vyberte, Jano, prosím, ten nejdůležitější, který by mohl pomoci širokému počtu posluchačů.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Tak zkusíme pokračovat. Já jsem jenom chtěla ještě konstatovat k tomu, co říkal pan doktor, že zvlášť v poslední době těch vyhrocených situací mezi nájemci a nájemníky přibývá a že to je taky o kvalitě lidí, že to je o tom, jací jsme a hodně to o nás vypovídá. Ty stížnosti, ty dopisy, které dostáváme, jsou také právě o tom, jak funguje, jak fungují ty mezilidské vztahy. V dalším dopise se píše o tom, že nový majitel domu o dům vůbec nepečuje. Dům chátrá, nájemníci si v něm sami musejí opravovat, netěsní jim okna, platí krom toho za spotřebu plynu, vody a vůbec neví, zda ty vyúčtované částky jsou správné. Nevědí, nemají žádné, žádný podklad pro to, aby si zkontrolovali, zda to, co platí, opravdu platí za to, co spotřebovali. Jednomu z nájemníků majitel dokonce povolil instalování vlastního etážového topení, ostatním je ale povolit nechce. Ten autor toho dopisu by se rád z domu odstěhoval a majitel jim nabízí tak nízké odstupné, že nejsou schopni z toho adekvátní bydlení pořídit. Majitel jim nabízí dvě stě padesát tisíc korun. Což mimochodem v dnešní době zase nebývá tak časté, majitelé se dokáží nájemníků zbavit daleko, daleko tvrdšími způsoby. Autor dopisu se nás ptá, zda existuje ceník odstupného, když se domluvím s majitelem, že chci odejít z toho bytu, on ten můj byt potřebuje, já budu chtít, aby mi nějaké odstupné vyplatil. Mám na ně nárok?

Viktor PAK, právník
--------------------
No, tak bych odpověděl i na to, co už se tady říkalo před tím. To vlastně odkážu na tu předchozí odpověď. To znamená, pokud by tam byla zhoršená kvalita užívání bytu, má nájemce nárok na slevu z nájmu. Pokud jde o to odstupné, tak tam skutečně záleží na tom, jakým způsobem se pronajímatel s nájemcem dohodou a v tom případě samozřejmě se může odstupné vyplatit. Ovšem nárok na vyplacení odstupného není a stejně tak neexistuje nějaký závazný ceník, podle kterého by se stanovila výše toho odstupného, takže záleží čistě na dohodě. Pokud se nedohodnou, tak to v případě těch regulovaných nájmům nakonec dopadne tak, že tam nájemce zůstane bydlet i nadále.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Jsme opět u toho, je to o vztazích, je to o kvalitě lidí, je to o sousedských vztazích, je to prostě o tom, jací jsme.

Viktor PAK, právník
--------------------
Je to tak samozřejmě. Říkají samotní soudci, že normální je se nesoudit a nedohadovat se a já jsem dokonce před zahájením každého soudního sporu se pokouší předseda senátu povinně o smír mezi účastníky, takže pokud k němu dojde, nebo pokud se nesoudí vůbec a dohodnou se mimosoudně, je to úplně nejlepší, co mohou udělat.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Kéž by to tak vždycky fungovalo. Pane sousede, pojďte, dohodneme se v pohodě, pojďme, dáme si kávu, dáme si rum u toho nebo něco takového, rum už se vlastně u nás nepije, co jsme v Unii. My máme posledních pár vteřin. My se dnes vlastně jsme se zaměřili na problémy spojené s bydlením, ale to my jsme vyřešili v podstatě jenom zlomek v tom našem, řekněme, zvláštním vydání. Na co se zaměříme, Jano, příště?

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Příště, protože stejně tolik dopisů, jako přišlo těch, které se týkají bydlení a problémů s tím spojených, přišlo jako reakce na některé reportáže, které se týkají našeho zdraví. To, jak o ně pečujeme, jak se nám daří oslovit lékaře a jak lékaři s námi zacházejí, jako s pacienty.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Budu se těšit tedy za týden. Pořad Jak to vidí Jana Lorencová a naši reportéři. Dnes byl ve studiu také právník doktor Viktor Pak, který odpovídal na posluchačské dotazy, dopisy, které přichází k našemu pořadu. A budeme rádi, když budete psát dál, abychom měli z čeho natáčet další a další díly. Vám oběma děkuji a těším se na slyšenou. Mějte se hezky.

Viktor PAK, právník
--------------------
Také děkuji, na shledanou.

Jana LORENCOVÁ, redaktorka
--------------------
Na shledanou.