Přepis pořadu Jak to vidí - 28.4.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ano, přesně tak, úterní dopolední Host do domu je tu, začíná přesně v půl deváté a ještě půl minutku k tomu. Srdečně vás zdraví a při úterku vítá Jan Křelina. Naším prvním dnešním hostem je náš spolupracovník a komentátor Deníku, pan Ivan Hoffman. Dobré ráno.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já vám přeji dobré ráno ze Zlína.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ještě připomenu, že rozhovor s Ivanem Hoffmanem si můžete poslechnout v repríze u nás na Praze večer po jedenácté hodině nebo, chcete-li, i dokonce přečíst na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/jaktovidi. Pane Hoffmane, začněme, prosím, rovnou na, obrazně řečeno, titulních stránkách. Je tu další chřipkový virus, tentokrát se přenáší přímo i z člověka na člověka. A mezi jeho oběťmi jsou už v Mexiku i mladí lidé. To jsou všechno varující příznaky. Navíc ten kmen H1N1 je vlastně stejná rodina chřipkových virů, jako byla legendární španělská chřipka z roku 1918. Máme, pane Hoffmane, myslíte, proč se obávat dnes?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak pokud člověk poslouchá experty, tak někteří říkají, že zatím těch informací není tolik, abychom se už měli důvod rovnou obávat nějakých milionových ztrát na životech a tak dále, ale pokud jde o média, tak média samozřejmě se ráda bojí, protože máme o čem psát, máme o čem hovořit, to znamená, začíná to přesně tak, jako si vzpomínám, že začínala BSE, anebo ptačí chřipka, vlastně v té první reakci sledujeme to prostě s očima rozevřenýma hrůzou a spíš jsme zděšeni právě z takovýchto, z takovýchto zpráv, než z toho, že za poslední snad dva dny zemřely tragiky čtyři děti, dvě srazil vlak. Když bychom statisticky se na to podívali, tak stále víc prostě nám hrozí to, že si nedáváme pozor, než něco, co se děje daleko v Mexiku, ale já to nechci bagatelizovat, já jenom říkám, že takhle to prostě je.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Možná je i tato, řekněme, drobná mediální panika, odrazem toho, jak moc a jak dobře jsme připraveni na podobné pandemie?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já myslím, že ano, tady se ukazuje, že vlastně média sice z jedné strany to přeženou, udělají si z toho právě ty otevíráky na titulní strany a začnou tím televizní a rozhlasové relace a to všichni a ze všech nejrůznějších podrobností, ale výsledkem toho je, že si pak lidé myjí ruce, anebo si nasadí, když už jde doopravdy do tuhého, nějaké roušky a ty jim můžou pomoc, protože přenos této nemoci, jestli jsem tomu dobře rozuměl, je /nesrozumitelné/, to znamená, když na sebe nebudeme prskat, tak jsme z poloviny zachráněni. Druhá věc je, že vlastně si všichni pamětníci právě teda těch různých epidemií vzpomínají na to, že se to podobá na tu španělskou chřipku, která vlastně byla krutější k lidem mladým, relativně zdravím, respektive k těm, kteří měli dobře vyvinutý imunitní systém, protože tady tato nemoc je vlastně zákeřná tím, že vyvolá ten, ten vir vyvolá přehnanou reakci obrannou organismu a pak lidé umírají na udušení, když se jim plíce zalévají krví. A z těch prvních zpráv z toho Mexika, jak jsem já vyrozuměl, vyplynulo, že právě mělo hodně těch lidí, kteří zemřeli, hodně devastované plíce a tam se usuzuje podle toho, že se to bude podobat na tu španělskou chřipku. A samozřejmě pak následuje teda ten zkrat, kdy si vzpomeneme, kolik milionů lidí tenkrát zemřelo a máme pocit, že se to bude opakovat, ale jak víme, historie se neopakuje také přes kopírák, to, co nás čeká, to budou úplně jiné hrozby, které, které nás budou jako devastovat ve velkém a vlastně ty dvě hlavní, toho, proč se umírá dnes, je buďto z extrémní chudoby, anebo z extrémního bohatství, protože buďto umíráme hlady a nemocemi, anebo se přežíráme a protože už roupama nevíme co, tak umíráme na různé civilizační drogy, to znamená, zabije nás něco jiného, ale chápu, že teď budeme chvíli mluvit o prasečí chřipce.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Děkuji vám za vaše slova, pane Hoffmane, už nebudeme mluvit o prasečí chřipce, máme před sebou ještě jedno téma, které je naopak velmi potěšující a je potěšující pro všechny, kteří mají rádi hokej a mají rádi český hokej, protože po nějaké takové dlouhé mdle sérii zápasů se opět začíná z českého hlediska něco hezkého dít na mistrovství světa, o víkendu čeští hokejisté velmi hezky uspěli při zápasu s Dánskem a dokonce se tam vyskytl i jeden takový možná začínající novodobý hrdina mladé generace?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak ano, tak my jsme zvyklí na to, že když prostě se omluví naši borci z NHL a z jiných slavných soutěží, tak potom z nouze prostě do toho týmu se dostanou i hráči od nás a případně hráči mladí a teď přesně tohle to si myslím, že všechny zaujalo, že Jakub Štěpánek, mladý brankář, prostě nedostal ani gól. A teď si všichni říkáme, co je, co se děje, najednou to vypadá, jako kdyby ten náš trenér měl doopravdy nějakou zázračnou ruku a tajná esa v rukávu a že vůbec to nevypadá na nějaký záskok a nějakou náhodu, a těch mladých brankářů máme zřejmě víc, protože je tam ještě tak /nesrozumitelné/, který asi teda zatím se do té branky nedostával, taky je Výborný ten jenom o dva roky starší, takže jeden má dvacet dva, druhý dvacet čtyři, tak to je samozřejmě velmi pěkná věc a mně se na tom líbí hlavně to, že, že když se vlastně ti, řekl bych, slavní hokejoví hráči, už takové celebrity a velice bohatí, kterým samozřejmě to všichni přejeme a tak dál, po té náročné sezóně omluví a už je to prostě tak nějak nebaví reprezentovat, tak vlastně se vždycky najdou nějací, které to hrozně baví a těm bych hodně přál, aby uspěli.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Pan Ivan Hoffman, náš spolupracovník a komentátor Deníku, je hostem Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha.
Instrumentální skladba v Českém rozhlasu 2 Praha, která mi poměrně silně připomíná některé starší ruské filmy, hodně uvádí to, o čem bychom teď měli v Jak to vidí mluvit s naším spolupracovníkem a komentátorem deníku Ivanem Hoffmanem. Jde o brněnský pomník rudoarmějců a o srp a kladivo na tomto pomníku, to je poměrně starý případ, starosta brněnské čtvrti Královo Pole před několika lety chtěl z tohoto památníku odstranit srp a kladivo. Včera v noci zadrželi brněnští strážníci ženu, která chtěla pomník přelepit plakáty Milady Horákové. A jsme u symbolů a u toho, co vlastně symboly po šedesáti, respektive dvaceti letech stále znamenají, na jednu stranu srp a kladivo na čepicích těch, kteří za nás umírali a kteří nás osvobodili, na druhou stran srp a kladivo na čepicích těch, kteří pak v 68 přijížděli Alexandrovci, kteří zpívají velké válečné písně, ale stejně přitom razí i s trošku jiných důvodů. Pane Hoffmane, co máme teď dělat v tomto roce, v této době se srpem a kladivem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já si myslím, že některá byla zatčena, pokud by byla nějak obviněna, tak by měl pan prezident dát milost.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Je to přestupkové řízení.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Jasně, rozumím vám, to jsem, to jsem přehnal. Tam samozřejmě to nemá smysl, aby se do toho angažoval, pokud jim nic nehrozí, ale jinak je pravda, že tady je ta dvojznačnost těch symbolů a z jedné strany neumíme přepsat historii, z druhé strany některé symboly doopravdy znamenají to, co znamenají a není z nich vlastně dobrý pocit, ale když si všimneme, tak teď nedávno došlo k takové zvláštní události a trochu jiného typu, kdy, kdy takový polský výtvarník provokatér v nějakém klubu vystavoval fotografie, na kterých použil důstojníky hitlerovské prostě armády z hákovými kříži a teď vlastně na těch fotografiích to vyretušoval a místo hákových křížů dal židovské hvězdy a vlastně tím chtěl vyjádřit svůj protest proti způsobu, jakým Izraelci dělali pořádek v Palestině. A jako kdyby zaměnil symboly a teď chtěl tím zřejmě teda upozornit na to, na to, že vlastně nejde jenom o to, v jakém dresu, anebo za jakou firmu prostě se něco, se něco páchá, ale co se vlastně teda děje a k čemu došlo. To, s tím neuspěl, protože pochopitelně, protože to bylo snad dokonce pro strach, které nějaké způsobem patřili už /nesrozumitelné/, tak ty fotografie byly staženy ještě dříve, než se na někdo přijel podívat. A byl to velmi teda, jak říkám, kontroverzní protest, ale já to neříkám proto, že bych chtěl někomu dávat zapravdu a někomu ne, ale aby ukázal to, že vlastně ty symboly jsou hrozně citlivá věc, my na ně, my na ně jsme vždycky prostě silně reagovali a silně reagovat budeme, to znamená, ve chvíli, kdy ve chvíle někde se ten pomník restauruje, opravuje a teď prostě ty symboly, které tam vždycky byly a lidé byli na ně zvyklí, věděli, co znamenají, ale to se pěkně vyleští, jo, prostě znovu nazlatí a celé se to tam hezky kolem upraví, tak to může prostě někomu doopravdy evokovat, že se tady prostě křísí nějaká tradice, která přinesla mnoho utrpení a mnoho neštěstí, tak to se nikdy nevyřeší, jo, prostě to s námi půjde dál. A pokaždé důležité je případ od případu vysvětlovat a znovu si připomínat, kdy ten symbol, komu patřil a co znamenal a podle toho se k němu stavět, to znamená, k tomu se srpu s kladivem se také a k té rudoarmějcké hvězdě se také vlastně vždycky budeme chovat podle těch okolností, za jakých prostě to tam bylo instalováno.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Mluvme, pane Hoffmane, ještě o jednom symbolu, ten tedy, pravda z čepic českých extremistů v posledních letech silně vymizel, je to hákový kříž a píše se tady hlavně o tom, že extremismus v Česku vzrůstá a o tom, že jaksi nástupce těch neonacistů, Dělnická strana na to jde velice chytře, píše třeba včerejší Respekt, že tedy bylo zjištěno, že nenávist proti homosexuálům nebo černochům, že Hitlerovy myšlenky u nás příliš nezabírají, a proto se soustředili tito novodobí extremisté pouze na nenávist k Romům, která u nás zabírá poměrně silně, bohužel, pochoduje se po městech, přijel šéf Ku-Klux-Klanu, ten byl tedy poměrně rychle vyexpedován zpět do Spojených států. Máte pocit, pane Hoffmane, že skutečně jsme svědky nějakého nárůstu extremismu, pravicového mám tím namysli?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak to asi jsme, to je vidět podle toho, že jsou organizovaní, že jich je hodně, že prostě mají svoje ...

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Myslíte, že jich je hodně skutečně.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já bych řekl, že z těch, z těch absolutních čísel to může vypadat, že ne, ale když si vzpomeneme, že někde prostě proběhne demonstrace, na kterou přijde pět nebo deset lidí a prostě na ty jejich přece jenom, to už jsou stovky, jo, takže asi jich je dost, ale já chci říct jinou věc, docela chápu tu debatu o tom, prostě jestli vůči nim zakročovat prostě takto, řekl bych, spektakulárně s těžkooděnci, vodními děly a tak dál, protože to, co vlastně my můžeme udělat je, že izolujeme několik "problematických" nebo špatných, anebo násilných lidí, ale to, co nás více ohrožuje, jsou vždycky ty okolnosti, to jsou ty okolnosti, které, jako příležitosti, které dělají zloděje, anebo jsou ty krize, ze kterých povstane prostě nějaká obecná nespokojenost a ta potom vyústí, dejme tomu, v rasismus, to znamená, že určitě jsou menším nebezpečím rasisté, než je rasismus, to znamená, že to, co asi je potřeba velice hlídat, na co je potřeba velice dávat pozor, je ta atmosféra ve společnosti, která vlastně začíná být nebezpečná tím, že se pro tyto extremisty začínají hledat v tom veřejném diskursu jakési polehčující okolnosti, všichni řeknou, no, kdyby vláda něco dělala, proti těm nepřizpůsobivým, tak by si ani neškrtli, jo, když někde shoří dům, tak se nejprve uvažuje, jestli náhodou si nevyřizuje lichvář dluhy s dlužníky a se jim mstí a vlastně okamžitě hned se začíná protestovat, proč hovoříte o rasismu, když se ještě nic nevyšetří a tak dále, jinými slovy, pro ty radikály se hledají nějaké polehčující okolnosti a právě tohle hledání těch polehčujících okolností my přijde daleko nebezpečnější, než jsou ti sami radikálové.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ve včerejším vydání Aktuálně.cz mluvil odborník na extremismus Jan Charvát, pardon, bylo to na iDNES, řekl mimo jiné, kdyby neonacisté chodili po ulici s vlajkou s hákovým křížem, rozhodně mi to nebude vadit, protože by bylo všem jasné, o koho jde a řadu lidí by to nepřitáhlo, kdyby neonacisté mávali v Janově takovými vlajkami, tak jim asi moc lidí tleskat nebude, jinými slovy, Jan Charvát nesouhlasil s takovým tím extrémně tvrdým přísným postupem nebo spíš papírově přísným postupem policie, kdy oni je nechají pochodovat, obklíčí je, věnují jim velkou pozornost a pak je stíhají za nějaké nášivky nebo za hajlování, jinými slovy, přestaňme se o ně starat, nechme jim svobodu slova, ať si hajlují, ať se odhalí, ať se ukáží.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to jeden z přístupů, ano, protože doopravdy je to tak, že lidé nejsou blbí, jsou soudní, umějí prostě vyhodnotit, co se čím myslí, to znamená, já bych taky nepodceňoval prostě lidi a věřím v tom, že když se budou trestat skutečně jako zločiny, tak to, tak to je přesně to, co je potřeba.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ivan Hoffman, náš spolupracovník a komentátor Deníku v Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha.
Stále posloucháte Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha, dnes s komentátorem Ivanem Hoffmanem. Další veliké téma těchto týdnů, Zelená úsporám, program ministerstva životního prostředí, je to největší ekologický program pro domácnosti v historii Česka. Jde o zhruba dvacet pět miliard korun do roku 2012, které se mají rozdělit hlavně na zateplování domů a vytápění, program podle všeho opravdu může dát spoustě firem práci, jak bylo zamýšleno a pomoci tím ekonomice, navíc značně zvýšit úspory energií a děkovat můžeme i těm emisím, které jsme nevypustili do vzduchu, ačkoliv jsme mohli a prodali jsme je Japoncům, je to všechno dobrá zpráva, pane Hoffmane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak pro Japonce asi ne, si myslím já, protože ti se tam dusí a mají vládu, která prostě místo toho, aby jim koupila na komíny filtry, anebo aby začala zavádět nějaké šetrné technologie k životnímu prostředí, tak prostě si koupí někde v Evropě za hodně peněz povolenky, aby mohli jako ničit to ovzduší dál. Nemluvě o tom, že celá ta debata, to je taková, taková ctnost z nouze, protože lidstvo si zřejmě neumí zakázat ničení životního prostředí, tak alespoň hledá způsob, jak ty, kteří to ničí nejvíc, pokutovat a tím je od toho odradit, to znamená, místo toho, abychom si přestali podřezávat pod sebou větev, tak jenom, jenom prostě některé, kteří řežou rychleji, tak za to, tak jim za to vyhubujeme a dáme jim nějakou pokutu, takže celý ten princip mně přijde jako na hlavu, i když já rozumím tomu, že někteří prostě říkají, než nedělat nic, tak raději alespoň něco, tohle to je právě to alespoň něco, kde my prostě máme určitou výhodu, zřejmě v tom, že při vyjednávání o tom, kolik kdo těch povolenek dostane, tak se někomu podařilo prostě šikovně vylobbovat takové kvóty, že na tom nakonec vyděláme. Takže já jsem, já nejsem příznivcem takového toho lépe něco, než nic, víc by se mi líbilo udělat něco dobře.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Lépe nic, než něco?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Lépe to udělat prostě dobře, těžko, těžko k tomu říct ..., možná, že je to takový nějaký maximalismus, ale já se k němu teda hlásím.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Možná ale je šikovné, že když někdo si chce tu větev podřezávat trošku rychleji, tak my naopak můžeme vydělat peníze na to, abychom větev podřezávali méně?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já tomu rozumím, ano. Tak určitě, tentokrát my jsme v té, řekl bych, výhodnější situaci, ale já schválně upozorňuju na to, že Japonci jsou taky lidi a že prostě neměli bychom až tak prostě se škodolibě radovat z toho, že mají, že mají takovou drsnou vládu, no.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ty peníze směřují, směřují hlavně k firmám, nemám tím namysli ty, japonské i české i evropské peníze, prostě všechny peníze, které máme ve státním fondu na zateplování a na vytápění, prostě na modernizace zacházení s energiemi, neměli by to dostávat podle vás i třeba soukromníci, kteří si to chtějí /nesrozumitelné/ doma sami?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, to právě, jak jsem já vyrozuměl, zatím příliš možné není, lze si práce objednat za určitých podmínek u firem, které jsou akreditovány v nějakém seznamu, nakonec zřejmě není až takový problém se na ten seznam dostat, ale ten princip samotný vypovídá o tom, jak se vlastně proměňuje společnost, jak se mění doba, já prostě důvěřuju odjakživa ve svobodu jedince. Já mám pocit, že souhra, to je to, oč je potřeba vždycky usilovat. A věřím i schopnosti toho jedince, asi jsem prostě individualista, vždycky jsem byl za všech dob a teď najednou vidím, jak vlastně, zatímco kdysi bylo takové anglické přísloví /nesrozumitelné/, nebo-li "Chceš-li, aby něco bylo dobře uděláno, udělej si to sám." Tak najednou vidím, jak se vlastně v toho jednotlivce nevěří, že by byl někdo schopen nalepit polystyren a zazdít okno, což jsou věci, které už jsem několikrát úspěšně udělal a možná lépe, než by to udělala nějaký firma, která prostě spěchá, zatímco já mám čas a udělám to, co potřebuju na domě perfektně a sice za, jak říkám, za delší čas, ale lépe, no, tak najednou vidím, že tady prostě se absolutně nepočítá s tím, že by někdo mohl být tak šikovný, že by nalepil prostě na fasádu polystyren a že by něco k něčemu přišrouboval, to prostě může udělat už jenom firma, jinými slovy, ten, ten systém, ať už prostě se hlásí k socialismu nebo ke kapitalismu, stále méně počítá s tím, že by ji něčeho byl jednotlivec sám schopen, a to mě na tom filozoficky teda hodně vadí, druhá věc je, že jsou lidé, kteří když by mohli si některé věci udělat sami, tak by asi dosáhli na tu dotaci a ve chvíli, když budou muset najmout firmu, tak nedosáhnu, jinými slovy, ten okruh lidí se zužuje a možná právě ti nejchudší, kteří by vlastně nejvíce potřebovali zateplit ten svůj chudý dům, tak ti na to dopadnou, doplatí vlastně nejhůře a vlastně ten efekt se tím hodně sníží.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Slovy ministerstva životního prostředí, já je teď řeknu trochu vulgárně, ministerstvo životního prostředí prostě nechce, jak říká, aby se za státní peníze takzvaně bastlilo, aby se zateplení udělalo jen tak nějak, aby se vykázalo, aby se na něj dostaly peníze.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já tomu přesně rozumím, ale to je právě to, co se mně na tom zdá zvláštní, nebyl by přece vůbec žádný problém, najít někoho, kdo prostě zkontroluje, jestli práce byla dobře odvedena a v případě, že nebyla, tak se dotace nevyplatí, v případě, že byla, tak se vyplatí, to by samozřejmě udělat šlo, protože, protože já si neumím představit, že by prostě se nekontrolovala práce těch jednotlivých firem, tam také prostě musí někdo prostě přijít a zkontrolovat, to znamená, že to je technická, technická okolnost, ale to podstatné, co je, to je to, že ministerstvo životního prostředí nedůvěřuje v to, že by se o životní prostředí mohli prostě zasloužit jednotliví občané. Je to prostě nedůvěra v člověka.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Když už jsme u těch energií, mohu, pane Hoffmane, vypálit jednu otázku, kterou jsme si nepřipravili a nedomluvili?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Jakoukoliv?

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Sledujete, co se děje kolem maďarské energetické společnosti MOL, kde jakási poměrně tajemná ruská společnost koupila jednadvacet procent, mluví se o tom, že Rusové vlastně chtějí získat kontrolu nad středoevropskou energetikou, nad tokem surovin.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To chtějí dávno. Spekuluje se, že ta společnost možná nějakým způsobem patří přímo Putinovi, anebo že v tom má nějaké svoje zájmy. A mně se líbí ten postoj té společnosti, která otevřeně to označila, ten vstup toho kapitálu za nepřátelské, za pokus o nepřátelské převzetí a snaží se tomu bránit. To je, to je samozřejmě náročné, ale že to rovnou nevzdali a že se rozhodli tomu nějakým způsobem vzepřít a mění pravidla, pravidla hry tak, aby prostě přežili a aby se ubránili, tak to je sympatické, to je v pořádku.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Takže není to jenom byznys, vnímáte to jako hrozbu určitou?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Všechno je to, za každým byznysem je geopolitický zájem a všechny geopolitické zájmy usilují o výhodný byznys, to je prostě propojené a vždy bude.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
V tom případě, proč bychom se měli bránit nákupům akcií i třeba za cenu mimořádných zákonů nebo poměrně tvrdých změn stanov, jak k tomu sáhl MOL, ten energetický koncern, drasticky omezil práva akcionářů, dal státu docela velkou moc ve firmě.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak to je stejný případ, jako kdyby prostě někdo si koupil u nás letiště, anebo aerolinie a nevěděli bychom, kdo to je a pak by se ukázalo, že prostě si to koupil někdo, kdo může mít úplně jiné zájmy strategické, než máme my, ten stát je povinen prostě hlídat, prostě takovéto operace a od toho ho máme, proto si platíme politiky, aby prostě některé, některé zájmy hlídali, a to si myslím v tom Maďarsku právě v této věci děje.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
To jsou slova naše spolupracovníka, komentátora Deníku Ivana Hoffmana, můžete si ještě jednou přečíst na stránkách www.rozhlas.cz/jaktovidi. Pane Hoffmane, vám přeji krásný den do Zlína, moc děkuji, že jste s námi byl. Na shledanou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také, přeju hezký den.