Přepis pořadu Jak to vidí - 26.9.

26. září 2008

Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byla ve pátek 26. září Táňa Fischerová. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Táňa FFISCHEROVÁ

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Host do domu začíná jako vždy pořadem Jak to vidí, připomínám, že ho reprízujeme ještě ten den večer po jedenácté hodině a přepis tohoto krátkého půlhodinového setkání můžete také najít se čtyřiadvacetihodinovým zpožděním, což je docela rozumné, na internetových stránkách www.rozhlas.cz/praha, určitě nás tam najdete. Dnes Táňa Fischerová, dobrý den.

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Dobré ráno.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
My se sice usmíváme, ale trošku nám, trošku nám dochází smích, chceme dnes mluvit o velmi závažných věcech, které se dotýkají hlavně světové ekonomiky, světového hospodářství, tak samozřejmě finanční krize k nám promlouvá, promlouvá k nám také něco, co s tou finanční krizí možná souvisí, a to je vůle velkého kapitálu, která často válcuje vůli lokálních komunit, chceme mluvit trošku o Masarykově nádraží v Praze a také o jednom projektu, který má na šestnáct měsíců, čili rok a půl, zastavit provoz v centru města, na stanici metra Národní třída, má tam vyrůst další obchodně-administrativní komplex, my o tom chceme mluvit, protože je tam několik pochybností, ale hlavně je tu další zajímavá věc, a to je Téma dne - potraviny, které brázdí svět a které v kamionech brázdí Evropu a v lodích brázdí světové oceány, mluvíme dnes a s posluchači budeme za půl hodinky už, mezi devátou a desátou, mluvit o tom, jestli se zajímají o původ potravin, které nakupují, vy se zajímáte o původ potravin?

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Ovšem, já se ...

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ovšem.

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
... velmi zajímám a jsem stále smutnější a smutnější, protože se vždycky dívám, odkud třeba je zelenina v obchodech a zjišťuju, že už česká zelenina téměř neexistuje, že vymizela, když rajčata, tak jsem objevila polská, ale rozhodně ne česká. V létě jsem chtěla česnek a český česnek, tak jsem narazila na různá balení, ale jenom z Číny a nakonec jsem našla na konci prázdnin jeden španělský, a to všechno mě opravdu velmi rozesmutňuje, protože česnek nám vždycky rostl a kvalitní na zahrádkách.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Teď je otázka, proč tomu tak je, tak musí se to asi vyplatit, jinak by to lidé nedělali, možná, že jsou tady nějaké nesmyslné dotace, možná je tady neschopnost českých výrobců vyrobit levněji než ti Španělé nebo Holanďané ta jablka, nevím, čím to podle vás je, ptáte se po příčinách?

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Samozřejmě, já si myslím, že je naprosto nesmyslný systém, protože jestli někde dotují jakékoliv potraviny, jakékoliv zboží, tak tím samozřejmě ničí tu skutečnou cenu, protože skutečná cena se přece musí odvíjet od skutečných nákladů, k tomu se musí samozřejmě přidat to, co k tomu patří, nějaká odměna někomu, kdo to dělá a potom nějaký jemný zisk, to je ta skutečná cena, ale já vůbec nedovedu pochopit, jak může být ekonomicky výhodné přivést sem česnek z Číny, nemluvím o kvalitě, protože jsem dokonce slyšela, že má méně silic, ten česnek je prostě český, voňavý a my jsme na něj zvyklí a nemluvím o jiném zboží, které je už vyloženě škodlivé čínské, ale ta cesta přece něco stojí, kdo platí tu cestu a ještě ta pracovní síla v té Číně zřejmě nedostává už vůbec nic, ta to dělá za, za krajíc chleba, jestli ho vůbec dostane a my chceme, aby někdo byl někde zničen proto, abychom si tady mohli koupit česnek z Číny, který nechceme a jaká je to svoboda, když já si nemohu vybrat a já chci český česnek, já ho prostě chci a já ho nikde nenajdu.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
My jsme o tom zrovna, myslím, že minulý týden to bylo nebo předminulý, debatovali v Kávě o čtvrté, mluvili jsme o biopotravinách a také samozřejmě tam padaly tyto otázky, jak to, že tady máme čínský česnek a nemáme český, kde tedy český česnek je, já tedy nevím, kde je, ale jeden pán doporučoval zajímavou věc, prostě vzít auto a domluvit si nějaké pěstitele, sedláky a objet si je a nabrat od nich brambory, nabrat od nich česnek, udělat si zásobu na zimu, no, ono v tom panelákovém bytě to zas není úplně snadné.

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Právě, v paneláku to nejde, já samozřejmě, když na tohle narazím, tak to vítám a kupuju, ale pokud vím, tak v Praze byl třeba Havelák, Havelské tržiště, ale tam už dneska dostanete banány, tam už tuto produkci nedostanete, kdyby aspoň byla místa a bylo jich několik ve velkých městech, kdekoliv, kde to můžete ..., na těch menších se to občas povede, že jo, ale pokud vím, tak v těch velkých to už není, alespoň v Praze o tom nevím a tudíž já se k tomu vážně nedostanu, navíc nemám auto, tak jak já mám objíždět koho, i když existují různé sítě, jak se k tomu trochu dostat, ale přece jenom to není naprosto běžný standard.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Byla byste třeba ochotná si i výrazněji připlatit za český česnek, kdybyste ho někde objevila, on byl dražší než ten čínský.

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Samozřejmě, protože bych tím podporovala českou produkci, českou zaměstnanost, také dopravu, protože všichni se strašně zlobíme a trápíme kamiony a kamionovou dopravou, ale ono se to odněkud někam musí dovést, takže bychom podporovali i lepší životní prostředí a podporovali bychom to, že tady nehynou pracovní místa, takže já si myslím, že je rozumnější připlatit něco navíc za kvalitu a za to, že je to tady z místa, než prostě platit něco, co, co nás hubí.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
My jsme si také v posledních desetiletích zvykli na to, že můžeme mít cokoliv kdykoliv, nehledě na období roku, to je možná záležitost, od které nechceme ustoupit, my prostě ta rajčata chceme, i když nerostou.

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Víte, já už je nekupuju, protože jsem se někde dočetla, že jsou samozřejmě mnohem víc dusičnanová, že když to vezete z dálky, tak to musíte utrhnout nezralé, musíte to stabilizovat, čili ono je v tom spousta chemie. Já si myslím, že když se mluví o zdravých potravinách, tak si musíme uvědomit, že za to taky platíme nějakou cenu, za to, že tohle máme, protože my vlastně nejíme tu kvalitu, ale něco umělého a navíc pěstuje-li se to v tak obrovském množství, zase jsme u toho obrovského množství, tak samozřejmě kvalita jde dolů.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Táňa Fischerová je hostem Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Stále je s vámi Jak to vidí, Český rozhlas 2 Praha, dnes Táňa Fischerová, přemýšleli jsme také o finanční krizi ve Spojených státech, koneckonců nejen ve Spojených státech, Český rozhlas 2 Praha stále pokračuje v tom, že nabízí nejrůznější pohledy na věc, ono se stále něco děje, ve Spojených státech teď diskutují, jestli, jestli zachránit ty ústavy a vůbec celou ekonomiku tím, že do ní nalijí mohutné peníze, sedm set miliard dolarů, nevím, v jaké je to teď fázi, ta diskuse, myslíte, že ta krize tím může skončit, že se to zastaví, že se všechno vrátí zpátky k normálu a přestaneme se propadat kamsi?

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
No, obávám se, že ne, já samozřejmě nejsem odborník, ale velmi to studuji a velmi to sleduji a naslouchám různým argumentům. Mě na tom nejvíc šokuje tak jako vlastně všechny a nakonec v Kongresu o tom, jak jsem dneska ráno poslouchala zprávy, také diskutují, že se kongresmanům moc nechce do té obrovské masivní finanční pomoci, protože říkají, co to ..., ptají se, co to bude mít za důsledky pro ekonomiku, protože ve skutečnosti je to tak, že ti chudí těm bohatým zaplatí, protože to platí vlastně všichni daňoví poplatníci, kterých je nejvíc těch chudších ...

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Zaplatí za to, že padli, to je zajímavé.

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Ano, přesně tak. A někde se ty peníze ztratí, takže zase nebude na některé programy, zejména ne na, na zdravotnictví, vzdělávání, duchovní život, takže zase se ochudí ta duchovní sféra, která je vlastně investicí do budoucnosti a platíme za minulost a za to, že někdo něco nepoctivě spravoval a tady jsme také u toho, že to, co je velké, je skutečně škodlivé, protože já jsem někde četla, že to obhospodařovalo, ty dva bankovní domy, nebo co to bylo za, za instituce, polovinu Ameriky, takže to musely být obří instituce s různými dceřinými společnostmi, a to už jen samo o sobě je samozřejmě návod k tomu, jak se ty peníze vytratí, protože něco tak obřího nemůžete kontrolovat a navíc tam, zdá se, nebyla ani vůle ke kontrole, říkalo se: "To je dobře, to podporuje prostě ten růst, tak to dělejte," a už jsem četla někde, že budou vyšetřovat asi sto dvacet sedm managerů různých podniků, to znamená, že to nebyla náhoda, že to bylo masivní, ten systém prostě takhle špatně fungoval a teď se to hroutí, takže oni říkají, navíc je tam ještě ta otázka, že ti odpovědní by měli dostat zlaté padáky a odejít a zaplatí to ti normální lidi, což je opravdu absurdita dnešního světa, ty zlaté padáky těch lidí, kteří to řídí a říká se, je to proto, že je to tak zodpovědná práce a oni mají těžký život, no, tak takhle zodpovědnou práci opravdu je třeba zaplatit zlatým padákem, jo, ale tady jsme právě u toho, že ten systém nemůže fungovat, já se dneska nechci věnovat úrokům, ale mohli bychom třeba někdy jindy, protože jsem někde četla, že taky to, co hubí svět do budoucna, jsou ty strašlivé úroky, protože to je zatížení té budoucnosti a vždycky se to musí zaplatit a když si třeba jenom vezmete náš státní dluh, nebudeme chodit do Ameriky, kde je naprosto neuvěřitelně vysoký, tak ten dluh stále těmi úroky vzrůstá, takže to, co si půjčíte, deset korun, je za deset let, nevím kolik milionů a důvod, proč třeba ty africké země nemohou splácet dluhy, jsou už úroky z úroků, to je prostě šílenost, která ten svět zadusí a zdá se, že to takhle nemůže fungovat. Vezměte si pana Šťávu, kdyby se ty peníze zaplatily před čtyřmi lety, tak by to byla poměrně ještě snesitelná suma a dnes každým dnem naskakují další miliony, takže pro každého je výhodné se soudit s nějakým movitým nejspíš státem a počkat si pár let a potom prostě máte vystaráno, ale na úkor všech daňových poplatníků, protože to vždycky jde z daní všech a mimochodem a tím končím toto téma a pak se dostaneme k tomu malému, dneska jsem ráno poslouchala, jak krachuje, tuším, Sklárna Bohemia, myslím, že ve Světlé nad Sázavou, protože banky odmítly dál platit tomu podniku, asi jsou zadluženi právě proto, že Čína zavaluje trh levným zbožím a že koruna byla drahá, takže export vázl a tady úžasné sklo české, je to vlastně jeden z posledních takových opravdu ..., jedna z posledních komodit, která je ceněná, jsou tam lidi, kteří tam celý život pracují, brusiči, všechno, a to teď padne, protože banky, které jsou jenom na zisk, se rozhodly, jim nezáleží na tom, na té prosperitě toho místa, toho podniku, na kvalitě zboží, nezáleží jim na objektivních podmínkách, které vedly k tomu, nikoliv tedy třeba špatné hospodaření, ale řekly: "Ne, ten zisk by nebyl takový, tak my zřejmě ...," takhle si to představuju teda, protože neznám žádný jiný důvod, a to je to, co ten svět hubí.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Dobrá, tak tentokrát zaplatíme, poučíme se a půjdeme dál?

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
No, pokud se ten systém nezmění, tak dál prostě nepůjdeme, tak se jenom zaplatí zase, jak říkám, z těch peněz všech ta bublina a budeme čekat na další malér, a to byl asi důvod, proč jsme se o tom tématu začali bavit, protože já jsem chtěla připomenout, že tady existují alternativy, existují dávno a existují v různých zemích, já vím, že v Německu, v Rakousku, v Anglii, myslím, že ve Španělsku, no, prostě v mnoha zemích existují takové ty drobné místní komunity, které už třeba mají místní měny, které zůstávají v tom místě, protože když dneska si tady něco koupíte, tak ty peníze jsou za chvíli na konci světa a vy vůbec nevíte, kde budou investované, kdežto tam to zůstává v místě a pomáhá to regionu, ale v souvislosti s tím jsem chtěla připomenout práci Ernsta Friedricha Schumachera, kterou připomněla Naďa Johanisová, to je taky taková osobnost ekologicko-ekonomického hnutí tady významná a jenom chci ve stručnosti říct ten jeho princip, on byl velmi slavný, on už zemřel v roce 77 a byl to profesor ekonomie na Berlínské univerzitě a taky v Oxfordu, studoval i na Newyorské univerzitě a žil převážně v Británii a je autorem slavné a často citované knížky Malé je milé a tu už samozřejmě napsal někdy v těch šedesátých nebo kdy letech a tehdy už mapoval ten růst a ty ekonomické postuláty a říká, že po válce sice stoupá hrubý národní produkt, HDP, ale také s tím spotřeba zdrojů a že to nemůže jít donekonečna a že tedy stojíme na vratkých základech a za chybu považuje přesně to, co teď se ukazuje jako vražedné, že ekonomie všechno převádí na peníze a tím vytváří iluzi a netýká se to ..., vlastně taky vytváří iluzi, že neobnovitelné zdroje se neliší od těch obnovitelných, což samozřejmě není pravda a tím se také neodlišuje živé od neživého a zemědělství se považuje za průmysl a on říká: "Tam ale nejde o to, jak generovat příjmy a snižovat náklady, to prostě nejde," a to se vlastně teď zase děje, "zemědělství je komplexní vztah člověka a přírody a měly by se hledat cesty, jak rekonstruovat venkovskou kulturu a zacházet s půdou k ideálu krásy, zdraví a stability," což je něco, co by vlastně v souvislosti se zemědělstvím dneska ani nikdo neřekl a na závěr, a tím už končím, říká, že v podstatě ekonomického snažení by neměl stát požadavek maximální, nýbrž optimální produkce, to znamená ne tu nadvýrobu a spotřeba a konečným cílem, že není výroba a spotřeba statků, ale duchovní rozvoj jedince. Teď možná někdo omdlí, ale já s tím hluboce souhlasím.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Teď ..., ano, tak ta slova, která jste citovala, myslím, že ekonomika tomu říká stagnace a hrozně se toho bojí, to je ta optimalizace, to je ta stabilita, ale ekonomika tomu říká stagnace a skutečně si myslím, že se toho bojí.

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Ale tak sám Schumacher dokládá, že takhle to nejde, že prostě nelze všechno převádět na peníze a na zisk, protože cílem je přece rozvoj společenství a ne stabilita, stabilita je samozřejmě mrtvý svět, to neznamená, že se nic nemění, to bych nezaměňovala, ale optimalizace není stabilita, jo, není stabilizace, optimalizace znamená, že nevyrábím nadvýrobu, že prostě nevrhám na trh něco, co potom ničí už nás samotné, protože zaprvé, ta nadvýroba plýtvá zdroji a za druhé, už potom nastává taková konkurence, že buď se spojí do nějakého kartelu a zas to musíme koupit, což se taky děje skrytě, anebo si každý den prostě měníme, všechno vyhazujeme, to nejde, to je, to je svět, který nemůže přežít skutečně.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ta logika je křišťálově čistá, jenom si říkám, jak, jak třeba, kdybychom se skutečně rozhodli, že chceme jít touto cestou, jak takové projekty nebo jak takový úplně nový projekt společnosti nastartovat, tak velká idea, za kterou, kolem které se všichni sjednotíme, nějaký new deal, který vláda vydá s velkou pompou, nebo to bude nutnost, protože nebudeme mít co jísti a za hranicí bude zlé impérium?

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Ano, já bych řekla, že, že to, co jste řekl, tak by to mělo být, měla by to být samozřejmě kombinace všech těchto věcí, krom toho tyhle proudy jsou i v Evropě a my jsme dneska součástí Evropské unie, takže myslím, že v tomto ohledu by se tam také našli mnozí spojenci.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
To určitě, ale oni všechno plánují na mnoho, mnoho let dopředu, skoro z toho až někdy mám strach, jak moc plánují ti úředníci.

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Já teď nemluvím o úřednících, spíše o těch proudech, které tam jsou, alternativních.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Tady je Jak to vidí, Český rozhlas 2 - Praha, dnes Táňa Fischerová.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 2 Praha, posloucháte pořad Jak to vidí, buď nás posloucháte dopoledne, nebo nás posloucháte pozdě večer, protože tento pořad reprízujeme vždy po dvacáté třetí hodině, nebo si nás čtete na Internetu, kde se vyskytuje přepis Jak to vidí s dvaceti čtyřhodinovým zpožděním, každopádně na návštěvě je dnes Táňa Fischerová, ještě před sebou máme jedno téma, a to jsou různé přestavby, přestavby měst, přestavby hlavního města především, že, o těch se hodně mluví, je to Masarykovo nádraží, které má postupně, kde se má postupně rušit vlakový provoz a má z toho vyrůstat jakási alej stromů, kde budou obchodně-administrativní budovy, no, a pak je tu stanice metra Národní třída, kde má provoz skončit na šestnáct měsíců a nad stanicí metra má vyrůst další velké nákupní nebo obchodně-administrativní centrum, vás to příliš neuspokojuje samozřejmě a mě by zajímalo proč?

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
No, vy jste řekl, že tam má vyrůst alej stromů, to, toho jsem se chytla, to tam někdo napsal, abychom se my lidi nezlobili, že tam vlastně důvod přestavby bude, že tam vlastně bude park, ne, to je samozřejmě taková legrace, ale víte, ono nám to vlastně krásně zapadá do toho tématu, o kterém jsme mluvili předtím, tady je nějaký volný velký kapitál, který hledá uplatnění a místo, aby šel do té duchovnější sféry nebo do vzdělání, nebo do, do těch věcí, které jsou důležité, tak samozřejmě se rozhodne, že bude investovat do něčeho, z čeho se domnívá mít zisk a my se vždycky tyto věci s nějakým zpožděním, když už většinou je vymalováno, dozvíme z tisku, dozvíme se: "Včera zasedalo zastupitelstvo a schválilo změnu územního plánu." A všichni koukáme, co to, co to jako je, jak to, že ještě předtím, zrovna pokud jde o to Masarykovo nádraží, tak se tam napumpovaly nějaké miliony a něco se, já vím, že se, teď nevím, nejsem přesně, nevím ten detail, ale vím, že část drah se sama divila, protože se tam zrovna něco investovalo, co má sloužit nádraží a nikoliv přestavbě na administrativní centrum. Krom toho ta Praha přece není ani těchto podnikatelů, ale ani magistrátu, oni jsou námi zvolení zastupitelé, aby dobře spravovali věci veřejné, já to tady říkám skoro pokaždé, ale skoro pokaždé se vždycky znovu takhle divím, že se to vlastně neděje, protože si myslím, že pokud dojde k takovému zásahu do organismu Prahy a tento zásah, například pokud jde o tu Národní třídu, zasáhne všechny obyvatele Prahy, protože tam nebude fungovat rok a půl stanice metra, co to bude znamenat pro mnoho lidí, nemusím vysvětlovat, bude tam prach, náklaďáky, hluk, zmizí tam jedno z mála už pomalu vzácných míst v Praze, kde je nějaké tržiště, kde by měly být stromy, kde by měla být zeleň, zastaví to těm lidem, kteří tam okolo mají domy, výhled, takže tam samozřejmě ti asi nebudou rádi a ještě někdo se rozhodne, že změní stanici metra tak, aby východ šel do obchodního domu, no, to už považuji za naprostou zvůli a násilí, jakým právem mě někdo chce nutit, abych já musela přes obchodní dům, pokud používám veřejnou dopravu, čili tady vidíte, že je tam nějaká skrytá manipulace a záměr, a to naprosto proti občanům města, nehledě k tomu, že Praha je, je opravdu skvost architektonický a pomalu se prostě díky této zvůli mění a mě na tom fascinuje to, že my vůbec nevíme, kde, kdo a kdy a za jakých okolností a podmínek tyto návrhy vymyslí a s kým to domluví, že my potom stojíme před hotovou věcí a jsme zcela bezmocní.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Skutečně už stojíme v případě té Národní třídy před hotovou věcí? Je tam nějaký petiční výbor, nějaký odpor se sbírá samozřejmě.

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Já doufám, já tedy nevím, v této fázi nevím, kde to je, pokud jde o změnu územního plánu, to víme, že k té došlo, pokud jde o to nádraží, ale u té Národní nevím, ale četla jsem to v novinách jako, jako jistý fakt, takže jak daleko to je, jestli je možné to zvrátit, to nevím, ale moc bych si přála, aby ano, aby tady vznikla skutečně veřejná diskuse o tom, zda to potřebujeme, kolik už tady těch komplexů máme administrativních, byty už se neprodávají, protože jsou tak drahé vzhledem ke všem těmto úrokům a tomu, těm okolnostem, že už to nemá kdo koupit a přesto se v tom dál a dál pokračuje.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Teď je otázka, jestli ten investor počítal, předpokládám, že počítal, jestli se mu vyplatí ještě další nákupní centrum, pro mě už je to šílenost v podstatě, ale ten investor musí mít spočítáno, kam, kam investuje své desítky milionů korun, to znamená, lidé tam zřejmě budou chodit nakupovat, nebo nebudou?

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Podívejte se, mě ten investor nezajímá, protože podle mě je těch obchodních domů už tolik, že jak na venkově, tak, tak, tak teda třeba v Praze, že rozhodně tu není nouze, že byste neměl si kam zajít a že by ..., pochopila bych to, kdyby tady opravdu byla objednávka té společnosti, není kam chodit nakupovat, prosím, vystavme nějaké obchodní centrum, ale to prostě není pravda a tudíž mě samozřejmě nezajímá jeho kalkul, prostě ty peníze někam dá, nějak ..., zřejmě něco na tom vydělá, ale přece my tady nejsme pro podnikatele, kteří mají tolik peněz, že je chtějí dávat do něčeho, co vlastně ničí ten život občanům. A on je přece také součástí té společnosti, on není nějaká vydělená jednotka, která si tady může dělat, co chce, ne.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Veřejná diskuse, která by měla schvalovat takový projekt, samozřejmě tomu rozumím z určitého pohledu, na druhou stranu udělalo by se vůbec něco, kdyby o všem probíhala veřejná diskuse?

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Ale přece demokracie je diskuse, to říkal už Masaryk a bez této diskuse, to jest bez shody různých částí té společnosti, že tohle je dobré pro tu společnost, se nedá přece pokračovat dál, to neznamená, že každý s každým musí, to znamená, že si sednou, já nevím, já mám třeba ráda Klub za starou Prahu, protože tam jsou odborníci a mají Prahu rádi a rozumějí tomu, že si tam sednou občané z té čtvrti, nějací zástupci a že si tam sednou lidi z magistrátu a že se řekne: "Heleďte, chceme tohle, potřebujeme, co by tady bylo dobře, co by tomu společenství prospělo víc."

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
A teď se nedohodnou samozřejmě, protože Klub za starou Prahu, dejme tomu, že je tam nějaká konzervativní vrstva, která bude vždycky bránit všemu, pak je tam skupina obyvatel, ti by chtěli samozřejmě park a pak je tam určitá skupina, která by chtěla obchodní centrum a nedohodnou se, protože mají úplně jiná východiska, co s tím?

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
Ano, ale ..., ano, ale to je právě to, že ta skupina, která chce to centrum, je skupina, která má osobní zájem na svém vlastním zisku a vy musíte vědět, že ti ostatní, ty ostatní dvě skupiny nemají osobní zájem na vlastním zisku, ale na fungování té společnosti, tudíž pokud převáží hlas, že pro tu společnost tohle dobré není, no, tak potom si myslím, že není možné jenom proto, že mám nějaký kapitál, ostatně vůbec nechápu, jak někdo může mít takový neuvěřitelný kapitál, vždyť nám schází všude jinde, tak proč ho nedá na ty lepší věci, protože se necítí součástí té společnosti.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Říká v Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha Táňa Fischerová, díky moc, že jste tu byla, buďte zas a mějte hezký den, nebo česky se říká, prožijte hezký den, na slyšenou.

Táňa FISCHEROVÁ
--------------------
I vy, na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Táňa Fischerová
Spustit audio