Přepis pořadu Jak to vidí - 24.4.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte u poslechu pátečního vydání dopoledního proudu informací, zajímavostí a rozhovorů. Zita Senková vám přeje dobrý den. A pokud nás posloucháte v repríze po třiadvacáté hodině, tak musím popřát také dobrý večer. Se mnou ve studiu je dnes komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček. vítejte.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My se pokusíme rozebrat aktuální témata, témat, která krouží kolem nás, která nás zajímají, vy je, pane Macháčku, denně glosujete na svém blogu. Já bych řekla, že těch témat je každý den tolik, že se doslova umluvujete za chvíli?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, je taková doba, no, já se samozřejmě dlouho zabývám ekonomikou, politickou ekonomií a víme, že nyní ve světě je doba bouřlivá, já rád taky sleduji nejenom českou, ale světa, takže, protože to spoustu takových navyklých pravd úplně obrací na hlavu, tak je to nesmírně zajímavé a člověk se opravdu nenudí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je dobře, určitě dnes provedeme také audit, jak vlastně nazýváte svoje, svoje glosy. V minulých měsících jsme mohli vlastně takřka v přímém přenosu sledovat mimo jiné pád porcelánek na Karlovarsku, samozřejmě také napjatou situaci v jiných regionech. Krach důležitého odvětví českého rodinného stříbra ale nemusí být definitivní. My dnes od rána z Karlových Varů vysíláme, vysíláme z celého Karlovarska, snažíme se mapovat nejenom pokusy o záchranu místních porcelánek, ale všímat si samozřejmě té pomoci, kterou nezaměstnaným poskytuje město i Karlovarský kraj. Také jsme nedávno vysílali ze Světlé nad Sázavou, určitě vy také sledujete tuto situaci?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Tak samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak ji, jak ji vnímáte. Já jsem řekla, že ten krach, třeba konkrétně toho Karlovarského porcelánu nemusí být definitivní?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tak samozřejmě, ono, když se řekne krach nebo bankrot, tak si člověk představí na první pohled asi něco nenávratně strašlivého, ale také to vlastně není vymyšleno a fungovat to tak nemá, bankrot nemusí nutně znamenat, že vlastně veškeré výrobní kapacity toho podniku přijdou vniveč, odvezou se někam do šrotu stroje a lidé přijdou o práci. Ono to často může znamenat jenom vlastně, že ten podnik je nějakým způsobem, změní teda vlastníka, je nějakým způsobem pod dohledem dlužníků, restrukturalizován nebo prodán někomu, kdo má tu budoucnost toho podniku nebo jeho částí nějak lépe vymyšlenu, má nějakou jasnou představu, že ekonomové samozřejmě často používají ten, vymyslel to ekonom rakouského původu /nesrozumitelné/, protože on působil potom v Americe. Ten termín kreativní destrukce, což vlastně znamená, že to, takovou tu očistu, že vlastně po tom, co je nějaká neživoucí a neživota schopná struktura, se nějakým způsobem promění v něco, co budoucnost má. Ale abych byl ještě konkrétní, bankrot nemusí znamenat, že třeba i podnik nemusí ani změnit jméno, když bychom si vzali příklad ze Spojených států, tak známý ropný koncern Texaco zbankrotoval od druhé světové války už asi třikrát a ani vlastně nezměnil jméno, změnil prostě jenom vlastnickou strukturu a musel se nějak vypořádat s dlužníky. Jsou samozřejmě i jiné příklady, všichni si ještě pamatujeme asi leteckou společnost Pan American, která bankrotem zanikla, ale ..., a vlastně v tom ta legislativa není zásadně odlišná, takže to, že nějaký podnik se dostane do konkurzního řízení, může dopadnout špatně a v devadesátých letech a začátkem ještě tohoto století jsme u nás samozřejmě mohli být svědky, spíše destruktivního úplně přístupu k věci, že se odvezly stroje, lidé přišli o práci a nebyly ani tady zkušení konkurzní správci, vládly tady různé mafie, ale může ten proces proběhnout v pořádku a dokonce prostě s úspěchem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže kreativní destrukce, jak jste to pojmenoval, také v jedné poznámce hovoříte o tom, že bychom vlastně měli věřit, jestli to řeknu správně, v očistnou, v sebeočistnou sílu kapitalismu?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tak bez té sebeočistné síly kapitalismu nemůže kapitalismus fungovat, je teda otázka, jestli při té velikosti státu, která se vlastně nějakým způsobem historicky v posledních desetiletích v angloamerické nebo západní civilizaci nějak ustálila nebo můžeme říct i v Japonsku, které sice není západní civilizací, ale svým způsobem je to podobné, jestli lze mluvit ještě o nějakém čistém kapitalismu, asi patrně ne, ale bez těch očistných sil by samozřejmě nemohl fungovat, protože, řekněme, ten trh nebo ten systém toho kapitalismu je dynamický otevřený systém, není statický, to znamená, je založen na tom, že tam něco vstupuje, něco z něj vychází a neustále se musí proměňovat, kdyby se neproměňoval, tak vlastně nemá smysl, aby se takový systém zrodil nebo by dál existoval, ale na druhou stranu nežijeme jenom v učebnicích ekonomie a v nějakých teoriích, všechno se odehrává v politickém nějakém rámci, v rámci demokracie, takže samozřejmě při takové, při takovém silném nárazu, při takové velké i krizi, jaká sem dneska přichází, jde samozřejmě o to, aby, aby uvěřili tomu systému i nadále, většina lidí, kteří se mohou dostat do potíží a budou pak chodit k volbám, samozřejmě i oni i jejich příbuzní i jakýsi, řekněme, svědci těch příběhů, které nemusí být zrovna optimistické, takže jde o to, aby v tu očistnou sílu, očistnou sílu kapitalismu, případně ji uvěřili také voliči.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My se mimochodem v rámci toho celodenního tématu nezaměstnanost na Karlovarsku i jinde pochopitelně v České republice ptáme, zda má ta tradiční naše výroba porcelánu šanci obstát v levné asijské konkurenci?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi bychom to ...

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
... v současné podobě asi, asi ne, ale, ale jde o to, že ty podniky, já bych nespojoval jejich situaci se současnou finanční krizí, ona jí možná v poslední fázi nějakým způsobem umocnila, ty podniky podobně, jako tradiční česká sklářská výroba, byly v problémech již delší dobu, a potom dostaly jakousi smrtící ránu s velmi posilujícím se kurzem koruny ze začátku loňského roku, z jara loňského roku, ale hlavně ty podniky byly velmi, řekl bych, zatížené mnoha úvěry z minulosti, neměly zrovna skvělý management a zodpovědnou vlastnickou správu, a když se ptáme na to udržení v té konkurenci, tak v té konkurenci se můžete udržet ne jenom cenou a kombinací ceny a kvality, což samo o sobě dneska už samozřejmě i v Číně se vyrábí velmi kvalitní zboží, není už to jenom to levné zboží, ale musí teda tam být nějaký nápad, něco, co, v čem my můžeme být napřed, to znamená, že ty produkty nemůžou donekonečna stavět jenom na nějakém designu vymyšleném v třicátých letech nebo před sto lety nebo v padesátých letech, ale musí mít prostě, musí mít perfektní design, musí zaujmout a potom mohou být třeba drahé, ale musíme se soustředit na to, co nedovedeme, a to já bych si troufal tvrdit, že jako když se považujeme za součást západní civilizace, tak bychom měli být lídři v té kreativitě, v nápadech a v nějaké odvaze v tom, jak ten výrobek vypadá, to znamená, designu a pak můžeme třeba vítězit, ale asi už ta výroba tady, bych si troufal tvrdit, nebudu už mít nikdy úplně takovou masovou povahu, to znamená, že můžeme po další, si představovat, že po další desítky let budeme chrlit stejné hrnky, na které jsme byli zvyklí před třiceti lety ještě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jan Macháček, komentátor týdeníku Respekt, dnešní host v pořadu Jak to vidí.
Posloucháte Český rozhlas 2 Praha, posloucháte pořad Jak to vidí, dnes je naším hostem komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček. A já připomínám, že pořad Jak to vidí vysíláme od pondělí do pátku v době od půl deváté v premiéře a po třiadvacáté hodině reprízu, přepis pořadu i jeho zvukovou podobu najdete na webu Českého rozhlasu 2 Praha na adrese www.rozhlas.cz/praha. A zájemci si mohou přímý přenos, naše živé vysílání dopřát také ve vizuální podobě, stačí, když kliknete na zmíněných webových stránkách na naše dvě kamery. Tak, pane Macháčku, my zůstaneme u tématu ekonomicko-politického, Mezinárodní měnový fond snížil předpověď hospodářského růstu pro globální ekonomiku, ta poroste o jedno celé tři desetiny procenta. Překvapila vás tato zpráva?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, zásadním způsobem mě nepřekvapila, protože z takových důležitých německých think-tanků a poradenských institucí, tyto špatné zprávy bylo možné cítit už před několika týdny, takže mě to osobně nepřekvapilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koho by měla překvapit tato zpráva. Ono, když čteme a slyšíme všechna ta vyjádření, tak já nevím, politikové předpovídají konec krize a ty mezinárodní instituce přicházejí právě jako s čím dál horšími prognózami, že je to v takovém vlastně rozporu nebo je to přirozený.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tak já myslím, že mně se zdá rozumnější věc, že spíš se spoléhat na ty mezinárodní instituce, protože v nich jsou ekonomové, řekněme, kteří zastávají takový ten, oni nejsou sami o sobě úplně nepolitické také ty mezinárodní instituce, že jo, ale přece jenom v nich sedí ekonomové, kteří pracují takovým tím akademickým způsobem a nejsou, nejsou třtinou ve větru nějakých prostě voleb, pádu vlád a zaujetí voličů, takže ty jejich analýzy, z kterých pak vychází samozřejmě a prognóza, jsou, myslím, spolehlivější, než ty analýzy, které nějakým způsobem jsou napojeny na politiku, partajní politiku a tak dál. Ale neviděl bych to tak, že ti politici jsou jenom hloupí nebo tím nějak manipulují, ona ta představa, že se odráží, že ta západní Evropa především dosáhla nějakého dna, Amerika možná také, to vychází také z nálady na trhu a z některých relevantních taky statistických údajů, ale ono jsme si v poslední době mohli zvyknout na to, že ta nálada na trhu vlastně neznamená nic, o co by se dalo opřít a neznamená nic racionálního nebo spolehlivého, protože to, co se dělo v posledních dvou letech na trzích, v posledním půlroce především, to jsou tak prudké a silové výkyvy, že vlastně to nelze považovat za nic racionálního, protože v posledních týdnech například začaly stoupat burzy, teď už to zase neplatí, tak byl spíš takový nával pozitivního sentimentu, který se neopíral o nic racionálního, ale zhruba by možná mohlo platit to, že podniky se nějakým způsobem ozdraví, zvyknou si na tu novou situaci, ta výroba se ustálí na nějaké nižší úrovni, řekněme, a pomalu se začne od toho dna odrážet, jenomže, a to je ten důvod, proč spousta ekonomů mluví buď o krizi typu písmena L, to znamená, že po pádu bude následovat stagnace nebo o krizi písmena W, to znamená, že po krátkém oživení přijde zase další recese. Tak to souvisí právě s tím, že lidé teprve začnou masivně přicházet o práci, což samozřejmě psychologicky bude mít efekt na všechny z nás, protože každý bude mít v rodině, v sousedství někoho, kdo přišel o práci a ve světle těchto špatných dat navíc to všechno budou znásobovat média, zločinní novináři budou dělat titulky. No, a to samozřejmě zase znovu omezí výrazně domácí poptávku, lidé začnou více šetřit, takže zatímco podniky v tuto chvíli se dostávají zřejmě do nějaké fáze ozdravné nebo se zeštíhlily a nějakým způsobem se připravily na to, aby tu krizi mohly přežít, tak přijde další vlastně rána v podobě toho postupného omezování poptávky, a to bude, vlastně podobný vývoj lze očekávat tady i v Německu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně to jste mi nahrál, protože v Německu v posledních dnech docela bijí na poplach. Tam vlastně ten propad, to HDP by mělo poklesnout ve spolkové republice téměř o šest procent, zase snad taková ta lepší zpráva v těch, v tom přehršly těch špatných, podle Mezinárodního měnového fondu je to, že ten propad ve střední Evropě by neměl prý být tak prudký, jako třeba v tom Německu.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tak oni jsou dvě teorie, zase ten svět není tak černobílý, že by jenom byly dvě, ale jeden tábor ekonomů, jak se říká, že, protože tady nejsou ty, pořád jsme jenom rodící se nebo nový trh a tak dále, spousta věcí tady ještě nefunguje tak, jak má, takže z tohohle důvodu lze podle těchto lidí očekávat, že by dopady krize ve střední Evropě mohly být i horší, než v Německu. A druhý tábor ekonomů říká, že přece jenom máme nějakou komparativní výhodu, máme pořád nižší mzdy, je tu představa, že koruna se po určitém oslabení stabilizuje na nějakém předvídatelném, což je důležité, nižším kurzu, a to by nám mohlo pomoci, ale zase ti kritici říkají, koruna se nebude stabilizovat na nižším kurzu, koruna bude úplně nestabilní a poletovat jako třtina ve větru, takže vlastně tím, že bude jakoby chvíli oslabena a chvíli ne, to nikomu nepomůže, protože se nebude moc spoléhat na to, jaký ten vývoj je, nebude se mít o co opřít a tom, který tábor ekonomů má pravdu, jestli ti, co vidí temněji, že by tady to mohlo být ještě horší, než v Německu nebo lepší, to uvidíme teprve až za dva roky, až budeme mít si moc srovnat poté, co krize pomine, jak to dopadlo, to teďka v tuto chvíli skutečně nikdo neposoudí. Jenom bych zdůraznil ještě jednu důležitou věc, když se mluví o regionu, tak je asi důležité mluvit o, zkusit, přestože ty trhy to právě nedělají, tak zkusit se rozlišit střední Evropu a východní Evropu, protože situace Polska a České republiky, Slovenska a Slovinska je poměrně výrazně jiná, než situace Ukrajiny, Srbska, Rumunska a Bulharska ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Maďarsko?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
... ale i zase v našem regionu je, máme Maďarsko, které je zase na tom úplně jinak, než, velmi špatně teda musím říct a neblaze, úplně jinak, než my, Polsko, Slovensko nebo Slovinsko. Takže, ale velká potíž samozřejmě, to byla diskuse, začala k této věci v únoru, kdy se česká vláda i centrální banka bránily těm, tomu, že jsme házeni jako do jednoho pytle a ty data vlastně nebyly médii i těmi významnými médii, jako je Financial Times nebo The Economist poskytovány přesně, naopak velmi nepřesně, že přesto, že jsme v NATO, v OECD, přestože jsme na západ od Vídně, přestože můžeme mluvit o naší demokratické tradici a o tom, že jsme byli průmyslovou základnou Rakouska-Uherska, tak pořád vlastně ti investoři z pohledu z Londýna nebo z New Yorku nebo z Hongkongu nás hází do jednoho pytle jako region střední a východní Evropy společně s Ukrajinou, Srbkem, Pobaltím a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak z toho Londýna je to trošku jiná optika, bohužel. Mimochodem, vy jste zmínil Vídeň, tak jenom jedna z těch posledních zpráv, nebo zpráv, hovoří o tom komentátor deníku The New York Times, právě říká nebo tvrdí, že Rakousku by po Islandu a Irsku mohl snad hrozit státní bankrot.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tak Rakousko je, rakouské bankovnictví bylo velmi expanzivní a teda musím říct, že nejenom bankovnictví je třeba, rakouské aerolinie, které se dnes dostaly pod Lufthansu, byly velmi expanzivní v regionu z východní Evropy nebo střední a východní Evropy a zase byly velmi expanzivní v těch zemích, které jsou skutečně ve velmi problematické situaci na Ukrajině, v Rumunsku a tak dále. A byli jedněmi z těch hráčů, které poskytovali právě lidem úvěry a hypotéky v té, v euru a ve švýcarských francích, a Rakousko samozřejmě, když se začalo poprvé mluvit o tom, že by region střední a východní Evropy mohl být těžce postižen, tak Rakousko velmi lobbovalo v celé Evropské unii za to, aby Evropská unie skládala velmi masivní program pomoci pro všechny tyto země, samozřejmě bylo zřejmé, že Rakousko to dělá také kvůli tomu, že kdyby skutečně došlo k nějakým státním bankrotům v těchto zemích, tak by to odnesly právě ty jejich banky, protože jsou v tom regionu velmi angažované. Nakonec se situace, nevím, jestli vyřešila, ale dohodla na světové úrovni, takže jedním z nejdůležitějších vlastně úkolů toho summitu G20 v Londýně bylo to, že se navýšily prostředky pro Mezinárodní měnový fond, aby přinejmenším ne zachránil ekonomickou situaci v těchto zemích, která bude velmi špatná, ale aby jí nějakým způsobem aspoň pomohl stabilizovat a zabránil tomu nejhoršímu, to znamená, tomu, že ty státy by se nějakým způsobem uzavřely světu nebo nebyly schopny dostát svým závazkům. A pokud se teda podaří těm státním bankrotům zabránit nebo podaří se zabránit vlně krachu třeba bankovních ústavů na Ukrajině, v Rumunsku, v Bulharsku, tak potom samozřejmě logicky ani nehrozí žádný státní bankrot Rakousku. Pokud by došlo ke zhroucení ekonomik a dokonce států teda na východě, tak samozřejmě se budou mít na co těšit i v Rakousku. Takhle to prostě je. V České republice tu nic neznamená přímo. Rakouská Erste Bank sice kontroluje Českou spořitelnu, ale Česká spořitelna je v tuto chvíli ještě velice zdravý ústav, který naopak úvěruje svoji rakouskou matku. Takže situace je tady jiná, ale samozřejmě zase nepředstavujme si, že kdyby skutečně zkolabovaly úplně ekonomiky na východ od nás, že se nás to nedotkne, prostě dotkne se nás to přinejmenším změnou nálady těch investorů, kteří z toho vyvodí nějaké závěry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba právě to propojení české a německé ekonomiky, ten náš trh je hodně závislý právě i na té německé ekonomice?

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, já to propojení vidím jako velmi úzké, krom toho, což je teda samozřejmě velmi zásadní rozdíl, že máme svoji samostatnou měnu, se ta česká ekonomika v mnoha ohledech chová jako, doufám, že se posluchači teda neurazí, ale jako nějaká další vlastně spolková země, protože je skutečně velmi propojená, prorostlá prostě s tou ekonomikou německou a mohli jsme to vidět na podzim, kdy se začaly v listopadu, v říjnu, v listopadu projevovat ty, poprvé ty obrovské propady v průmyslové výrobě, tak ty skoky vlastně byly stejné v Německu jako tady, tady možná byly i o něco prudší, takovýto ten jednorázový prudký pád jsme zažili úplně stejně, a to podle mě úplně jednoznačně doložilo tu, tu velice vysokou provázanost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně po vzoru německé ekonomiky, tak i česká vláda začala projednávat zákon o znárodňování bank, kopírujeme trošku tu ekonomiku, politiku.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tam, ono si nepředstavujme, že by bankovní dohledy a regulátoři nemohli nějakým způsobem převzít, převzít banky v problémech, oni to mohou činit i bez nějakého speciálního zákona a je trošku v takové tradici německého právního pozitivismu všechno přesně popsat do posledního detailu, aby se dalo na ty zákony spoléhat. Tak zatímco doteď převládal přístup, že by ty bankovní dohledy a regulátoři měli mít možnost nějaké flexibility, to znamená, rozhodovat se podle momentální situace na trhu, jakými nástroji budou přistupovat k nějaké problematické bance, tak teďka se dostane, ten dohled bude perfektně svázán a bude mít předepsáno, jak má postupovat. Takže o to jde. Nejde samozřejmě o žádné ideologické znárodňování, nejde vůbec o to, že by si někdo ani u nás nebo v Německu myslel, že státní vlastnictví je lepší, než soukromé, s tím státním máme poměrně živou zkušenost. Jde o to, že prostě problematický ústav musí být nějakým způsobem restrukturalizován pod dohledem státu a popřípadě převeden na nějakého nového soukromého vlastníka, jde o to ty pravidla popsat. Mně spíš přijde vlastně úsměvné, že s tím, jak česká vláda tu krizi podcenila na podzim, tak vlastně to, že se na západě připravovaly nejrůznější takové upřesňující normy pro tyto věci, čeští politici se tomu vysmívali, že se na západě zbláznili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a jestli to tak je nebo bude, o tom snad někdy příště. Hostem dnešního Jak to vidí byl komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček. Děkuji moc.

Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A opět někdy na slyšenou.