Přepis pořadu Jak to vidí - 23.9.

Jak to vidí Václav Pačes

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pěkný den, začíná pořad Jak to vidí, dnes s panem profesorem Václavem Pačesem, předsedou Akademie věd, pěkný den i vám.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Co probereme? Já to vezmu tak jenom zrychla. Mnichov po sedmdesáti letech. Dotkneme se velké konference v Senátu, která právě probíhá, rok 1938 je, myslím, velmi traumatizující rok a ta osmičková výročí, která letos si připomínáme, ta k tomu velmi patří. Potom bychom se mohli podívat na osudy českých vědců v Indii, myslím teď entomology, ale naše celodenní téma zní cyklistika. Pane profesore, přijel jste do Českého rozhlasu na kole?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Nepřijel. Víte, Praha není moc na cyklistiku teda dělaná. Jednak nemáme ty stezky tady ještě, ale hlavně je to kopcovité město a ta doprava je prostě tak jako hustá, že to je obtížné.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se před desátou v Hovorně posluchačů zeptám, za jakých podmínek by jezdili ve městě na kole. Jezdíte po Praze na kole, i když, jak jste říkal, není pro cyklisty příliš vlídná?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Já jezdím na kole a budu jezdit ještě víc. A sice jezdím do svého ústavu, to jest do Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který je v Praze v Krči. Tam je velký takový areál biomedicínských ústavů Akademie věd a tento ústav, v kterém já jsem, tam je taky. Bydlím na Malvazinkách nad Smíchovem a tam mám naštěstí velmi dobrou stezku. Já sjedu dolů k Andělu, přejedu Palackého most, no, a tam už se napojím na stezku podél Vltavy a vlastně jedu potom Krčským lesem za Thomayerovou nemocnicí a vyjedu až u ústavu. To je krásná cesta. Je to šestnáct kilometrů, čili nic moc. Akorát jsou tam dva takové kopce trošičku, takže je to tak dobré na vydýchání.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když vás tak poslouchám, říkám si, že jste vášnivý cyklista.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak vášnivý nejsem, ale máte pravdu, že posledních, já nevím kolik, možná deset let skutečně se tomu věnuji víc než předtím. Koupili jsme si s manželkou už takové kvalitnější kolo každý. Jezdíme, naše dovolená zpravidla je tak, že jezdíme na kolech. Hodně Slavkovským lesem, protože tam máme jakousi stavení, kde prostě trávíme dovolenou, tak to jsou nádherné partie, zejména tam, kde dřív bylo pásmo vojenské, příhraniční. Takže tam je skutečně nedotčená příroda a přitom je to protkáno velmi kvalitními silnicemi asfaltovými, to bylo pro ty vojáky, co tam jezdili v těch džípech. Je tam volný sice přístup, ale je tam zákaz vjezdu automobilů, takže do těch vzdálenějších konců se nedostanou lidi pěšky a vlastně se tam dostane člověk jenom na kole. No, a to jsou báječné partie skutečně nedotčené přírody. To miluju.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, co vám cyklistika dává?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, je to určitá euforie opravdu. Je to pocit, že taky dělám něco pro své tělo, pro své zdraví. Přeci jenom v této funkci, ale i jinak, když prostě sem v laboratoři, tak to je hodně sezení a hodně černé kávy a prostě to není zrovna nejzdravější způsob života. Takže je zapotřebí trochu se protáhnout a právě cyklistika se mi zalíbila a je to taková, takové prima cvičení.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jsou nadšenecká slova profesora Václava Pačese. Hned za chviličku po předělu se dostaneme ke dvoum českým vědcům, kteří skončili v Indii pro sběr brouků. Posloucháte Český rozhlas 2 Praha a pokud byste si chtěli Jak to vidí připomenout, tak můžete si přečíst jeho písemnou podobu hned následující den na našich webových stránkách. Adresa je známá www.rozhlas.cz/Praha anebo Jak to vidí reprízujeme dnes večer od třiadvaceti hodin a pěti minut.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Daniela Brůhová vás provází dnešním Jak to vidí s Václavem Pačesem a slibovala jsem pohled do Indie na české entomology. Pane profesore, vy jste se k jejich problému vyjadřoval v různých médiích. Mohli bychom se k tomu vrátit i v Českém rozhlasu 2 Praha?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já jsem se k tomu vyjadřoval, protože jeden z těch dvou entomologů, kolega Šácha, je z ústavu, z Entomologického ústavu Akademie věd, který je v Českých Budějovicích. Já jsem shodou okolností minulý týden byl na sjezdu biochemickém, který právě byl v Českých Budějovicích, tak jsem se tam s kolegy doktora Bruhy o tom bavil. No, bylo to celé teda strašně nešťastné, ale hlavně já bych jako řekl, že takhle až jako zanedbaný proces soudní, že se tam prostě tři měsíce prakticky nic neděje, že to je opravdu skandální. Já si myslím, že by měla skutečně indická strana, a já náhodou o tom něco vím, protože jsem také jednal na ministerstvu zahraničí s těmi lidmi, kteří mají na starosti tuto oblast, a kteří se tam dokonale vyznají, a kteří říkají, nedělejme si z toho legraci, protože takovýhle soudní proces, který teď ještě s tím jedním bude pokračovat, ten se také v Indii může táhnout dokonce třeba nejenom měsíce, ale i roky, jo. Takže je to opravdu špatné. Já jsem rád, že alespoň ten pracovník akademie tedy byl propuštěn, protože ... nebo propuštěn, byl shledán nevinným, protože to je skutečně odborník na slovo vzatý. No, co bude s tím druhým, já v tuto chvíli ještě nevím.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ten výrok soudu byl velmi paradoxní. Oni za stejný čin, tedy sběr brouků v Indii, jeden byl osvobozen a druhý naopak mu hrozí tři roky vězení.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, ale já teda o tom zas tolik nevím, ale právě myslím, že tam sehrálo roli to, že ten jeden byl jaksi renomovaným vědcem a prokázalo se, že skutečně to sbíral pro své vědecké účely. Ten druhý je amatér, sběratel a údajně, ale nevím, jestli je to pravda, snad měl webové stránky, internetové stránky, kde jako nabízel snad k výměně nebo k prodeji ten hmyz. Já o tom náhodou vím, že skutečně oni existují burzy, kde se i točí poměrně značné finanční prostředky. Já to znám s minerály, na tom se vydělávají velké peníze. Lidé jezdí do různých lokalit, kde sbírají různé vzácné nebo méně vzácné minerály, které u nás nejsou, a potom se to na burzách vyměňuje a prodává. No, je to prostě sběratelství. Víte, to, že entomologie je jedno, jeden z velmi významných koníčků. Amatérští entomologové jsou prostě skutečně do toho zažraní často. Já sám jsem znal jednoho. Ten má ohromnou sbírku, měl, zemřel. Pán, který vůbec nebyl vědec. Byl to, byl to překladatel. A tak teď existuje entomologická společnost, která sdružuje jak profesionální entomology, tak ty amatérské entomology. No, a teď si mezi sebou vyměňují anebo i dokonce prodávají ty brouky. No, to myslím, že byl právě ten problém tam.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je zajímavá informace. Pane profesore, když jde o výměnu toho hmyzu, tak bych se asi nedivila, ale vy jste říkal, že mohou v tom být i poměrně velké peníze.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, ale já nevím v tom. Já jsem mluvil obecně. Já v tomhle konkrétním případě skutečně to nevím, neznám to. Já jsem zas se tak tomu ani nemohl věnovat, protože když jsme o tom jednali na ministerstvu zahraničí, no, tak jakmile se to dostalo k soudu a já jsem dokonce o tom mluvil s tím státním ministrem zahraničí, který tady byl, jestli si vzpomínáte na státní návštěvě a zejména potom s tím jeho nějakým náměstkem, s tím jsem dlouze o tom mluvil. On říkal ano, víme o tom, že jste se angažoval, protože já jsem napsal dopis předsedovi akademie, Národní akademie indické a také tomu generálnímu řediteli té jejich, takového toho národního fondu prostě pro vědu, který je snad i členem vlády tam. Oni mi na, jsem to vysvětlil, oni mi napsali, že jsou si toho vědomi a že budou dělat, co budou moct, ale nemohli nic. Jakmile se to dostalo k soudu, že jo, tam potom už opravdu není možné do toho zasahovat, protože prostě je to soudní proces, který jako nelze ovlivňovat, tak jako velkého, velkého ujištění od těch politiků se nám nedostalo. Oni to chápali tu situaci, ale jakmile se to dostalo k soudu, tak se sami do toho vlastně báli strkat prsty a ani nemohli dost dobře.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě zaujalo, že vědecká komunita nejen v České republice, ale i po světě sebrala síly a protestovala na pomoc tedy těm vědcům, Petrovi Šváchovi a Emilovi Kučerovi. To myslím, že vás mohlo potěšit jako předsedu Akademie věd.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
To víte, že ano. Já jsem o tom byl také informován a je to výborné, protože ti lidé právě vědí, co je v pozadí. V pozadí vůbec není zištnost, v pozadí není snaha poškodit přírodu, ale je to prostě určité, no, jak říkám, koníček. Je to, je to vášeň až a kvůli tomu tedy, aby se táhnul proces, už takhle to bude půl roku za chvilku, že. Má to být někdy v listopadu to odvolání. Teď kdo ví, jak dopadne, jo. Tak se mi to zdá velmi nepřiměřené.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Budete v tom ještě podnikat nějaké kroky?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Pardon, tak já v tom zatím nic podnikat teďkon nemohu ani. Jsme také ve styku i s panem velvyslancem Kmoníčkem, který v tom skutečně se velice angažoval a až se Petr Švácha vrátí do České republiky, tak bych s ním rád promluvil a zeptal se ho, poněvadž on bude nejlépe vědět, co v tom je možné nebo není možné podnikat.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Václav Pačes v Českém rozhlasu 2 Praha.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímavá konference probíhá právě v Senátu České republiky. Profesor Václav Pačes ji včera také spoluotevíral. Konference na téma rok 1938 Mnichov. Máme sedmdesát let výročí, neslavného výročí. Řekla bych, že Češi si připomínají tento rok jako velký zlom a myslím, že ho necítí velmi dobře ve svých dějinách, že ho vnímají jako rok poroby a takového národního ponížení. Jak ho vnímáte vy, pane profesore?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já jsem mladší, že. Takže se to nezažívám, ale určitě to bylo obrovské zklamání. Právě to ukazuje, jak vlastně neúčinné často mohou být smlouvy. My jsme měli smlouvu s Francií, která prostě najednou byla úplně k ničemu. Já jsem včera na tom zahájení se k tomu trošku vrátil taky z hlediska vůbec Evropské unie, že nelze Evropskou unii zakládat na nějakých bilaterálních nebo i multilaterálních smlouvách a dohodách, protože ty se nám teda v minulosti neosvědčily a vlastně se neosvědčily nikde. Mnichov je klasický případ. Měli jsme v té době malou dohodu. Dokonce to byly smlouvy i taková síť smluv. Nebylo to k ničemu. Po válce jsme měli smlouvu o přátelství a vzájemné pomoci se Sovětským Svazem. No, a vlastně dvakrát jsme byli v nedávné době okupováni docela nemilosrdně. Takže ukazuje se, že smlouvy vlastně, když potom dojde skutečně k nějaké krizi, tak nejsou příliš užitečné. Já jsem velmi rád, že ta konference se koná. Je to vlastně součást řešení takového projektu velkého. Říká se mu osmičkový projekt, který garantuje ústav, Historický ústav Akademie věd a dělá to ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny a Masarykovým ústavem a archivem Akademie věd České republiky. Tohle je, myslím, už třetí konference, už je to ta poslední, která se právě zabývá tou krizí demokracie v třicátých letech, která pro nás teda vrcholila mnichovským diktátem právě v roce 38. A myslím si, a otevíral to spolu se mnou Petr Pithart, místopředseda Senátu, který je ovšem na rozdíl ode mne erudovaným historikem a který k tomu měl velice dobrou analýzu právě toho, to, co předcházelo mnichovskému teda, jak se tomu řekne, dohodě tehdejší. Já jsem se spíš zabýval tím, že jsem apeloval na účastníky té konference a na naše lidi z ústavu historického, aby dávali tyto historické nebo dějinné události do souvislosti s dneškem a s budoucností. Ono se říká, že historie se opakuje. Nesmí se opakovat. Tato historie se prostě nebude opakovat, ale teďkon, co v tom udělat, jak tomu zabránit. Je evidentní, že právě vznik Evropské unie a postupný vznik. Nejdřív to bylo to EHS a tak dál, byl vlastně určitou reakcí na válku a jistou snahou o prevenci, recidivy nějakých, nějakého nacionálního socialismu, zejména toho německého, který tak strašně poškodil nás, že jo. Já jsem také v tom svém, v té své úvodní řeči jsem říkal, no, my nakonec jsme ve válce nebyli příliš poškozeni, že, ale málo se mluví o tom, že jsme byli strašně poškozeni poválečným vývojem, že kdyby nebylo bývalo nacionálního socialismu, zejména toho německého, a války, no, tak jsme tady neměli čtyřicet let reálného socialismu a mohli jsme se vyvíjet tak jako demokracie v západní Evropě a byli jsme jednou z velice rozvinutých zemí. Takže bychom pravděpodobně na tom dneska byli skutečně podstatně lépe jednak materiálně, ale hlavně i po té morální stránce.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Masaryk žádal pro Československo tehdejší padesát let míru a říkal, že to bude jedna z předních zemích Evropy poté. To by možná souviselo i s tou vaší myšlenkou.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, já si myslím, že ano, že Masaryk právě říkal, že je zapotřebí dvou generací, které žijí v demokracii, aby ta demokracie se jako zakotvila do té společnosti. No ukazuje se, že to skutečně tak je. Podívejte, dneska jsme kolik od roku 89 dvacet let a pořád tady máme po mém soudu alespoň ten postkomunistický syndrom a z té kocoviny jsme se ještě, z toho reálného socialismu jsme se ještě nevzpamatovali.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já přeci jen si neodpustím otázku, která k tomu roku 1938 patří a myslím si, že v mnohých rodinách se občas objeví, když se o historii mluví. Měli jsme se bránit vojensky podle vás?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak, no, tak já jsem ten poslední, který by k tomu měl nějak něco jaksi říct prostě fundovaně, ale právě teď historici, kteří se tím zabývají, tak nakonec vlastně docházejí, myslím, k dost k jednotnému závěru, ne úplně k jednotnému, ale většinovému závěru určitě, že jsme se bránit neměli a že vlastně to rozhodnutí, jak bylo uděláno, bylo správné. Sice nás morálně poškodilo, ale je velice pravděpodobné, že bychom dopadli prostě strašně. To nebylo možné se těm Němcům ubránit, i když se tvrdí, že v té době oni nebyli tak připraveni, ale podívejte se, jak za rok na to, co udělali v Polsku, že, které je mnohem větší., má taky i takovou větší vojenskou tradici a co se, k čemu tam došlo. Takže historici takhle se na to dívají a já s tím pravděpodobně asi souhlasím, i když jako s hořkostí, tak jako většina národa. To je prostě rozhodnutí jít do toho a nechat se zdecimovat a vyjít z toho teda jako sice poražení ale se ctí, no, anebo hold to udělat tak, jak se to udělalo, no, to je těžké rozhodnutí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Václav Pačes. Já bych se ještě ráda vrátila k další vaší myšlence. Vy jste na začátku říkal, že žádné dohody nefungují, že Mnichov nás o tom poučil a dal jste to do souvislosti s Evropskou unií. Myslíte si, že ani v současné době dohody nefungují? Co tedy funguje?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ne, tak především to bylo trošku generalizování. Samozřejmě, že také dohody jsou velmi důležité, ale myslím si, že jaksi zakládat Evropskou unii, což se dneska taky hodně, myslím, tady říká, já vůbec jsem trošku překvapen tím, tou skepsí v naší společnosti k Evropské unii, která právě z tohohle toho všeho pramení podle mého názoru, že lidé si říkají - no, zase tady bude někdo o nás rozhodovat. Jo. A že by snad bylo lepší, kdyby Evropská unie byla založena na jakési síti vzájemných smluv, kde by ty smlouvy vždycky byly jenom v těch smlouvách, jenom to, co je výhodné pro tu kterou zemi, že. No, já myslím, že toto fungovat nemůže. Nemůže být něco, co je vždycky jenom výhodné. Všechno má dvě strany, jo. Tak a myslím si, že právě ta, ten vývoj v západní Evropě poválečný, kdy se Evropa jaksi stále víc a víc sbližovala, státy a národy se stále víc a víc sbližovaly, že ukázaly, že ta cesta je správná. Ovšem je teda pravda, že Evropská unie někdy dělá takové kroky, které jí samy jako znedůvěryhodňují a ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte něco konkrétního na mysli?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ale, no, tak ta byrokracie, že jo. Vždyť podívejte, teďkon jenom stačí se podívat na tu baštu, na ten parlament ve Štrasburku. Ono to je na ostrově. Je to veliká izolovaná budova. Odevšud, že jo, je to taková skoro jako pevnost. Ono to i jako hrad vypadá odlidštělý. Teď se pořád to stěhuje do toho Bruselu. Je to drahé, to každý vidí. Teď, já nevím, rohlíky mají bejt zahnutý takhle. Maj se balit koblihy a všechno tohle to někdy také se ukazuje, že jsme byli papežštější než papež, že jakási doporučení jsme tady implementovali bez nějaké bližší analýzy a tak. No, podívejte, samozřejmě toto je dlouhodobý proces a bude to ještě dlouhodobý proces, ale já myslím, že celkově se nasadila správná cesta a teď jde o to, abychom jako plnohodnotný člen dneska prostě se snažili to, co se nám nelíbí, reflektovat a snažit se to změnit ve spojení zase s jinými, protože jistě nejsme jediní. Je jich mnoho, kterým nebo některým národům a státům se to nelíbí. Kdybychom byli osamoceni v našich požadavcích, no, tak holt musíme z něčeho ustoupit.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Václav Pačes, předseda akademie věd. Jeho myšlenky a názory si můžete přečíst i na webových stránkách naší stanice. Adresa www.rozhlas.cz/Praha, ale pozor, najdete je tam až příští den.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste ve společnosti Českého rozhlasu 2 Praha. Profesor Václav Pačes bude ve čtvrtek předávat krásné ceny Premium Akademie. Je to druhý ročník a zjistila jsem, že vy je předáte vědcům, kteří jsou mladí, plní elánu, energie a budou podpořeni i velkou finanční částkou.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, je to vlastně jediná cena, jmenuje se to Premium Akademie, kterou já sám osobně mohu o ní rozhodovat. Jinak, víte, ta akademie je takový taky předemokratizovaný systém, organismus, takže všechno se mi tam schvaluje, když něco chci, ale tohle to se dalo před rokem jako do mé kompetence a já si samozřejmě k tomu vždycky nechám dělat podrobné analýzy, protože to je velmi významná cena. S ní se totiž váže značná finanční částka na výzkum.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Značná znamená?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak je tak. To Premium Akademie se dává na dobu šesti let vynikajícím vědcům, ne tak zrovna těm nejmladším. Na to máme jiné ocenění. Tohle to naopak je takové té generaci, která už je etablovaná, která prokázala, že má vynikající tematiku, kterou úspěšně řeší, a kde je velmi dobrý předpoklad, že pro těch dalších šest let, na kterou se ta cena uděluje, bude dále ten dotyčný s tím svým týmem, zpravidla to už je právě člověk, který vede určitou laboratoř třeba nebo tým, takže bude dále prostě po těch dobu těch šesti let získávat vynikající výsledky, a abychom mu to usnadnili, tak aby nemusel zase žádat o granty a pořád psát grantové přihlášky a hlášení o čerpání grantů, tak by měl být pro tu svoji práci plně po dobu šesti let zajištěn. Maximální částka, kterou Akademie věd ze svého rozpočtu dává tomu oceněnému tou prémií, je až do výše pěti milionů ročně. Takže to jsou velké peníze, když si to spočtete na dobu šesti let, je to skutečně velká, velká pomoc těm lidem. V loňském roce jsem to udělil třem vědcům, letos budou jenom dva. Čili vidíte, že se s tím šetří a je to vždycky veliký proces než se nakonec rozhodnu a než tu cenu teda udělíme. Tentokrát to dostává jeden fyzik a jeden chemik Karel Ulbrich, který je v současné době nebo byl vlastně ředitelem, už není, ředitelem Ústavu makromolekulární chemie, to je ten slavný ústav, který zakládal Otto Wichterle, a Karel má takovou vynikající spolupráci s mikrobiologickým ústavem na těch směrovaných léčivech a myslím si, že to je rozjetá tematika velmi moderní, velmi slibná a že je třeba ji podpořit. Druhý potom je fyzik Tomáš Jungwirth, který opravdu to je mladší, mladší kolega, který projevil teda už opravdu mimořádnou, mimořádné schopnosti. Má vynikající publikace, tak mu chci prostě umožnit, aby mohl dál v klidu šest let pracovat.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To je, myslím, velmi významná podpora Akademie věd naší vědecké obci, i když ceny udělíte jednu, dvě nebo v loňském roce tři.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, je to...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto to je velká motivace.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, je to motivace. Já si myslím, ale tady v tomhle případě to už ani není třeba ty lidi motivovat. To už jsou hotoví vědečtí pracovníci. Tady spíš jde o to, abychom jim opravdu umožnili se plně věnovat své práci a to, co už začli, aby mohli dál rozvíjet.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby nám vědecké mozky neprchaly do světa.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
To jsem by, teď jsem se vrátil minulý týden z Moldávie, kde jsme se právě tímto zabývali. Já jsem celkem spokojen a mohu říct, že v České republice ten, jak se tomu říká /nesrozumitelné/, odliv mozků, vlastně není vážným problémem. Daleko menším problémem, než je v jiných zemích, zejména těch balkánských a postsovětských.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to říká profesor Václav Pačes, předseda Akademie věd České republiky. Děkuji za to, že jste věnoval svůj čas Českému rozhlasu 2 Praha. Přeji krásný den těm posluchačům, kteří nás poslouchají v repríze od třiadvaceti hodin a pěti minut, přeji krásný večer. Loučí se i Daniela Brůhová.