Přepis pořadu Jak to vidí - 22.10.

Jak to vidí Jefim Fištějn

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Příjemný den, dobré dopoledne. Středa 22. října v kalendáři, Pavel Kudrna u mikrofonu, startuje Host do domu. A jak bývá naším zvykem, startujeme pořadem Jak to vidí. Dnes je naším hostem pan Jefim Fištejn. Dobrý den.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Dobré ráno i vám.

moderátor
--------------------
Novinář, publicista, komentátor. Pane Fištejne, my jsme už několikrát spolu v tomto pořadu začínali americkými volbami, nahlédli jsme na ně z mnoha úhlů pohledu a tentokrát jste opět sáhnul po amerických volbách, ale tak trochu do zvláštní kategorie, řekl bych do kategorie podpásovek, dalo by se to tak říct?

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Do kategorie kostlivců ve skříních. A činím to proto, že vlastně do voleb zbývá pár týdnů. Já už se neukážu zde v tomto pořadu do té doby, až poté. Takže si myslím, že na závěr toho volebního klání, které se vyznačovalo řadou nej, řadou rekordních údajů, chtělo by to něco říct i o těch podpásovkách. Můžeme?

moderátor
--------------------
Určitě ano. Já jenom připomenu posluchačům, že v tuto chvíli poslouchají pořad v premiéře, ale pokud ho poslouchají a venku už je tma, tak možná v repríze, protože pořad reprízujeme před půlnocí, takže nás mohou slyšet nejenom živě, ale i ze záznamu. A hned po čtyřiadvaceti hodinách si to všechno, co tady řeknete, také přečíst na našich webových stránkách. Pojďme tedy k těm kostlivcům ve skříni.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Začnu tím, že americké volby se vyznačují vůbec celou řadou zvláštností z našeho pohledu. Jsou neobyčejně dlouhé, trvají teď už skoro celý rok, začaly v lednu letošního roku, ale mají tendenci se prodlužovat. Jsou neobyčejně drahé. Každý, kdo poslouchá zprávy, ví třeba, že uchazeč za Demokratickou stranu Barack Obama jen v tomto měsíci dostal na volební kampaň sto padesát milionů dolarů. A protože kampaň, jak říkám, běží od ledna, utratil již kolem miliardy dolarů. To jsou nevídané, neuvěřitelné peníze. Srovnejte to s tím, že politické strany v České republice utratí šedesát až sto milionů aspoň oficiálně korun, ovšem nikoliv dolarů. A to je maximálně pět milionů dolarů. Takže je to nesrovnatelné. A volební štáby obou protikandidátů samozřejmě se snaží prstíčkem vyhrabat z minulosti svých soupeřů něco, co by je mohlo diskreditovat. Uvedu takový příklad, který trochu zatěžuje momentálně volební vyhlídky demokratického kandidáta Baracka Obamy, který jinak si stojí velice nadějně. Už v roce 1993 tehdejší mladý, začínající, ještě skoro ani ne politik, ale pouze aktivista Barack Obama se stal členem správní rady jedné bohulibé dobročinné chicagské nadace. Spolu s ním ve správní radě zasedal pedagog, profesor illinoiské univerzity Bill Ayers. Byl známý svými publikacemi z oblasti výchovy dospívajících a studentů. V roce 1995 Obama již kandidoval na senátora v tom státě Illionis a pomáhal mu velice Bill Ayers, který pořádal večírky v jeho prospěch, kde se dávají dohromady peníze do volebního fondu. Dva mladí muži se spřátelili. Navíc se ukázalo, že jsou sousedé v luxusní čtvrti Chicaga v Hyde Parku, takže říká se, že když Barack Obama si ráno zaběhá, zastaví se na kafíčko u Billa Ayerse.
Můžete se zeptat, co je na tom špatného, je to přece profesor, je to známý teoretik a tak dále. Problém je v tom, že ve svém bouřlivém mládí Bill Ayers byl zakladatelem a vůdcem takzvané Bandy Jesse Jamese, podle jména slavného lupiče, který terorizoval stát Missouri v devatenáctém století, než byl zastřelen. A byla to vlastně ilegální komunistická buňka. Později si začali říkat slůvkem wettermani, wetterman v amerických představách je ten člověk, co předpovídá déšť, nebo přivolává déšť, chcete-li. Mohli bychom říct meteorolog, ale zní to trochu zbytečně vědecky. Ale je to každopádně převzato z písničky Boba Dylana, je tam řádek - není zapotřebí meteorologa k tomu, aby bylo jasno, kam vítr vane. Byli to odpůrci vietnamské války a řídili se heslem - vraťme válku domů. Neboli v podstatě je to parafráze na známé Leninovo heslo - udělejme z imperialistické války válku občanskou. Chtěli řádit doma, chtěli vést občanskou válku proti kapitalismu u sebe doma v Americe. Proto se spojili s tehdy novým a nesmírně agresivním hnutím Černých panterů, o tom jistě každý slyšel. Byli to v podstatě městští guerrilieros, takoví povstalci. A v říjnu roku šedesát devět uspořádaly Dny hněvu, které skončily pouličními bitkami velmi známými. Šest revolucionářů ze skupiny wettermanů a z Černých panterů bylo zabito, šedesát osm zatčeno, bylo zraněno i osmadvacet policistů. A v tom Bill Ayers pokračoval. Časem zastřelili vůdce Černých panterů Freda Hamptona, nicméně Bill Ayers se svou bojovou přítelkyni Bernardinou Dornovou pokračovali ve výbuších, ve vyhazování do vzduchu. Vyhodili do vzduchu v Pentagonu nějakou budovu, naštěstí nikoho nezranili, nebo pomník policistů. Zkrátka a dobře válčili ostošest. Na narozeniny Ho Či-mina 19. května sedmdesát dva provedli další velký výbuch v Pentagonu. A uplynulo pár let a stejně tak, jak to dopadlo ve Francii s revolučními studenty z roku šedesát osm, v Německu s frakcí Rudé armády a s jinými, nebo s Rudými brigádami v Itálii, zkrátka a dobře se rozpadli, usadili se. Ayers s Bernardinou se vzali, dnes je z nich pár důchodců velevážených. Ale když se ho teď v souvislosti s Barackem Obamou zeptali, zda lituje svého revolučního mládí, říkal, že nelituje, že škoda jen, že udělal tak málo. Omlouvá se pozůstalým obětí, ale musí přece pochopit, že v zájmu revoluce někdo padnout tak jako tak musí. Je to holt pedagog, teoretik. Samozřejmě, že volební štáb Obamy se distancuje od jeho minulosti a říká, že přátelství s Billem Ayersem neznamená, že Barack Obama sdílí jeho názory z mladí, stejně tak jako přátelství s kazatelem Jeremy Wrightem neznamená, že ty názory sdílí.

No a štáb Obamy nelenil a samozřejmě podíval se pod drobnohledem na minulost McCaina a rovněž vytasil s tím, že McCain v roce osmdesát dva, ještě tehdy mladým hrdinou, hrdinou vietnamské války, vstoupil, a to rovnou do správní rady, Rady pro svobodu ve světě, to je ... byla americká pobočka protikomunistické ligy založené už v šedesátých letech Čankajškem pro boj proti komunismu. A ta rada se vyznačovala samozřejmě značně pravicovým názorem, nebo filozofií svého konání, řekl bych dokonce někdy i extrémně pravicovým. Byli tam lidé v té radě jako britský antropolog, rasista Pierson známý. Vedl radu tehdy generál ve výslužbě John Signlaub. Ten se rozhádal s prezidentem Jimmy Carterem ohledně otázky, zda by Spojené státy měly stáhnout vojska z Jižní Koreje či ne. Carter byl pro, Singlaub proti, mimochodem byl velitelem těchto vojsk. Později se ukázalo, že v podstatě pravdu měl Singlaub, protože americká vojska dodnes jsou tam. Ale v polovině osmdesátých let se tato organizace zapletla do aféry Iran Contras. Nevím, jestli vy nebo naši posluchači ještě si pamatují na aféru, která hýbala Spojenými státy v polovině osmdesátých let. Tehdy za podpory Ronalda Reagana Američané tajně prodávali zbraně Íránu. Írán se chystal tehdy na válku s Irákem, potřeboval zbraně. A obdržené peníze převáděly povstalcům, říkalo se jim Contras, z Nikaraguy. Byli to jednak nespokojenci s režimem komunistickým, nebo socialistickým, který tam byl nastolen. Režimem Daniela Ortegy. A jednak to byli indiáni kmenu Moskitos. Aféra jak hrom. Pamatujete si, že důstojník, který to prováděl, Oliver North, říkalo se mu americký Rambo, Rambo Ronalda Reagana. A samozřejmě McCain se distancoval od této aféry tím, že prohlásil, že v roce osmdesát šest již dávno nebyl členem té Rady pro svobodu ve světě.
Novináři nelenili, nalezli ještě stařičkého generála Singlauba, který jim řekl, že on o tom povědomí nemá, že z jeho teda paměti vyplývá, že McCain nikdy oficiálně z té rady nevystoupil. Zkrátka a dobře problém je v tom, že přece ani Barack Obama nevyhazoval nic do vzduchu, ani John McCain se nikdy v životě nezpronevěřil svému senátorskému poslání tím, že by vyjadřoval nějaké extremistické názory. Ale styky s lidmi, kteří takové názory sdílí a jsou v něčem extremisté, jsou již sami o sobě přece jen podezřelé a z hlediska Američanů, kteří velice dbají na integritu osobnosti, která nemá mít v minulosti žádnou špínu, která by ji mohla takto opravdu degradovat, to je něco, na co se v Americe opravdu velice dbá. Takže rozhodně, a tím chci tuto část ukončit, není možné, aby někdo jménem kandidáta, jak často slyšíme u nás, dělal neuvěřitelné podpásovky a nehlásil se k tomu, u nás je spousta naprosto anonymních inzerátů, brožur, volebních novin nikým a ničím nepodepsaných a nevidíte to spojení. Zatímco každý televizní spot, který skutečně vyrábí štáb jednoho z kandidátů, je povinně ukončen vlastním hlasem vyřčenou větou - jsem Barack Obama, nebo jsem John McCain a vysloveně schvaluju toto sdělení. Bez toho to nejde. Takže v tom je obrovský rozdíl.

moderátor
--------------------
Když se odvysílají podobné věci, samozřejmě děje se to hlavně při těch kláních, kdy ten soupeř nemá mít tušení, že se před těmi kamerami na něj vybalí kostlivec ze skříně, jak je to přijímáno vůbec tedy Američany? Má to procentuální vliv na tu kandidaturu, na jejich podporu?

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Nepochybně má. Víme dobře, že Barack Obama potřeboval celé jaro na to, aby se trošičku očistil od svých styků se svým kazatelem, k jehož vlastně farnosti, abych to řekl českým slovem, patřil po dvacet let. A dokonce, a já mám na mysli černošského extremistického rasistického kazatele Jeremy Wrighta. Jeho rasismus se projevoval v jeho výpadech proti bělochům vůbec obecně, ale také v jeho nejednou opakovaných myšlenkách o tom, že za 11. září můžou Spojené státy, samy si to zapříčinily, že vynalezly AIDS a šíří ho po celém světě. A stejné bludy, které kdysi vycházely z dílny sovětského KGB. Tak Barack Obama začal tím, že nejdřív pokusil se bagatelizovat ty výroky, ale později byl stejně nucen k tomu skutečně distancovat se vysloveně. Řekl, že ty názory nesdílí. A dokonce vyloučil tohoto kazatele ze svého volebního štábu. Což bylo tehdy vnímáno jako trochu zpozdilé gesto, ale budiž. Problém je v tom, že možná republikáni se zmýlili, že tento problém vytáhli příliš brzo. Kdyby s ním přišli až teď, možná, že by ten úspěch byl vetší. Ale nezřídka to není záležitost jenom strategie volebních štábů, kolem obou kandidátů pracuje spousta novinářů, kteří hrabou se v té minulosti sami o sobě a vydávají něco, píší a pak už volební štáb to nemůže ututlat a musí se k tomu přihlásit, postavit se k tomu tak nebo onak. O minulosti Baracka Obamy nedávno byla v létě vydána celá knížka. Jmenuje se Případ proti Obamovi, autor David Fredoso tam právě posbíral tyhle ty střípky z minulosti Baracka Obamy. Naštěstí Barack když netušil, že bude vůbec kandidovat, tak napsal dvě knížky, v nichž mnohé o sobě sám pověděl, zejména právě kazatele Jeremy Wrighta označil za svého duchovního otce a dokonce název Odvaha, naděje vypůjčil z jeho kázání.

moderátor
--------------------
U nás jsou to zpravidla novináři, kteří, ať už jsou volby nebo nejsou, takzvaně vyhrabou něco z minulosti nebo odtajní nebo ukáží na nějaké styky našich politiků. Ale s veřejností to příliš nehne.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
No, tak uvidíme, jak to ...

moderátor
--------------------
Čím to je? Čím se lišíme my třeba od těch Američanů právě v tomhle? Že už jsme, jak se říká, stokrát nic umořilo osla, nebo jsme zvyklí, nepřekvapí nás to? Takže i kdyby se řeklo, že ten či onen politický představitel má styky nebo za kamaráda člověka, který je prokazatelně mafián, ono se nic neděje.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
No, správně narážíte. Já si myslím, že celkově, a to náš posluchač může mít jakoukoliv představu, ale když jedním očkem třeba zahlíd televizní duely uchazečů o Bílý dům, tak musel zjistit, že kultura těchto diskusí, kultura vzájemných vztahů razantně se liší od toho, na co jsme zvyklí doma. Je to ... je to nesmírně regulováno a klade se velký důraz právě na lidskou slušnost v té komunikaci. Jeden z kandidátů se obrací k druhému ne jinak než - můj příteli, nebo pane kolego. Je to velice slušné. To, co udělají zapadlí vlastenci, nějaký stoupenci jedné ze strany na svých blozích nebo někde v Internetu, za to kandidát nemůže ručit. Ale rozhodně si nedovoluje invektivy uprostřed televizní debaty, rozhodně si nedovoluje podpásovky tohoto stylu, jak u nás jsou naprosto běžné. Kdy přímo z katedry poslanec nebo kandidát, uchazeč o nejvyšší křesla, nejvyšší místa je schopen říct svému kolegovi z politické scény - vy jste mafián, vy jste lupič, zloděj, vrah a tak dále. Což je u nás běžné. A právě proto, že došlo k inflaci těchto pojmů a lidé přestali tolik dbát na integritu těchto kandidátů, tak je jim vše odpuštěno, hlavně, že tak trošku něco přislíbí nasypat do kapes poplatníků. Že je to osobnost z hlediska integrity poškozená svou minulostí, poškozená podezřelými styky, to už dneska u nás skoro nikoho nezajímá. Tak v tomto smyslu ta americká kampaň i přesto, že samozřejmě pracuje s negativními obrazy, ale přece jen se drží velice v mantinelech slušnosti. To musel, říkám, pocítit, ucítit každý, kdo sledoval aspoň jeden televizní souboj.

moderátor
--------------------
Pane Fištejne, no, dá se říct, stalo se tradicí, že jedno z vašich témat je vážné, druhé, řekněme, i pro pobavení našich posluchačů. A když se dívám na to druhé téma, které jste vybral, tak myslím, že do té žertovné kategorie určitě patří. Udílejí se Nobelovy ceny, na tom není nic vtipného samozřejmě, to je seriózní, vážená záležitost, ale pak se udílejí, řekněme, i AntiNobelovy ceny. A to už stojí za zastavení a myslím, že místy nejenom za pousmání.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Nepochybně. A nedělá se to jako studentská recese někde pokoutně, je to skutečně rituál velmi vážený. Udílení samotné Nobelových cen probíhá v massachusettském technologickém institutu NTI, to je velmi slavná škola, mimochodem Jan Švejnar učí na této škole. A ceny nejsou míněny vysloveně jako vyznamenání za blbost, nebo vyznamenání za něco, co vědecky vůbec ... nesouvisí s vědou, je to spíše míněno jako cena za vědecké úsilí, které vede k výsledkům, jež nemají přímý vztah k denním potřebám. Takto. Ta cena sama o sobě se jmenuje IgNobelova cena, IgNobel Prize. IG-Nobel v angličtině znamená pokleslý, nízký, nevážený, na rozdíl od nobel, což je ušlechtilý, šlechetný, vznešený. No a cena se udílí ve stejných kategoriích jako Nobelova a udílí se vědcům, jak říkám, nikoliv bludařům čistým, ale vědcům. Co byste řekl, může někdo zkoumat, čím se liší psí blecha od kočičí blechy? Nebo může podle vás nějako zkoumat, jaký vliv má na chuť chipsů hlasitost a tonalita křupání chipsů při pojídání? Je to neskutečný. Ale skutečně všechno už bylo vynalezeno a na všem se pracuje. Zrovna v říjnu, teď začátkem října, 2. října ty ceny byly udíleny. Existuje mimochodem ta cena ... IgNobelova cena existuje již osmnáct let a nominují kandidáty na cenu čtenáři humoristického vědeckého časopisu Anály nepravděpodobných výzkumů v deseti nominacích. No, tak právě v oblasti potravinářství letos dostal cenu jakýsi oxfordský profesor Charles Spenc, který právě zjistil, že silnější a tonalitou zařaditelné někam, to znamená s vyšší frekvencí, s nižším zvukem, křupnutí chipsů ovlivňuje jejich chuť.

moderátor
--------------------
Tak něco na tom být může. A když slyším naše reklamy, máme klasické, teď nebudu jmenovat, ale nějaké klasické oplatky a najednou se objeví reklama - jsou ještě ... nová receptura, jsou ještě chutnější, přitom ty staré na ty jsme si zvykli a velmi nám chutnaly, ale tyto jsou ještě chutnější a ještě křupavější.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Ještě křupavější. Ano. Někdy by se dalo říct - není třeba velkého vědeckého výzkumu na to, aby člověk dospěl ke stejnému názoru. No, kupříkladu ve fyzice, ve spojení s matikou jakýsi dva vědci Dorian Raymer a Douglas Smith dokázali, že dlouhé a ohebné předměty, jako jsou nitě, hadice, šňůry, mají fyzikální tendenci se zamotávat a stahovat se do uzlů. No, řekl byste to nebo ne?

moderátor
--------------------
Tak já bych je poslal na zahradu. Ať jdou zalévat hadicí.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Jako příležitostný zahradník vím, že vždycky ta hadice se zamotá do uzlu. Ale bylo třeba spousty let bádání a matematických vzorků, aby se to prokázalo. A stejně pozoruhodné jsou i jiné ... kočičí a psí blechy jsem vám už uvedl, to je biologie. Ukázalo se, že psí blechy mají podstatně vyvinutější svalstvo, skáčou o celých dvacet centimetrů déle než blechy, které žijí na psech.

moderátor
--------------------
Na kočkách.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Promiňte, na kočkách. A stejně pozoruhodné, jak říkám, a neuvěřitelné jsou nápady vědců. Třeba harvardská profesorka Deborah Andersonová věnovala léta zkoumání kontraceptivních vlastností Coca-Coly a Pepsi Coly. Trošku přiblížím posluchačům. Kontraceptivní vlastnosti znamenají, zda-li tyto nápoje mohou fungovat jako antikoncepce u žen. Zjistili, že dietní coly zabíjí během minuty všechny mužské pohlavní buňky, spermatizoidy, zatímco jiné druhy třeba uvádí New Coke, takový je název obchodní, New Coke zabíjí pouze šedesát procent spermatizoidů. No, já jsem nezjistil ...

moderátor
--------------------
Ale musím říct nikoliv pitím, aby nedošlo k omylu.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
To je právě to, že já jsem nezjistil ze zpráv, zda-li se jedná o užití per orální nebo nějaký jiný. Ale zajímavý je, že tu cenu museli rozdělit se skupinou vědců z Tchajwanu, kteří prokázali, že jakékoliv použití Coca-Coly nebo Pepsi Coly vůbec neovlivňuje chování spermatozoidů. I to je možné. Co byste řekl, čím se může zabývat ekonomika. Ekonomové, kolektiv ekonomů z New Mexica, z amerického státu New Mexico, zkoumali spojitost, nebo vztah mezi menstruálním cyklem striptérek, které sedají na klín klientům, a velikostí spropitného. Došli k názoru, že výdělek striptérek se prudce zvyšuje, když mají ovulační dny, když mají ovulaci. To je pozoruhodný závěr.

moderátor
--------------------
Vědecký výzkum.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Vědecký výzkum. A bylo zapotřebí hodně výzkumu.

moderátor
--------------------
A peněz.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Ano. Ano. Zajímavou cenu dostali z medicíny. Vědec Demerialis Duke, univerzita v Severní Karolíně. Ten dokázal, že cena léků má vliv na jejich působení. Podával skupinám nemocných placebo, to znamená bílý prášek, který nemá žádné účinky, neutrální, nemá žádné lékařské složení, a jeden prášek jim účtoval za málo peněz, druhý prášek za moc peněz a zjistil, že rozhodně ten drahý prášek působil mnohem spolehlivěji, protože podvědomě člověk, který dává víc peněz za lék, podvědomě očekává i lepší účinek a ten účinek se dostaví. Pozoruhodná věc. Vědci, dejme tomu, v ceně ... Věda o mozku existuje, dostali Japonci a Maďaři rovným dílem za mnohaletá zkoumání a experiment, který dokázal, že jednobuněčné houbovité organismy jsou zázrakem schopny najít východisko, najít výstup, východ z jakéhokoliv labyrintu, který lidský mozek je schopen nastražit. Oni vždycky najdou tu nejkratší cestu a nedělají ani jeden omylný tah. Vysvětlení já osobně neznám. Ale rovněž pozoruhodný je výzkum, teda ne výzkum, ale cena za literaturu letos. Cenu za literaturu si odnesl Brit jménem David Simps za knížku s názvem Ty hňupe. A podtitulek - popis zkušeností naštvanosti, zkušeností s naštvaností uvnitř organizací. Dokázal tam, nebo popsal, že když do organizace, do kanceláře nastupuje slušný, mírný, uctivý člověk, tak přibližně za pár roků se z něho stává bestie, která nenávidí své kolegy.

moderátor
--------------------
Pane Fištejne, samozřejmě bychom mohli pokračovat v těch cenách. Dívám se na hodiny, zbývá nám poslední minuta. Já se jenom k těm cenám, k těm, které jste tady vyjmenoval, zeptám. Chodí si pro ně vůbec ti vědci? Je to snad doprovázeno také finanční odměnou?

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Je to doprovázeno symbolickou finanční odměnou. Vědci tam chodí, letos z deseti nositelů sedm přijelo z dálky včetně ...

moderátor
--------------------
A jsou na to hrdí?

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Včetně Tchajwanu. Většina z nich je na to hrdá, ale letos se stalo, že jeden, právě japonský, nebo tchajwanský vědec se urazil, že tato cena znevažuje jeho výkon. Ale musím říct, že totiž na tuto cenu ... na předání přijíždí i opravdoví nositelé Nobelových, velkých Nobelových cen, kteří také tam podstupují docela recesistický úkon. Musí obhájit tezi ve formátu dvacet čtyři sedm, to znamená docela zajímavou tezi, musí obhájit poprvé za čas čtyřiadvaceti vteřin a podruhé v sedmi slovech pouhých.

moderátor
--------------------
To si myslím, že by bylo potřeba. Takže velmi krátce. Děkuji za to, že jste přišel. Jefim Fištejn v pořadu Jak to vidí. A na slyšenou.

Jefim FIŠTEJN, novinář, publicista, komentátor
--------------------
Rádo se stalo. Na slyšenou za měsíc.