Přepis pořadu Jak to vidí - 21.10.
Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl v úterý spisovatel a publicista Ivan Kraus. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)
Jak to vidí Ivan Kraus
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Hostem té první půl hodinky dnešního dopoledního vysílání Českého rozhlasu 2 Praha je spisovatel a publicista Ivan Kraus. Buďte vítán. Dobrý den.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Děkuji a dobrý den.
moderátor
--------------------
Jestliže je dnešním celodenním tématem ono známé rčení, že řemeslo, prý má zlaté dno, pane Kraus, myslíte si, že to stále platí, jaká je vaše zkušenost?
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, mám zkušenosti různý. Jedna zkušenost poměrně dobrá, nevím, jestli je to nahodilost, je, že tady v Čechách, když jsme se starali o dům, o domek, tak máme zkušenosti poměrně dobrý. Ti lidi mají, jaksi jsou schopní, mají fištron, což je české specifikum. Nedávno v Paříži dokonce taxikář nás oslovil a povídá, vy prý máte velmi dobrý a kvalifikovaný řemeslníky. A já říkám, proč vás to udivuje. No, protože tady v Paříži už se čeká půl roku na instalatéra a pak ještě není jasné, zda přijde, ale závěr, máme taky zkušenosti takový komický, byl řemeslník, je dosud, kterej prostě se ptá, budete příští týden doma, já říkám ženě, tak mu rovnou řekni, jestli chce vědět, kterej kvartál nebo v létě, že by došel ještě, ale to už u nás byl. A potom jako zbyla jakási práce, žena ho volá a on říká, jo, jo, až budu mít cestu kolem, tak jsem říkal, víš co, příště já mu tu zálohu zaplatím, až já budu mít cestu kolem, to si možná počká.
moderátor
--------------------
Takže svým způsobem to stále zlaté dno je, protože ten člověk nemusí usilovat o tu práci?
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, jak kterej, jak kterej, oni tedy nejsou zrovna příliš podporovaní tímto státem, to si musíme říct rovnou, oni většinou pracují ve velmi malý partě, sólo, a když má moc práce, tak si vezme přítele, zavolá, nebo ten přítel zase jeho, ale je to, já vždycky říkám, řemeslo je věc pěkná a škoda, že i kdybych se znova narodil, takže já mám ruce, jak říká brácha, jenom k tomu, abych se najedl, já nejsem šikovnej, protože já si myslím, že řemeslník je, má svobodu určitou, no, když jste zdravej, a to platí pro vás, pro mě, tak kdo vás může vyndat z práce, kdo vám oznámí v krasopisným dopise, vy končíte jako manažer, vy jste prostě dobrej truhlář nebo jste dobrej pekař, nebo já nevím co, a pracujete a žijete.
moderátor
--------------------
Tak třeba světová ekonomická krize mi to oznámí, ale ta mi to nebude psát.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, světová ekonomická krize, to je takovej zvláštní moment dneska. Já jsem si uvědomil, že je to poprvé, co znárodňujou kapitalisté. Zatím to bylo privilegium levice, že jo, ale je to jaksi krize ducha spíš, že jo, protože je to krize způsobená hladovostí, chtivostí, ty banky hrozně moc chtěly a teďka mnohé, jak se dočítáme, nevěří ani jedna druhý.
moderátor
--------------------
Jak naučit banky střídmosti, pane Kraus?
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Jo, to bych taky rád věděl. Já vynález peněz považuju za velice zvláštní a někdy, když se zlobím, tak říkám, že to dokazuje tenhle ten vynález jenom, že člověk nestojí za nic, jo, protože hodnoty, bejvaly doby, kdy jsme museli dát nějakou hodnotu, že jo, za tu hodnotu jsme získali jinou hodnotu. Ten praotec, no, ten ..., možná ten praotec ne, ale ten pračlovíček třeba někomu posunul kámen, místo dveří, že jo, aby se dostali do jeskyně s manželkou, no, a ten mu třeba za to dal nějaký kus úlovku, no, pak se nám to vyvinulo takhle a teď máme tohle a teďka už ty úlovky jsou takový, že jsou jen na papíře, na tom papíře stojí vyděláme tolik a tolik a pak vyděláme ještě tolik a tolik, a najednou, jo, moment, my jsme nevydělali, ono to propadlo. A začneme pátrat, mluvím teď za bankéře, kde se nám stal ten omyl, že jo.
moderátor
--------------------
Tím se vracíme zpátky k tomu řemeslu, které má i nemá zlaté dno, máte stále pocit, že když tedy není to dobré řemeslo obsazeno třeba místními lidmi nebo ve Francii tamějšími lidmi, že jsou schopni a rádi na to místo nastoupí třeba lidé z ciziny?
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
To je trošičku problém. Já bych byl pro, pokud jsou schopni se, řekl bych, domluvit a komunikovat, proč ne, ale ten problém vidím v tom, že když dojde k extrému, že jo, když prostě ty určitý práce v naší společnosti už nikdo z našich lidí nechce dělat, a teď musí přijít jiný lidi z daleka, odjinud, konkrétně který pak jsou ochotni pracovat soboty, neděle, jen aby ušetřili, jen aby vydělali něco, jen aby přivezli něco rodině, bydlí na noclehárně, tak se mi to nelíbí, to je trošku jaksi asociální, něco jinýho, oblíbený příklad jsou Švýcaři, kteří vedou takzvané sezoniéry.
moderátor
--------------------
Sezoniéry?
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, to jsou lidi, bez nichž by prej, říkali Švýcaři, nemohli už vůbec provozovat turismus, hotely a tak dále, penziony, to, z čeho z větší části žijou, ale oni těmhle lidem dají od počátku veškeré stejné možnosti jakoby to byli Švýcaři, i když je to Ital nebo Španěl nebo co a zajistí je sociálně i zdravotně, jdou na prohlídku a každej rok jim prodlužujou smlouvu, jo.
moderátor
--------------------
Takže ti lidé pracují jenom určité období, proto sezoniéři?
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, ano, ale taky je tam to, že je to podchyceno, tím se eliminuje černá práce samozřejmě, tím se eliminuje to, že jsou to lidi, kteří jsou na okraji společnosti, protože třeba nemůžou jít k doktorovi nebo bydlí po deseti někde v nějakých cimrách, oni si to prostě kontrolujou, a to považuju za správné.
moderátor
--------------------
Víte, co mě z vašeho vyprávění po každé napadá, když svěřujete příběhy a poznatky a to, jak to vidíte zpoza hranic, proč se nedokážeme v tomhle tom poučit, proč vždycky musíme jít vlastní cestou, a to už platí i po roce 1990 a leckdo ze zahraničních imigrantů o tom vyprávěl, že si říkal, jestli pak se poučíme, anebo jestli to bude jako s tím malým dítětem, které si prostě musí sáhnout na tu rozpálenou plotnu.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
To máte pravdu, mě tohle hrozně zlobí, ale hrozně, protože já když slyším třeba, není možno, aby zdejší pacient tedy nebo občan šel do lékárny a tam lékárník nějak složitě něco propočítával ty poplatky a tohle a vy, já mám kartičku, žena má kartičku, s tou jdete do francouzský lékárny přímo od lékaře, on jí strčí do počítače, vyjede to a přesně mají záznamy o poplatcích a platbách, je to možný, ale tady kandidát na ministra zdravotnictví prohlásí, to není možný, je to možný, já to zažívám, já to vím, jenže bohužel teda nemám na to vliv, nebo bohudík, já nevím, čili já mám takový pocit, že my, to je naše slabost, my jsme vynalézavý národ, ale zároveň jsme někdy převynalézaví, my, prostě Amerika byla objevena, že se jelo do Indie, jestli se nemýlím, že jo, náhodou, a my furt jedeme do Indie, my pořád frčíme do Indie, že jako možná cestou něco najdeme, proč, proč, když jiní, třeba tak, jak říkáte, už určité věci dělají dobře, proč bychom je neuzpůsobili naší kotlině, našim poměrům a v nějaký variantě je nepřevezmeme, co furt se pokušíme znovu vynalézt slaboproudou elektřinu a jsme ochotni třít liščím ocasem tu tyč, nebo jak to bylo v tý škole.
moderátor
--------------------
Myslíte si, že česká poetika hodně spoléhá na to, že se lidé nedívají za hranice, že vidí jenom takříkajíc za humna, připomenu jeden příklad, pražské Masarykovo nádraží, jestliže od českých politiků, pražských slyšíme, že vlastně je to přežitek mít nádraží v centru města, kam by zajížděla regionální doprava, tak se o tom mluvilo v souvislosti s případným prodejem Masarykova nádraží, že vlastně tu věc, která je hezká architektonicky, ale proč mít, pane bože, uprostřed města nádraží, vždyť vlaky mohou končit ještě před městem a nemusejí zajíždět do města, nemusejí se tam složitě obracet.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
To je pozoruhodnej názor, no, tak podle tohohle toho tady nejde, myslím, jen o tu památku, ale jde taky o jistou, s prominutím, praktičnost. Podívejte. V Paříži ten rare, to je takovej ten vláček, co jezdí po okolí, on jede až do čtyřicetikilometrové vzdálenosti, to je bezvadný, jede velmi rychle a vy se dostanete do Paříže, ruk cuk, coby dup, a vy můžete si vybrat, potřebuju na Champs Elysees, potřebuju do latinské čtvrti, on jede skrz, nebo, jak se hezky česky říká, durch a ...
moderátor
--------------------
A vedle toho ještě metro samozřejmě.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Vždyť to je i dobrý, když přijdou lidi a mohou si přestoupit na tramvaj nebo si můžou tam na to metro a tak dále, kromě tý kvality architektonické, ale já bych, já mám takovej kacířskej nápad, já si myslím, že tito lidé nejezdí často vlakem ...
moderátor
--------------------
Ti, kteří o tom rozhodli.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
A nebyli v Londýně, v Římě, v Paříži.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Naposledy tahali vláček na provázku, když byli malí chlapci nebo už měli ten natahovací nebo na motůrek, potom ještě, to víte, vstoupíte do politiky a potom vlak už vidíte jenom v televizi, když si uděláte chvíli a když vidíte zprávy, že něco vykolejilo, jo, a tak dále.
moderátor
--------------------
I když spisovatel a publicista Ivan Kraus je touto dobou domovem tady v České republice. Jak vlastně často jezdíte do Francie, na jak dlouho během roku?
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Tak to je různý, teďka ku příkladu příští měsíc naopak pojedeme do Německa, a teprve po, z kraje ledna odtamtud na chvíli zase do Paříže.
moderátor
--------------------
Přestože jste teď doma tady, tak přinášíte pár aktualit z Evropské unie, respektive vašich postřehů na téma Evropská unie.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Ano, přímo z Hustopečí, ano, byli jsme v Hustopečích ...
moderátor
--------------------
To zní skoro jako Štrasburk, promiňte.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Hustopeče, no, je to takové raritní, výjimečný kvůli besedě, četbě a tak dále. A tam mě upozornil zajímavej pán, ředitel tamní knihovny na problém nesouvisející vůbec s knížkama, na likvidování českých vinic, to mě zaujalo, tak jsem si to pomalinku zjišťoval a zjistil jsem, že tedy vinaři jsou podporováni, jedna celá pět milionů eur bude zvýšena a tak dále na tři miliony eur, ty čísla mi nic neříkají, ročně, a že nebude likvidováno čtyři sta tisíc hektarů vinic, ale to je, myslím, celoevropský, kdyby jen sto sedmdesát pět tisíc zatím, já jsem si říkal, no, proč likvidovat moravský vinice, co toto je za hloupost? No, protože víno je levné, dováží se z Austrálie, z Kalifornie a tak dále, z Chile. No, dobře, a před lety Francouzi, teď řeknu něco kacířskýho, to udělali tak, že dováželi japonská auta, ale aby prodali vlastní renaulty, peugeoty, citroëny, tak na ně dali daň, tomu se říká ochranářství, to je kacířský, já bych to klidně udělal, protože: je dokázáno medicínsky, že máte pít a jíst především to, co roste v kraji, kde žijete, neboť malinké bakterie jsou vašemu tělu prospěšné. Dovážeti víno až z dálky, za jakou cenu lodí nebo jistě ne letadlem, považuju za volovinu, česky řečeno přímo, a já bych toto nepodporoval, navíc to stojí evropského poplatníka, to není Čech, zbytečný peníze.
moderátor
--------------------
Evropský poplatník platí víc věcí, které jsou docela zajímavé, ostatně když se vracíte do té Francie, přesun Evropského parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, to je něco strašného, tohle, když mi to řeknete ráno, tak ještě nejsem zcela při smyslech, ale večer bych, jak napsal Jaroslav Hašek, na sobě roztrhal vestu, protože oni tam jezdí na dva a půl dne každý měsíc a přesouvá se celý ten parlament do Štrasburku ...
moderátor
--------------------
A tu logiku jste pochopil, mluvíme o logice.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Ano, tu logiku vám řeknu, tam má každý z těch senátorů a spolupracovníků krabici, do té krabice uloží šanony, papíry, doklady, pak jestli jede transport, jede ochranka, jede všechno, dva a půl dne je to využito a pak ne. A důvod je jednoduchej, Francouzi na tom trvají ... a hotovo, šovinismus, protože je to symbolika a tady se bude zasedat, už jsme si to tady postavili, no, to je, čísla jsou známý a já je ani takhle z hlavy nevím, vezmete-li v úvahu, kolik lidí pracuje, kromě těch sedmi set čtyřiceti senátorů je to, je to chybný. A kdykoliv se někdo ozve i z parlamentu, takovej ten rozumnej člověk a řekne, tohle bychom neměli, tak hlasuje Francie, Němci to odkývali, Belgie se přidá a právem veta řeknou ne a zase jedete ..., jsem to zazpíval falešně.
moderátor
--------------------
To, co říkáte, respektive zpíváte, mi připomíná nedávné prohlášení pana profesora Robejška z Hamburku, o kterém jsem tedy už mluvil, to bylo v souvislosti našeho vztahu ke Gruzii, našich komentářů ke Gruzii, on říkal, a jsou ty naše komentáře vůbec důležité, není spíš důležité dívat se na to, jak se k nám chová Rusko a Německo, vždycky budeme ta malá země, která si nikdy ten domov můj v Bruselu tímhle způsobem asi nezazpívá. A když zazpívá, tak ho nikdo neuslyší. A když uslyší, tak sem nic na dva a půl dne vozit nebude.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Příklad z doby poslední, je takzvaná finanční krize, je potřeba se poradit, kdo se sjede. Itálie, Anglie, Francie, Německo a ti zbylí? Těm asi telefonovali: Halo, Češi, jo, bavili jsme se, teď jsme dopili kafe. Budeme to dělat asi takhle. Mě to, Krause, proloženo kurzivou, uráží. Tomu, na to byl vynalezen ve Francii kdysi výraz /nesrozumitelné/ - Evropan na dvě rychlosti. To nemá bejt, to nemá bejt, když je kolik, kolik je členů, sedmadvacet, že jo, proč, jak to, že se přesouvá celej parlament, tisíce lidí a není možné o důležitý věci se sejít kolem stolu. To přece vyvolává divnej pocit, ne.
moderátor
--------------------
Takže jste tím, kdo bude souhlasit s tou kampaní předsednictví České republiky v Evropské unii Evropě to osladíme i s tím negativním ironickým podtextem?
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, kdyby to, kdyby přišli s dobrými návrhy, třeba tohoto typu a jinými tedy, já nemůžu posoudit, na to nemám prostě podklady, ani informace, bylo by to dobře. Já si myslím, že to je sdružení rovnoprávných v zemi, ale nemám zcela ten pocit, často mám pocit, že ti velcí nenechají maličkých přijíti, jak se to říká, nechte maličkých přijíti ke mně ...
moderátor
--------------------
Přijíti ke mně, přesně tak.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Ale to, to by potom, to vyvolává jenom nedobrý, nedobré pocity, koukněte na Irsko, že jo, jak vy jste si to odhlasovali, já za vám přijedu, vy to musíte hlasovat znova, prosím vás, hlasujte tak dlouho, až to odhlasujete, tak jak se nám hodí, no, nechme Iry tak, jak jsou, že jo.
moderátor
--------------------
Myslíte si, že je z toho nějaká cesta, anebo to zůstane pouze v myšlenkách spisovatelů, intelektuálů a publicistů, kteří se budou tímhle směrem vyjadřovat.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Je z toho cesta, jako občanská cesta, jako se někdy zlobíme v týhle zemi, a pak buď nejdeme volit nebo nejdeme na tu, na tu schůzi s obecním zastupitelstvem, u nás na vesnici tady za Prahou pár kilometrů přijde zastupitelstvo, předstoupí před občany, Naďa tam jde, já nemůžu, protože já hned zvyšuju hlas, že jo, tak je lepší, že zůstanu doma a tam je patnáct lidí z pěti set, dvacet, tak tohle je ve velké politice taky, buď se naučíme slušně, ale argumentačně a racionálně hájit určitý principy, který třeba taky specificky odpovídají týhle zemi, že jo, anebo skončíme tak, že jako taková ta představa, že na tropickým ostrově chodí člověk v kožichu jen proto, že tam vládne eskymák, no, to je blbý, že jo.
moderátor
--------------------
Vy jste připomněl to, vzdálení se tomu tématu, uzavření se do sebe, když tedy to není téma pro mě a nemohou to změnit, tak proč bych do toho mluvil, dovolíte-li, můžeme okomentovat uzavřené krajské volby svým způsobem, protože senátní ještě probíhají, těch se vystříhejme, to druhé kolo je před námi, ale, není to pro vás paradox, přijde hodně lidí, ale v podstatě nehlasují o tématech toho regionu, ale promění krajské volby v jisté referendum celospolečenské.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, to je jeden paradox, to máte zajisté pravdu, potom já si představuju a předpokládám, že to je dobře, že si to uspořádají stejně po svým v těch krajích, ti budou koalici mít s těmi, ti s těmi, ti s jinými ...
moderátor
--------------------
Takže to nakonec nebude oranžová republika?
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, ona není, ona ta kresba, to je správný, ona to není celooranžová, to je taková, grafickej trošku omyl, nešťastná manipulace dokonce, že jo, pak je tam ještě samozřejmě moment, kterej nemohu přijmout, podívejte se, když půjdete s námi a když, já nevím, nebude ten předseda vlády, co teď je, tak dostanete, pánové, nějakej job, jo, tak takhle, takhle by se nemělo tedy jednat, jo, já schválně nejmenuju, to je hádanka pro posluchače, ať si to najdou.
moderátor
--------------------
Naším hostem je dnes Ivan Kraus, spisovatel a publicista, který se nenechal zlákat frankfurtským knižním veletrhem, ale směřoval na veletrh úplně jiný, mnohem menší, ale pro vás zjevně důležitější, viďte. Proč?
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, proč, ten havlíčkobrodský, tam jezdíme prakticky každej podzim, já to mám rád, protože je to takovej obyčejnej veletrh, prostší, kde prostě nedostanete bolehlav ze záplavy knih, ani komplex jako spisovatel, že všichni píšou od vrátnýho, že se rozhlídnete, říkáte si, támhle ten taky píše, támhle ta prodavačka je zasněná, ta dělá nějakou poezii, jo, to už je pak hysterie. Havlíčkův Brod mám a máme rádi. Je to místo příjemný, kde máte taky čtenářskej nějakej takovej vjem, jo, vy se tam, vy tam přestáváte vnímat ten průmysl, že jo, ta Praha, to už je rozlehlý a Frankfurt, no, tam by mě vynesli, to je, myslím, spíš obchodní místo, kde se uzavírají.
moderátor
--------------------
Máte pocit v tom Havlíčkově Brodě, že knížka je knížkou, nikoliv tedy, že to je velký průmysl na knihu a o knihách?
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Ano, ano, tam třeba najdete nakladatelíčka, jo, s manželkou, kterej vydá jednu knihu a teď se na ní podíváte a on jí vydává z entuziasmu, že jo, to musí bejt superdílo, anebo je tam jinej, taky malej, jenom židlička a stoleček a na ní leží kniha, která třeba je se speciálními dřevořezy, z linoryty, grafická, taková ta sběratelská, jo, tam jsou tyhle ty, najdete tam ještě takový tyhle ty vášnivci, tyhle ty blázny, v uvozovkách, který já mám rád.
moderátor
--------------------
Taky jste tam potkal lidi, kteří třeba vůbec nechtějí nic nabízet, ale jenom se chtějí pochlubit. V Paříži jsem byl v knihkupectví, kde byl človíček, měl tam Verneovky všeho druhu a v podstatě ho obtěžovalo, že jsme tam přišli, protože on tam nebyl kvůli nám, ale proto, aby si tam seděl a ty Verneovky četl, což bylo krásné a paradoxní.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, tak to víte, je to spojeno s akcema, sem tam autogramiáda, to je člověk povinnej nakonec, protože přece jenom nám každej připomíná, že i kniha je zboží, což jest tedy fakt, bohužel se zdražují, si tvrdím já, příznivec knížek v měkkých deskách občas, protože to jsou zase knížky pro lidi, který mají hluboko do kapsy, že jo, ne, ale tak to je, je to, veletrh je fenomén, oni vůbec knížky jsou fenomén, my Češi jsme fenomén, tady se pořád ještě čte ...
moderátor
--------------------
Zatím knížky, zatím to nejsou takové ty moderní čtečky místo knih.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No, no, nejsou, ale už ve Frankfurtu jsem viděl, že mají vynález těch elektronických knih ...
moderátor
--------------------
Tak to zase nevoní, ale možná to bude, taky vám tam knihovna může, když nevrátíte včas, tak to může vymazat ...
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
To mě zaujalo, protože já s tím mám obrovskej problém, my máme problém s knihovnou, my jsme si přivezli z Paříže mnoho krabic a teď máme jiné krabice, my už se nevejdeme nikam s knihama. A já jsem zjistil, že knihovna má na člověk, vy si říkáte, no, mám knihovnu, to není pravda, knihovna má vás tak trošku, ona vás drží, když rád čtete. A teď máte knížky a knížečky a my najednou zjišťujeme, že mnohé z těch knih jsme nevzali pět, deset, patnáct let do ruky a hledáme způsob, jak si ..., teďka je tam sentimentální věc, jé, támhle tu jsme kupovali, když jsme neměli peníze, jé, támhle to byla jedna z prvních, jé, tohle máme od toho a tohle byly ty Vánoce. To je taky zoufalý. Pak je tam další aspekt, tohle je s věnováním, jo, je to kniha O plastických hmotách nebo O křehkým lomu, tam pan inženýr napsal: "Srdečně vám z plného srdce tuto knihu O křehkým lomu", jo, no, tu knihu jsme dočetli tak do úvodu a držíme jí, protože je v ní to věnování, jo, my se bojíme, jako že kdyby se to dostalo na ministerstvo, který tohle kontroluje, že bude mít průšvih, knihovna je radost a starost. A kvůli knihovně, já vím o lidech, který kvůli knihovně neopustili dům, byt, město, kraj a dokonce zemi, nemůžou to udělat, měli velikou knihovnu.
moderátor
--------------------
A jak to děláte s novými knížkami. Jedna za jednu, jak říká, Ivan Medek, když jednu vyřadím, můžu si jednu koupit.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
To je chytrý, to dělá pan Medek?
moderátor
--------------------
Psal o tom.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
To je výborný. To by se mělo zavést. Když jednu vyřadím, může si jednu koupit, to se mi zdá docela fér, no, ale my už jsme trošku zpozdilí, to jsem měl začít dělat, nebo měli, to jsme měli začít dělat dřív, a to jsme už nestihli, ale já si myslím, že je potřeba, můžete darovat knížky, máme knihovnu na naší vesnici, která nemá peníze, že jo, čili, jenže problém, my bychom rádi darovali mnoho knih a pak zase ...
moderátor
--------------------
... vlastní knihy z knihovny.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
No ne, oni, no, to, oni nemají, oni nemají místo zase, že jo, čili ta je limitovaná, ta paní knihovnice, ale slyšel jsem o takovým, od přítele, o takový metodě, když ani antikvariát už nechce knihy, to se může stát, tak prej je taková dobrá metoda, tak jsem se ptal jaká. No, to vezmeš takovej nějakej ubrus nebo deku a dáš to na chodník a do půl hodiny jsou pryč.
moderátor
--------------------
Ivan Kraus v dnešním Jak to vidí. Děkuju, že jste si pro nás udělal čas a doufám, že se opět brzy, nejenom v tomto pořadu, na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha potkáte s našimi posluchači. Díky a hezký den. Na shledanou.
Ivan KRAUS, spisovatel, publicista
--------------------
Děkuju vám a na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.