Přepis pořadu Jak to vidí - 21.1.
Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)
Jak to vidí Šimon Pánek:
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Přeji vám dobrý den, dobré středeční dopoledne, je jednadvacátého ledna roku 2009 a u mikrofonu dopoledního vysílání je Pavel Kudrna. My se vracíme k tradičnímu schématu, tedy, řekněme, k tradičním hostům pořadu Jak to vidí, připomínám, že Jak to vidí Jana Lorencová, tento pořad můžete slýchat počínaje zítřkem, tedy čtvrtkem, v odpoledních hodinách, po čtrnácté hodině také s novým názvem Kauza pro reportéry, tak pevně věřím, že problémů, kterých je stále kolem nás hodně, vyřeší Jana Lorencová s reportéry také hodně. Tak to jenom úvodem, zdravím Šimona Pánka z organizace Člověk v tísni, dobrý den, dobré dopoledne.
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
Dobré ráno.
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Na vás bude dnešní necelá půlhodina a já si dovolím začít věcí, která je, no, řekněme, stará nebo mladá jednadvacet dnů k dnešnímu dni, a to je naše české předsednictví Evropské unie, co to vůbec pro nás znamená?
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
Předsednictví je v každém případě směs různých věcí, já začnu od toho takového nejtěžšího, a to je udržet v chodu spoustu těch koordinačních orgánů Evropské unie. Evropská unie je dvacet sedm států a má spousty výborů a jakýchsi koordinačních a setkávacích skupin, které se snaží řídit ty věci společně. To znamená nacházet společné stanovisko nebo kompromisy mezi názory jednotlivých zemí, ty výbory se zabývají vším, co si člověk představí, od vnitřní politiky, zemědělství, bezpečnosti, až po třeba zahraniční otázky Evropské unie, a to není vidět, ale pro českou administrativu, zejména pro ministerstvo zahraničí, ale i další ministerstva, to znamená opravdu perný půlrok práce, to je prostě ta macha úřední, to, to moderování, facilitování a řízení těch výborů, které je pro chod Evropské unie nezbytně nutné. Ta druhá stránka věci je určitá public relation, to znamená možnost České republiky se předvést, ukázat se, přinést nějaká nová témata, ukázat, jak fungujeme, že jsme schopni tu koordinační roli zvládnout, anebo přijít také s různými mírně či více provokativními pohledy nebo názory na Evropu, které by nicméně měly být konstruktivní, protože jestliže jsme součástí Evropské unie a dobrovolně jsme do ní vstoupili, tak nemáme přinášet destruktivní, skeptické nebo spíš, spíš defétistické názory ve smyslu toho, vždyť to stejně nemá smysl, které občas my skeptici ve střední a východní Evropě máme tendenci mít a někteří politici to mají jako osobní vyhraněnou pozici a vyhraněnou kartu, na které se profilují. Ale je to docela důležité, protože to může České republice pomoci v jejím image v Evropě, může to posílit, byť dobře fungující, turistický ruch, anebo to taky může leccos pokazit. A ta třetí rovina předsednictví je, musíme si uvědomit, že Evropa je samozřejmě složitý celek a nemá své centrální řízení, pevné řízení, ani by ho ve všech věcech mít neměla a že evropská agenda, ta politika vnitřní, ale politika zahraniční, ta mně je bližší, protože mám pocit, že jí trochu rozumím, tak se samozřejmě řídí, tak jako každá mezinárodní politika, i ovlivňováním silnými názory, silnými argumenty, silnými osobnostmi a na tomto poli Česká republika určitě může sehrát zajímavou roli někoho, kdo otáčí pozornost evropské politiky směrem na východ od té tradiční koncentrace směrem na jih, která je prosazovaná zejména třeba Itálií, Španělskem, Francií. Zajímavé je, že vrcholní představitelé Evropské unie za posledních deset let věnovali řádově více pozornosti situaci ve Středomoří a na Blízkém východě a v Severní Africe než třeba situaci na Ukrajině, v Bělorusku, v zakavkazských zemích a tak dále, ovšem pro nás ve střední Evropě to sousedství, to východní sousedství je nejméně stejně důležité, ne-li důležitější než sousedství směrem třeba do Severní Afriky a směrem na Blízký východ, takže Česká republika může do jisté míry přinést nějaká nová témata a nové směry a říci: "Podívejte, my jako Evropa bychom se měli zabývat také tímto." Nezapomínat na tu východní dimenzi takzvanou, na to, že Rusko se emancipuje, no, to že pro Evropu může být bytostně důležité mít v budoucnu jakž takž demokraticky fungující partnery na východ od nás, tím myslím třeba Ukrajinu, zakavkazské republiky, Moldavsko, protože budeme ty partnery potřebovat. Čili ...
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Což se ukázalo teď třeba při dodávkách plynu do České republiky a dalších zemí Evropy ...
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
Což se, což se ukazuje, ano, ano, teď při dodávkách plynu, ale i při jiných situacích, že nelze si myslet, že navždy tím, že jsme vstoupili do Evropské unie a Evropská unie existuje, jsou všechna nebezpečí pro Evropu zažehnána.
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Těch věcí kolem předsednictví České republiky v Evropské unii by bylo rozhodně hodně, ale my jsme do toho vstoupili s heslem, které se ani tady nezdálo příliš šťastné - "Evropě to osladíme", jak to vlastně bylo myšleno? My to vidíme něco jako, my vám ukážeme.
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
To se mě moc ptáte, já nejsem zadavatelem a tuto otázku, jak to vlastně zadavatelé a Česká republika myslí, jsme si pokládali s kolegy mnohými, které jsem potkal za ty měsíce, částečně nevěřícně kroutíc hlavou, částečně v podstatě docela pobouřeni tím, proč zase dáváme najevo takovou svou zvláštní povýšenost nebo takové to lišáctví, že řekneme "osladíme", to znamená, cukr je něco sladkého, čili v zásadě dobrého, ale v češtině se pod tím může skrývat opak nebo takové to ironické oslazení, já nevím, proč to úřad vlády, který to, tuším, vybíral, zadal, mně to heslo nezní, není mi sympatické a byl bych radši, aby vypadalo jinak. Ale je zajímavé, že na druhé straně, když se člověk podívá na priority českého předsednictví, tak je to velice kvalitní dokument, který odráží to, co je pro Evropskou unii a pro Českou republiku důležité. Já už jsem mluvil o tom východním partnerství, je tam téma odstraňování bariér, to znamená podporování růstu ekonomiky, pro Českou republiku extrémně důležité, protože Česká republika žije z otevřené ekonomiky, je to jedna z nejotevřenějších ekonomik v Evropě, jsou tam témata klimatické změny, nicméně nikoliv jako čistě ekologické výzvy, ale jako něčeho, co se musí řešit komplexněji, a to v návaznosti na udržitelné lokální zdroje energie, čili když to zjednoduším třeba pro rozvojový svět, tak nikoliv podporujme budování dalších obřích elektráren a stavění stovek a tisíců kilometrů vysokonapěťových tras, tedy drátů, ale hledejme ty zdroje energie na místě, což třeba pro Afriku je řešení daleko realističtější a pravděpodobně lepší než budování obřích elektráren, takže v tom předsednictví se objevuje řada témat a dokument je k dispozici na stránkách vlády, která si myslím, že Češi dobře popsali a snaží se je opravdu posunout nějakým způsobem, obrátit na ně pozornost, pohnout s nimi, mně se zdá, že, že po stránce názorové, když teď pominu prezidenta Klause, tak po stránce názorové česká vláda přistoupila k tomu předsednictví velmi zodpovědně a že se snaží ten půlrok využít.
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
No, Mirku Topolánkovi stoupají body obliby u našich obyvatel, no, dali jsme nejenom Evropě cukr do kostek, dali jsme mu i projekt Entropa, plastiku českého umělce Davida Černého, která byla odhalena v budově Rady Evropské unie v Bruselu, podle vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry je to umění, no, asi se tím snaží hájit to dílo před mnohými státy Evropy a dochází k takovým zajímavým věcem, jako že se některé části už zakrývají, to je třeba, řekněme, taková ta stylistika Bulharska v podobě tureckých záchodů, Slovensko už začalo protestovat proti tomu, že jsou jako kus salámu, který je ovázaný maďarskou trikolórou, máte názor na to, co to přineslo do té, do té, do toho našeho předsednictví?
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
Tak rozhodně to přineslo, přineslo nějaký vzruch, a to v tom administrativním stroji Evropy je v zásadě vždycky dobře. Protože ta Evropa je samozřejmě trošku vyprázdněná, co se týče, myslím Evropská unie, ten bruselský úřednický aparát, abych byl přesný, je trochu vyprázdněný, protože je obrovský a musí zpracovávat strašně moc věcí a ta, ta instalace Entropy, já jsem ji ještě neviděl, doufám, že budu mít tu možnost během těch šesti měsíců ...
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
No, už ji neuvidíte asi vcelku tak jako na začátku.
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
Už ji možná neuvidím vcelku, tak rozhodně přinesla nějaké vzrušení a denně k ní proudí davy lidí, což se nikdy u žádného uměleckého díla v době předsednictví nestalo, já jsem byl, přiznám se, zpočátku trochu pobouřen, já znám Davida Černého, ale ne tím, co vytvořil, protože on je skutečně velice nekonformní, neotřelý, konceptuální umělec, spíš tím, že si někdo nepohlídal, jak to vypadá, když jsem se nad tím zamyslel trochu z odstupu, tak vlastně mám pocit, že ta provokace a tendence zlehčit sami sebe, podívat se na ty hlavní předsudky, trefit se do toho, kde prostě jednotlivé státy tak trochu pálí pata, kde mají nějaký komplex, kde je něco, z čeho si stejně ostatní dělají srandu, když se o nich mluví jako o těch dalších za hranicí a tak dále, objevuje se to ve vtipech často a podobně, takže to vlastně je velice zajímavý záměr a došlo mi, že chyba je podle mě v tom, že David Černý měl začít námi jako Českou republikou a měl se především zaměřit na to, aby zpodobnil a nějak shodil naše stereotypy, naše malosti, naše ...
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Negativní přednosti.
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
Negativní přednosti, pokud se to tak dá říct, to znamená, aby si vybral, já teď nevím co, předpokládám, že návrhu toho díla předcházely různé debaty a brainstormingy mezi skupinou výtvarníků, určitě by se na nás, na České republice a na obyvatelích České republiky našlo pár docela trapných a směšných a vlastně ošklivých zvyků nebo, nebo stereotypů, které máme a kdyby začal námi, tak si myslím, že by pak spíš prošlo, že si střílí z těch dalších národností. Vzhledem k tomu, jak krotce jsme z toho vyšli, já třeba nemám pocit, že bych se potřeboval ztotožňovat s výroky prezidenta, takže to, že ho někdo shazuje na plastice, tak mi souzní, jsem vlastně rád, čili mě to neuráží. Na rozdíl od takových Slováků, pro které soužití s Uherskem, a to, že byli staletí Horními Uhry, a to, že je to pro ně skutečně bytostná věc, tak věřím, že tam to dokáže spoustu věcí osobně urazit a o to víc si vážím pozice Slovenska, které sice protestovalo, ale řeklo, že to rozhodně nechce odříznout, přikrýt a podobně. Některé jiné státy to považovaly za příliš velkou urážku. Jak říkám, kdyby David Černý začal námi a pěkně nám to natřel za naše stereotypy a za naše malosti, tak si myslím, že by spíš prošlo to, že si střílí z těch všech dalších států.
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Já jsem navrhoval na tu plastiku tunel, v tunelování jsme vynikající odborníci, nebo něco podobného, Český rozhlas 2 Praha, ředitel společnosti, organizace
Zůstaneme v zahraničí pro ten další vstup, izraelská armáda kompletně dovršila stahování svých jednotek z pásma Gazy, skončila tak vojenská ofenzíva, kterou Izrael proti palestinskému hnutí Hamas zahájil na konci prosince - sedmadvacátého. Blízkovýchodní krize a možnosti řešení budou spolu s otázkou humanitární pomoci lidem postiženým izraelsko-palestinským konfliktem dominovat večeři ministrů zahraničí a evropských záležitostí členských států Evropské unie. Tu svolalo naše předsednictví. Pozváni byli i zástupci Izraele. Vy jako humanitární organizace Člověk v tísni určitě k tomu máte také co říct.
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
Ta situace má samozřejmě spousty aspektů a je to možná nejtěžší problém na světě, který existuje a který je téměř neřešitelný, jak ukazuje historie, ale když odhlédnu od těch politických konotací, o kterých můžeme mluvit a já na ně můžu říkat svůj názor člověka, který Blízký východ projel a pracujeme tam, ale nemyslím si, že bych měl nějaké přínosné pohledy nebo vstupy přínosnější, než má většina diplomacie, která se tím zabývá, naopak. Z toho hlediska naší práce je samozřejmě operace, kterou vedl Izrael, tak jak ji vedl, nepřijatelná. Způsob poměrně masového užití těžké techniky, jehož výsledkem byly stovky mrtvých civilistů, se velice liší od toho, co izraelská armáda proklamovala, to znamená, že to má být chirurgický, chirurgicky zaměřený, zaměřená operace proti členům a bojovníkům Hamasu, s tím, co se tam stalo, samozřejmě nelze souhlasit. Já chápu, že Izrael se musí bránit a nějak řešit svojí situaci, ale to nic nemění na tom, že tam zahynuly stovky dětí a nějakých sedm set nebo kolik civilistů. Svět není schopen bohužel se Izraelem a tou situací dostatečně zabývat v mezičase, on se tím zabývá vždycky jenom, když vypukne nějaký takovýhle průšvih a poslední reakce Izraele na výzvy z Evropy to ukázala dost jasně. Izrael v podstatě jenom sledoval, jestli Spojené státy mu přikáží zastavit, nebo jestli mu nechají trochu prostoru a už se téměř neřídil tím, co mu říkali vyjednavači z Evropské unie. Pochopitelně, protože Evropská unie za posledních několik let propásla možnost vztahy s Izraelem zlepšit a zabývat se problémem Izraele, což jsou třeba tunely mezi Egyptem a pásmem Gazy a narůstající militarizace a narůstající ostřelování území Izraele z pásma Gazy a pak ve chvíli takovéhoto průšvihu samozřejmě hlas těch evropských vyjednavačů, ať už to je kdokoliv, je výrazně slabší. Já si myslím, že to, co se stalo, se těžko mohlo vyvíjet moc jinak, Izrael dával od začátku najevo, že tu ofenzívu chce podle svých plánů dokončit v zásadě skoro bez ohledu na ty diplomatické mise, takže nemyslím si, že by česká diplomacie nějak selhala, nemyslím si, že by francouzská, britská nebo rakouská ...
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Potom je to záležitost hodně stará, zdá se, že ...
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
... rakouská diplomacie byla úspěšnější v těch prvních dnech tohoto roku, z toho humanitárního pohledu jedna věc je tedy nepřípustnost takhle masové a takhle necitlivě vedené operace, druhá věc je vlastní potřeba humanitární pomoci a nějaký, nějaké obnovy. Podle našich informací organizace, které jsou na místě dlouhodobě, to je třeba britský Oxfam, tak už teď se chystají rozšířit distribuci humanitární pomoci, ale celkově té pomoci je v oblasti dostatek, není problém, že by byl nedostatek pomoci v oblasti, ale ta pomoc se nedostávala lidem, kteří ji potřebovali, byť tam byly nějaké ty koridory humanitární a krátkodobé přerušení bojů a tak dále, střednědobě na období obnovy, to je po jaksi stabilizaci těch lidí, to je teď otázkou několika dní, stabilizaci těch nejpotřebnějších lidí a vlastně jakoby zajištění základních potravin a dalších věcí, na období obnovy, my osobně předpokládáme, že ten převis bude výrazný. Už teď Saúdská Arábie například komunikovala to, že chce věnovat miliardu dolarů na obnovu infrastruktury v Gaze a předběžné odhady palestinské, palestinských autorit v Gaze mluví o půlmiliardových škodách, i kdyby ty škody byly větší, tak velcí donoři ze světa i z pocitu špatného svědomí, že nedokázali dřív zastavit ty vojenské operace, tak se sejdou a věnují výrazně víc prostředků, než bude na krátkodobou obnovu i na obnovu infrastruktury potřeba. My jako Člověk v tísni jsme v podstatě, protože nevíme, jak bychom tam teď pomohli, nemohli jsme se fyzicky dostat na místo a v oblasti je dostatek pomoci, jenom nebyla jaksi možnost ji dopravit k těm, kteří ji potřebovali, tak jsme nevyhlásili na, na tu situaci veřejnou sbírku a pravděpodobně tam pracovat nebudeme, nemohu to vyloučit, česká vláda, pokud vím, tak tam vyslala skupinu expertů, kteří by měli přímo v Gaze, možná už tam jsou, odjížděli začátkem týdne jako předsednická země, kteří mají mapovat míru postižení a míru potřeb především, možná i Česká republika bude země, která se k řešení těch škod a k nějaké obnově přidá.
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Spojené státy americké mají nového prezidenta. Jen několik hodin poté, co byl Barack Obama jmenován, tak nařídil vojenským prokurátorům, aby zažádali zvláštní soud na Guantánamu o pozastavení nedořešených případů o sto dvacet dní. Obamova administrativa má údajně v úmyslu posoudit případy jednotlivých vězňů. Nařízení by tak dočasně zastavilo řízení jednadvaceti případů, včetně pěti návrhů trestu smrti pro vězně obviněné z přípravy teroristických útoků na New York a Washington. Vojenský soudce by měl o požadavku rozhodnout během dneška, Obama už dal vlastně před jmenováním do úřadu najevo, že věznici na Guantánamu chce zrušit, dal si termín do dvou let. Je to tedy jedno z jeho prvních nařízení, jde správným směrem?
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
Já si myslím, že rozhodně věznice na Guantánamu má být zrušena, respektive že už měla být zrušena. To, že Bushova administrativa se k tomu neodhodlala, bylo nejspíše proto, že těžko může jeden prezident něco budovat a zároveň rušit, pokud si chce udržet nějakou integritu nebo, nebo může, ale musí být schopen přiznat omyl a je to složitější, je to spojeno s osobností těch lídrů a tak dále. Guantánamo je, myslím, ve světě jednadvacátého století a v době, kdy Evropa a Amerika se snaží prodemokratickou agendu a agendu nějaké, nějakých pravidel hry rozšiřovat po světě a mimo jiné ji používat jako výhrůžku diktátorským režimům, že je potřeba dodržovat nějaká, nějaké právo a pravidla a práva individuí bez ohledu na to, z čeho jsou ti lidé podezíráni, tak já si myslím, že to je prostě nemožné a absurdní, aby Spojené státy měly takovouhle věznici. Na druhé straně si musíme uvědomit, že pro Spojené státy, které jsou největším lákadlem teroristických skupin a nejen pro Bushovu politiku, ony jsou dlouhodobě lákadlem těch teroristických skupin, Bush to samozřejmě výrazně přiživil svojí prací a svojí politikou, tak je řešení boje proti terorismu nebo lépe by to měla být prevence a rozvědné služby proti terorismu a vyšetřování teroristických skupin extrémně důležitá záležitost a extrémně těžká, protože ti protivníci, to znamená teroristické skupiny a sítě, nedodržují vůbec žádná pravidla. A v takové chvíli, ve chvíli po jedenáctém září prostě zřejmě v té zoufalosti a neschopnosti nasadit proti těm protivníkům odpovídající způsob řešení, tak došlo k takovému fatálnímu a podle mě zásadnímu, principielně zásadnímu omylu zřídit věznici na Guantánamu, takže já jsem jedině pro, aby byla zrušena. I kdo má revidovat jednotlivé případy, já se nevyznám natolik v americkém soudním systému, abych to dokázal komentovat, ale v zásadě mám docela důvěru v americkou justici, takže předpokládám, že na to má instrumenty a že ta revize bude opět pod dohledem soudů, nikoliv úředníků.
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tam bude asi hodně práce, Barack Obama vlastně nařídil zastavit všech, provádění všech nařízení, posledních nařízení prezidenta Bushe, ne, že by byla špatná, ale je prý potřeba je přezkoumat a ta dobrá se uvedou v život. Český rozhlas 2 Praha, celodenní téma je globální oteplování, my jsme se na něj zaměřili, stejně jako odborníci, vědci, ale přesto podle vás jedná se o kampaň přehnanou, nebo naopak reálně odhadnutou, protože teď odborníci přišli s tím, že ono to nebude až tak horké, že ty různé proudy, které proudí v oceánech, že zase nabývají na té síle, o které se pochybovalo?
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
Já si nemyslím, že bychom teď dokázali udělat validní projekci, co se oteplování týče, s platností devadesát let. Proto také klimatický panel se v těch odhadech pohybuje mezi průměrným jedním a půl až čtyřmi a půl stupni oteplení, velmi zprůměrováno, na zeměkouli někdy kolem roku 2100. To ukazuje i reálnou nemožnost vyprojektovat a udělat, udělat ten model tak, aby bylo možno za něj stoprocentně ručit a tam pak samozřejmě vzniká jistý prostor pro lidi, kteří jsou spíše nakloněni věřit, že to oteplování jde rychleji, anebo vědce, kteří jsou spíše nakloněni věřit, že jde pomaleji. Nicméně vědci, je jich velká většina, kteří se problematikou zabývají, se shodují, že oteplování existuje, že pokračuje, že je tady, diskuse může být o tom, jak velký podíl na tom má člověk, pravděpodobně relativně vysoký a zatímco každý rok se můžou objevit nějaké teorie, jestli to půjde trochu rychleji, nebo trochu pomaleji, tak ta realita je taková, že oteplování se děje. A pokud nás potravinové krize, nedostatek pitné vody, místní války nebo masové migrace z některých oblastí dostihnou v roce 2060, 80 nebo 2140, tak stejně je správné počítat s tím, že to postupné oteplování přinese významné dopady a snažit se jej zpomalit.
Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Šimon Pánek byl hostem dnešního pořadu Jak to vidí, děkuji za to, že jste si udělal čas a přišel, budu se těšit na příště, připomínám posluchačům, pořad vysíláme v premiéře po půl deváté dopoledne, před půlnocí v repríze, no, a po čtyřiadvaceti hodinách v tištěné podobě. Děkuji za návštěvu, krásný den a na slyšenou.
Šimon PÁNEK, ředitel organizace Člověk v tísni
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.