Přepis pořadu Jak to vidí - 18.6.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je spisovatel a historik Pavel Kosatík. Dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Celý svět včera obletěla zásadní zpráva, že americký prezident v přímém přenosu při rozhovoru s moderátorem CNBC zabil jednou ranou mouchu. Co na to říká o Spojených státech, že Barack Obama nezná úsloví Orel much nelapá?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Tak to je přesně ten typ zprávy, který určitě okamžitě se objevil lna všech internetových serverech a každý po celém světě, kdo zrovna seděl v práci a nemusel podávat zrovna nějaké údernické výkony, tak se k tomu vyjádřil, takže myslím, že tady teď nevymyslíme asi už nic, co by v těch diskusích nebylo zaznělo. Tam jedině, co se dá tak relativně vtipného k tomu říct. Já jsem si vzpomněl, že existuje česká pohádka, která se jmenuje Sedm jednou ranou, takže tady ještě ..., robustní výkon bychom ještě nahlíželi třeba z téhle stránky, pak se dá jakoby vtipkovat o tom, že snad to není a nebude jediný jeho úspěšný výkon. Čímž vlastně narážím na to tak trochu kriticky, že teď v té poslední době jakoby ta jeho rychle a silně nasazená politika na začátku stagnovala, ale to asi nemá cenu tady a teď to komentovat, poněvadž asi to nerozeznáme, co jsou logické peripetie a co případný útlum.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdybychom se na ten čin chtěli podívat trošku jakoby vážně, vy nejste psycholog, dá se to vysvětlit i tak, že Barack Obama je muž prázdných činů a jednoznačných řešení?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Tak to určitě, nějaký psycholog z toho byl schopen vyvodit. Já nevím, abychom z nepatrných příčin, jak se říká, nevyvozovali velké následky. Mně se spíš tedy vybavují, ono se to tak občas stává, že u státníků populárních i nepopulárních se občas do médií něco takového dostane. Já si marně vybavuju, že Obamův předchůdce George Bush kdysi spolknul, sledoval televizi, zřejmě tam běžel nějaký western a já si to představuju, že tam snad z ničeho nic na obrazovku vpádil kůň nebo se ozval nečekaný výstřel a ten prezident se zakuckal preclíkama, tehdy, možná si na to vzpomenete, fakt to bylo na prvních stranách, ona zrovna probíhala některá z těch jeho válek, tak to bylo ještě podbarveno takovým podtextem, jako kdyby, co by se stalo, kdyby nám takhle náhle padl náš velitel. Pak si vzpomínám, teď nechci, zatím jsou to všechno historky jaksi stejné kategorie, ale podobně se psalo svého času na začátku jeho první prezidentské období i o Václavu Havlovi, když řádil s koloběžkou na Pražském hradě, prostě jsou etudy na téma, i prezident je jenom člověk. A kromě toho, že je jakoby intelektuálsky přemoudřele sestřelíme, tak by nám taky nemělo unikat, že to má i hluboký význam a sice ten, že ti lidi se aspoň občas chovají jako lidi, tak to určitě není na škodu, připomínám. Když to byla jediná informace, kterou o tom Obamovi tento týden dostaneme, tak by to samozřejmě byla chybička, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak je pravda, že nevíme, o čem ten rozhovor v CNBC byl, to nám jaksi uniklo, ale ne naší vinou, ale možná bychom to mohli vyhledat.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Taky nepodceňujme práci mediálních agentur, mohlo to být strašně připravené, víte, třeba celé týmy lidí na tom pracovali a připravovali mouchu, aby byla ..., určitě za tím něco bude.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Připomíná mi to sranda pro děti, uvidíme, jak se toho uchopí scénáristé, ale když už jste zmínil slovo krize, to slůvko by skoro se mělo, teď zase trošku přeháním, ale zakázat v médiích, protože to vypadá, že jakoby ta krize bobtná, čím víc se o ní mluví. A mám dojem, že zatímco třeba za oceánem je už tendence psát spíš pozitivně a říkat a dohlížet toho horizontu, kdy se třeba, kdy dojde k tomu bodu zlomu a bude lépe, tak u nás jakoby to bylo obráceně, nebo je to jenom pocit?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Já nevím, jestli se dá takhle říct, že tam je to v celkových trendech jinak, než v celkových trendech tady u nás. Já se zde v Česku, hlavně internetových serverech, velmi zřídka ale také v novinách setkávám teda spíš s jakýmsi proudem apokalyptičnosti, který, zdá se mi, propuká teď v posledních týdnech, docela často to bývá, namátkově mě napadá na britských listech, ze kterých to ale, jak jsem si všiml, přebírají někteří blogeři třeba na Aktuálně.cz, a tak se to jakoby rozrůstá. Většinou jde o to, že vystoupí nějaký ekonom, ne vždy bývá uvedeno jeho jméno nebo původ nebo aspoň naznačí jeho renomé, ale zase abych to nezařekl, většinou to tak je, je řečeno, ze které univerzity ten člověk pochází a většinou říká tedy, že ta krize je mnohem hlubší, že se budeme divit, jak, o kolik hloubš než v roce 1929 ta tehdejší velká krize nás to v současnosti zasáhne, že budeme, což jsou termíny, které tam skutečně padají, stát fronty před vývařovnami a hlavně tedy, že se položí americká ekonomika, že se dokonce snad Spojené státy rozpadnou, bývá dáváno, v té souvislosti se mluví o rozpadu Sovětského svazu jako o jakési analogii, tam už jsem to nevydržel, opravdu jsem se trochu usmíval, poněvadž ty příčiny a ty vnitřní mechanismy se mi zdají nesrovnatelné. Já to teď nebudu komentovat, ani na tom nemám právo, protože to je spíš teda pro jednak ekonoma, jednak asi politologa, ale v jakési psychologické roviny, kterou si snad i laik může dovolit za tou apokalyptičností, cítím projev stejného trendu, který čas od času v těch dějinách nebo v médiích opakuje. Byl velice silný třeba za totality, ve čtyřicátých, padesátých letech. Já si v té souvislosti vždycky vybavím, když čtu nějakého takového současného apokalyptika, který věští tedy pád Západu a hlavně ty Spojené státy mu nedají spát. Tak si vždycky vybavím mého oblíbeného Ferdinanda Peroutku, který tenkrát v těch padesátých letech už seděl v Americe, už byl vyhnaný v exilu a on tam měl možnost, protože pracoval v centrále Rádio Svobodná Evropa, tak měl možnost materiálově sledovat, co se děje nejenom tady u nás doma, ale i v celém světě, a teď to byl ten vzestup těch takzvaných ne okolo /nesrozumitelné/ nebo teda protikoloniálních hnutí, Čína zavedla revoluci, prostě zdálo se, že ten komunismus slaví úspěchy na celém světě, o čem se velmi vydatně psalo tedy i v západních médiích, a on s tím byl konfrontován. A ten nelehké roli toho publicisty, který zase to musel nějak zpracovat pro posluchače doma, zažil Železnou oponu, tak to musel nějak tedy apokalyptický tón ustát, nějak mu čelit, a on prostě použil takovou, někomu to možná bude znít jako moc jednoduchou floskuli, ale ona to není floskule, ona je to pravda, on říkal, že buďto teda na tu naší demokracii věříme nebo ne, buďto rozumíme tomu, co to je ta naše svoboda, proč je potřeba ji hájit a zároveň respektovat tu svobodu těch ostatních a buďto vnímám, že ty ostatní režimy, které na nás zdánlivě masivně útočí, nic takového nemají, nebo dokonce vzhlížejí po tom, co máme my, anebo to nechápeme a pak jsme tady jakoby ztraceni. A zatím se vždycky stalo naštěstí, že se v těch dějinách objevilo, a to stačí, když je takových lidí pár, jako byl ten Peroutka, kteří připomněli, že v podstatě ty, já to slovo nemám rád, ale lepší není, že jo, opravdu jde o hodnoty. A když ty hodnoty vedle sebe postavíte, tak jakési apokalyptické jevy, ne, že bych je marginalizoval, to ne, to evidentní se odehrává a možná ještě se bude stupňovat, ale vyjde nám z toho, že možná je důvod k nějakým očekáváním nějakých politických otřesů a tak, ale určitě jenom proto, že někdo jiný zrovna v jiné zemi tu krizi tolik neprožívá, jako my, není jí třeba tolik otřesen, tak z toho ještě absolutně neplyne, že nás politicky vystřídá, že je to nová kvalita, před kterou se musíme chvět a třást, jak to od těch apokalyptiků plyne, ale znova říkám, to apokalyptické myšlení, ono je to fascinující, protože vždycky, když vám někdo vypráví, že se něco bude špatně dít, tak je skoro jako, když se díváte na násilí v hororu nebo, jo, vy víte, že je to blbost, ale fascinuje vás, jako něčím to člověka přitahuje, je to jakési vzrušení a tak, a taky je to možná tenhle případ, čelíme jakési módní vlně no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Už jsme se byli zvyklí bát, co malé děcka poslouchaly pohádky a věděly jsme, že to dobře dopadne, takže v tom možná je to tak, že víme, že chvilku se budeme bát a pak to bude dobré.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Rozdíl je ten, že tohle dopadne pouze za předpokladu, že my sami si to tak zařídíme, tady nepřijde ten princ.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Soudí Pavel Kosatík, dnešní host pořadu Jak to vidí. Připomínám, že přepis rozhovoru najdete na Internetu na www.rozhlas.cz/praha.
Spisovatel a publicista a také historik Pavel Kosatík je naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí. Ministerstvo vnitra právě dnes představí manuál pro obce, jak čelit akcím extrémistů. Problém možná tkví v tom, jak stanovit hranici, co ještě není a co už je extrémní projev?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Tak to určitě, ono, tady se zase setkávají dva proudy, které směřují tak trochu proti sobě, za prvé tedy ta snaha znova to pojmenovat, nastavit tu hranici, tak jak vy říkáte, ten úřad, to ministerstvo vnitra a asi i vláda, která se tím zabývá, tak musí udělat. Na druhou stranu, to je ještě množná důležitější, jde zdola a mělo by to být v myšlení a v jakési iniciativě nebo s odpuštěním zodpovědnosti těch starostů a těch lidí, kteří o tom rozhodují a kteří si ten manuál přečtou a pojedou podle něho, ale zároveň taky už před tím a potom budou mít v hlavě něco ze sebe sama, co jim i bez manuálu možná řekne, teď je prostě průšvih, teď se máme chovat určitým způsobem, tím manuálem se patrně naráží na ty případy z minulosti, kdy jsme velmi často v novinách četli, že někdo někde schválil nějaký šílený pochod s maskami a zapálenými pochodněmi a tvářil se jako, že to považuje za legitimní projev demokracie, respektive bál se to zamítnout, aby nebyl průšvih, no, a zřejmě se tím tedy řeší tyhle ty záležitosti a měly by se tím vyřešit, ale mě na tom extremismu nebo v souvislosti s ním zajímá spíš takové ty trošku jemnější strunky nebo takové, takovéto podhoubí, ze kterých se ten extremismus nebo to, co k němu směřuje, kde se to rodí. Já si tady vybavuju namátkou nebo poznamenal jsem si včera večer dva nebo tři případy, kde něco takového cítím a je mi líto, že v jednom z nich nebo v tom prvním případě tak trošku figuruje náš pan prezident, on minulý, tuším, víkend měl projev v Lidicích ke kulatému výročí vyhlazení vesnice a řekl tam kromě jiného, že vlastně od chvíle, ta obec byla vypálena, takže už nebylo možné navázat nějaký modus vivendis se sudetskými Němci a že vlastně od té chvíle bylo jasné, že budou vyhnáni. To není jeho úplně nová myšlenka, to je fakt, to se objevovalo za války už mezi odbojáři v exilu, takhle uvažovala velká řada lidí, ale to bylo tehdy jakési válečné zkušenosti v situaci, v jakési hysterii logické odpovídající té doby, ale tak, prostě dnes říct, že vlastně za tragédii Lidic mohli sudetští Němci, mně přijde, víte, až skoro, mně přišlo strašně líto té společnosti, že člověk, který stojí v jejím čele, něco takového řekne a že to vlastně tak jakoby projde, jediný, kdo na to zareagoval kriticky, byl, tuším, Bohumil Doležal, to jsem zachytil, možná ještě někdo, ale nevím o tom, ale ono, na tom je nejhorší, že tyhle ty výroky, které velmi tvrdě a samozřejmě automaticky manifestují platnost kolektivní viny, takže projdou bez pomyšlení. V těch Lidicích nebylo patrně vůbec žádný sudetský Němec, nebylo tam žádné sudetoněmecké dítě, žádná žena, byli to prostě chlapi, esesáci a vojáci Wehrmachtu, kteří přišli bůhví odkud, a ten odsun s tím /nesrozumitelné/, je to prostě velmi hrubá záplata, víte, takhle uvažovat, to vede do pekel. A já jsem si z toho uvědomil, že tohle to uvažování máme natolik v krvi, že tedy podobné výroky z úst hlavy státu projdou bez povšimnutí. Další podobný případ, zase tu jemnost, určitě jste to zachytil, je to už pár dní, možná dva týdny, premiér této země musí dostat ochranku pro svého syna, to je zpráva katastrofická, já nevím, bylo to, nebo, tedy teď jako nechci, ta katastrofická, ze které proto, že se bude náležitě publikovat, tak má vyplynout něco pozitivního, ale ono se to nestalo, mně se zdálo, že to tak jako jenom kdesi proběhlo jako něco, co se kdesi děje, něco se někomu přihodilo a nám se dějou jiné věci, takže to není důležité, ale ten jeho syn, oni jsou, jak média uvedla, že židovská rodina, a ten syn tu víru praktikuje poměrně asi dost intenzivně, napsal, že chodí do synagogy a tak, mně se to moc líbilo, když to psal, četl jsem s ním nějaký rozhovor, protože jsem z toho cítil, že opravdu vážně se hlásit k něčemu, co je jeho bytostná záležitost, a to mám u každého rád. A dokonce jsem se dozvěděl, že i ten otec s ním v nějak té věci sympatizuje, no, tak to určitý typ lidí, těch extrémistů, jak jste zmiňoval, přirozeně rozčiluje, takže bůhví k čemu tam dochází, jaké dopisy nebo telefonáty tam chodí, ale to je přece téma, které se netýká jenom rodiny předsedy vlády, to se týká celé společnosti. Víte, a to je, já jsem si to zase dal do souvislosti s těmi případy, kdy vyhoří romský domek, a tam mě taky rozčiluje, že se z toho, že to tak jakoby vyšumí a že se to pro nás v našich očích stává událostí prostě z televize, jako je to příhoda ze zpráv, já si to vysvětluju tím, že teda bohužel, aniž bych se s tím smiřoval, že ten, ta rasová situace je zde tak petrifikovaná, že lidi běloši, tedy, když se něco takového přihodí Romům, tak mají prostě před očima jakoby /nesrozumitelné/, prostě už je toho moc, tak prostě jakási taková mediální nuda, která by byla samozřejmě řešitelná a zajímavější mediálním psaním na to téma, ale tady se to dokonce stane ještě teda nebělochovi, já teď nechci ani náhodou naznačovat, že to má různou váhu, já jenom jsem si myslel, že v očích i těch jednodušších lidí by se taková příhoda v rodině premiéra měla nějak projevit, ale nezdá se mi, že to stalo, prostě ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na druhou stranu otázka zní tak, jestli skutečně to myšlení těch extrémistů je ta zkratkovité, že za ten takzvaný zátah, ono se to dávalo do souvislosti proti extremistům, který tedy udělala policie, že by to měla být jakási odveta, to mi přijde opravdu velká zkratka.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
To jsem četl jako zkratku, ale nevím, jestli je to mediální zkratka, já jsem to četl jako možnou hypotézu, takže nejsem schopen k tomu vůbec říct, jestli to má být odveta za to. Mě spíš, ještě to řeknu jednou, pro mě ta nejdůležitější, ta docela lhostejná reakce, to je mlčící většiny.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tomu rozumím, ale zároveň možná je otázka, proč vůbec došlo k tomu zátahu, dá-li se to tak nazvat, proti těm extrémistům, tak náhle najdou a těsně po evropských volbách, protože zase se to tam dávalo do souvislosti, ten dílčí úspěch dělnické strany, která dostane od státu vyplacené peníze, že jakoby tam ta souvislost by měla být, ale tak se snad taky nedá uvažovat.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Těžko říct, takhle já jsem to nevnímal, to bychom pak museli teda se podívat na celoroční kalendář, vytipovat tam data, kdy není ani Štědrý dne, ani sobota, ani neděle a kdy nás nikdo neobviní z toho, že jsme to mysleli jako odvetu za něco, prostě já tady předpokládám, že ta policie jedná ve chvíli, kdy se domnívá, že ty lidi opravdu chytí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já se vrátím ještě k tomu manuálu pro obce, jak tedy zacházet s extrémisty a jejich akcemi, ono to souvisí se schválenou novelou shromažďovacího zákona, ale to je ta otázka, pomůže si společnost, když ztíží extrémistům možnost se shromažďovat na veřejnosti?

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Tak vy se ptáte pochybovačně, tak je to součást plošného řešení a samozřejmě musí to řešení přicházet ještě z mnoha jiných stran, ale jako sám víte, jak to je, když jste byl kluk a nechtěl jste, aby vás bili každej den, tak jste se musel zatvářit tak nebo zaujmout takovou pozici, že pokud možno nezačali. Protože když už začnou, tak je to většinou blbý, když jsou to ti velcí kluci a je jich deset, takže jde možná o to navodit tuhle tu situaci, prostě ztížit to, aby si ten trouba začal.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Rozumím, takže vy jste pro v každém případě při sebemenším náznaku tvrdý postup ...

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Ne, tak ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já se ptám.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Vidím smysl v zavádění těhle těch opatření. Tak za prvé, zase se tímto téma dostává do oběhu, předpokládám, že ta navrhovaná opatření nebudou nějaké v natolik primitivní rovině, že ten člověk, který s tím bude muset zacházet, je zase bez přemýšlení vezme a použije, protože by to bylo stejné, jako když ti úřadové úřadovali, nepřemýšleli, jestli je dobré, když skinheadi pochodují pražským židovským městem. Jako předpokládám snad, že na základě teda minulých účinností je to nastavené tak, aby ten úředník byl přinucen přemýšlet, protože když k tomu nezaujme svůj vlastní osobní a zase s odpuštěním odpovědný postoj, no, tak to fungovat nebude, jistě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Faktem je, že možná, pokud by se, a to je naprostá utopie, domluvila všechna média a mlčela o takové akci, tak by možná se rozpustili sami od sebe.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Protože ten, kdo to nedodrží, ten jediný, tak jediná, tak ji pak prodá ten náklad.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě jedno téma v pořadu Jak to vidí probereme s Pavlem Kosatíkem, dnešním hostem. Připomínám, že rozhovor najdete hned následující den v psané podobě na www.rozhlas.cz/praha. Dlouho to vypadalo, že současná mládež je ve většině konzumní a apolitická, že se politiku o zkrátka nezajímá, ale ejhle, vajíčková smršť přišla ze strany, odkud by to asi málokdo čekal, od uživatelů takového toho internetového komunitního serveru Facebook. Byl to podle vás ojedinělý výkřik, nebo můžeme čekat, že o sobě dá tahle ta vrstva vědět víc v politické rovině.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Já si myslím, že to byl velmi silný a zajímavý výkřik, který vzbuzuje velkou pravděpodobnost, že to ta vrstva o sobě dá vědět dřív, tak i vlastně naposledy se to stalo před dvaceti lety něco podobného, kdy teda dvacetiletí plus minus vnesli do veřejného života nový názor, já teď tady ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže se mluvilo o studentech, ale nebyl ještě Internet, takže jako ta podobnost je tam jenom dílčí.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Já teď tady nepřivolávám revoluci, ale docela by se mi líbilo, kdyby v té jakési šedi přece jenom názorové, která, zdá se mi, u těch mladších generacích v posledních letech byla, tak kdyby z toho vytrysklo něco, co by ji oddělilo od nás starších, a to říkám teď sebekriticky, já jsem příslušník generace, která byla v pubertě a po pubertě za komunisté a z nás se vlastně generace nikdy nestala, protože nás to sice napadlo, ale příliš to nešlo v té době, bylo možné se dát do nějaké party, ale tím to taky haslo. Mně se na těch vajíčcích, kde už se probralo všechno snad, ale přesto si dovolím jednu věc říct, na tom byla úžasná ta nepředvídatelnost situace, kterou tím nastavili ze začátku, než, pak už, když byly ty spršky, tak už to bylo něco jiného, ale v té první chvíli, když to vajíčko totiž přiletí, tak ten politik se, je demaskován, to je na tom to úžasné, to si člověk nemusel uvědomit, protože zase tak často to nezažíval, ale já si přesně pamatuju, viděl jsem to v televizi, co ten pan Paroubek udělal ve chvíli, kdy dostal ten první zásah někde snad v tom Kolíně nebo tak, nevím, jestli si to pamatujete taky, on se zadíval na to vrhače a řekl mu, cheche, vidíš, netrefil. Z toho plynuly pro mě dvě věci, které jsem, a to se o Paroubka docela zajímám, ale já jsem to do té doby nevěděl, ve chvíli, kdy /nesrozumitelné/ a chová se jako absolutní kluk, jo, takhle jsme to dělávali, když nám bylo deset, prostě házeli jsme přes potom šutry po sobě a my jsme nechtěli, aby nás ten druhej trefil, ale o to víc jsme se mu vysmívali, když se mu to nepodařilo, já jsem se o něm dozvěděl, no, vlastně to, no, z této jeho reakce já jsem pochopil, proč oni ti první, v té první /nesrozumitelné/ po něm ty vajíčka hází, protože vlastně s ním nejde vůbec o politickou diskusi, tam, kde to je hovor opravdu jiný, to je ten hovor, to házení těch kamenů přes ten potok, a aniž bych tady teď chtěl zavádět politická témata, tak myslím si, že v jiných jeho projevech dojdeme k témuž, že když byste se chtěl s politiky jeho typu opravdu vážně, to znamená zodpovědně a s nadějí na jakési osobní ručení bavit o nějakém tématu, které se týká lidí, tak zjistíte, že jsou to floskule, floskule, floskule, je to dumání o tom, co ty mediální, co agentury, jaké prognózy přinesly minulý den a abych se od nich těch svých proklamacích příliš neodchýlil a vlastně vy toho člověka nedostanete tam, kde ale ta politika se od začátku do konce má pohybovat, to znamená, do roviny, kde on říká, tohle to já chci a navrhuju a slibuju a za to vám ručím, a když to nepůjde, tak odejdu. To v té politice pochopitelně vůbec není a nejde na to reagovat tím jenom, že tak jako já k těm volbám disciplinovaně půjdete nebo nepůjdete, tím se to, nemluvím proti demokracii, ale tím, jenom tímhle způsobem se to nevyřeší, teď se do toho vnáší nějaké nové hledisko, ze kterého možná nic nebude, bylo už mnoho mládežnických nebo mladických revolt, které zklamaly a skončily, dejme tomu, jenom násilím nebo nějakým blbým kecáním, to jistě víme, ale jako víte, byla by škoda nemít naději.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Faktem je, že bychom si na tom měli nechávat brát patent, ale už jsme to vyvezli i ven, že si vzali vzor, teď nevím, jestli to bylo ve Velké Británii, také padala vajíčka, a to mně připomíná, že vlastně nám pomalu končí předsednictví Evropské unii a zdá se, alespoň podle těch ohlasů zvenčí, že není to české předsednictví úplně kladně hodnoceno.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Tak to asi ani nemůže být, to nepředpokládáme. Mě, zrovna včera jsem si přečetl nějaké, myslím, že ve Financial Times, tam nám teda dávali docela velký kartáč pochopitelně, mě spíš překvapuje, že se to neřeší v českých novinách a médiích, respektive když ano, a to byl i ten včerejší případ, tak až jako reakce na to, že, já nevím, francouzský prezident nebo někdo někde si dovolí nás nepochválit, ale zase ten úžasný takový, ta matoucí situace té dnešní doby, kdy se, zase se třeba teď vrátím k osobě pana prezidenta, který říká, že ta Evropa je nám nepřátelská, nepřející, že vlastně nám nedopřeje vůbec rozvinout. A ve chvíli, kdy my teda tu šanci a největší, jaká tam může být, kdy skutečně dostaneme, no, tak nechci teď zase opakovat, kdo všechno se podílel na tom, abychom si tu šanci sami vyrazili z ruky, takže je to úžasné, jak my sami ty šance nedokážeme, to mě ještě dlouho přestane fascinovat, a to je asi tak základní tady problém té naší politiky, že my nemáme nepřátele momentálně, žádné zvláštní, my jsme sami sobě těmi ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vystačíme si na to sami. Já bych se ještě vrátil k tomu, o čem jsme mluvili, právě k Facebooku a té, k těm vajíčkům a k takovému tomu hnutí, v uvozovkách, protože tam to byly řádově desetitisíce lidí, které se do toho serveru hlásily nebo do té komunity. Ono to je známka toho, že vlastně rychle ten virtuální svět, jak se o tom hodně mluví, že ti lidé se pohybují vlastně jenom v nereálném světě, že se potom může vlastně lusknutím prstů projevit v realitě, stát se zase tím reálným světem.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
No, tak to, aniž bychom si teď hráli na prognostiky, určitě bude úděl doby, celá ta naše existence se čím dál víc do toho virtuálního světa přesouvá a zatím jenom ve sci-fi literatuře, ale kdoví, nezačne-li se to brzo dít, tak i naše životy se tam nějakým způsobem budou přesouvat a možná, že časem budeme mít vůbec problém rozlišit, co je ještě reál, co je virtuál, ale to nechme budoucnosti, ale ta tendence tady určitě je.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaké budou vaše prázdniny, protože mám dojem, že teď se dva měsíce neuslyšíme, neuvidíme.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Tak z velké části pracovní, protože v létě se nejlíp pracuje a nějaké výlety s rodinou, k moříčku snad taky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak si je užijte a doufám, že po prázdninách zase tady v tom pořadu, tedy Jak to vidí, se budeme moci setkat s Pavlem Kosatíkem, tento rozhovor si můžete přečíst také na Internetu na www.rozhlas.cz/praha. Díky, mějte se hezky, na shledanou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel, historik
--------------------
Děkuju pěkně, na shledanou.