Přepis pořadu Jak to vidí - 18.12.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Jak to vidí je profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické. Buďte vítán, dobrý den.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Vítám všechny posluchače, dobrý den.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Pane profesore, dnes začínáme tématem, které, jak je od nás daleko nebo blízké nové sčítání lidu?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak co máme dneska, polovinu prosince, bude to, ještě nebylo stanoveno přesné datum, bude to asi někdy v únoru nebo v březnu roku 2011, takže to jsou, řekněme, dva roky.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Tak daleko.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Až tak daleko, ona je taková uzance, že se sčítání lidu a teď už to prakticky platí pro celý svět, vyspělý svět, provádí v letech, která buď končí na devítku nebo na jedničku, říkám provádí, většinou jsou výjimky, my jsme sčítali třeba v roce 1950 nebo v roce 1980.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A to je nějaký obecný úzus nebo to má nějakou ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Je to takový zvyk a vzhledem k tomu, že se to tak nastartovalo už vlastně víc jak před sto lety nebo možná ještě více, než před sto lety, tak vlastně ty země si to tak jakoby udrží, protože ta desetiletá vzdálenost, zhruba deseti, ona může být tedy devíti, jedenáctiletá, ale zhruba ta desetiletá vzdálenost je taková vzdálenost, na kterou si svět zvykl. Ono to také ta příprava něco stojí, stojí to také samozřejmě nějaké peníze a častější sčítání by asi nebylo, nebylo zase tak potřebné. Já možná řeknu, že jsme zemí, která začala sčítat v Evropě snad úplně nejdříve, už v roce 1754 za Marie Terezie. Později, o něco později, v roce 1853 se v Bruselu konal první mezinárodní statistický kongres a ten vlastně jakoby vetknul jednotlivým zemím tu možnost trošku vymezit do toho sčítání. A když jsme dnes v moderní době, tak je to už dnes považováno za celosvětový program, který koordinuje OSN a současně Evropská hospodářská komise. Takže není to taková věc, která spadla někde z nebe.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Možná někoho překvapí a já se přiznám, že jsem to skutečně nevěděl, že je k tomu potřeba zákon, který vyhlásí sčítání lidu.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ta procedura se neustále zpřesňuje. Musím říct, že česká statistika je dlouhodobě nadprůměrnou statistikou, má bohatou hlubokou tradici a dala světu celou řadu vynikajících jmen. A to, že česká statistika velmi pečlivě připravuje i to sčítání, tak je takovým projevem určité zodpovědnosti vůči vývoje ekonomiky, vůči stavu obyvatelstva, vůči úrovni, životní úrovni a podobně. Pokud se týká té vlastní přípravy, tak v současné době jsme ve fázi přípravy návrhu zákona, čili máte, pane Tamchyno, pravdu v tom, že opravdu to sčítání je vymezeno zákonem, že to má přesná pravidla, co se může a nemůže uvádět, je tam potřeba chránit individuální data, je to velmi citlivá záležitost, je tam potřeba vymezit přesně, jakým způsobem se s těmi daty bude nakládat, jak budou zpracována a podobně. Proběhla veřejná diskuse, to je poměrně novinka, ta veřejná diskuse končila, tuším, někdy kolem 22. února letos, v tomto roce 2008, a tam se několik set našich spoluobčanů mělo možnost vyjádřit, jak by se to dalo dělat lépe, nebo co se jim na sčítání líbí nebo nelíbí.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Mohli se třeba vyjádřit k tomu, na co se ptát a neptat?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ano, ano, tam byl vlastně už naznačen takový ten obsah toho sčítání a ti lidé měli možnost prostě říci, případně i dotázat, ale já jsem měl možnost některé z těch připomínek vědět, protože jsem členem Statistické rady České republiky a musím říct, že to lidi docela zaujalo, potom vlastně tomu předcházel věcný záměr zákona, který byl schválen už v roce 2007, zhruba před rokem, a teď jsme ve fázi přípravy návrhu zákona, tam to byl věcný záměr.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Mění se nějakým způsobem ty otázky, zpřesňují se nebo doplňují s postupem doby, ptáme se na nové a nové údaje v rámci sčítání lidu.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Mění se, ale zase nemění možná až tak rychle, mění se tak, jak se mění nás život, bylo by hrubou chybou statistiky, kdyby na náš svět nereagovala, samozřejmě věci třeba z oblasti vybavení domácností dnes a zřejmě tomu před dvaceti let jsou někde úplně jinde, mění se charakter těch věcí, mění se jejich cena, a to všechno musí statistický úřad zohledňovat, ale také je tady silná tendence nejenom, na co se ptáte, ale jakým způsobem se ptáte, změnit i toto, nástup Internetu a všech možných jiných komunikačních sítí vede k tomu, že je silná tendence posilovat už tu možnost dotazování a odpovídání po Internetu. V tomhle, jestli ..., nejsem zase tak dokonalý znalec v sčítání lidu v jednotlivých zemích, ale říká se, že v tomto je velmi daleko Holandsko, které už prakticky je schopno téměř celé sčítání nebo jeho podstatnou část provést, bych řekl, že židle doma. No, a my k tomu také částečně hodláme přistoupit za tady a kousek roku. A já si osobně myslím, že to další sčítání bude-li, řekněme, v roce 2021 nebo tak nějak, že už si myslím, že se odehraje velmi často, jak já s oblibou říkám, u kávičky ze židle doma.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Teď ještě poslední otázka k tomuto tématu. Kdo vlastně potom, kromě statistiků s těmi údaji pracuje, berou si je do ruky třeba politici při rozhodování o další ekonomické struktuře státu?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Určitě, právě možná už to, čím jsme ten rozhovor začali, těch deset let, ta vzdálenost mezi těmi jednotlivými sčítáními, tak je tak právě vhodná pro to, aby se v jakési střednědobé koncepci něco mohlo třeba v těch krajích, nezapomeňme, že dnes jsme světem regionu, ony se ty hranice trošku začaly /nesrozumitelné/ tím, že jsme v Evropské unii, že máme Schengen a já nevím, co všechno, a tak se také vlastně víc hovoří o Evropě regionů a tam samozřejmě ty informace by chyběly, takže ono je potřeba i z tohoto pohledu s tím trošku počítat a pak je ještě jedna velmi důležitá věc, a to je to, že je velký pohyb obyvatelstva, jsou změny zvyklostí a tohle nějakým způsobem potřeba podchytit je.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Posloucháte půlhodinku pro názory a přemýšlení našich hostů, pořad Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha, který vysíláme denně od pondělí do pátku v premiéře od půl deváté ráno a v repríze potom po zprávách ve třiadvacet hodin a textový přepis pořadu najdete druhý den na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha, kde si ostatně to dnešní Jak to vidí můžete poslechnout už půlhodinky po odvysílání v našem Rádiu na přání.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Další téma pro dnešní Jak to vidí s profesorem Richardem Hindlsem, rektorem Vysoké školy ekonomické, bych uvodil poznámku, že asi není recese jako recese a není derivace, co derivát. Viďte, pane profesore?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ano, není recese co recese, já si pamatuju, že jsem kdysi ...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Byl jste recesistou?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, teď vám to přesně řeknu, že jestli můžeme trošku odbočit nebo odlehčit to téma, kdysi jsem u státní zkoušky zkoušel dívenku společně v komisi, je to možná už patnáct let a ve statistice je takový vlastně problém, který se poměrně významně řeší, to je identifikace hospodářského cyklu a nástroje k jeho popisu a tak dále, to by naši studenti měli znát na Vysoké škole ekonomické. No, a ta dívenka nevěděla moc, co je konjunktura ani recese, tak jsme se jí snažili od toho slova konjunktura dovést k tomu opaku, to je skrz slovo recese a ona nám sdělila, že si myslí, že to je vždycky nějaká dobrá legrace, tak myslím, že jsme jí tu známku nenapsali, ale to je jenom tak na odlehčení před Vánoci. Často se teď o slovo recese mluví, tady by možná bylo potřeba říci něco na vysvětlenou. Hovoří se o takzvaném, někdy je sám pojem technická recese, je to situace, kdy dvě čtvrtletí po sobě přestane růst hrubý domácí produkt. Ta věta možná zní pro někoho děsivě, já se jí pokusím přeložit do češtiny. Hrubý domácí produkt, velmi zjednodušeně řečeno, je jakýsi souhrn nově vytvořených hodnot, on má svoji stránku tvorby a stránku užití, tam se ty metodiky trošku od sebe odlišují a samozřejmě se úplně nesejdou na konci a vznikne jakési číslo nově vytvořených hodnot, které se u nás dnes pohybuje asi na úrovni, velmi zjednodušeně řeknu, asi přibližně tři biliony korun, je to něco malinko nad. A protože se po čtvrtletích vlastně zjišťuje, co se zase za to minulé čtvrtletí stalo, tak se vlastně zjišťuje, o kolik těch přidaných hodnot máme víc, než jsme měli v minulém čtvrtletí. A pokud dvě, dva tyto přírůstky vlastně nejsou přírůstky, ale jsou to úbytky, tak se začíná hovořit o takzvané recesi nebo někdy se říká technické recesi, a to je to, co nás teďko vlastně bombarduje kolem celé zeměkoule, že vlastně už Německo a Spojené státy, ale musím říct pozor, ne Česká republika, ta zatím stále ještě nad čtyřmi procenty růstu, že se v těchto zemích stává, anebo že v některých zemích nastal.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Víme, kdy to všechno a kde přesně, jakým způsobem začalo, je na tom aspoň obecná shoda?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, já si myslím, že svět se tak trošinku, je to takový, malinko mi to začíná připadat jako začarovaný kruh, my jsme na konci roku 2008, zhruba před rokem se objevila témata jako finanční, hypotéční, úvěrová krize ve Spojených státech, trošku taky jsme tady o tom hovořilo, možná, že dokonce my dva spolu někdy na jaře, trošku se to tak jakoby zklidnilo přes léto, no, a teď se to dostává do jiných rozměrů, objevuje se určité, určité, objevují se určité problémy v ekonomické výkonnosti, ekonomiky jednotlivých zemí i v těch největších společenství začínají zpomalovat, jako kdyby se ukládaly trošku k zimnímu spánku. A svět se tím trošinku začíná trápit. A já má takový pocit, že nám trošku chybí hlubší analýza toho, co se trošku děje. Když byla finanční krize, když se přelila do amerických bank a finančních společností, velmi dramaticky se začalo hovořit o nutnosti zásahu státu a o podpoře bankovního sektoru, vytýkalo se nejrůznějším ratingovým kancelářím, že společnost nemůže nebo nedokázaly zachytit tuhle tu situaci, že vlastně to jejich hodnocení neodpovídalo úplně realitě a že příliv peněz se možná teď něco změní. Pak uplynulo pár týdnů a ukazuje, že ten výkon ekonomiky opět není takový, jaký bychom si my všichni přáli, tak se teď dostáváme do takové fáze, všichni budeme snižovat úrokové sazby, abychom roztočili obrátky, abychom uvolnili peníze a umožnili jejich snadnější pohyb v prostředí, které se jmenuje ekonomie.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A to taky znamená přesvědčit lidi, aby ty peníze, které si teď šetří, zase vyndali ven, je to tak snadné?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak teď jste mi teda nahrál, pane redaktore, na smeč, protože já tam vidím takový trojúhelník. Na jedné straně je stát, jeho vliv je nutný, není dobře úplně jeho roli nějakým způsobem snižovat, stát dneska je, byť ty míry a názory na to mohou být různé, ale stát je hráčem na ekonomickém poli. Vedle toho jsme my, obyčejní spotřebitelé, kupující, zákazníci. A pak jsou ty banky a celý ten finanční svět, který kolem nás je, a ono se to jakoby teď všechno trošku zastavilo. Úrokové sazby padají, dnes se ve Frankfurtu už má se i vlastně Evropská banka hovořit o tom, jestli ona nějakým způsobem přistoupí. Já myslím, že to rozhodnutí ještě dnes nepadne, ale nevím. Svět se jakoby trošku dostal na nízké úrokové sazby, to zlevňuje peníze, ale přesto banky vám úroky a hypotéky a já nevím, co všechno, poskytují za poměrně stále ne příliš příznivých podmínek a to všechno nasvědčuje tomu, že to řešení je asi na straně, začněme kupovat, pojďme prostě, protože je třeba tady taková velmi zajímavá věc, když jsme u těch, jestli můžu pár informací, v současné době se vlastně míra úspor zvyšuje v naší ekonomice, peněžní zásoba roste a roste rychleji, než nominální hrubý domácí produkt, než nominální tempo hrubého domácího produktu, to znamená, lidé přesto, že nemají do /nesrozumitelné/, toto platilo ve třetím čtvrtletí, vlastně do října, poslední údaj. A lidé, přestože nemají vysoké sazby, nedostávají vysoké zhodnocení v bankách, přesto tam ty peníze nosí a nosí je tam rychleji, než se vytvářejí ty nové hodnoty ...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Mají strach je mít doma, takříkajíc, pod polštářem.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Čili něco tady je zvláštního vlastně, banky nevydávají moc úvěry, my jsme včera snížili úrokovou sazbu o půl procentního bodu podruhé za sebou, během snad asi měsíce nebo šesti týdnů a přesto se tak jakoby vytváří takový ... a ten je potřeba někde rozetnout a vy jste mi teď trošku nahrál s tím, s tou spotřebou. Ta spotřeba se zpomalila, zastavila nebo zastavila úplně ne, samozřejmě uvidíme, co udělají Vánoce, uvidíme, co udělá to snížení sazeb teď, co nastalo včera a co nastalo ve Spojených státech daleko razantnějším způsobem ještě, co nastává v jiných evropských zemích, v Británii třeba.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Když to převedu do modelu života člověka a lékařství medicíny, tak člověk napadne, že když se v jeho těle objeví nějaký zhoubný nádor, tak nejprve musejí lékaři říci, kde vlastně je, jestli už má metastázy a potom se dohodnout, jakým způsobem ho budou léčit, jestli to bude farmakoterapie, chemoterapie, ozařování, je jasné alespoň tohle v tom mezinárodním pohledu ekonomů společném, kde je ten nádor a hledá se způsob řešení, anebo se řeší něco bez znalosti toho základu?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já myslím, že ty analýzy teď trošinku chybí, že samozřejmě všichni významní ekonomové a významní lidé, politici, kteří mohou ovlivnit tohle to konání, tak samozřejmě se teď snaží tu ekonomiku rozpohybovat a dostat jí zase tam, kde byla do nedávných dob. A mně to, už jsem to tady říkal, ta analýza začíná trošku chybět, ale on ten ekonomický svět je strašně složitý. Já teď nechci porovnávat medicínu lidské tělo s organismem ...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Laické srovnání, promiňte ...

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
A mám daleko do medicíny, byť jsem kdysi uvažoval, že bych jí studoval, ale když se tak podíváte vlastně, jak ten svět je složen, vyspělý svět, nevyspělý svět. I v tom vyspělém světě jsou obrovské rozdíly, Amerika, Amerika volných peněz, finančních trhů, rychlého přesouvání peněz z jednoho odvětví do druhého, z jedné výroby do jiné, kde se to /nesrozumitelné/, takhle rychle peníze nemá asi dneska žádný, žádný ekonomický systém, jako americký systém, Evropa. Vysoce sofistikované sociální systémy při poměrně dobrém výkonu ekonomiku, Švédsko, Norsko, Finsko. Vedle toho země, které spíš staví na nízkých daní, na jistém stupni liberalismu, Irsko, asi Británie, země, které se trošku ještě potýkají se svojí minulostí, Česká republika a Slovenská republika, země, které nejsou ani tam, co jsme my, Rumunsko, Bulharsko, všichni jsme v jednom teďko společenství a ...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Chcete tím říct, promiňte, že vlastně lidské tělo je stejné všude na světě takříkajíc, ale ta různost ekonomiky je jiná.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Trošku to tak vypadá, že přece jenom, byť to tělo je nesmírně složitý organismus, ale ta venkovní slupka je v podstatě všude stejná, možná jste šediví nebo jste hnědovlasí, možná jste menší nebo jste vyšší, možná máte hnědou barvu pleti nebo žlutou barvu pleti, ale ta schránka vypadá stejně. Ta ekonomická stránka nebo ekonomická schránka úplně stejně nevypadá, vedle toho je ten nejchudší svět, osm set milionů lidí, kteří velmi obtížně shání základní potraviny ke svému životu, přitom jiný svět, který se teď trápí tím, že mu hrubý domácí produkt o něco poklesl, už vyhazuje zbytky jídel, tak takové velké rozdíly v lidském organismu, v jeho fungování, plíce, srdce, žaludek, nohy, ruce, mně se zdá, že je to trošku jiný svět.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Ač koho možná napadne, kolikrát už byla udělena třeba Nobelova cena za ekonomii, není to žádná teorie, která s tím, co přišla, mohla počítat a pomohla by najít cestu snáz a rychleji?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Nobelova cena, myslím, letos oslavila za ekonomii čtyřicet let od roku 68, 1968, ona vlastně není v pravém slova smyslu Nobelovou cenou, protože vlastně jí nevymyslel nebo v té závěti o ní profesor Fred Nobel nehovořil, ona vznikla až ve švédské akademii královské před těmi čtyřiceti lety, dominují v ní dva takové základní trendy, teoretičtí ekonomové a hodně právě ekonomové, statistici, finanční analytici a podobně. Oni se většinou zabývají buď nějakým modelováním, anebo nějakými teoriemi, ale ono přece jenom chování lidí bývá složitější a ono potom, když je to tak velmi ..., a oni jsou většinou ty modely stavěny právě do těch vyspělých ekonomik, oni většinou spíš vychází z toho, co se děje třeba v Evropě, ve Spojených státech, schopnost předpověděl třeba pan profesor Mandel, že jo, který ..., dnes profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, který předpověděl nebo vytvořil vlastně teorii eura už před, já nevím, čtyřiceti lety, tak to se všechno stahuje, ale on ten svět je mnohem pestřejší, zkuste dneska ze dne na den změnit daňový systém ve Švédsku, snížit výrazně těm lidem daně a říct jim, budete si muset na ten důchod muset nějak jinak našetřit, zkuste dneska ve Spojených státech výrazně snížit daně, zvýšit daně a těm lidem říci, teď už se nemusíte o svůj důchod starat, to jsou jiné světy, ono potom najít společné řešení.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Tak, abychom uzavřeli tohle téma, pane profesore, dovolte, na začátku jsem ještě řekl derivace a deriváty. Zní to podobně, ale samozřejmě úplně jiná oblast, viďte.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Tak derivace, tak ono se to někde možná v těch modelech potom najde, protože derivace je pojem matematiky a ono se v těch modelech velmi často derivuje, deriváty patří zase naopak finančním produktům a když jsme říkali, že u těch finančních produktů to všechno začalo, tak zhruba ty deriváty nebyly až tak dotčeny, ale jsou to dvě různá slova, ale já bych tam nějaký společný bodíček možná našel ...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A co jsou to tedy ty deriváty?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
To jsou, to jsou finanční produkty, těch finančních produktů je celá řada, my většinou jako prostí občané přicházíme do styku jenom s některými nástroji a ty deriváty jsou jedním z těch produktů, které se dnes na bankovním, na finančním trhu objevují, oni se všelijak obchodují a představují, já se tady nechci pouštět do podrobností, ale představují takový vlastně, bych řekl, v poslední době velmi už variabilní svět, finanční svět, který v tom bankovním světě a finančním světě a burzovním světě, on je to vlastně pojem z burzy, existuje.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Protože i v České republice se hodně mluví o propojení vysokých škol a Akademie věd, tak určitě pro profesora Richarda Hindlse, rektora Vysoké školy ekonomické je důležité ten fakt, který jsme zaznamenali v tomto týdnu, volba nového předsedy Akademie věd, který nastoupí tedy po jmenování prezidentem republiky příští rok v březnu, profesor Jiří Drahoš. Byl jste na sněmu, respektive nějakým způsobem, znal jste jeho předvolební program.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Sledoval jsem to dobře, znám se s ním, znám se velice dobře s Evou Sikovou, paní profesorkou Sikovou, nejsem členem sněmu, někteří rektoři jsou, je tam určitý model, kdo je členem sněmu a kdo není členem sněmu, ale situaci jsem velmi dobře sledoval, protože výzkum na vysokých školách, stejně jako výzkum v Akademii věd, má celou řadu společných prvků, společných problémů a také společných spolupracujících míst, protože řada lidí akademie učí, učí u nás třeba na škole a obráceně, podílíme se na některých společných projektech. Akademie věd má také silný Ekonomický ústav, Národohospodářský ústav, takže je to téma, které mi je samozřejmě blízké, které mě, které mě obklopuje.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A nenahrává právě ta současná ekonomická krize jaksi posílení významu ekonomických věd?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, určitě ano, ale na druhé straně je potřeba říci, že je třeba výdaje na ekonomickou vědu jsou spíše malé ve světě. Já, jestli si teď zkusím to číslo říct, nejsem si, nechci za něj úplně ručit, ale říká se, že z prostředků, které jdou do vědy, z celoevropských prostředků, které jdou do vědy, zhruba pět až sedm procent, jde na ekonomii, to je poměrně málo, to je zhruba jedna dvacetina. A to samozřejmě odpovídá také tomu, že ekonomický výzkum není tak náročný na laboratoře, přístroje, technické vybavení. A popravdě řečeno, asi výzkum v oblasti třeba medicíny, v oblasti rakoviny, v oblasti jiných věcí, výzkum v oblasti třeba nanotechnologií, byť jsem ekonom, tak musím říci, že asi tady, tady jsou ty, ta perspektiva větší a asi ty výsledky významnější.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Nedávno jsem uvažoval o hodnotě vědy jako zboží. Jak je to vlastně s vašimi studenty, orientují se tímhle tím způsobem, je pro ně věda zajímavá, anebo spíš žijí ve sféře toho, v souvislosti s ekonomií také platí aplikovaného výzkumu.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
My máme osmnáct tisíc, víc jak osmnáct tisíc studentů a my jim musíme, moje taková zásada je, dát jim šanci ve všem, oni jsou lidé velmi různí a někdo chce opravdu už velmi brzo mířit do byznysu, nebo do státní správy, my mu musíme dát šanci, ale musíme mu dát také šanci ukázat, jak vypadá svět vědy, svět neklidných poznatků, svět, kde nic nemá pevnou jistotu, protože kde jinde by se mladý člověk měl možnost seznámit s tím, jak se věda dělá, než na vysoké škole. A pokud je to ekonom, tak na Vysoké škole ekonomické. No, jestli se potom rozhodne, jestli už ve dvaceti třech letech založí významnou firmu, anebo naopak má ambice zůstat na doktorském studiu, začít psát, začít jezdit, kontaktovat se třeba s lidmi z Akademie věd, to už necháváme na těch lidech samotných, ale naší povinností, jako špičkové univerzity, je těm lidem ukázat všechny stránky ekonomie, to jest i tu stránku vědeckou, která možná někdy víc bolí, než podnikání, ale na druhé straně přenáší menší rizika, než podnikání.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Nevím, jestli to nebude znít jako paradox, když jsme hodně mluvili o světové ekonomické krizi, ta minutka nebo minutka a půl, která nám zbývá, jak jste na tom před svátky, pane profesore, tuším, že určitě jako dobrý ekonom jste si všechno spočítal včas, dárky máte nakoupené.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
No, nemám moc nakoupených dárků, přiznám se, že včera jsem se dohodl s maminkou, že jí spíš dám nějaké peníze, protože už je to starší dáma. A když se mi jí podařilo přesvědčit na tuhle stranu, tak se mi ulevilo trošku, protože se mi to opravdu těžko vymýšlí, ty dárky, většinou nejsem moc úspěšný, vím, že zhruba před rokem jsem na tom byl stejně, ne-li možná ještě hůř, tak snad to nějak i letos zvládnu, děti už mám poměrně velmi v pokročilejším věku, dcera žije ve Spojených státech.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Takže máte od ní vlastně svým způsobem ty zprávy z první ruky, ona vám může pomoci, pokud je z oboru analyzovat tu situaci.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Ona je profesionální diplomat OSN, takže ona žije trošku v oblasti lidských práv a v oblasti, v oblasti mezinárodních vztahů, ale přece jenom je to, musím říct, byl jsem za ní v létě tři týdny a je to zase, její svět je trošku jiný, než můj svět.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Říká na závěr dnešního Jak to vidí profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické, ode mě přání krásného prožití vánočních svátků, vám, pane profesore. A od vás.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Já samozřejmě vám a především také všem posluchačům Českého rozhlasu, který mám velice rád, všem beztak už můžu říct i trochu spolupracovníkům, když sem chodím už takovou dlouhou dobu. Děkuji všem, že mě poslouchají, přeji hezké svátky a doufám, že příští rok nebudeme muset rozebírat složitá ekonomická témata, ale spíš příjemná ekonomická témata.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Budeme se těšit a na shledanou.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické
--------------------
Hezké svátky.