Přepis pořadu Jak to vidí - 13.11.
Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl ve čtvrtek 13.11. předseda Akademie věd ČR Prof. Václav Pačes. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)
Jak to vidí Prof. Václav Pačes
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Pěkný den. Hostem půlhodinky Jak to vidí v programu Českého rozhlasu 2 Praha je dnes předseda Akademie věd profesor Václav Pačes. Dobrý den, pane profesore.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Vy jste tu vlastně hostem poprvé od chvíle, kdy vám prezident republiky udělil medaili za zásluhy v letošním roce 28. října, a tak mi dovolte, abych vám nejenom jménem celé stanice Českého rozhlasu 2 Praha, ale také ve jménu našich posluchačů poblahopřál. Na co člověk myslí v tu chvíli slavnostní, ten večer? Je to jeden okamžik a nebo je to více zážitků?
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak jednak děkuji za blahopřání. To víte, člověka to potěší, když je takhle oceněn. Je to taková směs dojmů. Já vzhledem k tomu, že jsem byl zván na všechna tato udílení, vlastně tedy od doby, kdy jsem tedy předsedou Akademie věd, tam se ten předseda vždycky zve, tak pro mě to nebylo zase nic tak až nového, celý ten ceremoniál.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Ale viděl jste to z druhé strany, takříkajíc.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Viděl jsem to z druhé strany jednak a jednak to bylo trošku slavnostnější než jindy, protože vlastně bylo devadesátileté výročí vzniku Československa, potažmo České republiky, takže tam bylo daleko víc těch vojáků a práporů a tak dále. Zajímavé je to, že pan prezident se svojí paní vlastně udělají před tím udílením takovou tétatét, takovou prostě pozvou ty oceněné s jejich tedy doprovodem do salónu na sklenku vína, kde se všemi promluví. On tam na začátku řekl, že vlastně to bývalo tak, že prostě on přišel, udělil ty medaile, nebo ta ocenění a potom se to rozprchlo po všech těch sálech, protože tam je recepce státní ten den a vlastně on už neměl možnost s nimi promluvil, takže to předřadil tomuto, si myslím, že je velice pěkná tradice a tak každého to potěšilo, když s nimi promluvil a současně my jsme se i seznámili společně. Já jsem tam znal řadu lidí, kteří také dostávali nějaké ocenění, tak to bylo příjemné. No a potom při tom udělování je to trošku takový nechci říct zmatek, ale přece jenom vždycky se neví přesně, jestli se má pokročit dopředu, nebo ne. Teď jsou tam také staří lidé, kteří ani nemohou pokročit, tak ten prezident zase jde k nim, no, ale jinak to probíhá bezvadně, je to v režii pana Forejta, to jsem se ani, nevěděl jsem to, a to jsem se dozvěděl, že on je z rodiny, která má tradici v tom, já nevím vlastně, jaká to je funkce, nějaký ceremoniář, řekněme, protože snad jeho dědeček už byl na Hradě nějakým ceremoniářem.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
No, jedním z prvních byl také Guth Jarkovský, pokud si dobře pamatuju, u Tomáše Garrigue Masaryka, například.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Vidíte, tak to jsem taky nevěděl a tady, takže to je perfektně zorganizované, oni v tom mají praxi. Bylo to hezké, no, potom, jo, ale co se mi stalo, to bylo docela zajímavé. Tohle bylo, teď si nevzpomínám, tuším, v úterý nebo kdy a v pátek se udílely, se jmenovali noví profesoři, to se dělá taky slavnostním způsobem v Karolínu, já jsem tam také zván vždycky, jako takové to křoví, a shromáždíme se s těmi rektory v tam před tou aulou, nebo vedle v místnosti u té auly, kudy se nastupuje a také tam je prezident republiky, který předává ty dekrety. Pan prezident přišel, jako poslední, čekalo se na něj, zamířil ke mě hned, ukázal mě na klopu a říkal, jak to, že nemáte stužku? A fakticky já jsem na to zapomněl úplně, ani jsem si to neuvědomil, že bych si jí měl dát, a měl naprosto pravdu, že mi to vytknul, protože to se přesně hodí na takovouto slavnostní chvíli. To se nenosí medaile, ta, to ocenění se skládá z medaile a ze dvou stužek, jedné větší se špendlíkem a druhé menší do knoflíkové dírky, tak ta v té knoflíkové dírce měla být, takže jsem byl pokárán panem prezidentem a už jsem to napravil, už jsem si to do toho tmavého obleku dal.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Pracovní věci máme za sebou. Jako předseda Akademie věd Týden vědy a techniky, který pořádá právě Akademie věd už po několikáté. Jak byl navštíven a co sám jste během něj stačil navštívit vy, kam jste se podíval?
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak já jsem z touhle akcí skutečně mimořádně spokojený. My jsme to pořádali už po osmé, osmým rokem a ta návštěvnost a bohatost těch, toho programu se každý rok ohromně zvětšuje. Já vám teď neřeknu kolik vlastně návštěvníků celkem jsme měli. Ono se to skládá celý ten Týden vědy a techniky ze dvou takových částí. Jedna jsou otevřené dveře do Ústavu Akademie věd, vždycky jeden den, nebo dva dny jsou otevřené dveře, kam může přijít kdokoliv a je tam taková služba, která vysvětlí, co se v tom ústavu dělá, ukáží se i nějaké experimenty případně, v některých těch ústavech a je prohlídka. A vysvětlení, to je mimořádně úspěšné. My jsme velmi rádi, že tam chodí zejména středoškoláci, celé třídy tam chodí a my si od toho slibujeme, že tím ukážeme právě těm, o které nám v tuto chvíli nejvíc jde, to jest těm mladým lidem v tom věku velmi vnímavém, ukážeme jim krásu vědy a případně někteří z nich se dají na vědeckou dráhu, a to je to, o co nám jde. Ale chodí tam ...
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Taková otevřená věda.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
... tak, tak a to je to, ale to je část toho Týdne vědy a techniky. A druhá část potom jsou nejrůznější jiné akce, zejména přednášky. Tentokrát to bylo, ne samozřejmě nejenom v Praze, to už dlouhou dobu je to v Brně, v Ostravě, v Českých Budějovicích, v Plzni, těch přednášek bylo mnoho. Letos je rok planety Země, příští bude rok astronomie, takže hodně ty přednášky byly na toto soustředěny, měli jsme tam přednášky o zemětřesení, víte, že jsme tady měli ty zemětřesné roje v západních Čechách, lidé se o to velmi zajímali. První přednáška Jiřího Grygara jako obvykle byla nabitá k prasknutí, takže už jsme museli teď udělat takovou předběžné přihlášky po Internetu protože prostě ty sály vůbec nestačily.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Nestálo by za to mít Týden vědy a techniky několikrát do roka?
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, stálo by to za to, ale ono to je náročné na čas a na organizaci a aby se zase udržela ta kvalita, tak je třeba prostě tohle to dobře zvážit, ale my děláme, třeba Učená společnost České republiky dělá ty veřejné přednášky několikrát do roka. Já sám ještě před nějako dobou jsem chodil do gymnázií, když jsem byl pozván, kde jsem třídám přednášel třeba o genomice, o lidském genomu a tak dále, čili my se snažíme po celý rok popularizovat vědu a ukazovat krásu vědy, ale tohle to je takové soustředění. To je soustředěný útok, abych tak řekl.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Posluchači Českého rozhlasu 2 Praha také uslyší časem váš rozhovor s Jaroslavem Duškem v cyklu pořadu Dušek K. Vy jste to natáčeli ve Viole. To je zase jistým způsobem další styl, jak vlastně popularizovat vědu, viďte?
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Je to tak. Bylo to moc hezké, taky zas bylo beznadějně ne vyprodáno, protože to je, přístup je, to je zdarma, ale muselo se tam registrovat a těch zájemců bylo mnohem víc, než kolik je kapacita Violy, Viola je malá poměrně. Byli tam lidé mladí, byli tam lidé starší, dokonce takoví důchodci. Já jsem už jednou natáčel s Jaroslavem Duškem právě tu Duši K. Ten pořad, teď to bylo podruhé, on je velice vtipný, pohotový, takže to je vždycky radost. On je trošku esoterik na druhé straně, já jsem takový racionalista.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Chtěl jsem se na to zeptat, jestli tam vznikly nějaké třecí plochy třeba?
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Třecí plochy ne, ale diskuse vznikla. On teda, musím říct, já když jsem tam přišel před tím, my jsme se tam sešli hodinu předem, tak jsem ho skoro nepoznal. On zhubnul, protože on byl trošku tak jako při těle, i v těch jeho filmech to bylo vidět, on zhubnul a on mi řekl, že dvacet osm dní pil jenom destilovanou vodu, nejedl, pil destilovanou vodu. Mě to je vůbec nepochopitelné, protože destilovaná voda je vysloveně nezdravá. Třeba v poušti, když jsou lidé a mají tam úbytek kapalin, tekutin a musí to doplňovat, tak samotná voda se musí trošku přisolovat nebo se pije čaj, nebo minerální vody, protože samozřejmě tím potem se ten organismus odsoluje a je třeba to tam zase dodávat. On teda dvacet osm dní pil údajně destilovanou vodu, mi říkal a skutečně zhnubnul, vypadá výborně teď a teď mi to tam vykládal, jak dál bude hubnout a co teď jí a jí velmi málo a tak, no, trošku jsem mu záviděl, to jak ztratil ta kila, tak to byla jedna věc. Jinak zajímavé tam bylo, byla ještě ten doprovod, který jsme tam měli. U klavíru totiž seděl jedenáctiletý chlapec, od narození slepý, Roberto se jmenuje, je to poloviční Ital, který hrál na klavír, zpíval u toho, Ježkovy písničky a nějakou slovenskou písničku, ale já před tím jsem s ním mluvil v zákulisí, to je mimořádná osobnost, ten chlapec ač nevidomý od narození, tak on umí několik jazyků, on mě vykládal, jak se mluví v Meklenbursku, Platdeutche a on umí částečně schwidsetysch, švýcarské, vysvětloval mi, jak se liší, jak mluví Lužičtí Srbové, okolo Budyšína a zase jak mluví okolo Kutbusu a tak dále, to je všecko on umí, učí se jazyky, hudbu, skutečně je to taková jako geniální osobnost. Zajímavé je, že když jsem s ním mluvil, tak on vlastně říká, že by ani vidět nechtěl, on už žije ten svůj život v takovém prostředí, že mu nevadí to, že je nevidomý a soustředí se na tyto věci a myslím, že žije velice plodný a spokojený život, to bylo zajímavé setkání.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Říká v pořadu Jak to vidí profesor Václav Pačes a nenápadně připomíná další témata našeho vysílání, neboť zítra, v pátek 14. 11. 14. listopadu bude celodenním tématem Českého rozhlasu 2 Praha právě ono zmíněné zemětřesení a nejenom v západních Čechách, no a příští týden ve čtvrtek se zaměříme právě na Světlušku a svět nevidomých.
Posloucháte Český rozhlas 2 Praha. Pokud byste si chtěli připomenout dnešní půlhodinku Jak to vidí, tak si ji můžete přečíst v písemné podobě hned následující den na našich webových stránkách. Známá je také adresa www.rozhlas.cz/praha, tam si je můžete přečíst, anebo tu dnešní Jak to vidí reprízujeme také večer od třiadvaceti hodin a pěti minut, respektive během dne už je tahle půlhodinka přístupná v pravidelném Rádiu na přání na webových stránkách Českého rozhlasu 2 Praha. Profesor Václav Pačes, předseda Akademie věd při svém posledním účinkování v tomto pořadu připomněl, vlastně v budoucím čase návštěvu zvláštního zařízení, které, vysvětloval jste tu zkratku CERN. Můžeme se k tomu vrátit? Ta návštěva proběhla, vy jste byl jedním z těch mnoha pozvaných hostů, i když CERN jako takový začne pracovat vlastně až v příštím roce.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, to bylo takové trošku nešťastné, že vlastně se měla, někdy před tím měsícem, nebo jak to bylo, otevírat vlastně nová, veliká součást toho CERMU, o které se ještě mohu zmínit, ale neotevírala se, přesto tam k té slavnosti došlo, tam bylo mnoho tisíc lidí, byli tam předsedové vlád, on tam měl jet dokonce i pan premiér náš, nakonec nemohl jet z těch důvodů politických turbulencí tady, měl tam jet pan ministr školství, nakonec také nemohl, poněvadž se někde hlasovalo o něčem, takže ta naše delegace byla chudší, ale přesto důstojná. Byli tam prostě byla tam řada, tada jak říkám, předsedů vlád a tak, bylo to mnoho tisíc lidí a to byla příležitost otevření nového synchrotronu a zejména detektoru Atlas, který ...
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Synchrotron, detektor, už bychom asi měli vysvětlit.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
... vysvětlit, no, je to vysoce energetické částice, ty elementární částice se nechávají srážet při obrovských rychlostech, přitom se překonají ty bariéry odpudivé, rozprskne se to, no, a teď v těch detektorech se zjišťuje, co z nich vzniká, jaké jsou ty ještě elementárnější částice.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Vlastně návrat ke kořenům, tak říkajíc.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Naprosto dokonale to tak je, protože ve skutečnosti jeden z hlavních cílů celé, všech těch experimentů bude, najít takovou jednu chybějící částici, která je předpovězena matematicky, ten /nesrozumitelné/ se to jmenuje, matematicky, ale nepodařilo se jí zatím ještě identifikovat. A to z důvodu různých, právě proto, že snad ty energie nebyly dost vysoké a ten, ta, ten detektor nebyl prostě k tomu k dispozici a pokud se podaří objevit, tak se tato částice, tak snad bude ta naše fyzika potvrzena a bude se moct dál jít až ke kořenům tedy vzniku vesmíru a vůbec sjednocení všech sil gravitace, elektromagnetického záření a tak dále, to by nám vysvětlil nějaký fyzik. Jestli-že se ale nenajde, a pokud by neexistovala tato částice, a ten výpočet by teda byl špatný, tak bychom byli ve velkých problémech, protože by se ta základní částicová fyzika musela vlastně, aspoň tak mi bylo vysvětlováno, celá znovu revidovat a možná přebudovat.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Zůstalo by nám neutrino aspoň?
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Neutrino asi, no, tak to, co už bylo do jaksi detegováno, tak by asi zůstalo, ale teď právě to, co tam chybí, by se muselo nějak ošetřit.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Jak si představit CERN jako plochu? Je to vlastně cosi jako vědecko-výzkumný ústav Akademie věd anebo je to mnohonásobně větší? Jak to vypadá?
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
To je mnohonásobně větší. Ono je to všechno vlastně pod zemí, na hranici, je to částečně ve Švýcarsku, částečně ve Francii, to centrum je v Ženevě, ale jsou také centra ještě ve Francii přes hranici tam a jsou to budovy samozřejmě. Je tam hotel k tomu, je tam muzeum a řada teda i laboratoří tam je, je to takové velké centrum rozseté i po několika lokalitách tam, jak říkám, je ve Švýcarsku a u Ženevy, ale také ještě i ve Francii, ale to nejdůležitější je pod zemí, a to právě je ten synchrotron a zejména teď, já jsem měl to štěstí, že jsem byl v CERNU v době, kdy ještě byl přístupný ten Atlas, což je právě ten detektor těch částic a jsem pyšný na to, mohu říct, že čeští vědci jsou v CERNU teda skutečně ve výborné situaci, jsme tam velmi aktivní, myslím, že o tom také mluvil profesor Jiří Niederle, který je takovým naším tam hlavním účastníkem ...
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Styčný důstojník.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
... styčný důstojník, ale je tam řada, někteří tam přímo pracují dlouhodobě, všichni jsou bezvadní a je znám ty naše fyziky, nebo některé z nich aspoň a tak ti mě tam to vysvětlovali a vzali mě právě ještě do rozestavěného Atlasu, a to je něco, co si těžko dovede člověk představit jenom z povídání. Je to sto metrů pod zemí, jako kdyby byl přístroj, který má tak velikost čtyřpatrového domu, jsou to, tuším, patnáct metrů dlouhé obrovské roury do takového prstence dané, to jsou magnety, kterými se fokusuje, soustřeďuje ten svazek těch rozprsklých částic do toho detektoru, která má, nebo jeden z nich, má velikost nehtu u palce, čili si dovedete představit, čtyřpatrová budova, která nakonec všecko soustředí do nepatrného jednoho čipu, no, a tam se potom dějí právě ty ohromné detekce těch částic, které potom se samozřejmě zpracovávají počítačem, tohle to jsou miliony údajů, které nelze jinak zpracovávat než zase velikými počítači, které k tomu patří, čili je to taková věda tovární, bych řekl, to už není jenom to, jak třeba já si hraju se zkumavkami v laboratoři a víceméně všecko si udělám na stole sám, tak tohle to je úplně jiná věda, je to velice, velice reprezentativní, zajímavé, každý, kdo by byl v Ženevě, doporučuji mu, aby se tam zašel podívat, je tam samozřejmě volné prohlídky, jsou, v muzeu a tak dále.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Ještě k těm zkumavkám, o kterých mluvíte v jednom z rozhovorů během právě Týdne vědy a techniky, jsem si uvědomil, jak se asi těšíte po skončení vašeho funkčního období zpátky k vaší práci, protože jste úplně detailně popisoval to, co vás vždycky na té laboratorní práci bavilo a čemu jste byl vlastně teďka na čtyři roky vzdálen?
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Byl jsem tomu skutečně vzdálen. Já jsem nikdy nepřestal úplně pracovat v oblasti teda genomiky. Já mám takový malý částečný úvazek v Ústavu molekulární genetiky, kde jsem býval ředitelem a teď se tam budu vracet na plný úvazek, ovšem už jenom do skupiny své, kde mým nadřízeným je jednak můj syn a jednak můj bývalý laborant a později student a později doktor ...
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Člověk si vychoval vlastní šéfy.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
... své šéfy, no, a to je bezvadné, já se na to moc těším. Myslím si, že i oni jsou rádi, že přijdu, protože zase mám určité zkušenosti třeba s psaním publikací a těch diskusích a tak, takže se na to skutečně velmi těším, už jsem, dokonce jsem dostal jakési nabídky, když se zjistilo, že už nebudu kandidovat na, do voleb na předsedu akademie, tak jsem dostal jakési nabídky, abych šel do politiky, i to evropské politiky, ale odmítám to, vracím se zpátky do ústavu. Mimochodem do ústavu nového, to byla taková moje snad částečně zásluha a tak já tomu říkám, mé dítě, to je skutečně moderní ústav, jeho část, ta střední, dostala dokonce první cenu i architektonickou, je to v Praze v Krči a já tomu říkám, že to je vědecké pracoviště jednadvacátého století, tak moc se na to těším.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
My jsme zmiňovali CERN. Pane profesore, tak ještě jedno místo, kde se vlastně potkaly mezinárodní snahy a společné snahy, a to je observatoř Pierre Auger nebo Pierra Augera, můžeme říci, v Argentině, kde vlastně v tuto chvíli je onen zmiňovaný doktor Jiří Grygar, na jehož přednášku bylo před týdnem tak plno.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, víte, ono těch takových těch mezinárodních velkých přístrojů je víc, jo, jeden z nich je například ten největší dalekohled v Chile na Mount Paranal, kde taky jsem byl, to je taky ohromná záležitost, to máte horu, dvě stě kilometrů od ní není jediné sídliště, jediné světlo, je to v poušti, ve výšce asi dvou tisíc metrů a tam se nesmí ani, když se k tomu jede autem večer, tak se musí se sklopenými světly, jenom na nezbytně krátkou dobu prostě, aby tam byla úplné temno. Na tom místě mimochodem v průměru je zatažená obloha jeden den v roce. Takže je to ideální místo pro pozorování a je to tam jak ve sci-fi protože jsou tam obrovské dalekohledy a nikdo u nich, to všecko se odehrává někde v podzemí, to řízení celého toho ...
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
To sci-fi připomínáte dobře, protože buď to tam, nebo na té observatoři Pierre Auger byla natáčena ta předposlední, nebo nová bondovka, teď nevím, která ...
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
To ne, to bylo jinde ještě, to bylo, to bylo v, teď já přesně nevím kde, ten veliký, ten, ta, ta veliká anténa, že jo, to bylo ještě něco jiného.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Ale využili v podstatě filmaři teda úspěchu vědy, tohohle toho a ten Pierre Auger ...
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano. K tomu mám jednu takovou docela zajímavou historku. Když jsem tam byl, to je tedy neuvěřitelné, na ploše tří tisíc kilometrů čtverečních v té pampě tam, jsou rozmístěny detektory kosmického záření, to není nic jiného, než barel s destilovanou vodou, u něj je sluneční panel a baterie autobusová, normální baterie velká a ty jsou v určité symetrii, je jich mnoho set, možná dokonce přes tisíc, těchto barelů po té pampě a všechno se to soustřeďuje do toho centra Pierre Auger, kde se sleduje právě kosmické záření speciálních vlnových délek a speciálních vlastností a je to dlouhodobý experiment, protože těch částic, o které tady jde, dopadá málo poměrně za Zemi, na Zeměkouli a pod určitými úhly a teď se zjišťuje odkud se toto bere a je to velmi zajímavé. Mimochodem tady má zase česká věda a český průmysl velmi dobré jméno. My jsme k tomu dělali naši olomoučtí kolegové společné centrum Univerzity a Akademie věd tomu dělalo zrcadla, protože jsou tam ještě kromě těchto detektorů, jsou tam takové zrcadlové detektory, fluorescenční a tak dále, čili to je velmi zajímavé. Ze začátku jim to pořád nějak nešlo, ty přístroje, ty detektory nefungovaly a teď to víte, tam jet několik set kilometrů k nějakému tomu detektoru, teď jsou jich tam stovky, jak říkám, tak zjistit, kde zrovna nebo proč se něco špatného děje, bylo těžké, pak se ukázalo, že jak se tam pasou po celé té pampě volně vlastně krávy a koně, tak ty krávy si drbaly zadky o ty vyčnívající baterie, které tam u toho byly a ulamovaly jim je, tak se potom na to musely dát takové zaoblené plastové kryty a tím se to vyřešilo a teď už to perfektně funguje.
S profesorem Václavem Pačesem, předsedou Akademie věd v dnešním Jak to vidí nám už zbývá poslední téma, které je zároveň celodenním tématem Českého rozhlasu 2 Praha, jestli si umíme vážit našeho kulturního dědictví. A já jenom v rychlosti vzpomenu na vyprávění vašeho předchůdce, jednoho z předchůdců, pana profesora Zahradníka, který byl u toho, když se v devadesátých letech rozhodovalo, jestli by Akademie neměla přijít o ten krásný dům na Národní třídě a někdo tam potom z velkých podnikatelů řekl, ale vždyť česká věda potřebuje právě takovéhle památky, dávají to na důstojnosti, možná je to dobré otevření tohoto tématu, pane profesore.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, to já si pamatuji. V těch devadesátých letech, protože já jsem v té době, když pan profesor Zahradník byl předsedou Akademie, já jsem vlastně byl místopředsedou, to jedno volební období a shodou okolností já byl ten, který vyjednával s některými těmi bankéři, kteří na nás tlačili dost, bych řekl, jako až nevybíravě, abychom tu budovu opustili, že na ni nebudeme mít nikdy peníze, že banky na ní budou mít peníze, vidíme dneska, jak to dopadá s bankami. No, my jsme to ustáli, ten dům na Národní je veliký dům, je to nákladná údržba a tak dále, to je pravda, no, ale dneska je to už dům, který tam není jenom vedení Akademie věd ale je tam i Grantová agentura České republiky, je tam, jsou tam vědecké společnosti různě a tak dále, čili je to takový dům vědy a já myslím, že ten si skutečně zaslouží mít takovouto reprezentativní budovu. Jinak upřímně řečeno, pro nás by možná bylo lepší mít nějakou skromnější takovou běžnou, dobře zařízenou moderní kancelářskou budovu, no, ale situace je taková, jaká je, má to své výhody, nevýhody, ta adresa je určitě velmi prestižní. Jinak co se památek týče, tak to je něco, co skutečně je obrovský problém. Jednak hodně toho se zanedbávalo za války pochopitelně a potom těch čtyřicet let to chátralo teda neuvěřitelně a teď Česká republika má tolik těch památek, že já se obávám, že všechny není možné prostě udržovat, tak, já jsem, například já jsem před několika lety jsme dělali takový výlet po těch oblikátní výlet po zámkách na Loiře ve Francii, kde teda je těch zámků spoustu, zdánlivě jsou velmi dobře udržované z venku a tak dále a je tam vysoké vstupné do nich, ale vevnitř vidíte mnohokrát, že to je jenom velmi chudě zařízeno, že ten mobiliář už tam není a že se to všechno udržuje jen tak tak, protože prostě finančně to je nezvládnutelné a u nás zrovna tak. Tady se bude muset, tady především nejlepší, nebo velmi často, velmi dobré bylo, když se to vrátilo někomu, kdo se o to skutečně postaral, to je zámek Český Šternberk a Mělník a tak dále, samozřejmě zrovna včera v televizi jsem viděl, jak to vypadá v Babiččině údolí, i když teda jeden ten novinář tam říkal, že to vůbec nemá žádný význam, ale není to pravda, význam to je, kulturní význam to je a tam se někomu ty domy prodaly a teďkom prostě se zdevastovalo. Já sám tam, kde bydlím, tak je jedna taková usedlost barokní a ta je v příšerném stavu, je to velký problém.
Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Uzavírá dnešní Jak to vidí profesor Václav Pačes, předseda Akademie věd České republiky, který byl naším hostem. Opět za měsíc na shledanou a díky za návštěvu.
Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Na shledanou. Děkuji.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.