Přepis pořadu Jak to vidí - 13.1.

13. leden 2009

Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl mimořádně Karel Barták, dlouholetý bruselský zpravodaj ČTK a v současnosti vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise. To vše jen pár dnů od začátku předsednictví České republiky Radě Evropské unie. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Karel Barták ...

Jan KŘELINA, moderátor /vysílání ČRo 2 - Praha z Bruselu/
--------------------
Dobré ráno vám přeje Jan Křelina. Úterý třináctého ledna osm hodin a třicet minut začíná Host do domu jeho speciální bruselské vydání. Během tohoto půl roku budeme často vysílat z hlavního evropského města, abychom pro vás byli blíž tomu, co se v Evropě děje i za našeho předsednictví. Premiéru v pořadu Jak to vidí má dnes také pan Karel Barták, dobrý den.

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Dobrý den.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Pan Karel Barták, dlouholetý bruselský zpravodaj ČTK, nyní vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise. Pořad skoro uběhl, pane Bartáku, nicméně ještě upozorním důležitá věc, přepis Jak to vidí najdete u nás na webu www.rozhlas.cz/praha, nebo si ho poslechnout v repríze po jedenácté hodině. Pane Bartáku, k vám na komisi, která, když to řeknu velmi zjednodušeně, je takovou nadnárodní, nadnárodní vládou nebo orgánem, který odhlíží na to, jestli se plní evropské zákony. Dolehlo k vám to, že Česká republika teď předsedá Evropské unii kromě toho, že komise byla v Praze a v Národním divadle se dočkala, myslím, poměrně povedeného přivítání z pera bratří Formanů. Dolehlo to k vám nějak?

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Samozřejmě, každá předsednická země, která řídí Evropskou unii po dobu šesti měsíců, má výrazný vliv na chod Evropské unie a dolehlo to k nám už dávno, protože každé předsednictví se připravuje minimálně rok dopředu, to znamená i v té oblasti, do které já jsem aktivní, prostě vzdělání kultury, politiky, mládeže byla, byla řada schůzek průběhem toho roku 2008, kdy se připravovala ta jednotlivá témata s českým předsednictvím, připravoval se obsah jednotlivých rad ministerských a tak dále. To znamená, že během toho roku, který předchází tomu předsednictví, se Evropská komise a její jednotlivé tedy, její jednotlivé departementy, jednotlivé generální ředitelství velmi dobře seznámí s příslušnými činiteli resortu té nadcházející předsednické země. A Česká republika v tomto směru nebyla výjimkou. Je to prostě běžná součást práce, ta předsednická země řídí Evropskou unii po dobu šesti měsíců, komise je zde, jak jste řekl, takovým tím výkonným a pomocným orgánem, ale samozřejmě ta pravomoc rozhodovací zůstává v rukou členských států pod vedením předsednické země, proto není úplně na místě říkat, že Evropská komise je vládou Evropské unie.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Média některé západní, francouzské, německá, se trošku obávala, trošku malinko posmívala, možná to byla jenom mediální hra, možná to byly zprávy vypuštěné, můžete říct, jestli můžete, jak vnímali Česko úředníci Evropské komise?

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Pokaždé, když přichází nová členská země k předsednictví, tak je to spojováno s určitým, řekl, bych zvýšeným očekáváním, takže je pod větším drobnohledem, není zde žádní minulá zkušenost s touto zemí, takže je zde určitě, řekněme, jak jsem řekl, zvýšené očekávání, případně i určité obavy, které v případě České republiky byly samozřejmě umocněny takovou tou pověstí země, která má představitele, kteří ne vždycky vyjadřují ty proevropské názory, takže, řekl bych, že na Českou republiku byla zaměřena trochu větší pozornost třeba než například na Slovinsko, které předcházelo tedy v roce 2008 a bylo prvním tím z těch nových členských států, který se ujal té role předsednictví. Zároveň zde samozřejmě byla určitá, určitý fakt, že Česká republika přicházela k předsednictví po francouzském předsednictví, po Francii, Francie sehrála takovou hodně výraznou roli během těch posledních šesti měsíců, takže se očekávalo, že by zde mohl být nějaký kontrast mezi velkou členskou zemí a spíše menší členskou zemí, která se ujímá předsednictví. Po týdnu zhruba Česká republika v čele Evropské unie působí, si myslím, že tyto nějaké obavy zatím alespoň nepochybně se ukazují jako liché.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
O tom, jak jsme se uvedli, pokud jde o řešení plynové krize, budeme s pane Karlem Bartákem mluvit za chviličku, jenom je tu ještě jedna taková kulturní věc. David Černý vztyčil plastiku v Radě Evropské unie, určitě se o tom u nás doma psalo a mluvilo, tady každopádně a evropské deníky se tomu taky věnují, protože to je plastika velice provokativní. Každý členský stát Evropské unie včetně Česka, je v ní zparodován někdy ne úplně korektním způsobem. Vy jste jí ještě neviděl, předpokládám, že rada je trošku jinde, než je komise?

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Já jsem tu plastiku ještě neviděl, já jsem věděl o tom, že tam bude instalována a nějak jsem to vypustil, nicméně je běžným zvykem, že každá ta předsednická země se v budově Rady ministrů snaží prezentovat takovým, pokud možno originálním způsobem. Některé země nechávají pro tuto příležitost vyrábět speciální dekorace, plastiky a tak dále, jiné země zase přivezou významné památky třeba z domova. Si pamatuju na italské předsednictví, které vyzdobilo radu antickými sochami a tak dále, ale nemohu ...

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
A Češi provokují.

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
... Češi, pokud je tomu tak, jak říkáte, tak potvrdí tu svou pověst, že mají rádi určitou nadsázku, určitý surrealismus a takový ten druhý stupeň.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Teď je ovšem otázka, jak, jak taková provokace bude, řekněme, humorná provokace, bude přijata v evropských kruzích, které jsou pověstné svou korektností. Je-li například Polsko zobrazeno prostřednictvím katolických kněží, kteří duhový prapor, jsou tam určité věci, řekl bych, skoro na hranici, máte pocit, že toto Evropa zkousne, že to přežije?

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Evropa je založena na rozmanitosti a na řadě nejrůznějších kultur a tradic a přístupu, tak si myslím, že zde ta tolerance je veliká. Mohou být samozřejmě protesty jednotlivců, nebo některých skupin, ale nepředstavuji si, že by to vyvolalo nějaký skandál.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Tuto část, Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha uzavřu krásným citátem z jednoho německého deníku - když dnes ráno někteří zaměstnanci rady při příchodu do práce uviděli Černého instalaci, mohli jim zaskočit překvapení krósan v krku. Posloucháte Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha dnes mimořádně z Bruselu, ale myslím, že si na to všichni časem zvykneme, protože nás čeká dlouhý a událostmi nabitý půl rok. Hostem Jak to vidí je dnes pan Karel Barták, bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu, dnes zaměstnanec Evropské komise. Pane Bartáku, mluvili jsme o začátku předsednictví, to začalo velmi bouřlivě, nejen plastikou Davida Černého, ale hlavně jednáním, jednáními o plynové krizi, která, pokud jsem sledoval dnes ráno zpravodajské servery, tak ještě neskončil, plyn ještě neteče, začal bych naprosto banální otázkou - osvědčili jsme se, myslíte?

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Tak mně to samozřejmě nepřísluší soudit, to je otázka spíše pro členské státy a ty složky Evropské komise,které jsou v tomto odborníky. Jako laik, jako pozorovatel, stejně jako vy nebo kdokoli jiný mohu jistě říct, že Česká republika se ujala toho předsednictví v této věci velmi razantně, že zapůsobila dobře, že udělala to, co bylo možné, to, co bylo v jejich silách v rámci tedy těch možností, které Evropská unie má. Evropská unie dokázala díky českému předsednictví mluvit vůči Rusku a vůči Ukrajině jedním hlasem, vystupovat jednotně a myslím si, že právě to, vyvolalo, nebo způsobilo, že ta krize se, že tu krizi se daří zažehnat, doufejme, vy říkáte, že by dnes ten plyn měl začít téci, relativně rychle.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Máte pocit, že ta letošní krize, podtrhuji slovo tato letošní krize, protože je to každoroční folklór, byla podle vás něčím výjimečná?

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Byla výjimečná zřejmě tím, že byla ze strany Ruska ještě razantnější než v minulosti, že Rusko dalo jednoznačně najevo, že nehodlá strpět prostě jakékoli, jakékoli porušování pravidel ze strany Ukrajiny, a to je otázka, zda-li k nějakému porušování pravidel ze strany Ukrajiny došlo. Je tam jasná tenze mezi Ruskem a Ukrajinou, která je především politická, a Rusko reagovalo takto navzdory tomu, že to narušuje jeho vztahy s Evropskou unií a že to kazí jeho pověst spolehlivého dodavatele energie do Evropské unie. Pro Evropskou unii je to samozřejmě veliké poučení, protože za prvé se jasně ukazuje, že je nedobré, když řada členských států Evropské unie je odkázána výlučně na jednoho dodavatele plynu, to znamená, že ta diverzifikace těch dodávek musí být, musí být zajištěna do budoucnosti daleko více. Za druhé, že členské státy si musí zvyknout na to, že musí být solidární mezi sebou, to znamená, jakmile k takovýmto výkyvům dojde, takže musí být ty sítě daleko více propojeny, než jsou dnes. A to nejenom plynové sítě, elektrické sítě, aby si členské státy mohly mezi sebou pomáhat při, při nějakém omezení dodávek energií. No, a za třetí se jasně ukazuje, že ten /výpadek signálu/. Netřeba si představovat, že Evropská unie bude v krizi, bude mít složité vztahy se všemi dodavateli zároveň, že krom toho jsou významní dodavatelé plynu na druhé straně Středozemního moře. Je třeba budovat ty terminály pro dovoz zkapalněného plynu z Alžírska, z Libye a z dalších zemí. Připravuje se výstavba plynovodu z Ázerbájdžánu přes Turecko do Evropské unie a tak dále. Takže je třeba využívat další možnosti zdrojů a zároveň omezovat tu závislost na dovozu plynu vůbec, to znamená hledat jiné zdroje, nové zdroje, posilovat energetickou nezávislost a vlastní soběstačnost Evropské unie.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ještě jeden malý podotek k té letošní současné plynové krizi. Současné protože ještě de facto neskončila, ačkoli se už všichni dohodli, že se dohodli konečně, trvalo to několik dnů posledních. Letos vlastně se stalo to, že někteří členové, nový členové Evropské unie, mám na mysli Bulharsko a Rumunsko, se dostaly skutečně do velmi závažné, nepříjemné situace, možná že i to je začátek nějaké nové epochy, kdy se nám v Evropě dostanou naši sousedé do problémů a my je dokážeme podržet.

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
O tom jsem mluvil to je přesně ta solidarita, že za první je zde nezbytnost vytvářet dostatečné zásoby, ty jsou ze směrnice, které ukládají členským státům, aby měly zásoby ropy a zásoby plynu na určitý počet dní, některé země mají na to stále ještě výjimky včetně Bulharska a Rumunska, což je chyba. Na druhé ... zároveň je potřeba ty energetické sítě propojovat ta, aby si členské státy mohly pomáhat. Toto je dlouhodobý cíl Evropské komise, který se nedaří vždycky plnit, aby jak, pokud jde o plyn, tak zejména pokud jde o elektřinu, aby Evropská unie byla dokonale propojená, aby ta liberalizace toho energetického trhu šla ruku v ruce tedy s propojením toho evropského prostoru tak, aby když někde něco chybí, aby se to mohlo doplnit teda ze zdrojů, které přicházejí, přicházejí odjinud, protože zde není žádná jednotná zatím evropská energetická politika. Energie zůstává do značné míry v rukou členských států. Ten energetický mix si každý členských stát stanovuje sám. Ale jsou zde určitá rozhodnutí politická, že jako ten energetický balíček, který byl schválen v prosinci, který ukládá členských státům, aby snížily emise do roku 2020 o dvacet procent, aby zvýšily podíl obnovitelných energií na dvacet procent celkové spotřeby do roku 2020, a tak dále. Ale vlastní energetická politika je věcí národních vlád. Evropská unie se stará pouze o bezpečnost těch energetických dodávek a pro také zasáhla v tomto případě a předsednická země tedy zmobilizovala síly, aby ta bezpečnost těch energetických dodávek ze strany Ruska byla, byla zajištěna.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Jak to vidí, Host do domu Českého rozhlasu 2 Praha dnes přímo z Bruselu s panem Karlem Bartákem. V lednu, na začátku ledna jedna z velkých událostí začínajícího českého předsednictví, vyhlášení roku tvořivosti a inovací. Já se musím přiznat, pane Bartáku, mně Evropa není cizí, není mi cizí evropský úřednický jazyk, přesto, když mi někdo vyhlašuje rok tvořivosti a inovací, trošku nevím, co si mám myslet a co mám dělat, jestli mi někdo, co mi kdo vyhlašuje, co to pro mě znamená, co mi to přinese?

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Tak je takovým zvykem v Evropské unii, že se vyhlašují tématické evropské roky, není to nějaký úřednický výmysl, je to obvykle výsledek určitého procesu, do kterého je zapojen Evropský parlament a na jehož konci je rozhodnutí Rady EU, tedy členských států. Teď nejinak tomu bylo i v tomto případě, vloni na podzim roku 2008 Evropský parlament a rada schválily usnesení, že rok 2009 bude evropským rokem tvořivosti a inovací, a bylo to v podstatě způsobeno tím že, nebo důvodem bylo, že je zde určitá obava podložená samozřejmě fakty a statistikami, že pokud jde o tvořivost nebo hlavně tedy spíše ty inovace, Evropská unie výrazně pokulhává za dalšími částmi světa, že nemá tu dynamiku, kterou by, kterou by měla mít a je zcela jasné, že pokud jde o inovování v oblasti ekonomické a vlastně tedy vývoje výzkumu, průmyslu, tak to je kritérium úspěchu v budoucích letech v globalizovaném světě, otázka konkurenceschopnosti a tak dále. To byl, řekněme, ten hlavní důvod, proč se řeklo ano, zvýšíme, přitáhneme pozornost v roce 2009 k problematice tvořivosti a přelévání tvořivosti do možnosti tedy inovovat, do schopnosti inovovat a z tohoto důvodu byl ten rok, byl ten rok vyhlášen. Byl vyhlášen v podstatě jako určitá pomoc těm všem v Evropské unii, kteří se snaží v této oblasti být aktivní, aby se upozornilo na to, že těch dvacet sedm členských států si přeje, aby se v této oblasti něco udělalo, aby se ta schopnost Evropské unie inovovat zvýšila, aby se podpořil ten vznik evropského institutu pro inovace a technologie, který, který spatřil světlo světa také v roce 2008 a který má skutečně se rozjet od roku, od roku 2010 jako prvotřídní, řekněme, pracoviště v Evropské unii, které zamezí tomu, aby ti nejlepší studenti, kteří mají největší úspěchy na těch evropských univerzitách odcházeli potom si dělat ty doktoráty do Spojených států, protože Evropský unie není, není schopna jim ta špičková pracoviště a ty špičkové podmínky poskytnout. Takže všechny tyto důvody vedly k tomu, že ten rok byl vyhlášen. Samozřejmě posléze došlo k tomu, že se objevila na konci roku 2008 došlo tedy k finanční krizi, k hospodářskému poklesu a ten rok najednou nabyl trochu jiného významu, že najednou Evropská unie říká inovace a kreativita jsou součástí řešení toho problému. My bychom neměli v dnešní době zapomínat, ačkoliv se ponořujeme do krize, ačkoliv bude docházet k omezování výroby v některých sektorech, ačkoli bude docházet ke zvyšování nezaměstnanosti, tak musíme být připraveni na daleko ostřejší konkurenci v okamžiku, kdy ta krize skončí, to znamená, že bychom neměli po tuto dobu přestat myslet na to, že musíme investovat do vzdělávání, že musíme investovat do zvyšování schopností lidí, abychom byli schopni prostě být konkurenceschopní poté, co ta krize světová pomine, že. Máte podle statistik dnes pětadvacet procent pracovních míst v Evropské unii vyžadují špičkové vzdělání. V podstatě ty prognózy předpovídají, že v roce 2020 to bude třicet jedna procent pracovních míst, které budou vyžadovat špičkové vzdělání a evropská, evropské školské a vzdělávací systémy na to absolutně nejsou připraveny. Neprodukují ty, řekněme, tak, tak proškolené prostě studenty, absolventy, kteří by byli schopni na tom pracovním trhu obstát, takže to jsou všechno ty důvody, které vedou k tomu, že ten evropský rok tvořivosti a inovací má vlastně podnítit zájem, má ukázat lidem, že Evropská unie stojí o to, že jí na tom záleží a že všechno, co se v Evropské unii dělá v této oblasti, tak vlastně se dostane tak trochu do takového ostřejšího světla během toho roku. Ten rok nemá žádný zvláštní rozpočet, není, nevytváří se zde něco nového, nevznikají nějaké nové projekty, spíše jde o to propagovat to, co se už dělá, a vyměňovat si tedy ty dobré zkušenosti, tu dobrou praxi, která už existuje, aby, a vytvořit určitý, určité mínění a určitý takový, určitý dynamismum pro, pro tu blízkou budoucnost.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Týká se to, doufám, nejen studentů, ale určitě se myslí i na lidi, kteří třeba v důsledku ekonomické krize přijdou o práci, je to tak?

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Nepochybně. Ano, ta, to čemu se říká celoživotní vzdělávání je něco, co se čím dál tím víc prosazuje a otázka rekvalifikací, že jo, je dneska vlastně v centru, v centru pozornosti stejně jako otázka učňovského školství. Takže, takže nejde jenom o ty špičkové absolventy špičkových tedy univerzit, ale jde i o tu schopnost, aby ta velká část pracovních sil dokázala se přeškolit a dokázala získat takové kvalifikace, které odpovídají potřebám toho, toho budoucího trhu. Samozřejmě Evropská unie zde má úlohu poradní, je to výsledek konzultací členských států, na jejich základě potom tedy rada nebo případně komise zpracovávají určité dokumenty, které mají tu přidanou hodnotu, že mohou, že mohou použít ty statistiky celoevropské, mohou srovnat ten evropský prostor s jinými částmi světa a tak dále. Jinak samozřejmě ta samotná politika vzdělávací, ta samotná politika sociální zůstává plně v rukou členských států.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
My se tomuto tématu, tedy pomoci klidem, na které nějakým způsobem dopadla ekonomická krize a to nejen u nás, ale i v Evropě budeme věnovat na konci ledna, protože u nás v Luhačovicích v Česku nebo spíš na Moravě budou zasedat ministři práce a sociálních věcí z celé Evropské unie. Zůstává to tedy všechno v kompetenci národních států, jsou na obzoru, pane Bartáku, myslíte, nějaké recepty tady v Evropské unii, v Evropě, které by už teď třeba mohly začít pomáhat lidem, na které to dopadlo?

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Tak jsou zde, jsou zde zpracovány určité, určité nemohu říct, jsou zpracovány určité návody, jak postupovat v případě, že dochází k nutnosti přeškolit značnou, značnou část pracovníků. Jsou zde také, jsou zde také návody, jak použít zejména prostředky, které Evropská unie poskytuje pro tyto účely, vezměte si, jakým způsobem se v minulosti chovaly země jako třeba Finsko nebo posléze Irsko, nebo ve stejné době Irsko při využívání fondů Evropské unie a jak se chovaly některé jiné země. Některé země tyto prostředky investovaly, a to jsou zrovna ty dvě, které jsem jmenoval, převážně do toho lidského kapitálu, do lidského potenciálu, od vzdělávání, do zvyšování kvalifikací. Jinde se ty peníze utratily za výstavbu infrastrukturu. Neříkám, že jedna či druhá metoda je optimální, ale dobrý mix těchto dvou přístupů samozřejmě, při kterém se nezapomíná na to, že je potřeba ty prostředky vkládat také do toho rozvoje lidského kapitálu a do zvyšování vzdělanosti a kvalifikací, samozřejmě potom vede k tomu, že ta země je daleko odolnější vůči těm výkyvům a vůči těm krizím než ty země, které v podstatě do tohoto, do tohoto, do této oblasti neinvestovaly.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Stavěly dálnice.

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Stavěly dálnice.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Po kterých nikdo nejezdí.

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
A to ještě nemluvím, a to ještě nemluvím o všech okolnostech, které se dotýkají problému demografického stárnutí, což je další obrovská výzva.

Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Tímto, těmito slovy pana Karla Bartáka končí dnešní Jak to vidí, Hosta do domu Českého rozhlasu 2 Praha. Jeho přepis najdete u nás na Internetu www.rozhlas.cz/praha. To jsou stránky, které zůstávají každý den otevřené a plné zvuku a informací pro vás. Jinak samozřejmě repríza Jak to vidí každý den po jedenácté hodně večerní. Hostem Jak to vidí, hostem zvláštního Jak to vidí z Bruselu, na které, jak jsem již říkal, si určitě během tohoto půlroku zvykneme, byl vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise pan Karel Barták. Moc děkuji, že jste tu v pražském domě v našem studiu byl, přeji vám krásný den a těším se opět na slyšenou.

Karel BARTÁK, bývalý bruselský zpravodaj ČTK, vedoucí oddělení pro komunikaci Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise
--------------------
Krásný den vám, díky.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Karel Barták
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.