Přepis pořadu Jak to vidí - 11.12.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A hostem té první dopolední půlhodinky Jak to vidí je dnes předseda Akademie věd České republiky, profesor Václav Pačes. Buďte vítán. Dobrý den, pane profesore.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Jestliže je celodenním tématem Českého rozhlasu 2 Praha elektřina a její další zdražování a pohled našich posluchačů, nemohu na začátek vynechat vaši nedávnou, jak se říká, Pačesovu energetickou komisi, respektive její oponenturu, oponenturu výsledků práce této komise. Proč vůbec vznikla a na jaké otázky odpovídala.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ta komise byla ustavena podle jakési dohody před volbami mezi parlamentními stranami, a to už jí dalo do toho vzniku takové trošičku nešťastné poslání, protože každá politická strana parlamentní, kromě sociálně demokratické strany, jmenovala do té komise dva své odborníky a já jsem byl tenkrát požádán panem premiérem Topolánkem, abych předsedal této komisi a zajistil její nezávislost, a to proto, že nejsem spojen žádnou politickou stranou, mám letité zkušenosti s řízením takových to komisí, které jsou nějak cíleny na, k nějakému konkrétnímu úkolu a tak dále. Doufám, že jsem považovaný za důvěryhodnou osobu, takže to všechno vzniklo vlastně už v roce 2007 a my jsme měli za úkol podle té dohody politické, o které já ani nevím, to bylo, to nebylo nic písemného, měli jsme zpracovat objektivní, nezávislý, nezávislý na politicích, nezávislý na nějakých komerčních subjektech, vypracovat dlouhodobou perspektivu, dlouhodobou vizi, případné scénáře těchto vizí naší energetiky.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Vy říkáte slovo dlouhodobá, a to je, myslím, to důležité, protože z toho krátkodobého hlediska možná si leckdo řekne, proč dnes dělat nějaké plány, když je to v podstatě docela zajištěné na několik desetiletí.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Tak to je velice správné, protože ve skutečnosti v tuto chvíli Česká republika v Evropě má, je jedna z nejlépe zajištěných energií, nikdo, nejsou tady ty takzvané blackouty, výpadky elektřiny, elektřiny například máme dost, topení funguje, takže žádný velký problém, ale analýza ukazuje, že v nepříliš vzdálené době, řekněme, po roce 2015, kolem roku 2020 může nastat problém, můžeme mít problémy, a to my je tam přesně specifikujeme, a to zejména tehdy, když vláda neudělá rychlá rozhodnutí v této oblasti, která jsou obtížná, budou to politická rozhodnutí, my jsme pouze dali na stůl fakta a analýzy docela nezávislé, ale v tak důležité oblasti hospodářství, jako je energetika, samozřejmě nakonec se rozhoduje politicky. No, a v dnešní době jakékoliv stavby, například nové elektrárny, teplárny, to všechno je dlouhodobá záležitost, to se nedá postavit za rok, ani za dva, to trvá deset, patnáct, v některých případech třeba i dvacet let, a teď je třeba opravdu v té koncepci, která by měla vzít do úvahy to, co my jsme zpracovali, čili ta koncepce energetiky, kterou teď zpracovává ministerstvo obchodu a průmyslu, by mělo teda rozhodnout, co tedy na základě těch našich nálezů a doporučení se bude realizovat a v jakém čase a v jakých krocích, jak to bude rozfázováno.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Jak už jsem řekl, byla tu i oponentní zpráva. Komise, kterou si vlastně vybral a sestavil premiér Topolánek, tuším. Jaký je ten výsledek pro občana? Jedna komise - jedna zpráva - její oponentura. Co je na konci, pane profesore?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, to je taky dobrá otázka. Já zrovna včera jsem chystal dopis panu premiérovi. On byl, já jsem se s ním setkal v Brně někdy minulý týden, a to s ním nebyla řeč, protože měl před sebou kongres ODS a vlastně tuto věc skutečně nebral nijak příliš na vědomí. Já jsem mu teď napsal dopis, který možná dokonce dneska nebo zítra odejde, kde jsem udělal takový sukus té zprávy, ještě z té diskuse, kterou jsme měli s oponentní radou a s dalšími odborníky. A toto mu dám s tím, že vláda, protože to byl vládní úkol, tak vláda teď by měla projednat tu naši zprávu, také tu oponentní zprávu a tedy politicky nějak rozhodnout. Může se stát, že tu zprávu naší nepřijme, ale dosud z těch diskusí, které jsem měl s ministry a tak dále, tak se zdá, že k tomuto nedojde. Ta oponentní rada měla podstatně snazší práci, protože ta měla jakýsi text, na kterém mohla pracovat. A navíc nebyla sestavena kontroverzně. Jak už jsem říkal. Ta naše komise byla sestavena politickými stranami, která je, tam sice delegovaly odborníky, o tom není nejmenších pochyb, ale přece jenom to byli odborníci, kteří měli vizi energetickou, která odpovídala té stranické vizi, ne že by byli ideologicky nějak zaměření, to ne, ale byli to prostě lidé, právě proto byli navázáni na tu stranu, protože měli tyto názory.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Takže podpora jaderné energie, biomasy nebo solární energie je svým způsobem i výsledkem politického kompromisu?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, jistěže je. Samozřejmě, vždyť to víte. Jeden z problémů, na které my upozorňujeme, je to, že tady běží čas a úplně se zastavila diskuse o tom, jestli tedy se bude, nebo nebude stavět nějaká, nějaký jaderný blok, jestli se bude diskutovat o prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách a kde, anebo jestli se nebude o tom jednat vůbec, jestli to bude nadále zablokováno. V tom případě musí nastoupit scénáře, jak zajistit elektřinu v budoucnu, jak zajistit do budoucna hlavně naše teplárenství. Totiž naše analýza ukázala, že koneckonců elektřina není to jako nejbolavější místo v budoucnu, ale bude to zejména teplárenství, protože to jede prakticky úplně na hnědé uhlí, jestliže hnědé uhlí se dotěží, limity se neprolomí, tak budeme muset dovážet, buď černé uhlí, třeba z jižní Afriky, to se samozřejmě všechno prodraží, navíc se málo jako počítá s tím, že uhlí obecně se stává stále víc a víc důležitou chemickou surovinou, že jo. No, a Evropa celá, a tedy i Česká republika, nikdy nebo alespoň v dohledné době nebude nezávislá na vnějších zdrojích, a to zejména na ropě a plynu, jo. Čili my doporučujeme, aby přece jenom se naše vláda a naši politici rozhodli maximálně využít našich domácích zdrojů, a to takových, kde to zajištění dodávek, řekněme, primárních paliv je déledobé, je na dlouhou dobu.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Teď tedy z výšky odborných komisí, zpátky nohama na zem k našim posluchačům. Pane profesore, co uděláte vy ve chvíli, kdy takhle na nejvyšší úrovni diskutujete o energetické budoucnosti této země a potom si přečtete nebo se podíváte na složenku a zjistíte, že elektřina bude od nového roku dražší.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
A plyn taky...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A plyn taky.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
...že jo, a nakonec i uhlí. No, k čemu to povede? Já vám řeknu, k čemu to povede. Například když, když to dojde všechno tohle to nad určitou mez, no, tak lidi, povolenky, nepovolenky, ekologie, neekologie, začnou pálit kdejaký sarjat, abych to řekl trošku hrubě, a budeme tady mít znovu kouřící komíny, budou se pálit věci nespalitelné, umělé hmoty a tak dále, k tomu prostě klidně může dojít. A samozřejmě, že je v zájmu nás všech, celé společnosti, aby k tomu nedošlo a že teda je třeba tohle to nějak vyvážit, jo. Tak, my tam jakési scénáře navrhujeme vládě. Problém trošku, který já vidím a který se moc nediskutuje, je právě to, že existují ve státech nebo v Evropě prostě obecně, hodně takové monopoly, že, monopoly, které potom si ty ceny diktují, ony vždycky si najdou důvody, proč ta cena má růst, ať už elektřiny, plynu, nebo čeho, proč někde víc, někde míň, že si to nasmlouvali dřív, nebo si to nasmlouvali pozdějc, ale to toho spotřebitele, nás, mě, vás, zas tolik nezajímá, my chceme mít prostě kvalitně, kvalitní a snesitelně teda levnou nebo snesitelně drahou energii, a to tak, abychom byli zajištěni, že ji tady mít budeme prostě na dlouhou dobu, a to je povinností vlády, aby toto zajistila, i když liberální ekonomové říkají: "Nechte to všechno trhu, všechno to dejte soukromým společnostem, ono to tak nejlépe vyjde." Já si to nemyslím, já myslím, že tady je, souhlasím s tím, ale že je třeba tady dát legislativu, která jasně stanoví mantinely, kam až tyto bohužel monopoly mohou jít. To je ten problém, že i když se říká, že je tady konkurence na trhu s energiemi, tak já ji teda mnoho nevidím.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Od příštího září nebude už možné koupit v Evropské unii žárovku o příkonu sto wattů a vyšším. Shodli se na tom experti členských zemí Unie, kteří působí v rámci Evropské komise. To je možná poslední otázka k tomuto prvnímu tématu v dnešním Jak to vidí. Myslíte si, že je to s výhodou, je to dobré v podstatě takové to direktivní nařízení z centra Evropské komise, anebo spíš udělat leccos pro to, aby si lidi uvědomili, že ty úsporné žárovky jsou pro ně to nejlepší a přešli na ně sami.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, jistě, to je taková ta evropská nařízení, ta působí na lidi velmi negativně, dělají si z toho legraci a nakonec to potom vede k takovému tomu euroskepticismu a daleko lepší nástroje jsou ekonomické nástroje. Pochopitelně. Vždyť ten stát má možnost tohle to regulovat, nebo i ta Evropa prostě tím, že bude případně dotovat nějaké ty levnější zdroje a naopak se budou přidávat nějaké daně, nebo já nejsem národohospodář, tak to nevím, ale jistě že jsou nástroje, jak tohles to regulovat. Samozřejmě liberální ekonom vám řekne, ani to by nemělo být. Nechte trhu volnou ruku. Ale a i to by bylo v pořádku. Ale součástí trhu samozřejmě jsme my všichni. My nejsme podnikatelé, ale přesto jsme součástí trhu. To zaprvé. A součástí trhu je naše prostředí, v kterém žijeme, není možné mít levnou energii a přitom se tady dusit smogem a popílkem a s dopady na zdraví občanů a tak dále. To je obtížné, tato rozhodování jsou obtížná, dají se ale dělat, ale musí se na tom pracovat.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Profesor Václav Pačes, předseda Akademie věd České republiky, je dnes hostem pořadu Jak to vidí. Jen připomínám, že pořad Jak to vidí, půlhodinku pro názory a přemýšlení našich hostů, v programu Českého rozhlasu 2 Praha vysíláme denně od pondělí do pátku, v premiéře od půl deváté ráno a v repríze potom po zprávách ve třiadvaceti hodin a vy už také víte, že jej najdete v našem rádiu na přání, respektive už zítra si tam můžete přečíst textový přepis myšlenek našich hostů, dnes tedy profesora Václava Pačese, předsedy Akademie věd České republiky, který v tuto chvíli připomíná už ten příští rok, který bude svým způsobem rokem Charlese Darwina, vlastně dvě stě let od jeho narození, 12. února 1809. Tak tedy budeme oslavovat tohle výročí. A s tím souvisí jedna zajímavá přednáška, jíž jste byl účasten, respektive váš výzkum nebo výzkum týmu, kterého jste účastníkem.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ano, tak především k tomu Darwinovi ještě já chci říct, že stále víc a víc tak já vidím a kolegové vidí, že moderní biologie byla vybudována nebo jsou takové dva sloupy moderní biologie, a to je Charles Darwin a Gregor Mendel. Takže my v tom máme u nás na našem území tedy obrovskou zásluhu právě tím, že ten Gregor Mendel tady vlastně v Brně položil základy moderní genetiky.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Darwinova v tu chvíli revoluční evoluční teorie.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
To tak bylo, ano. A nebyla jaksi uznávána a tak dále, ale báječným způsobem se propojila i na té molekulární úrovni, ten neodarwinismus a tak, to by bylo na dlouhé vyprávění. Já jsem byl, tuším, předevčírem na přednášce jednoho Američana, profesora Hollanda, který spolupracuje s kolegou Kozmíkem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd na takovém zajímavém tématu, a sice co vedlo nebo jaké mechanismy jsou v pozadí, pardon, jsou v pozadí přechodu od bezobratlých k obratlovcům. A když to vezmeme ze širšího hlediska, tak v evoluci od nějakého vzniku života až po člověka, řekněme, jsou takové skoky, které ten darwinismus klasický těžko vysvětluje.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Například oko.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
To je, tomu dělalo problémy, ale na tom teda právě se teď pracuje v laboratoři kolegy Kozmíka, a ukazuje se, že právě některé tyto skoky, například vznik nějakého orgánu, se dneska dají vysvětlit daleko lépe, než to bylo možné před nějakými pěti, šesti nebo deseti lety. Ty skoky to byly samozřejmě samotný vznik života, potom vznik první buňky, potom vznik buňky, která má jádro, vznik jádra v buňce je velmi důležitým evolučním skokem, ne krokem, ale skokem. Potom vznik multibuněčných, mnohobuněčných organismů, ne už jednotlivé bakterie, ale najednou už se tady, už jsou tady strukturované organismy, jak, kde je ten skok, co je v pozadí jeho. Potom vznik tedy těch obratlovců z bezobratlých. No, a konečně pohlavní rozmnožování a savci, že jo, vznik savců. No, a potom najednou další skok, vznik homo sapiens, vznik člověka moudrého. To dneska my studujeme i na úrovni právě genomu, kdy srovnáme geny u šimpanze, který je našim takovým nejbližším příbuzným, a člověka. Ukazuje se, že tam ty geny jsou prakticky totožné nebo velmi podobné a nepodařilo se dosud najít ten gen nebo ty geny, na které bychom mohli ukázat a mohli bychom říct, tady je ta humanita, tady jsme my, to nás odlišuje od celé další přírody, nepodařilo se to najít, a to je teď velmi taková zajímavá celá vědní oblast, která se právě tímto zabývá. My také se touto otázkou zabýváme z jednoho takového aspektu srovnávání genomů právě člověka a šimpanze. Ten Holland, ten si vzal takovou zajímavou medúzu vlastně, která má už oči.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Medúza čtyřhranka? To je ta, kterou...

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
To je, ještě tohle to je trošku jiná, tohle to je trošku jiná, jiný organismus, ale v zásadě teda právě ze Zbyňkem Kozmíkem oni spolupracují, protože to jsou podobné modely, no, a teď se zabýval tím, kdy najednou tam vznikl obratlovec, to jest organismus, který už je podstatně více strukturovaný, který už potom umožnil právě zase vznik končetin a vznik se navěšují vlastně na tu páteř a tak dále. Čili to jsou všechno skoky, které se těžko dávaly, daly vysvětlit bez vhledu do toho, jak fungují genom, jak fungují geny, jak mezi sebou ty jednotlivé geny spolupracují. Ukazuje se, že vlastně to, co lidé běžně považují za geny, to jsou ty strukturální geny, podle kterých se syntetizuje kůže a oči a já nevím co všecko, játra a trávení, enzymy, to všechno jsou samozřejmě důležité, to je ta podstata života, ale z tohoto pohledu evolučního, důležitější je, jsou takzvané regulační geny, to jsou celé rodiny, které regulují expresy a zejména výměnu jednotlivých genů v těch klastrech genů a najednou se ukazuje, že z těch samých genů může vznikat jakási, jakási souhra, kterou jednou vede k vývoji, například toho oka, podruhý může vést k vývoji nějakého jiného orgánu.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Pane profesore, když vás tak poslouchám, říkám si a ještě o tom budeme za malou chvíli mluvit, vy už se těšíte, až skončíte v té předsednické funkci Akademie věd a vrátíte se na plný úvazek do ústavu, viďte.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, skutečně ano, protože my jsme, já jsem byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky, než jsem byl zvolen do té funkce předsedy Akademie věd, a v té době se mi podařilo prosadit a získat i finanční prostředky na to, že jsme postavili novou budovu pro ústav, protože my jsme byli rozstrkáni po celé Praze asi v pěti budovách. To se velmi těžko řídilo. No, a teď máme překrásnou budovu, já tomu říkám pracoviště jednadvacátého století nebo hodné jednadvacátého století. Je u toho myší zvěřinec, který podle mého soudu je nejmodernější v Evropě dneska, co máme. Je u toho takové malé konferenční centrum, takže tam můžeme pořádat i mezinárodní a už pořádáme mezinárodní konference. No, a já tam mám teda svoji skupinu, kterou jsem velmi zanedbával ty čtyři roky, máme tam, řešíme tam tři velké projekty a je třeba, abych zase do toho trošku se zapojil a šlápl a pomohl jim prostě tam řešit ty úkoly.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Na začátku příštího roku ovšem budete v Praze u zahájení Mezinárodního roku astronomie. Jak bude probíhat u nás, respektive asi je dobré připomenout, že my jsme, co se týče třeba počtu těch takzvaných lidových hvězdáren po druhé světové válce, byli skutečně špička v Evropě a ten minulý režim to vlastně podporoval, protože to bylo vzdáleno víře a náboženství.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
A politice, ano, je to tak, skutečně my máme vynikající jednak amatérské astronomy, ale máme vynikající i profesionální astronomy, zejména teda v Astronomickém ústavu v Ondřejově, a jsme zapojeni do mnoha mezinárodních astronomických projektů. Já už jsem tady o tom jednou dokonce mluvil, že jsme součástí té Evropské jižní observatoře, která sice se jmenuje Evropská, ale ty dalekohledy jsou v Chile, anebo jsme součástí centra Pierra Augera, což je takové evropsko-americké pracoviště a je v Argentině.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
V Argentině.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
No, a čili my musím říct, že naši astronomové tedy jsou skutečně součástí té nejlepší, té elitní astronomické světové společnosti. A protože příští rok je také rokem astronomie, on vždycky to je rok Darwina, ale také zároveň rokem astronomie, a protože Česká republika předsedá Evropskému společenství, teda Evropské unii, tak ten rok by měl být zahájen tady u nás v Praze, zdá se, že pan komisař Potočnik, který má na starosti výzkum v Evropské unii, přijede. A pokud se to všechno uskuteční tak, jak se to plánuje, tak 7. ledna by měl na Staroměstském náměstí zahájit rok astronomie, to je velmi vhodné, protože astronomická Praha je skutečně, má genius loci, to je, to je ohromné, tady byl Tycho Brahe, Kepler, máme tady astronomickou observatoř, jednu z nejstarších, že jo, v Klementinu a orloj je tady, a tak to všechno. Takže pod tím orlojem by on měl zahájit ten rok s tím, že snad by měl přivést něco, jestli se nemýlím, snad dva tisíce nějakých takových školních dalekohledů, které by tam měl rozdávat dětem. Kromě toho Akademie věd s Národním divadlem, my máme takovou dohodu o spolupráci, která se velmi úspěšně rozvíjí a tady by se měl...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Máte to přes ulici, takříkajíc.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Máme to přes ulici, přesně tak. Takže se můžeme skutečně velmi snadno dohodnout, tak tam na té /nesrozumitelné/, mezi starou budovou a Novou scénou, bychom postavili takové panely, které kde by bylo o astronomii poměrně dost informací pro běžné návštěvníky, ale ani ne návštěvníky, pro běžné chodce, kteří tam tudy budou procházet. A to by tam bylo snad, nevím ještě jak dlouho, určitě dostatečně dlouho právě proto, že to bude rok astronomie. A ty panely potom by se měnily zas podle nějakých aktuálních témat a byla by to taková vlastně vědecko-informativní výstava, možná stálá.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Tak pokud všechno bude tak, jak má být, tak si o tom budeme povídat po novém roce právě 8. ledna, kdybyste měl být hostem pořadu Jak to vidí ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha znovu. Příští týden bude určitě pro našeho dnešního hosta, profesora Václava Pačese, předsedu Akademie věd České republiky, mimořádně důležitý, třeba v úterý 16. prosince, protože se koná zasedání Akademického sněmu Akademie věd, které zvolí vašeho nástupce. Vy už nekandidujete. Nicméně vaše funkce nebo vaše funkční období končí v březnu. Co bude toho čtvrt roku, dá se to přirovnat velmi jednoduše k výsledku amerických voleb a toho, že uvedete nového předsedu Akademie do oválné pracovny, vysvětlíte mu zákonitosti té práce?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Ne, já myslím, že ne, protože budou, jsou dva kandidáti, kteří budou voleni v tajné volbě tím sněmem v úterý. A oba dva to jsou velice zkušení pracovníci, paní profesorka Eva Syková je dlouholetou ředitelkou Ústavu experimentální medicíny, čili je seznámena dokonale s chodem Akademie věd. No, a profesor Jiří Drahoš je místopředsedou v současné době a takovým, bych řekl, hybatelem Akademie věd skutečně v tom praktickém slova smyslu, je mimořádně zkušený, a to, ten přechod bude opravdu velmi jednoduchý, protože oba dva a zejména Jiří Drahoš jsou dokonale seznámeni s chodem Akademie, byli u toho, kdy se Akademie věd měnila, respektive ústavy Akademie věd se měnily z těch veřejných výzkumných institucí, pardon, z těch rozpočtových organizací státních na veřejné výzkumné instituce, to byl důležitý krok, protože to umožňuje vstupovat jednotlivým ústavům do společných podniků třeba i se soukromou sférou s komerčními tedy subjekty s tím, že by to mělo napomoct právě tomu takovému bolavému místu té přechodu výsledků výzkumu do praxe, do něčeho, co lidem opravdu slouží. Čili v úterý by měl být zvolen předseda Akademie věd, ale nebude ještě se ujímat své funkce, protože podle nového zákona ho musí jmenovat prezident republiky, tomu to musí navrhnout Vláda České republiky, takže tam musí být určitý, určitý čas pro to, aby to všechno se procesovalo, a já samozřejmě dopisem hned po zvolení požádám pana premiéra, aby teda toto udělal tak a aby ten nový předseda nebo předsedkyně byli, byli jmenováni panem prezidentem k tomu, tuším, teď 24. březnu nebo kdy mně končí ten můj mandát, tam by potom došlo ke dvěma důležitým věcem, jednak k tomu, že by se ten předseda ujal funkce, ale zadruhé se tam bude volit celá Akademická rada, to je vlastně ten řídící orgán volený, patnáctičlenný, který se bude volit až vlastně po těch několika měsících, a to je taky velmi výhodné, protože ten nový předseda bude moct ovlivnit to složení toho týmu, s kterým potom bude po čtyři roky vést Akademii věd.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Myslíte si, že se dočkáme přímého přenosu, tak jako třeba v případě nejmenované politické strany, kdy jsme mohli během dvou dnů sledovat na jednom z televizních programů přímý přenos z jednání?

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Obávám se, že ne, dokonce teď dostávám právě jednu omluvu za druhou. My samozřejmě tam vždycky zveme pana premiéra, pana ministra školství, pana ministra obchodu a průmyslu, a tak nám postupně to odmítají a posílají své náměstky a už i ti, trošku jsem tím zklamán, a jediný, kdo zatím, zdá se, skutečně nás přijde pozdravit, bude pan prezident České republiky, alespoň včera jsem náhodně mluvil s panem kancléřem Weiglem a on mi řekl, že to tam skutečně pan prezident má. On ovšem má ráno něco, takže neví přesně, kdy přijde, no, ale samozřejmě my tomu přizpůsobíme ten program, tak budeme rádi. Protože ono je to důležité, když politici ukáží zájem o tak důležitou instituci, jakou je Akademie věd České republiky.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Říká na závěr dnešního Jak to vidí profesor Václav Pačes, předseda Akademie věd České republiky, který byl našim hostem v pořadu jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha. Díky za návštěvu a po novém roce opět na shledanou. Takže vlastně už v tuto chvíli hezké svátky.

Václav PAČES, předseda Akademie věd ČR
--------------------
Hezké svátky vám i všem posluchačům.