Přepis pořadu Jak to vidí - 10.2.
Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byl novinář a komentátor Jan Petránek. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)
Jak to vidí Jan Petránek ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes novinář a publicista Jan Petránek. Dobrý den.
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
Dobré jitro.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Světové ekonomické fórum v Davosu a mnichovská bezpečnostní konference, tak asi nelze nesrovnávat. Nacházíte tady nějaké paralely?
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
Především bylo vždycky zajímavé v minulých letech, jak se tvářil Davos. Tam šlo v pozadí nebo takříkajíc v kuloárech debatovat o tom, jaké možnosti by měla mít ekonomika, jak vypadá třeba rozvoj světové hospodářské organizace, zatímco v Mnichově, tam se střetávaly vojenské doktríny a pohled na ně, ale to všecko bylo v minulých letech. Letos vzhledem k tomu, že nastupuje Obama jako nový americký prezident, tak kupodivu se, řekl bych, nivelizovali hladiny názorů jak v té oblasti ekonomické, tak v té vojenské, protože se ukazuje, jak hrozně je to propletné a souvisí to spolu. Takže v Davosu se hodně mluvilo o tom, co by měli dělat vojáci, aby nevznikla nebezpečná situace, když je ekonomika tak dole, zatímco v Mnichově v tom bavorském dvoře, kde to tradičně je, najednou se hovořilo o tom, jakým způsobem ekonomika ovlivňuje dneska různé vojenské postoje. Já jsem dneska v noci ve tři ráno sledoval to, co v Americe samozřejmě v šestihodinovým předstihem bývá, tak to, co bylo v devět večer v Americe, to byla ta první tisková konference Obamy, ten stihnul za jeden den, jak být na Floridě, tak taky Illinois a on stále je ten, ke kterému Amerika vzhlíží, ale už dávno není v Kongresu taková, bych řekl, nálada vstřícnosti, to tam není, republikáni najednou chtějí zablokovat další vývoj a Obama proto včera dvakrát velice důrazně řekl, vždyť já musím překonat ty překážky, které mi připravila vláda George Bushe, a to jim připomínal, když on chce dneska prorazit to, čemu říká začarovaný kruh, ten začarovaný kruh je, když budou propouštět automobilky i jiný, tak lidé budou méně utrácet, budou-li méně utrácet, znamená to, že se bude víc propouštět, protože se nebude prodávat. A je potřeba tedy nastartovat tu ekonomiku tím, že se shodí se stolu všechny ty mnoho set miliardové dluhy, já bych k tomu řekl, že když máte takový ten koloběh, ty spojité nádoby, a najednou se vám v těch trubičkách spojitých nádob, už tam není ta tekutina, v tomto případě peníze, no, tak musíte hrozně dlouho čekat. A na to Američani zase byli zvědaví, co udělá Rusko, protože Obama nabídnul Rusku vstřícnost a k mému velkému překvapení včera náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil na to odpověděl ano, my jsme ochotni velice rychle jednat, taky dneska, myslím si, že za dvě hodiny, dívám se tady na hodiny, bude mít Sergej Lavrov, jako ministr zahraničí Ruska, dneska mají svátek, protože dnešní den je takříkajíc slavnostní den ruských diplomatických pracovníků, tak on chce vysvětlit, jak by měly být nastaveny parametry dohody s Amerikou ve vojenské oblasti, neboť 5. prosince končí platnost smlouvy, dlouholeté smlouvy, SNV tomu říkají Rusové, start tomu říkají Američani, a tady by bylo možné, že by Obama prosadil svůj nápad snížit potenciál jaderných zbraní. A to až na to, že z těch mnoha tisíc by na každé straně zbylo jen tisíc, proč je to důležité, z jednoho velikého důvodu, že zatímco George Bush důrazem na rozšiřován území atlantické smlouvy, čili NATO, chtěl eskalovat určité vojenské pozice západu, včetně tedy nás, víme o brdském radaru například, tak Obama to bere za opačný konec, chce totiž, aby se ne dále zbrojilo a nastavovali se parametry vyšší vojenské síly, nýbrž snížit, to je radikální obrat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My jsme se rychle s Janem Petránkem ze Švýcarska přes Německo dostali do Spojených států, až do Ruska koneckonců, ale já bych se rád pozastavil právě u toho radaru, protože český ministr zahraničí jednal v americkém Senátu a už se mluví o odložení výstavby toho protiraketového radaru v Brdech, ale jedním dechem česká diplomacie popírá, že by Spojené státy od tohoto projektu ustoupily. Jak tomu tedy rozumět?
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
Podívejte, už nikdo ve světě a snad ani čeští politici ve vládě nevěří tomu, že to, ten brdský radar by měl být proti Íránu. Ten Írán je hlídán sedmi jinými radary z bezprostřední blízkosti, vždyť Spojené státy mají smlouvy s Bahrajnem, s Kuvajtem, s Arabskými emiráty, tam jsou dokonce nejenom jednotlivé posty americké, ale jsou tam i základny a ze samotného Iráku se to dá hlídat, nemluvě už o tom, že během čtyřiceti osmi hodin, když bylo nebezpečí, že v tom období, kdy končil Bush a ještě nepřišel Obama, tak instaloval se speciální radar, který byl schopen zjistit, co dělá Írán, ale ten Írán dneska taky by nerad se dostal do situace, všichni si vzpomenou, jak Hillary Clintonová řekla, že v okamžiku, kdyby zaútočil Írán, takže by přestal existovat, ono to dneska platí, i když už se samozřejmě jako ministryně zahraničních věcí Spojených států, paní Hillary vyjadřuje mnohem, neřekl bych, opatrněji, ale diplomatičtěji.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Americký prezident se nechal slyšet, že by se s Íránem přece jenom mělo začít jednat?
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
No, my si určitě všichni vzpomeneme, aspoň my starší na to, jak tenkrát, a teď je to třicet let, co vlastně propukla takzvaná islámská revoluce, což je důležité pro Íránce už z toho důvodu, že dneska víc jak šedesát procent obyvatel je mladších, už neznají Epochu Šacha, už jsou to lidi, který vyrostli v nynější situaci, čili jestli proti něčemu protestují, tak už to není ze vzpomínek na Šacha, ale kvůli té realitě, kterou dneska Persie sama představuje. No, tak já si myslím, že Írán bude mít asi v příštím období, už ne šíleného prezidenta Nedžáda, jak se mu zkráceně dneska říká, ale že to bude někdo, kdy by mohl už přijít jako mnohem umírněnější. Vždyť ten Írán si je toho vědom, jak má obrovský regionální vliv a že když se mu nebude sahat na jeho naftové bohatství, takže v každém případě bude moc se stát určitým partnerem pro mezinárodní ekonomické vztahy, ale nedělám si iluze, že ten bojovný islamismus tam ustoupí do pozadí. Mě velice zaujaly zprávy různých špionážních agentur, jakým způsobem Írán přepravuje zbraně pro Hamasovce v Gaze, jedna z nejpodivuhodnějších cest je taky po moři. Já myslím, že mnozí Češi byli už i u Rudého moře a umí si představit, co je to za přírodní krásu, ale když se člověk dívá na mapu a vy jste taky zkušený cestovatel, tak to Rudé moře vypadá jako takový malinký proužek, takže mnohé, kdo byli třeba u Černého moře, i u Rudého moře, překvapí, že to Rudé moře je rozsahem větší, než je Černé moře, že jsou tam tisíce lodí a mezi těmi tisíci lodičkama, že umějí proplouvat i plachetnice se zbraněmi, které se dostanou až k břehu z Perského zálivu do Rudého moře, na břeh Eritrei a pak, že to putuje přes Eritreu, přes Súdán a dokonce až na sinajskou poušť. Čili tady ten vojenský, bych řekl, program zásobování zuřivců, kteří jsou proti izraelští, se dostává až na místo samé, to byl taky ten hlavní důvod války, která trvala dvaadvacet dní a která skončila nedávno přímo v Gaze.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak k moři se ještě dostaneme a možná budeme mluvit o somálských pirátech, ale já bych se rád vrátil ještě k tomu radaru v Brdech, protože by mě zajímal váš názor na to, jestli se může skutečně stát předmětem jednání, možná licitování právě na téma odzbrojení vzájemného s Ruskem, když teda Obama má ty aspirace až osmdesát procent snížit jaderný potenciál.
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
No, víte, mě vždycky při takovéhle otázce, která zní jako radar ano nebo ne v Brdech, tak si vzpomínám na tu geniální cedulku, kterou měl pověšenou nad svým pracovním stolem vynálezce penicilinu Fleming. A ta cedulka měla tento nápis - "Všechno je důležité, ale nic zase ne tak moc." A to platí o radaru v Brdech, myslím si, že ten radar v Brdech není ani tak vojensky důležitý, jako z hlediska mezinárodní politiky. Tady lze tu otázku o radaru postavit i takhle, proč se na to velice škaredí Francie, Německo, Itálie i Španělsko z hlediska evropského kontinentu dva, čtyři nejsilnější partneři i v atlantickém paktu, no, protože tady česká strana se chce objímat se Spojenými státy a tady už nejde ani tak o vojenský potenciál nebo o vojenský projekt, jako o to, že po skončení studené války se začal nově vlivově dělit svět. A Evropani by si rádi udělali svoji evropskou bezpečností a vojenskou strukturu, zatímco Amerika by byla velice nešťastná, kdyby začala hrát místo prvních jen třetí housle a ty třetí housle nechc hrát, takže si vymýšlí, s takzvanými novými evropskými zeměmi jako je Polsko, Česko, Rumunsko, Bulharsko, vojenské svazy, proto existují vlastně tři, čtyři roky staré smlouvy vojenské o základnách v Rumunsku, v Bulharsku, proto vznikla v Kosovou trojí americká vojenská základna, i když vlastně to není zdaleka nejdůležitější věc pro atlantický pakt. Prostě Spojené státy nechtějí v Evropě hrát podřadnou roli, takže si vymýšlejí, jakým způsobem uzavírat mezinárodní dohody, ten radar není nic jiného, než diplomatická karta, kterou hraje Washington spolu s tím, kdo je ochotný, čili třeba s Polskem nebo s Českem vůči ostatním zemím, které jsou v Evropě a které by to chtěli vidět jinak.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
S tímhle souvisí moje otázka, která se vrací zase na úplný začátek, jak jsem po vás chtěl, abyste porovnal Davos a Mnichov, protože ta mnichovská bezpečnostní konference se konala už po pětačtyřicáté, ale já mám pocit, že tentokrát, možná je to jenom zdání, přitáhla větší pozornost médií, je to proto, že tam právě viceprezident Joe Biden vlastně představil, představil amerického prezidenta o mezinárodní politice a i o těch, o té vojenské?
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
Ano, podívejte, ten Joe Biden je člověk je nesmírně zkušený, celou řadu vet, různé kongresové komitéty, tedy výbory, které se zabývaly, tak včera ten Joe Biden referát nebo postoj Spojených států byl probírán jak v rozpočtovém výboru, tak samozřejmě ve vojenském a bezpečnostním výboru. Americe jde o to, aby neztratila prvořadý vliv ve světě, jenže v okamžiku, kdy se tohle to odehrávalo teďka v tom hotelu Bavorský dvůr v Mnichově, tak to okamžitě resonovalo, odpověděl na to představitel Brazílie, Indie, i Číny, a to v každém případě ano, bude se jednat, a to je velice pozitivní prvek, který jsem před tím neočekával, že bude tak rychlý, protože aby dneska někdo něco řekl, tak obvykle si diplomati dávali, já nevím, čtrnáct dní, tři neděle na to, než se to rozebralo. Já bych tady doporučil jednu věc, obvykle to dělávám, nechci nechávat pro sebe ty základní zdroje, ze kterých člověk čerpá, i když málokdo to využije, protože je to velice časově a studijně náročné, když si někdo, kdo ovládá Internet, třikrát dvojité w, a Nový Atlantik, thenewatlantic.com, tak dostane ke speciálnímu čtvrtletníku, který je za poslední půl roku zahlcen úvahami pro a proti týkajícím se toho, jak je propleten dneska vojenský a ekonomický sektor a kde jsou třeba dneska už nesmírně zajímavé články o tom, jak není možné spoléhat na to, že zbrojením se zvýší počet zaměstnanosti, je to přesně naopak. Kdyby se rozvíjela pořádně infrastruktura ekonomiky všech zemí světa, aby to nebylo jenom takříkajíc na jedné silné noze, na té vojenské, tak by to bylo pro lidstvo líp.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes novinář, publicista Jan Petránek. Pojďme na chvíli do Austrálie. Tam tedy se neodehrává nic pozitivního, já myslím, že všichni naši posluchači už zaregistrovali, že ty obrovské požáry, zejména v jihoaustralském státě Viktoria si vyžádaly už nejméně sto třiasedmdesát obětí a úřady mluví o tom, že ten počet rozhodně není konečný a asi tisíc domů už shořelo. Australané jsou na požáry buše zvyklí, ale letos je překvapila zejména rychlost, jakou se šířily, těžko říci, jestli v tomto případě úřady něco zanedbaly?
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
Já bych se díval na tu Austrálii s velikou bolestí v srdci. A už když to začínalo loni, tak jsem zkoumal podrobně mapu Austrálie a bavil se s různými lidmi, kteří Austrálii znají a narazil jsem tehdy na nesmírně zajímavou věc, že už jsou to dvě stě let zaznamenávané požáry a že domorodci, aborigeni, se proti tomu uměli bránit, tehdy, a to jsem si napsal, protože si to těžko pamatuju, v oblasti, kde je Balarand, Bendigo, Hamilton, Horsham a Shepperton, tam všude dokázali domorodci novým osadníkům poradit, že je třeba vytvořit kruhový dvousetmetrový, někdy stačilo jenom podle výšky křovin stometrový pás, která byla udusaná hlína nebo prostě země, kde nebylo možné, aby ten oheň i při velmi silném větru přeskočil, tak tím se tenkrát uměli chránit. Když tak, že to odnesla jenom jedna oblast, ale hrozné je to, když jsem viděl tu zesinalou tvář ministerskýho předsedy Rudda, což je nový člověk, nikdy labouristi neměli v Austrálii takovou sílu, jako nikdy po mnoho a mnoholetém období konzervativců, on se dostal teďka jak představitel labouristů k moci, tak ministerský předseda Rudd říkal, že to je masová vražda, pokud někdo to udělal úmyslně. A to pak začíná rozum stát nad tím, kdo to mohl udělat a ohromě zajímavý byl článek, který byl v Mexiku publikován, udělal to /nesrozumitelné/, politolog, který zkoumal kalifornské požáry a tvrdil, ale těžko to mohl nějak konkrétně dokázat, že to byly muslimské skupiny, které zapalovaly to, co se považuje asi v muslimské světě za nejbohatší oblast světa, to je Kalifornie, a jestli už tam se někdo inspiroval, jakmile se někde stane ve světě něco špatného, tak je to dobrý nápad pro jiné zlosyny jinde. Já nemohu říct, že třeba Australanům se mstí muslimové za to, že Australani bojovali v Iráku, ale v každém případě je potřeba to vzít v úvahu a byl bych velice opatrný, když to nemůžu dokázat, ale je to asi na světovou konferenci psychiatrů, aby řekli, kdo může takovýmto způsobem škodit lidské pospolitosti.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak Světový fond na ochranu přírody tvrdí, že za lesními požáry stojí v devadesáti pěti procentech člověk, ale to vždycky nebude záměr, ale spíš třeba, dejme tomu, nedbalost, ale já jsem tento světový fond připomenul ještě z jednoho důvodu, protože je tu další aspekt, a to je oteplování klimatu, a to má mít za následek ještě větší sucho a další požáry, organizace předvídá, že do roku 2070 se teplota v Sydney zvýší skoro o pět stupňů.
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
No, to je, myslím si, že je to velice neblahé, ale když si představíme, že na této planetě byly období doby ledových, takže těžko říci, jestli člověk natolik to ovlivňuje nebo ne.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem ještě mluvil o somálských pirátech, tedy z Austrálie, pojďme zase zpátky ještě k africkým břehům, protože my už jsme o tom hovořili, naťukli jsme to, chci připomenout, že piráti propustili zadržovanou ukrajinskou loď Faina, a to poté, co údajně majitel Vadim Alperin zaplatil výkupné přes tři miliony dolarů. Není to chyba, přeci to podpoří další únosy.
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
No, tak nebojovat proti pirátům je strašná záležitost, myslím si, že tady bychom se mohli asi hodinu bavit o tom, jaká byla historie. Ta historie začínala roku 1790, kdy piráti začali věznit americké námořníky ve Středozemním moři a to poté, co Amerika se osamostatnila, vznikly Spojené státy, zatímco před tím všechny americké lodě byly třeba ve Středozemním moři chráněny tím, že Angličani, anglická vláda a francouzská vláda všem severoafrickým Bejům zaplatili jednorázově takový poplatek, aby nechali komerční flotily na pokoji, ale pak už Amerika nespadala pod Británii, takže se to na ně vztahovalo, jenže tehdy se za výkupné vykupovali námořníci, dneska se to týká především zboží.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Otázkou je také, kam ten zbrojní materiál vůbec ve finále míří, teď mluvím konkrétně o té ukrajinské lodi.
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
No, tak Faina by měla dorazit během čtyř nebo pěti dnů do Mogadiša a tam to vyložit. A když už nebylo možné zabránit těm pirátům, aby tu loď ovládali, tak snad bylo možné ty piráty zajmout, když tu loď opouštěli, to výkupné oni dostávali tím, že jim to vrtulník shodil v pytlích, tak tohle to není nic, co by svědčilo o tom, že svět umí bojovat proti pirátům. A přitom by to neměl být zase tak velký problém z hlediska vojenské technologie.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Konstatuje náš dnešní host v pořadu Jak to vidí, novinář, publicista Jan Petránek. Snad mohu připomenout a pokud dobře počítám, že už vlastně padesátým, je to vůbec možné, osmým rokem rozhlasák.
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
No, ježišimarja.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč to říkám, protože už třiapadesát let jste ženat a že dnešní téma ve vysílání Prahy je právě manželství, budeme se také bavit o předmanželských smlouvách, ale mě by zajímalo, na to už musíte mít recept, jak zůstat přes půl století šťastně ženat.
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
No, tak především to chce, možná že jsem toho v životě hodně pokazil, ale jestli se mi něco povedlo, tak jsem se uměl oženit, protože mám ženu, která je obrovsky tolerantní a čím je starší a tím má větší smysl pro humor, už kvůli tomu, že se mnou vydrží, ale řekl bych, že to je základní umění člověka vyjít s tím druhým. Já si své ženy obrovsky vážím, protože ona respektuje moji práci a kdybych ji neměl vedle sebe, tak nejsem schopnej chodit jako ze škatulky, být dobře nakrmen, o čem svědčí to, že občas jsem přes, teď jsem zase trošku shodil, tak jsem jen docent, ale jinak je, bych řekl, to nejdůležitější, že ona umí se postarat částečně i o můj mnohatunový archiv papírů.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Důležitá byla i možná, vlastně ta podpora v dobách, kdy to nebylo úplně pro vás nejjednodušší, v době, kdy třeba jste nemohl dělat nic jiného, než chodit do kotelny pracovat.
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
No, tak těch osmnáct let v kotelně bylo samozřejmě krutých, ale tehdy, když se rozpadala různá manželství, tak moje žena řekla: "Seď a studuj si, snad se uživíme z toho, co oba dva umíme vydělat." A já si myslím, že mít doma skromnou ženu a ještě třeba znamenitou kuchařku, tak to je výhrada do loterie.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokud nás teď poslouchá, tak jí srdečně zdravím. Janu Petránkovi děkuju za to, že přišel, i když nebyl zrovna na tom nejlépe po té zdravotnictví stránce, ale vypadá to, že jste pookřál, když jste mohl hovořit v pořadu Jak to vidí. Přepis můžete najít zítra na www.rozhlas.cz/praha. Díky a ať se daří.
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
Já se omlouvám za dneska svůj štěrkovitý hlas, ale občas v tuto dobu je každý trochu nastydlý. Děkuju za pozvání a rád přijdu zase.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Jan PETRÁNEK, novinář, publicista
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.