Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 8. ledna

8. leden 2015

Hostem byla Vladimíra Dvořáková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Začíná pořad Jak to vidí, ve kterém vítám profesorku Vladimíru Dvořákovou, politoložku. Dobrý den vám přeji.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Největší vražedný atentát ve Francii od dob války v Alžírsku. Jaké mohou mít důsledky masakru? Zůstane 7. leden 2015 milníkem v dějinách francouzského islámu a jeho vztahu k francouzské společnosti? I na to se budu ptát dnešního hosta. A podíváme se také na domácí politickou scénu, zdali bude v letošním roce klidnější, protože nepůjdeme volit. Bezprecedentní teroristický útok, barbarství, největší vražedný atentát ve Francii od dob války v Alžírsku, národní jednota, válka. To jsou asi spojení, která nejčastěji zaznívala od včerejšího brutálního vyvraždění redakce satirického časopisu Charlie Hebdo v Paříži. Co jste si řekla, paní profesorko, když přišla ta otřesná zpráva?

Čtěte také

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak ono je vždycky hrozně těžké, jak, jak bezprostředně zareagovat, rozhodně jsem si uvědomila, že to je zaprvé lidsky hrozná zpráva, zadruhé, že to je něco, co může velmi vyhrotit situaci. Koneckonců teroristické útoky vždycky jsou dělány vlastně z toho důvodu, aby vzbudily velkou pozornost, aby polarizovaly situaci, a tím vlastně lépe získaly příznivce toho radikálního proudu, protože proti tomu je zase jiná reakce té většinové společnosti a začne se to vlastně jako co nejvíce vylučovat. A zejména mladí lidé potom se velmi výrazně ještě radikalizují. Takže z hlediska tohoto je to zase další, další obrovský problém, který může vést k radikalizaci situace a k té polarizaci ve společnosti, místo, aby se ta společnost uklidňovala. Pro nás je to samozřejmě ještě další problém, když už pak přemýšlíme o tom v hlubších souvislostech. Je to samozřejmě útok na něco, co si západní Evropa hlídá. Já, mám-li být upřímná, já ty obrázky, který se mi tedy opravdu nelíbí ty karikatury, který zesměšňují nebo jakékoliv aktivity, který zesměšňují víru kohokoliv, ať je to víra jakákoliv, tak prostě mně vadí, pokud někdo tuhle tu věc zesměšňuje, protože víra je otázka velmi vnitřní, velmi silné identifikace. Na druhou stranu my prostě bereme v úvahu tu pluralitu, bereme v úvahu právo na určité vyjádření. A řekněme, ten člověk potom vyjadřuje svůj názor třeba tím, že si noviny nekoupí nebo ty obrázky nikam neposílá nebo prostě se od toho nějakým způsobem distancuje. Ale odmítáme i zákazy. A najednou vlastně přijde něco, co je vyvraždění lidí, kteří nějakým způsobem prezentovali své názory. A popravdě řečeno, pokud jde o karikatury, tak ty názory jsou vždycky, řekněme, silnější, výraznější, mají, mají jasný tah. Takže v tomhle tom směru mnoho lidí to vnímá i jako na útok na základní hodnoty, na kterých je založená tato společnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě nejenom politici se shodli v tom, že to zavraždění francouzských novinářů je útok na ty základní principy evropské civilizace. Myslíte, že to bude, paní profesorko, znamenat jistý mezník v boji s terorismem, s radikálním islamismem?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Jako já si myslím, že to mezník je. Ale my zatím nevíme jaký. To ukáže opravdu ten další vývoj. Že by se tím měnil boj s terorismem jako takovým, to si myslím, že není. To je, prostě teroristických aktivit bylo hodně a jestli něco se teďko musí v tý společnosti udělat, je vlastně zabránit takové té radikalizaci, konfrontaci, která by na stranu ať teda islamofobů, nebo tedy potom lidí, kteří věří v islám, by vlastně to prostředí celé radikalizovala. A to je, to je věc, která by byla hrozně špatně. Zároveň já bych tady viděla možná mezník zvažování, vůbec jakým způsobem Západ postupuje v mezinárodních konfliktech. Víte...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šla byste hlouběji třeba s tím?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já bych šla hlouběji, protože ty konflikty v zásadě, jako je tady jakási tendence jakoby někoho osvobozovat. Ty společnosti se musí především osvobodit samy. Válka v Iráku si myslím, že byl obrovský problém, obrovský problém a do téhle chvíle to prostě není, není vlastně vyřešeno. Odcházejí vojska, irácká armáda nepatří mezi supervycvičené. A ve svý podstatě víme, že mnohdy ty lidé, co byli vycvičení, pak přešli na druhou stranu. V Sýrii, kde byl laický režim, nijak demokratický a nijak, řekněme, krásný, ale najednou Západ začal podporovat vlastně odpor proti Asadovi, kde část lidí jistě sdílela určité hodnoty demokratické, ale část lidí, jak se pak ukázalo, vlastně se dostala až k Islámskému státu. A vlastně také dostávali tu určitou podporu v boji proti, proti Asadovi. Takže my si také trochu musíme uvědomit, kdy, jak jako nepřítel mého nepřítele nemusí být můj přítel. Asi, asi v tomhle duchu. A především skutečně ten vývoj musí jít zevnitř. Pokud nemáte základnu, pokud nemáte hodnotovou orientaci, tak prostě tu pro určitý systém, tak to nemůžete tam nasadit ten, ten systém jako takový, protože to vede jenom k pokrytectví. Tam je možný to dlouhodobě bojovat. A vemme si jenom, co Evropa prožila. Konflikt v Irsku, terorismus v Irsku, jako ještě v 70. letech vlastně minulého století zažívala tyhle ty problémy a ty teroristické útoky tam byly vlastně nebo teroristický boj tam byl od 19. století. Totéž Baskicko, Katalánsko. A ta Evropa pak našla řešení, nebo řešení, vlastně jiné způsoby komunikace, jednání než teda ten teror. A my si musíme uvědomit, že prostě teror je strašně nebezpečná věc se silnými dopady na společnost. Ale také musí ty společnosti k tomu nějakým způsobem dospět, jaké jiné alternativy hledat pro řešení nějakých konfliktů a ne radikalizovat, zvláště pak třeba sociálně zeslabené skupiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená jinými slovy, paní profesorko, že bychom se měli zamyslet vůbec nad naší, teď nemyslím jenom českou, ale vůbec zahraniční politikou Evropy.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že to je, důležité je ta vůbec světová zahraniční politika. Tady, že jo, invaze do Iráku byla s tvrzením, že tam jsou zbraně masového ničení, ty se nenašly, ve svý podstatě tam dokonce před tou válkou prezident, tehdy premiér, Zeman podpořil George W. Bushe, když jako říkal, že tady je ten Atta, že mají tu informaci tajných služeb, což byla vlastně informace, která nebyla pravdivá, že se tady sešel s iráckou armádou, s iráckou ambasádou jeden z těch aktivistů. Takže ve svý podstatě i nyní se často prostě jakoby to polarizuje celou dobu. Já, když si vzpomenu na tu Sýrii, tak jak to bylo černobílé dělaný, ale výsledek je 3 miliony uprchlíků a najednou ta společnost říká, ale my s tím nemáme nic společného, protože my se bojíme, že sem ti lidé přijdou, a jsou to lidi, kteří přišli vlastně o střechu nad hlavou, jídlo, humanitární katastrofa svým způsobem. A k tomu už najednou pak se zas jako vlastně moc, když už se to dotýká nás, tak se k tomu moc nehlásíme. Na druhou stranu imigrace, která přicházela, nutno říci že především do zemí, které byly předtím koloniálními mocnostmi, tak ty společnosti nebyly často připraveny na tu, jak je vlastně integrovat. Ta společnost je schopná přijmout určité množství lidí, ale otázka, jaké množství lidí, jak je zařadí, jakým způsobem jsou perspektivy pro jejich potomky. A v té západní Evropě se vidí, že největší problém je druhá generace, to znamená ne ti, co přišli, ale druhá generace, která už je jakoby vychovaná v tom západním světě, ale nemá pocit, že má rovnost šancí nebo má horší vzdělání, neměla takový přístup ke vzdělání, neuměla třeba jazyk, rodinné zázemí. A ty se najednou odcizují. A to jsou věci, které všechny by se měly zkoumat. To jsou i ta ghetta, o kterých my známe je také, že jo, a víme, že mnohem hůře se dělá v romském prostředí v momentě, kdy dáte ty lidi do jednoho ghetta, kde jsou všichni sociálně slabí a nejsou tam jako případy pozitivního vlastně vývoje. Takže to jsou strašně závažné věci na zamyšlení. A není možné to vidět černobíle. Je možné pochopit strach. Osobně si myslím, že i ten terorismus je nesmírně nebezpečná věc. A já jsem ráda, že třeba evropské muslimské komunity včetně naší tenhle útok naprosto odmítly. Takže, jo, a zase vidím, že mnoho politiků to bude si na tom holt přihřívat svoji polívčičku. Ale komplex obrany se prostě musí udělat, musí se udělat ten komplex prostě. Není to možný jako jeden krok, druhý krok říci, zavřeme hranice nebo něco takového. My musíme prostě mít celý systém, který by nějakým způsobem ochránil obyvatele, ale, ale zároveň nevytvářel prostředí pro teroristické aktivity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zanedbali jsme to, podcenili jsme vlastně tento vývoj, ke kterému už došlo. Uvědomí si třeba i Francie nyní, že opravdu má problém s tím radikálním islamismem?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že ta Francie si uvědomuje to, že má problém s integrací, že má problém zvládnout příliv uprchlíků. A samozřejmě do těchhle těch zemí, kde je zaprvé větší životní úroveň, ty lidé přicházejí. Francie si velmi dobře uvědomuje, co to znamená ta předměstí a co to znamená vlastně vytváření takovýhle těch ghett pro, pro tu společnost jako takovou. Tam ty analýzy jsou. Ten problém už je v týhle chvíli obrovský. Jak dalece je Česká republika připravena v nějakém komplexním řešení, já mám vážné obavy, že nikoliv, protože my jsme vlastně za těch 25 let nedokázali řešit výrazný problém s romskou komunitou a její integrací. Vždycky přišla nějaká dílčí věc, dílčí opatření, ale ten, ten systém musí být uchopen jako, jako celkový problém. Takže myslím si, že ta západní společnost není připravena. Ale ono to je s celým světem, s celou jakoby globalizací, protože proč ty lidi odcházejí? Proč přicházejí do Fran.. do Evropy ze svých zemí? Protože buď je tam válka, válečný konflikt a mnohdy v tom válečném konfliktu ta Evropa nějakým způsobem přispěla, dodala zbraně, podpořila nějakou skupinu, protože tam není práce, nejsou tam investice. A pokud jsou tam investice, tak to jsou ty investice, kde se čeká jenom ten rychlý zisk, kde se využívá leckdy i práce dětí. A svým způsobem ta perspektiva pro ty lidi tam není nijaká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdo by se ale zeptal, paní profesorko, proč právě my, Evropa, bychom měli a kolik bychom měli, zda a nakolik pomáhat řešit problémy jiných zemí na našem území?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si nemyslím, že bychom měli pomáhat ve smyslu zasahovat do těch zemí jako a už vůbec ne býti účastni vnitřních konfliktů na jedné nebo druhé straně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To ale jsme často.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
To často jsme, ale jako to já nevidím důvodu, proč bychom měli být. Já si myslím, že prostě i třeba Česká republika byla, spíše hrála vždycky roli nějakého zprostředkovatele nežli cokoli, ale potom je to i celosvětové společenství, které by prostě tlačilo na to, že není možné mít třeba jenom ty investice tak, že se investuje do některé země, která nemá dostatečné zákony, zlikviduje se tam celý životní prostředí, kolikrát se tam dojde k nějakým i katastrofám, jako vlastně kvůli, kvůli průmyslové výrobě, zneužívá se práce dětí, neodvádějí se tam daně. To znamená, ty země jsou v hrozném stavu a nutně ty lidé potom z nich prchají. Takže podle mě pomoc není v tom, že se někam napumpujou miliony, ani to, že se pak hasí požár, samozřejmě když je humanitární katastrofa, tak se asi něco udělat musí. Ale problém by měl být v tom, aby se opravdu vytvářely podmínky pro vnitřní rozvoj v těch zemích, a to si myslím, že prostě globální kapitalismus nedělá, protože se zabývá věcmi a hledá ta nejlepší příznivé podmínky pro svůj zisk a v těch zemích tam leckdy ten, ty příznivé podmínky vidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Oč méně budeme letos volit, o to více se bude pracovat, alespoň to slibují političtí lídři u nás na začátku roku, ve kterém po, tuším, deseti letech nepůjdeme k volebním urnám. Co to přinese, paní profesorko?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, tak já zaprvé doufám, že toto bude a že k volbám nepůjdeme, že se nevyvolají předčasné volby. Já jsem dokonce někde psala, že si myslím, že pokud někdo vyvolá předčasné volby, tak musí být potrestán, že ty voliči by tu měli dát teda silně najevo, že teda toho volit nebude, kdo vyvolá nějakou krizi, aby, aby se dostal k předčasným volbám. Ale řekněme, doufejme, že nebude. No, když nejsou volby, tak bývá, to má dva efekty, jeden je, že se může měnit, je to takové to ideální období, kdy se dá měnit vedení stran, protože potom když je před volbami, tak jako se těžko prostě nepřepřahá, už jako už je dobré to dotáhnout. Takže ten rok bez voleb by, řekněme, mohl být v tomhle tom směru nějakým způsobem významný, i když se zdá, že ty síly a skupiny proti těm hlavním vůdcům politických stran u nás nejsou zformované, takže zatím jako nevidím, že by došlo k nějaký nebo nepředpokládám, že by došlo k nějaké radikální změně. Přesto ono většinou se to dělá těsně po volbách a v době, kdy teda nejsou čekání na další volby. Takže můžeme vidět jistý přeskupování uvnitř těch politických stran. To bych viděla asi jako podstatné v tuhle tu chvíli. A druhá věc je, že by koalice teoreticky měla být klidnější, protože když je třeba před komunálními volbami nebo senátními, krajskými, tak se prostě v tý koalici snaží přetahovat, kdo může za ty problémy, to jsou ti druzí, a kdo může za to pozitivní, a to jsme my. Takže tam bývá potom trošku tahle ta logika. A někdy to jde na úkor pragmatických řešení problému. Takže ten rok by mohl být v tomhle směru nadějný, že by se vlastně pragmaticky řešily problémy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Volit sice nepůjdeme, ale jak už jste řekla, tak co se týče politických stran, ty čeká vnitrostranické klání. Bude se volit vedení u všech stran vládní koalice plus opoziční TOP 09. To až na konci roku. Co tam lze očekávat?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já říkám. Nevím, nejsem si úplně jistá, jestli protože já si myslím, že prostě v těch stranách ještě nejsou úplně přeskupený, že ty, že se tam snaží vyzískávat určité mocenské pozice a že ještě není úplně jasný, kdo s kým proti komu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdybychom se zastavili u sociální demokracie, zdá se aspoň v tuto chvíli, že Bohuslav Sobotka, šéf ČSSD, nemá soupeře, nebo ano?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, já si myslím, že právě tady se ukazuje, že, že on nemá soupeře v této chvíli, teda on má samozřejmě mnoho soupeřů, ale není, nejsou ty síly tak přeskupený, aby ti lidé, kteří by ho chtěli nahradit, měli dostatečnou politickou podporu a dostatečné politické zázemí. Takže tam buď by musela být výrazná chyba. Pan premiér nepatří mezi charismatické osobnosti ani mezi osobnosti nějak výrazně populární. Na druhou stranu ale zase příliš jakoby nevadí. Takže ono někdy ta pro tu stranu je lepší, pokud je tam i takový, řekněme, pragmatický úřednický typ, kdybych to takhle nějak měla označit, než když je tam někdo, kdo kolem něhož jsou neustále nějaký otazníky, skandály s různými skupinami. A já si myslím, že prostě ta opozice uvnitř sociální demokracie není ještě doformovaná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Napadá mě vlastně, kolik je to, rok od takzvaného puče v ČSSD, jestli ta situace se nějak konsolidovala nebo to, jak říkáte, ukáže čas.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
To bylo vlastně po těch volbách, to bylo těsně po těch volbách. A tam ta skupina, ta zjevně, zjevně propadla. A teď tedy jako ještě není, není znovu naformovaná a podstatný je, že to byla skupina, která byla napojená na pana prezidenta. A tam teďko není úplně jasné, jaké je to postavení pana prezidenta ve vztahu k premiérovi. Ale tady bych viděla i pana prezidenta ve vztahu k vicepremiéru Babišovi, protože tam myslím si, že došlo, řekněme, k určitému sblížení proti té situaci, která byla tak před rokem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, co myslíte, co myslel pan Babiš tím, když naznačil v jednom rozhovoru, že by Bohuslav Sobotka mohl být prezidentem a on premiérem?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já teda osobně se domnívám, že toto bylo takové jako nadhození, jako aby, aby se mohlo o něčem spekulovat. Ale připadá mi to hodně nereálný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vystačí si ministr financí a šéf hnutí ANO s místo programu s heslem prostě to zařídíme?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Just do it, to je to slavné heslo, které bylo převzato z amerických kampaní, že jo, marketing se dělá jako stejně, vždycky se něco najde a když se to osvědčí, tak se to používá. Tak samozřejmě prostě to uděláme, tak je takové hezké heslo, my si s tím nebudeme dělat žádné starosti a ty věci se budou řešit. Trošinku já jsem měla pocit, mně to připomínalo trochu Pata a Mata teda. Ale tak jsem si říkala, jestli to není jako přepísklí, v tý volební kampani to zřejmě zapůsobilo v těch komunálních volbách. Ale popravdě řečeno, není to, není to výpověď o ničem. Je otázka, jak dalece se podaří vlastně některé ty konkrétní problémy skutečně řešit. Jak dalece, řekněme, je to určitý příkon k pragmatické politice, bez ale většího hodnotového zakotvení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vidíte další vývoj pravice v Česku? Taky otázka, co pod ní zahrnout, za stranu?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Co pod ní zahrnout je vždycky složité. A když bych řekla, že teda ODS a TOP 09 jako ty strany, tak také nevidím to příliš, příliš optimisticky z toho hlediska, že se domnívám, že ODS po těch komunálních volbách je vidět, že má pořád ještě regionální zakotvení a má, řekněme, určitou základnu svých lidí, kteří se k ní hlásí nebo voličů, kteří se k ní hlásí i v těch menších, menších městech. U TOP 09 se opravdu ukázalo, že to je strana spíše virtuálního typu. To znamená po odchodu Starostů tak vlastně nemá regiony, zafungovala jenom v Praze, kde tradičně měla jistou podporu. A je otázka, jak prostě ta symbolika, která tam byla v podobě pana Schwarzenberga, jak ještě dlouho může fungovat. I řekněme, to je jako věkový do dalších voleb. Takže tam já vidím jako dost velký problém. Nemám, nemám zatím pocit, že by ta strana se nějak výrazněji snažila budovat si ty své regionální struktury a podobně, což podle mého názoru je pro strany podstatné. No, a pak samozřejmě máme ANO, které se dá spíše hodnotit na pravici a které vlastně bude záležet na tom taky, jestli se podaří zakotvit někde v těch regionech. Co se stane s těmi osobnostmi, protože tam se vytáhly většinou osobnosti, ale nedávalo se dohromady příliš, jestli ty osobnosti jsou vzájemně kompatibilní, nebo nejsou. Tak v každé straně se někdo nemá s někým rád, ale tohle bylo hodně výrazný. A potom vždycky je ten problém zakladatele, no, jako ta krize otce-zakladatele, který ještě v tomhle tom momentě byl majitelem vlastně tý strany, a vždycky musí dojít časem k nějaké výměně, tak je vždycky těžká. My víme, jak se těžko ODS vyrovnávala s fenoménem Václava Klause a po jeho odchodu. A totéž Miloš Zeman ČSSD. Prostě takové ti otcové-zakladatelé, kteří ty strany profilovali, je to pak problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, co bude nejvíce ovlivňovat českou politiku letos? Možná tedy i v kontextu masakru v Paříži?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že to mezinárodní prostředí určitě bude ovlivňovat Českou republiku, a dost těžko si můžeme představit, že Česká republika si vytvoří úplně specifickou vlastní zahraniční jako obrannou, obranný systém a uzavře se, uzavře hranice, uzavře všechno. To prostě není, není v tuhle chvíli možné. Spíše naopak, tady je podstatné, aby byly užší spolupráce, zejména spolupráce tedy s tou západní Evropou, a tam myslím, že už i existují, to znamená u tajných služeb vyměňování informací, upozorňování na určitý rizika, sjednocování do určitý i tý imigrační politiky a tak dál. Tam je nutné prostě opravdu fungovat s tou Evropou dohromady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak co se týče tématu, který my jsme začali a který vlastně hýbe celou společností, celým světem, řekla bych, tak pan Jostra napsal. "Naprosto se vším souhlasím s vaším hostem, má stoprocentní pravdu. Moje svoboda končí tam, kde začíná toho druhého. Příčina a důsledek. Je to hrozný čin, co se stalo a mám strach, co bude dál." Ještě bych se vrátila na závěr pořadu, paní profesorko, k nám na domácí politickou scénu. Proč se tak složitě, vypadá to tak, hledá takzvaný superúředník? Protože státní správu čeká velká změna.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já nevím. Mně to připadá celý absurdní. Víte, že já jsem kritická k té podobě služebního zákona. Ale kritizuju ho z úplně z jiného hlediska, než ho kritizuje třeba pan prezident nebo jiní lidé. Ale popravdě řečeno, mně vadí, že někdo má být přímo pod ministerstvem vnitra jako superúředník co by náměstek ministra vnitra. Když si vzpomenu, že jsme měli na ministerstvu vnitra i vygenerovaný dva policejní prezidenty, tak prostě mně to nepřipadá ideální. Ale já prostě nevím, ty požadavky, na který jsem se dívala, mi přišlo, že by nebylo tak obtížné splnit. Mě tam šokoval ten jazyk. Já si nedokážu představit vysokého úředníka, který by neuměl jazyk, a jenom nevím, a to se mi nepodařilo nějak přesně zjistit, jestli neměl certifikát, anebo jestli nikdo ten jazyk neuměl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vlastně mimochodem jsou ty požadavky nastaveny, jak jsou? Nepřijde to málo na tuto funkci, tuto významnou pozici?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Pak je výběrová komise. Ono když pak to hodně upřesníte, tak už pak to děláte přímo na míru někomu, koho si vyberete, že jo. Ten věk 40 let, mohl by být třeba 35, ale já těch 40 myslím, že představuje už určitou vyzrálost osobnostní a zkušenost. Určitá praxe ve státní správě je podle mě nutná a zároveň znalost jazyka. Prostě si nedokážu představit, že by ten člověk nebyl schopen komunikovat se zahraničními hosty, s jednáním. Ty úřady přece jenom spolu jako různě, přečíst si vlastně, jak je to jinde, jakékoliv věci. Takže to si myslím, že to nejsou přehnané požadavky. Spíš je otázka, jak dalece třeba ty lidé vnímají, že budou, že skutečně je možný vybrat někoho nezávislýho. Já vím, že se celou dobu říkalo, tam už je někdo předvybrán. Takže možná že to byl taky důvod, proč tam mnoho lidí se nehlásilo. Teďko to vypadá, že přihlášek bude podstatně více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě že ten zájem nebyl vůbec valný. Co lze očekávat tedy zásadního, pozitivního od superúředníka nové státní správy?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, říkám, tam je, bude omezen tím zákonem, který podle mého názoru není ideální. Ale měl by opravdu, pokud by to byla silná osobnost, schopná osobnost se znalostí té státní správy, tak by opravdu mohla být velmi zakladatelská pro to, jak budovat celý ten systém, celý ten úřad v nějaké podobě. Ten problém, co tady byl, že tahle ta všechny změny bylo pro to, aby si tam někdo mohl dosadit svého člověka, a proto si opravdu myslím, že mnoho lidí se nehlásilo, protože říkali, hele, to už je rozhodnutý, to už někdo má. Teď se ukázalo, že ne. Takže těch přihlášek bude více. Ale zase uvidíme, jak teda se to teda vybere, nebo nevybere. Ale měla by to být silná osobnost, která je schopná odolávat politickým tlakům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Najdeme takovou?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já doufám, že ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesorka Vladimíra Dvořáková, politoložka. Já vám děkuji za vaše názory a budu se těšit za měsíc opět na slyšenou.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Milí posluchači, zítra v čase od půl deváté uslyšíte na Dvojce postřehy světícího biskupa pražského Václava Malého. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: zis , Vladimíra Dvořáková
Spustit audio