Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 7. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková a ve studiu vítám paní profesorku Vladimíru Dvořákovou, politoložku. Dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V poslední době se opět jaksi oživila debata o nošení muslimských šátků. Koncem srpna jedna střední zdravotní škola v Praze zapověděla jejich nošení. Nedávno zase jiná pražská zdravotka sondovala v Motolské nemocnici, zda mohou budoucí sestřičky na praxi v šátcích. Ředitelství odpovědělo s tím, že respektuje šátek jako projev vyznání, nicméně praktikantky musí z hygienických důvodů a bezpečnostních, užívat jednotný oděv. Co říkáte vůbec této debatě a těmto dvěma konkrétním případům?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Takhle, ta debata je, kdyby nebyla tak smutná, tak by se dalo říci, že je poměrně humorná. Ono už i to načasování. Tenkrát, to otevření tý diskuse koncem srpna, nebylo, že by to tehdy otevřela ta střední škola, ale řešil ten problém, vlastně řešila ombudsmanka, najednou se to prostě dostalo až téměř do řešení se dostalo ven a začalo to být jako velké téma, které se silně diskutovalo zrovna v momentě, kdy třeba parlament jednal znova o zákonu o státní službě a bylo spíš potřeba napnout pozornost tímto směrem, tak my jsme řešili problém šátků. Teď máme před volbami a my tady neřešíme jako jak otevřít radnice, jak budou transparentní účty, jakým způsobem se bude jednat o hazardu, ale celý jako vlastně to spektrum najednou opět opanovaly šátky a řešíme problém, jestli mohou mít děvčata na hlavě šátek nebo nemohou. A to je skutečnost absurdní, protože, když to vezmeme jako trochu do minulosti, šátky byly normální součástí oděvu zejména vdané ženy teda nosívaly šátky. Já jsem onehdá viděla záznam týdeníku, bylo to z 50. let, tam bylo nějaký schůze JZD a teď teda jsem si říkala, no, kdyby se na to podívali dnešníma očima, tak to je schůze teda muslimských žen, nebo, jak, jak vlastně tohle to vnímat, protože tam nebyla jediná žena bez šátku ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale říkáte, že to bylo v 50. letech.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No jasně, ale jako mnozí mají teda ještě babičky pamatují a do dnes, když přijdete na některý vesnice, prostě šátek je naprosto běžný, přijdete-li i dále třeba na východ, vidíte, že šátky se nosí naprosto běžně, bez šátků se nevstoupí do kostela a tak dále, takže ta, ta otázka vůbec jako šátek jako symbol je trochu pochybená, ale já beru, že ta děvčata, která chtěla nosit ten šátek ve škole, tak to chtěla nosit z důvodů náboženských, protože vlastně víra předpokládá, že ten šátek bude nosit. A pak si položme otázku: čemu to vadí? Budou-li poslouchat výuku, vadí mi šátek na hlavě? A pokud budu důsledná a řeknu ne, žádný náboženský symbol do školy nesmí, tak před maturitou, když půjde dívenka ke zkoušce a bude mít na krku křížek po babičce, tak jí řeknu, ne, ne, ty máš náboženský symbol? No a další věc je, jak dalece my můžeme vlastně vůbec zakazovat některé věci, které v zásadě nebrání výkonu něčeho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na základě čeho vlastně, paní profesorko, z čeho vycházíme, když hovoříme, jestli zakázat, či nikoliv? Na to přece žádný zákon nemáme. Chybí nám, měli bychom ho mít?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, tak jako samozřejmě můžeme přijmout zákon a opravdu se ukážeme i ve světě, jak jsme skvělí, ale jako vlastně lidé mohou dělat to, co zákon nezakazuje a řekněme v tý škole, pak jsou nějaké vnitřní předpisy, které hovoří o tom, že musí dotyčný chodit třeba slušně oblečen ve škole. To znamená, nemůže chodit v plavkách do školy řekněme. Ale šátek není nic co by bylo teda neslušného jako takového, takže i z tohle to důvod tam vlastně vůbec není pro ten zákaz, ale on vlastně není ani zákaz to, co tady zaznělo s tou nemocnicí, je také poměrně řekněme takhle tragikomické, protože zakážeme řádovým sestrám, aby ošetřovaly? Já si to neumím představit. Samozřejmě to zahalení těch vlasů se dá přizpůsobit, může se říkat, jaký tam bude materiál, aby to odpovídalo hygienickým předpisům a tak dále, tohle to všechno mohou být omezení, koneckonců oni jsou u muslimské šátky pro sportovkyně, takže i tohle to je vlastně do značné míry ošetřeno a ono nejde jenom o ty, teďko ty středoškolačky, ale tohle zaznělo názor ředitele Fakultní nemocnice, tam je celá řada na univerzitě studuje medicínu, celá řada žen, které jsou muslimky a který si platí studium, studují v angličtině a třeba i proto, že možná v jejich zemích by jim jako ženám nedovolili, aby studovaly. Tak my jim tady jako, jako ten stát liberální a demokratický řekneme, tak heleďte, děvčata, běžte pryč z tý školy, protože vy nebudete moct přijít do nemocnice, aniž byste měly zahalený vlasy. Přitom já bych viděla problém opačný, kdyby si nesměly zahalovat vlasy, protože z hlediska hygieny působení je vlastně vždycky pravidlo to, že ty vlasy vlastně musí být zahaleny. Takže tady jde o to, jenom najít cestu, to znamená, aby ten šátek, nebo to zahalení bylo z materiálu, který vlastně splňuje ty hygienický předpisy, ale po pravdě řečeno, ono se to koná a ve světě jako běžně jsou ošetřovatelky, lékařky, které mají, používají tyhle ty šátky a není to v rozporu s hygienickými předpisy, takže je to celý vlastně uměle vyvolaný a já mám trochu obavu a docela bych řekla, že i podloženou, že tady se vytváří dlouhodobě jakoby atmosféra, aby se, už se to zkouší v těchhle volbách, jo, teďko už najednou začínáme řešit muslimy, místo abychom řešili radnice, ale aby další volby se daly vést na té xenofobní antimuslimské vlně a nemuselo se říkat, heleďte, tohle se podařilo, tohle jsme udělali, tohle jsme neudělali, nebo fungoval jsem tak nebo jinak u jednotlivých osobností.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co bychom tím získali, kdybychom odvrátili jaksi pozornost od problémů, které tady jsou?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak samozřejmě vždycky jednoduší, než říkat, podívejte se, tady byl přijatý mizerný zákon o státní službě, nebude pravděpodobně registrace smluv, dále budou mizet peníze, asi se naštve Evropská unie, protože tím, že jsme vlastně ty úkoly nesplnili, tak to bude znamenat, že to nebude zase fungovat tak jako to nefungovalo dosud, nebo to bude fungovat špatně, takže třeba ty peníze přijdeme, no a jako proč bychom měli řešit tyto věci, když můžeme říkat, že nás tady ohrožují vlastně dívky, které nosí muslimský šátek. A vlastně budem vyhrocovat tu situaci, která z hlediska mezinárodně politického je samozřejmě obrovským problémem, obrovským rizikem, ale riziko není islám, riziko je fundamentalismus, riziko je fanatismus. A ten fanatismus může být i v tom momentě, kdy se opustí hodnoty, na kterých ten systém je postaven a u nás je postaven na lidských právech a na důstojnosti člověka a jakmile tenhle princip opustíme, tak se dostáváme do lehké manipulovatelnosti a vlastně vytvoříme úplně jinou atmosféru v tý společnosti. U nás se nepodařilo dostat silně nacionalismus, na rozdíl do jiných zemí a ty katastrofické důsledky to, co se děje na Ukrajině, vidíme vlastně v souvislosti s tím silným nacionalismem. No tak se to pokouší vlastně někdo tady vytvořit ten prostor přes xenofobii a vzhledem k mezinárodní situaci vidí jako vhodný tu xenofobii proti muslimům, byť 90 % Čechů v životě muslima nepotkala, pokud nebyli na dovolený v Hurghadě a v Egyptě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že podle posledního sčítání lidu se k této víře přihlásilo 20 tisíc lidí žijících v Česku. Paní Věra nám napsala, cituji: "Žádáme-li po dívkách, aby šátek nenosily, žádáme toho příliš? Mně se nezdá. Vždyť zde žijí, jsou zde vítány."

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že právě, že jsou tu vítány, tak by nám nemělo vůbec vadit, že nosí šátek a naopak myslím si, že tato společnost je dostatečně vyspělá, aby dala zároveň najevo, že třeba ty dívky, pokud by měly nějaké problémy, a to víme, že přichází leckdy z kulturního prostředí, kde ta jejich práva nejsou úplně garantována, to znamená, byly by třeba nuceny nosit šátek a oni by ho nechtěly nosit, nebo by byla situace, kdy by je třeba nutili ke sňatku s někým, koho nechtějí, to víme, že se stává i tady v evropských zemích, kde je velká koncentrace muslimského obyvatelstva, tak by bylo velmi dobré, aby bylo jasně vyslaný signál, že ty dívky mají v této společnosti plnou podporu na ochranu svých vlastních práv jako kdokoliv jiný, kdo zde žije, ale to, jestli se rozhodnou nosit šátky, a jestli je nosí z náboženských důvodů, nebo proto, že se jim líbí, nebo proto, že prostě chtějí být nějakým způsobem jiný, nebo možná trochu provokovat, jako kdysi za mých mladých let, byli ty mládenci s dlouhými vlasy, které někdy se hlásili k západní kultuře a milovali tam tehdejší hudbu, někteří chtěli naštvat učitele a provokovat, některý tím chtěli okouzlit dívky, těch důvodů byla celá řada, ale jako tehdy bylo nesmyslný posílat ty chlapce se ostříhat, aby byli nějakým způsobem ..., tak teďko je prostě naprosto normální, že ten člověk, který se sám hledá, tak prostě se hledá a v momentě, kdy ty šátky budeme zakazovat, tak tím se stanou vlastně přitažlivější a, a budou vyhledávány jako symbol, kterým vůbec nemusí být, jako je to samozřejmě symbol jakési víry, stejně tak jako řádový, jako oblek jeptišek. Ale mě vlastně napadá, kdyby chtěla jeptiška si v tuhle chvíli dodělat třeba ošetřovatelství a udělat si střední školu s maturitou, tak vlastně taky nemůže, protože dost těžko tam nebude chodit v řádovém oděvu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdy by ale namítl, že vlastně jeptiška je jaksi součástí našeho kulturního prostředí a pokud třeba Česko přijímá cizince různého vyznání, musí respektovat jejich symboly, anebo oni naše, nebo obojí?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
My jsme země, která má náboženskou svobodu, byť se to nezdá po restitucích, tak jako tady není oficiální náboženství. Ta země je stejně tak, jako je uznávaný ateizmus, tak jsou znávaná náboženství a ta náboženství, která nejsou v rozporu, nebo jejichž praktiky neohrožují vyznání jiných náboženství. To znamená, pokud jsou zde lidé, kteří věří jakkoliv, jsou věřící, tak pokud to jejich náboženství, výkon toho náboženství na tomto území ne, neohrožuje svobody jiných, tak prostě je uznávané. Tady se samozřejmě odmítají některé sekty, takové ty vymývači mozků a podobně, to je zakázáno, protože je to v rozporu se svobodou, ale jinak vůbec tohle to není otázka, kterou bychom měli řešit. Tady je svoboda vyznání a pokud nenarušuje svobodu někoho jiného, tak je to v pořádku. A ta představa, že my si řekneme, ano, tady islám je apriori nějaké náboženství, které je nebezpečné, to je vlastně naprosto nesmyslné. Opět říkám, nebezpečný je fanatismus. Katolická církev také není totéž co inkvizice byla v minulosti a to je nutné si uvědomit. Je nutné si uvědomit, že víra je něco, co řada lidí v sobě má, má tu potřebu toho spirituálního života ve smyslu tedy víry, musí s tou vírou umět pracovat, ale je to osobní záležitost těch, těch lidí a pokud ta víra předpokládá, že budu chodit v šátku, tak budu prostě chodit v šátku, protože to žádným způsobem nenarušuje zákon. Pokud by to vyžadovalo některé věci, které jsou v rozporu se zákonem, tak samozřejmě to ta společnost tolerovat nemůže a nemůže ani připustit třeba, aby se uzavíraly sňatky dětí bez jejich souhlasu, to už je v rozporu se zákonem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes profesorkou Vladimírou Dvořákovou. Je tedy ta debata o muslimkách, nebo o těch šátcích spíše debatou o nás samotných, nebo debatou o toleranci?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si dokonce ani nemyslím, že by to bylo debatou o nás samotných. Ani si nemyslím, že by to byla velká debata o toleranci. Česká společnost celkově je tolerantní. Já si osobně myslím, že to je uměle vytvářená debata, která má vnést netoleranci do této společnosti, která má nastolit téma, které bude potom možné jednoduše populisticky využít při všech dalších kampaních, protože to se ví, že vytváření strachu je jeden z nejúčinnějších momentů, jak ovláda..., ovlivňovat davy a pro mnoho lidí samozřejmě to, co neznají, znamená, že vlastně potom se dají jednoduše ovlivnit. To je ta xenofobie, strach z cizího a já si skutečně myslím, že to je velmi výrazně jako vytvářená, uměle vytvářená kampaň. Jiná otázka je samozřejmě zahraničně politická situace a boj proti radikálům, fundamentalistům, ale taky i otázka, kde se ten fundamentalismus děje a z čeho se vytváří. A to opravdu není z těch šátků ve škole.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan posluchač Zdeněk jenom připsal ještě k tomu tématu, jestli víte, jaký je rozdíl mezi burkou a šátkem, cituji dál, šátek našich babiček, mi, tady je asi překlep, nevadí nikde, zrovna tak muž s kloboukem, ale burka, kde jsou vidět pouze oči, je myslím, již něco úplně jiného a nemá ve střední Evropě žádnou tradici, ani u našich babiček, ani v nemocnicích. Tolik z e-mailu pana Zdeňka. My hovoříme o takzvaném hidžábu ...

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
To je, to je přesně to typické. My hovoříme o šátku, který zakrývá pouze vlasy a ptáme se, jestli je problém, když má někdo zakrytý pouze vlasy. Dřív, chodí na ozařování, nosí šátek do tý školy třeba, protože jí vypadají vlasy. Jako ptáme se, jestli toto je problém. A okamžitě se začne hovořit o burce. Burka je úplně jiná věc a je zákonem ošetřená, protože u nás je zakázáno, aby byl zahalen obličej v tomhle tom směru, protože to se využívalo zejména při některých protestech demonstracích, že teda je musí, musí být vidět vlastně obličej. Takže to je úplně o něčem jiným a zase je to převáděný ty debaty úplně do jiné polohy. Bavíme se o šátcích, o ničem jiném.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že dostávají ty debaty a spory třeba i nějaký náboženský podtext?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Samozřejmě, že to může dostávat a já bych řekla, že vůbec obecně my vidíme rostoucí vlivy církve a vidíme i jakoby ideologazaci, řekněme, nebo, já nevím jak bych přesně řekla používání náboženství jako argumentu v určitých konfliktech. Zaprvé to, co pro mě je dosti, nebo vnímám jako hodně nebezpečný, my když se díváme na vývoj v Rusku, nebo třeba i na vývoj do, do jisté míry v Ukrajině, kde se jasně propojuje církev a stát, kde ta církev je jakoby státotvorná a je součástí tohoto. Rusko se rozhodně nevrací ke komunismu, Putin s komunismem nemá nic společného, to Rusko se vrací vlastně k tý tradici toho propojení toho trůnu a oltáře. A my to najednou vidíme možná i v dalších zemích, kde se jakoby vyjadřují ty konflikty, odívají se do náboženského hávu a protože je to zase jednodušší, tak působit vůči těm lidem, takže ty konflikty teďko právě Islámský stát, tak najednou je to jakoby otázka islámu, ale ona to otázka islámu moc není. Ale moci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, jak vnímáte to, jak se vlastně přeskupili spojenci? Z někdejších nepřátel jsou dneska partneři, když se podíváme na konflikt v Iráku, v Sýrii.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Ano a to je, to je myslím, že obrovská jako kritika zahraniční politiky západních spojenců, protože ta dlouhodobě ta politika se dělá jakoby ad hoc a vytváří se momentálně a možná i určitých ekonomických zájmů, furt jsme v oblasti, kde je nějaká ropa a taky i ta otázka lidských práv, který já považuji za velmi důležitou, tak je velmi selektivní. My nekritizujem, lidi jezdí do Dubaje s obrovským nadšením, jezdí se do těchhle oblastí, jsou to naši nejlepší spojenci, ale jsou to prostě země, kde kolikrát žena nesmí ani řídit auto, nemá vůbec žádná práva ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Saúdská Arábie například?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Jasně, ale najednou to jsou spojenci boje za demokracii. Já samozřejmě jsem historik, vím, že ty koalice se vždycky vytvářely trošinku jinak, ale pak mě vadí, že ten, že je tady i v těch médiích jako často dávaný obraz, nebo v našich politicích, obraz, že to je ten základní konflikt o hodnoty. On možná bude ten Islámský stát skutečně představuje určité nebezpečí a asi není jednoduché ho porazit bez těchto spojenců, ale nedávejme do toho potom tak jako výrazný hodnotový /nesrozumitelné/ my tady kvůli Islámskému státu budem brát dívkám šátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O přesídlení z Ukrajiny do Česka žádá 232 krajanů, jde o 70 rodin, na seznamu jsou volyňští Češi ze západu země, z válčícího východu i z Krymu. Prezident Zeman včera zopakoval podporu krajanům, zpochybnil opět práci naší ambasády v Kyjevě a seznam rodin žádajících předá 18. října ministru vnitra. Co říkáte vůbec tomu, že se v podstatě z toho přesídlení stala tady jaksi otázka nebo spor politiků?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že opět je to ten moment, kdy jako osudy lidí tu vedlejší, ale to hlavní je prostě získat jakýsi politický vliv, nebo ovlivnit nějaký vývoj, nebo možná složení ambasády, nebo já nevím čeho, že už tak méně jde o ty lidi, protože pokud jde a o ty lidi, tak by to chtělo samozřejmě říci, z kterých oblastí, kde jim hrozí jaké ohrožení, nebo nehrozí jaké ohrožení. Samozřejmě ty lidé v té nejisté zemi a v té nejisté situaci jsou opravdu to nemají jednoduché a možná hledají tu cestu, jak se dostat do většího bezpečí. Tam nejde pravděpodobně o přímé nebezpečí těch, těm lidem, že by něco hrozilo, ale Ukrajina je v zoufalé situaci, je tam zima bude velmi, velmi těžká, protože vlastně ty šachty jsou zatopené, na východě chybí uhlí, už teď jsou uzavřené některé elektrárny, aby se vlastně šetřilo, už se ví, na univerzitách se ví, že budou uhelné prázdniny a tak dále, takže a teď je ten nezaplacený dluh tomu Rusku za plyn, který může zavřít ten kohoutek, takže tam samozřejmě ta otázka, jak to bude vypadat do budoucna, je velmi těžká a je samozřejmě, že, že rodiny mají zájem, nebo hledají někam, kde by se tedy mohly uchytit, tady už mohou mít řadu příbuzných, ale tohle to je prostě na rozhodnutí vlády, přípravu musí udělat ministerstvo vnitra, pokud prezident dostal signál, napsali mu občané, volyňští Češi, tak asi by se to mělo opravdu připravit s tím vnitrem a říct konkrétně, které věci jako třeba zjistit, zajistit, ono na té ambasádě, jestli jsou volyňští Češi z Krymu, tak já si moc nejsem úplně jistá, jak ta ambasáda může dostávat nějaké větší kontakty, nebo nemůže dostávat. Ono zase i ty lidi, co přicházeli z těch východních oblastí, tak je pravda, že ta ukrajinská vláda pro nějak zvláštní programy taky nedělala, takže pokud oni utekli z těch míst bojů, nebo z okupovaného prostoru, tak většinou teda se nějaké moc větší pomoci ze strany té ukrajinské vlády také nedočkali. Je otázka, jestli se vůbec obraceli na ambasádu, s čím se obraceli na ambasádu, ale ambasáda nerozhoduje o repatriaci, to je rozhodnutí vlády, ambasáda je tam od toho, aby plnila vlastně rozhodnutí vlády a ne, aby ona sama organizovala cosi, co nemá podloženo. Takže já tomu sporu nerozumím. Osobně chápu, že lidé se chtějí dostat sem, myslím si, že by to neměla být tak velká zátěž pro Českou republiku těm lidem připravit ty podmínky, ale zase je nutné je vzít, aby přijeli do nějakých podmínek a ne, aby se dostali do nějakých táborů, kde by vlastně jenom čekali, až se něco vyřeší. Takže spíš pragmatické jednání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jak by měl stát postupovat, možná i kdyby třeba nebyli v situaci, v jaké se pravděpodobně, nebo ano, nacházejí, když krajané požádají o návrat, chtějí se vrátit do vlasti svých předků?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
My jsme měli přeci celou řadu jako těchhle těch už část volyňských Čechů přišla z Kazachstánu, přicházely ty české skupiny, které se chtěly vrátit prostě dělalo se to velmi pragmaticky v týhle tý situace může být řada dalších lidí, který by se chtěli tedy vrátit, protože ty podmínky se jim tam z nějakýho důvodu a možná pokaždý trochu z jinýho, zhoršily, nebo zhoršují. Prostě musí stát připravit ty podmínky, a musí ale to být opravdu tak, že ty lidi nepřivezem někam do nejistoty, ale musí to být připraveno. A potom teda se musí říct, co ta ambasáda má udělat. Ale ambasáda není ten, kdo rozhoduje jestli bude repatriace, na to nemají právo, to rozhoduje vláda a ministerstvo zahraničí, podnět může dát prezident. Nevím, jestli tam chodili na ambasádu nějaké podněty, na které se neposílaly zpátky na ministerstvo zahraničí, dobře, to by mohlo být pochybení, ale jinak nevím, co by tam ta ambasáda bez rozhodnutí vlády mohla řešit?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měli bychom se tedy postarat o naše krajany?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že ano, nejsou to žádný desetitisíce lidí, je to prostě asi 70 rodin a myslím, že je v silách tohoto státu těm lidem pomoci, pokud budou chtít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě poprosím o stručnou reakci na e-mail: když se dovolí šátek, tak i studentům mužům čepice na hlavě, například ve škole a podobně, také je to omezování osobní svobody?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak já jsem teda upřímně zažila jako studenty s čepicemi a ..../výpadek zvuku/

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.