Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 3. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. V Jak to vidí dnes vítám profesorku Vladimíru Dvořákovou. Dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se budu politoložky z Vysoké školy ekonomické ptát? Na tenký a hlavně stanovený led diplomatického parketu i na návrh kariérního řádu pro učitele. Dobrý poslech. Ministerstvo školství předložilo novou podobu kariérního řádu. Má mít tři stupně, učitel začátečník, profesionál a vynikající učitel. Do této nejvyšší kategorie nebo stupně se učitelé mohou hlásit po 9 letech praxe a nově by zkušení učitelé za příplatek měli 2 roky dohlížet na učitele začátečníka. Je to dobrá zpráva. Mají se učitelé, pedagogové na co těšit, paní profesorko?

Čtěte také

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak já si myslím, že celkově je to dobrá zpráva. To, že tady nebyl kariérní řád, respektive, že na tomto kariérním řádu se pracovalo, tuším, asi 5 let, je spíše ostuda a vlastně byl to skutečně velký problém, že tady nebyl jako jasný řád, jasná představa, jak ti učitelé mohou postupovat. Znamenalo to určitou nestabilitu vlastně v tom učitelském povolání, ale zároveň také nebyl tam příliš výrazný podnět na tom, aby lidé na sobě pracovali, aby zvyšovali vlastně ty svoje znalosti, schopnosti, to, co jak pracují s dětmi. Já jsem na tom ..., mě potěšila ještě jedna věc, zároveň totiž před pár dny se řeklo, že pedagogické fakulty dostanou v nějaké podobě přidáno a mě to hrozně potěšilo, protože vždycky, když jsme dělali hodnocení pedagogických fakult, tak já jsem byla obrovsky smutná, protože tak zoufalé podfinancování se prostě málokdy vidí a tady, proč to spojuji s tím kariérním řádem, já si myslím, že je dobrý, že tam do toho vstupují i ty pedagogické fakulty, respektive ty pedagogické fakulty tou svojí částečnou účastí na tom kariérním řádu budou mít velmi dobrou zpětnou vazbu. Už po těch dvou letech vlastně zkušební komise by měl být člověk, který z pedagogické fakulty, a vlastně mělo by jim to ukázat, jaké problémy třeba má ten začínající učitel, jakým způsobem toho člověka by měli ještě jinak připravovat. Prostě připadá mi to velice podstatné, že tam pedagogické fakulty budou mít takovouhle zpětnou vazbu v celém tom procesu toho kariérního řádu a v momentě, kdy tedy se tam zvýší finanční prostředky i pro ty pedagogické fakulty, tak možná bychom mohli trochu vyjít z toho začarovaného kruhu, ve kterém jsme se neustále pohybovali, kdy zlepšování kvality bylo skutečně jenom na těch lidech, kteří obětovali úplně všechno a ve svý podstatě rezignovali na finanční prostředky pro život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže si od tohoto nového kariérního řádu lze slibovat, jak zlepšení samotné výuky už i ve školách, ale i vzdělávání budoucích pedagogů?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Já si myslím, že by to mělo být a ono je to propojené, takže já si myslím, že by to skutečně měl být ten oboustranný proces, mělo by to trochu i udělat důstojnější postavení toho učitele a zároveň si myslím, že tam je dosti velký důraz, abych tak řekla, na práci toho učitele s dětmi ve třídě. Oni se samozřejmě různě vzdělávají, ale to, jak on pracuje s těmi dětmi, je to velmi klíčové a posiluje to takový ten didaktický rozměr toho přístupu a ten didaktický rozměr je i v tom, že vlastně v tomhle světě, kde jste zahlcený informacemi, tak prostě není úplně jasné, co vlastně všechno by se měly děti učit. A tohle je jedna z věcí, která není zvládnutá. U nás jsme na tom, myslím, ne příliš dobře a je nutné tohle to rozvíjet, a zdá se, že tohle by to mohlo podpořit, protože my nepotřebujeme ty děti, abysme z nich udělali chodící encyklopedie. My je musíme naučit myslet v tom určitém oboru, a to není tak jednoduché zvolit a já mám pocit, že tenhle kariérní řád tomu by mohl trochu napomoci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vám zamlouvá návrh, možná až přání studentů z České středoškolské unie, kteří chtějí, aby se při rozhodování o zvýšení platu učitele přihlíželo k tomu, jak jeho výuku hodnotí oni sami?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak evaluace studentů a i na té střední škole samozřejmě je podle mě docela dobrá věc a podstatná. Samozřejmě musí se s ní umět pracovat, to znamená, musí se vědět, co vlastně my chceme zjistit o kvalitě toho vyučujícího, jestli chceme zjistit, jestli ho všichni mají rádi, protože nemusí nic dělat a dostanou samé jedničky, anebo vlastně je bezvadný, že ho žáci vnímaj jako, že je spravedlivý, že je dokáže nadchnout pro téma, že dokáže inspirovat, že je otevřený, schopný odpovídat na otázky. Prostě tohle to jsou věci potom, že ta evaluace musí být postavena a musí být konkrétní otázky. Evaluace typu - je tenhle ten učitel vhodný nebo špatný nebo se vám líbí, nelíbí, vám vlastně vůbec nic neřekne o tom, kde je ten určitý problém, nebo kde naopak je třeba síla toho vyučujícího.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče těch financí, tak nejenom školské odbory se docela obávají, aby to vyplácení těch slibovaných příspěvků nebo příplatků nebylo závislé na tom, kolik peněz vlastně bude v rozpočtu nebo zbyde na to v rozpočtu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
No, tak to je ten základní problém. Já doufám, že na to se trochu myslelo, protože já si dokonce myslím, že třeba i pro ty pedagogické fakulty, že to bylo trochu zvažováno i s tím kariérním řádem, ale nevidím do mysli paní ministryně. Ono je to podobně, jako když se hovořilo o inkluzi, ve svý podstatě ta obnovená otázka inkluze, která tady byla, se spíše týkala toho, že bylo potřeba zajistit, aby byly finance na tu inkluzi, ne, že by ta inkluze se znovu zaváděla, ale došlo se k závěru nebo nikoliv překvapivě ale se zjistilo, že prostě není dostatek finančních prostředků, aby mohl dobře fungovat, a to je totéž tady. Pokud chceme, aby kariérní řád fungoval, tak na to musí být finanční prostředky. A pokud se na to finanční prostředky nedají a budou to dostávat ti lidé pouze teda jako na úkor odměn, které by se rozdělovaly běžně v rámci školy, tak je to zase samozřejmě cesta špatná a tohle si musí asi paní ministryně vyhádat na panu ministrovi financí nebo v jaké podobě to financování zajistí, ale je to naprosto nutné to mít zajištěno finančně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude tedy díky kariérnímu řádu, když se dostane tedy jednoho dne do praxe, neprosadí se ta zásada více peněz za, nebo vyšší plat za lepší výkon a také za více zkušeností?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak je to nastaveno tak, že by se to prosadit mělo. Samozřejmě bude záležet i na tom, jakým způsobem se toto bude kontrolovat, jakým způsobem se to bude dát prokazovat. Každopádně tady třeba ty komise, které převádějí do těch vyšších skupin, tak myslím, že potom je pětičlenná komise, kde by to neměli být prostě pouze kamarádi třeba pana ředitele, který řekne - tomuhle chci dát a támhle tomu nechci něco dát. Takže, pokud to bude dobře nastaveno, tak si myslím, že by to mohlo fungovat dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou, paní profesorko, čínské investice důležitější než tibetské vlajky? V tomto duchu se včera vyjádřil pan prezident na návštěvě Moravskoslezského kraje s tím, že investice do rozšíření výroby na Ostravsku jsou důležitější než halení se Prahy do vlajek Tibetu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak samozřejmě je to zase klasické černobílé vidění. Prostě tady je jeden problém nebo druhý problém, nemůžeme říct čínské investice, samozřejmě všude ve světě mají zájem o čínské investice a především mají zájem o průnik na čínský trh. Zároveň ne všichni vědí, že ty investice a nemusí být jenom z Číny, ale ta Čína je v tomhle tom směru pověstnější, protože si myslím, že i ten, řekněme, státní kapitalismus, který tam vlastně v nějaké podobě teďko funguje, tak má určité cíle a ví se, že jsou taková rizika. Ví se, že řadu firem třeba ve Francii Čína do nich investovala, poté uzavřela, převezla technologie a zaměstnala doma svoji levnější pracovní sílu. Ví se také, že je velký zájem právě dostat se k technologiím a dostat se k určitým patentům a know-how a že tohle to je zájem čínských investic. Teď se to řeší v Německu. Upozorňují na to americké tajné služby. Jako zase, jak dalece je to přehnaná obava nebo není, to prostě nechť posoudí jiní, ale je to prostě, jsou to otázky, které musíme zvažovat a já třeba jsem se teďko snažila najít a nenalezla jsem to, jestli vlastně v té řadě smluv, co jsme podepisovali při návštěvě čínského prezidenta, jestli se tam objevilo a jestli máme podepsanou s Čínou smlouvu o ochranu patentů a duševního vlastnictví. A já mám prostě takový pocit, že jsem slyšela, že nikoliv, ale nepodařilo se mi to teďko dohledat, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Považujete to ...

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
To považuji za hodně důležité. A to je prostě ta otázka, řeknu ano, investice ano, se vzděláním, je tam hodně spolupráce v oblasti vysokých škol, všechno, ale prostě máme odsud posud. Druhá věc je tibetské vlajky, která je jako ten protiklad. Já si nemyslím, že by to byl protiklad. Já si myslím, že prostě určitá ochrana lidských práv nebo upozorňování na tyto problémy se někde objevují, ale znamená to, že vlastně ale není zároveň to, že ty země, které kritizují, zároveň tu situací mění. To musí vzejít zevnitř.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom mohli poopravit tu otázku, jestli tibetské vlajky ohrožují čínské investice?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
To záleží, jak to Čína bere a samozřejmě všichni vědí, že Čína si dává velmi silný pozor na různá gesta. Já vím, že kdyby byla do Světové politologické asociace byl přijat Tchaj-wan a okamžitě vystoupila Čína a myslím, že dodnes se nepodařilo vyjednat, aby tam Čína vstoupila, přesto, že jsou tam různé spolupráce. Ale prostě ta otázka je ještě další jiná. My si musíme uvědomit, vezměte třeba, co bylo Arabské jaro, kde bylo obrovské nadšení, obrovské představy o tom, jak jako liberální, demokratické proudy a najednou se prostě zjistilo, že tam teda těch liberálně demokratických proudů není příliš mnoho, nemají příliš velkou podporu a najednou celý region je prostě v problému. Já si myslím, že je důležité mluvit o náboženských právech, etnických právech v Číně, zároveň si musíme uvědomit, že moment, kdyby docházelo k jakési dezintegraci Číny, rozpadu, jako se rozpadal Sovětský svaz třeba, tak je to obrovský problém, který nikdo nedokáže zvládnout. Takže já si myslím, že hovořit o lidských právech, dávat podporu určité důstojnosti. Myslím si, že dalajláma je velmi výrazná osobnost, už jenom ta skutečnost, že přijel do České republiky, vystupoval na Foru, o jeho aktivitách zde informovaly veřejnoprávní média a tak dále, si myslím, že je prostě dokladem svobodného státu, kde nikdo neomezuje, aby tito lidé procházeli, stejně tak mně připadá normální, že budu někde protestovat s tibetskými vlajkami, to je běžné v demokratickém světě, ale to, co už je Kocourkov, je jiná věc, že prostě vláda má určitou politiku, a to je, máte tým fotbalový, který se řekne - bude se hrát takto a najednou někdo řekne - hele, ale já půjdu hrát takhle, protože mně se to víc líbí. A prostě, a protože lidi mají rádi, když já dělám nějaký kličky támhle, tak já si budu dělat toto. To prostě není normální v diplomacii. Prostě vláda má jednat jako určitý celek. Tam samozřejmě, my jsme u toho ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vymyká se podle vás ta schůzka pana Hermana?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Ta se vymyká rozhodně, rozhodně tak, že to nebylo zkoordinovaný. Prostě jo samozřejmě může být, a to je ten diplomatický jazyk, tak samozřejmě mohlo být a říct - heleďte naše vláda, jako my chceme jim poslat to poselství, takže premiér se s ním nesejde, ale třeba se s ním sejde ministr kultury na ministerstvu, oni se sice trochu naštvou, ale zase to se dá ..., a my na to dáme, dají nótu, my na to dáme jinou nótu. Ve svý podstatě zase to prohlášení těch 4, nevím, odkud vyšla teda iniciativa, jestli z Hradu nebo z vlády, bylo zase úplně neadekvátní daný situaci, to nutno říci na obě strany. Ale opravdu si uvědomit ten jazyk. Když vám někdo pošle návštěvu zahraniční, tak vám třeba americký prezident někdy pošle manželku, někdy pošle viceprezidenta, někdy se objeví nějaký tajemník, když tam přijede někdo na návštěvu, tak se přesně ví, kdo ho kdy, jak převezme, jak dlouho s ním bude jednat, když je určité napětí, tak se pošle letadlová loď do nějaké oblasti a přesto, že oficiálně se řekne, že tato letadlová loď tam veze humanitární pomoc, což jsem kdysi už dokonce i slyšela v naší veřejnoprávní televizi, tak všichni vědí, proč tam je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to je diplomacie a její pravidla.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
A to je diplomacie a její pravidla a to dává předvídatelnost tý politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní profesorko, o tom, že Jeho svatost navštíví Česko, se vědělo snad rok dopředu minimálně mnoho měsíců, proč tedy naše diplomacie nedovedla zařídit se tak, aby nedošlo vlastně k těm následným událostem, včetně toho prohlášení?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Já tomu nerozumím. Prostě já předpokládala, že jistá vládní politika tady je, takže víte, já nemyslím, že bych potřebovala vidět stenozáznamy, prostě buď to je jakási vládní politika a koalice má jakousi zahraniční politiku, kterou realizuje ministr zahraničí a pokud někteří jednotliví členové nemají jistotu, jak se v jisté situaci, tak to konzultují s tím ministrem zahraničí, to je prostě naprosto běžná praxe. Pokud je někdo člen vlády, tak je prostě člen vlády. A ať má problémy, že teď mu chtějí omezit podnikání nebo že nebude se moci úplně volně setkávat kdy chce s kým chce v oficiální podobě, tak prostě to je jeho věc, on je člen vlády. Jestli nechce být členem vlády, nemusí a nebude mít tato omezení. Na druhou stranu, ten diplomatický jazyk to, co se tady odpovědělo, těch čtyř, tak to nebyla letadlová loď, to už bylo jako takřka výzva k bombardování, něco takového, prostě to už bylo hodně silný. Tohle to se zase odpovědět, tady podle mě adekvátní by bylo prostě, aby byl přijat, teda ministr zahraničí přijal velvyslance, vysvětlil mu pozici a tak dále a prostě pokračovalo se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem to svědčí?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Já nevím, o čem to svědčí, já bych to naznačila trochu Kocourkovem, ale prostě mně připadá, že tady my pořád si neuvědomujeme role, my si neuvědomujeme, jakou roli má člověk, který je, já nevím, intelektuál, který je kněz, který je politik, který je člen vlády, který je prezident, prostě pořád si promítáme, že já jsem sice člen vlády nebo já jsem prezident, ale já si mohu dělat, co chci, nemohu. A nikdo nikoho nenutí, aby byl v té výkonné funkci, ale pokud do ní jde, tak musí hrát a je tam za Českou republiku a on musí jakousi strategii dodržovat. Pokud ji nechce dodržovat, nechť vláda projedná a přijme jinou politiku vůči Číně, na to má právo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má Čína naprosto stejný vztah ke všem svým partnerům, postupovala by třeba stejně, pokud by k něčemu takovému jako již mnohokrát skloňovaná schůzka, došlo k ní třeba ve Francii nebo v Británii, v jiné zemi?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak já si myslím, že ono často by došlo k nějakým těmhle těm reakcím, protože se ví, že Čína je velmi výrazně přecitlivělá a skutečně bych vyjádřila na tu územní celistvost. Je tam někde i ta otázka Tchaj-wanu, vždycky byl jako problém a i v tomhle tom směru i Spojené státy ustupovaly vlastně Číně z hlediska uznávání Tchaj-wanu a podobně. Je tam samozřejmě teďko hodně citlivá otázka Hongkongu, ale uvědomme si to obrovské množství etnických a náboženských skupin, které jsou v Číně a ona to není, ujgurská menšina, problém v Tibetu je také problém modernizace. Ta reakce Tibeťanů je vlastně proti modernizaci, protože narušuje jejich tradiční životní způsob, je tam, nacházíme tam mnoho konfliktů, který nacházíme kdekoliv jinde ve světě, který se proměňuje a kde se hůř na to reaguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou, paní profesorko, vztahy Číny a Spojených států, dvě největší světové ekonomiky, dvě země s nejvyššími vojenskými rozpočty?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak samozřejmě zase je vzájemná potřeba, se velice dlouho hledal vlastně ten vztah k tý Číně a začal se vyjednávat a zase bylo to i poměrně geopolitické, kdy Čína na jednu stranu se velmi silně odmítala, na druhou stranu potom, když se Čína rozkmotřila se Sovětským svazem, tak byla vnímána trochu i zase jako protiváha, ale byla tam kulturní revoluce, to zase velmi dramatické, dramatické věci, takže ty vztahy jsou do určité míry pragmatické, zachovává se jistá politika, zachovává se i jistá politika, která je potom strategická, protože ono zase jde o strategické oblasti, takže těžko, těžko v tomhle směru říci, samozřejmě jsou tam ekonomické zájmy velké, ta otázka toho trhu je obrovská, ekonomického růstu, na druhou stranu máte zahlcený, vlastně Spojené státy jsou zahlceny čínskými výrobky a jo od hraček a podobně, my to známe tady také a najednou to vyvolává jisté napětí tam, kde končily průmysly, tam, kde končilo vlastně výroba, průmyslová výroba, protože vlastně ta Čína nahrazuje to, co se dříve produkovalo ve Spojených státech. A když se podíváme na dnešní volby a na tu situaci ve Spojených státech, tak najednou tam vidíme velkou skupinu mužů vyššího středního věku naprosto rozhořčených, protože oni už definitivně ztratili tu šanci dělat v těch průmyslových podnicích a podobně, a to je všechno také vliv Číny a globalizovaného světa, to není žádná kritika Číny, to je prostě realita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste se zmínila o Německu, tam opravdu v posledním období roste odpor vůči, řekněme, výprodeji vyspělých firem do čínských rukou, také německý vicekancléř a ministr hospodářství Gabriel zvažuje, jestli by třeba země "28" neměly mít tedy nějakou společnou linii, politiku právě vůči Číně a obchodu?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Já si myslím, že právě přesně tohle to je ten moment, kdy jako by mohla Česká republika využívat i vlastně svého toho postavení ve vztahu k tý Číně, využívat vlastně i tohohle spojenectví nebo určitých kontaktů. Já říkám, obchod je velice důležitý, jakýkoliv kontakty jsou velice důležité. Já si myslím, že nejhorší je, pokud jsou některé země jakoby uzavírány, protože to se prudce zhoršuje ten režim, prudce se zhoršují podmínky života těch lidí tam i veškeré svobody, takže já si myslím, že ty ekonomické kontakty jsou důležité, ale musí být opatrné a i popravdě řečeno, ony jsou trochu i otazníky kolem toho čínského obchodu, který nemá zatím velký význam a bylo by dobré, aby měl větší význam v české ekonomice, zatím nemá velký význam, ale zase se tam taky kolem toho pohybují lidé, kteří možná by se dali označit trochu jako podnikatelé v politice. Ono jako je to, je to obtížný, je to dvojznačný, není to ..., musíme vnímat vlastně i ty svoje zájmy i ty obavy z toho, že vlastně Čína má levnější pracovní sílu, vezme ty technologie tady odtud a dá je do Číny. To je něco jinýho, než když třeba Francie investovala k nám, protože my jsme měli levnější pracovní sílu poměrně kvalitní, vyspělou, a tak dále. Takže je to složitější a je nutné prostě se na to dívat velmi otevřeně a analyzovat, kde jsou rizika a kde jsou ty výhody a oboustranné výhody.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak k Číně přistupují oba prezidentští kandidáti ve Spojených státech?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Já si myslím, že tam je, ta Čína by nehrála takovou roli, i když se samozřejmě také objevuje. Tam je spíše otázka Blízkého východu, to je hodně otázka, protože vlastně, než začalo Arabské jaro, tak Hillary Clintonová byla ministryně zahraničí, takže je to trochu věc, která se jí dá vyčítat vlastně, kam Arabské jaro nakonec se dostalo a jaká byla politika Spojených států v tom momentě. Hodně se právě ale dostáváme k těm otázkám těch měst, která byly průmyslová a která už ten průmysl neobnoví a kdy teda ta Amerika je zahlcená určitými výrobky nebo výrobky z Číny a nemá sama na tu nebo sama neprodukuje skoro nic, což je zejména ta Trumpova argumentace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené státy ale nezvolí jenom hlavu státu, nýbrž také sněmovnu a třetinu Senátu.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
To bude hodně zajímavá. Možná v něčem podstatnější, protože americký prezident není monarcha s absolutní mocí. Je opravdu, tam je to vyvažování mocí, on může hodně věcí, je velmi mocný člověk, ale nemůže všechno a zejména v momentě, kdy má Kongres proti sobě, tak ty jeho možnosti jsou hodně omezeny, navíc, jakmile by prezident chtěl přesáhnout nějak své pravomoci a šáhnout do toho prostoru Kongresu, tak se Kongres jako instituce velmi výrazně ohradí, že prostě toto třeba prezidentu nepřísluší, mezinárodní smlouvy schvaluje Senát, je tam celá řada věcí. Vypadá to v tuhle chvíli tak, že Obama vlastně končí to svoje prezidentování s tím, že on jako demokrat má proti sobě republikánský Kongres, přičemž sněmovnu teda velmi silně republikánskou, Senát je také republikánský, ale je to 54 ku asi 46, je tam 100 členů, 2 jsou tak trochu nezávislí, ale spíše demokrati. Takže vypadá to ale po těch volbách, že by pravděpodobně Senát získali demokraté a získali by tam většinu, to znamená, hodně věcí, který můžou se právě vztahovat k jmenování ministrů, k jmenování vysokých státních federálních úředníků se vyjadřuje Senát, jmenování a očekává se, že bude jmenován minimálně jeden soudce Nejvyššího soudu, takže v případě, že zvítězí Trump, ta jeho situace by v takovémhle případě nebyla úplně jednoduchá a samozřejmě pro Hillary očekává se, že sněmovna, bude-li znovu zvolena, asi ne s tak velkým rozdílem, ale zůstane v rukou republikánů, takže to znamená stejně hledání určitých kompromisů, hledání cest, dohody, ta americká politika je opravdu velmi silně vyvažována a přes veškeré dramatické rétoriky, tak ten prezident si zase nemůže dovolit tolik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jaké míry, paní profesorko, lze věřit všem těm průzkumům?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Tak průzkumům můžete věřit víceméně vždycky, ony jsou vždycky k tomu danému dnu, ale problém je v tom, že ten americký systém je nebo volební systém je tak komplikovaný, že vlastně to, jak převládá, jestli někdo vede o jedno procento nebo dvě procenta ztrácí v celonárodním hledisku, tak prostě nevypovídá skoro vůbec o ničem, protože se rozhoduje přes ty volitele v jednotlivých státech. Ví se desetina států, kde to je velmi složitý, kde ty rozdíly jsou a ty průzkumy ukazují rozdíly třeba půl procenta, takže v tomhle okamžiku už nedokáže nikdo nic předvídat, přesto si myslím, že spíše uvidíme ještě pár dní, objevily se ty nové e-maily, tak prostě uvidíme, jak to dopadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To si myslí profesorka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické. Já vám děkuji za vaše názory. Mějte se hezky.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Vysoká škola ekonomická
--------------------
Děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Na slyšenou se těší Zita Senková. Zítra hostem bude biskup Václav Malý. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.